Přehled ověřených výroků

Na úvod si připomeňme, kdo je Martin Nejedlý a jakou roli ve strukturách kolem prezidenta republiky zastává. Nejedlý ječlenem expertního týmu prezidentské kanceláře od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím ekonomickým poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. Média ho označují za klíčového muže okolí prezidenta Zemana.

Na jakém základě spolupráce probíhá?

Podrobnější informace o spolupráci prezidenta republiky Miloše Zemana s Martinem Nejedlým se v minulosti od Hradu snažila získat některá média nebo např. Josef Platil ze Strany zelených. Tomu v roce 2016 ředitel hradního Odboru legislativy a práva Václav Pelikán sdělil, že spolupráce byla uzavřena pouze ústně. 

Stejně se odbor vyjádřil i v červnu 2021. Na dotaz serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt, zda o podmínkách spolupráce Nejedlého s prezidentem existuje písemný dokument, Pelikán uvedl, že Nejedlý vykonává poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým” (.pdf, str. 1). Oficiálně tedy není spolupráce Nejedlého a prezidenta republiky ošetřena písemnou formou.

Kancelář na Pražském hradě

Server HlídacíPes.org v roce 2016 upozorňoval na to, že ačkoliv Martin Nejedlý žádnou oficiální smlouvu s prezidentem Zemanem uzavřenou nemá, využívá kancelář v prostorech Pražského hradu. 

Podle tehdejšího zjištění Lidových novin Hrad Nejedlému také platil asistentku, což potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Že Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, konkrétně v prostorách Nového královského paláce, uvedla Kancelář prezidenta republiky také v roce 2021 (.pdf, str. 1–2).

Diplomatický pas

Diplomatický pas vlastnil Martin Nejedlý od roku 2013. Dle Ireny Valentové z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí (MZV) přitom „o vydání požádala Kancelář prezidenta republiky, a to z důvodu, že poradce Nejedlý doprovází jako člen vládní delegace prezidenta při zahraničních cestách“.

V říjnu 2021, v době, kdy byl prezident Zeman hospitalizován v nemocnici, musel Nejedlý na výzvu tehdejšího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka pas odevzdat. „Je nepravděpodobné, že by nyní pas využíval k původnímu účelu, tedy k doprovodu prezidenta na oficiální zahraniční cesty“, řekl k tomu tehdy Kulhánek. Nejedlý vyhověl žádosti a pas vrátil. MZV poté potvrdilo, že se jeho diplomatický pas nachází v depozitu.

Vazby na Rusko

V případě vazeb Martina Nejedlého na Rusko je situace dlouhodobě netransparentní. V Rusku Nejedlý pracovně působilhlavně v 90. letech. Přesné informace o tom, co v té době konkrétně dělal, však nejsou známé. Podle svých vlastních slov se tehdy Nejedlý asi pět let věnoval exportu automobilů z Německa do Ruska. Časem se pak trvale usadil v Moskvě, kde se seznámil s lidmi z ruského ropného koncernu Lukoil. 

Kolem roku 2000 se Nejedlý opět vrátil do Česka a pohyboval se mezi Ruskem a Českem. S lidmi z Lukoilu i nadále komunikoval. V roce 2007 se stal jednatelem české pobočky Lukoilu pojmenované Lukoil Aviation Czech. Ta v roce 2009 uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv na obměnu zásob leteckého petroleje. Své závazky ale nedodržela, a soud jí tak v roce 2015 uložil pokutu přes 27 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnilsetkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba„normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu z roku 2014. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. V říjnu 2017 týdeník Respekt či server Aktuálně.cz informovaly o tom, že Nejedlý v Moskvě jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom.

V listopadu 2020 také Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny a neúčastnil se jí ani žádný český diplomat. Podle spekulací médií nicméně mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivní.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu,“ uvedl k tomu tehdy jeden ze zdrojů serveru, jehož jméno redakce nezveřejnila.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tak správně uvádí, že Martin Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, ačkoliv nemá s Hradem žádnou písemnou dohodu. Diplomatický pas Nejedlý vlastnil od roku 2013. V Rusku Nejedlý několik let podnikal a v minulosti také opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana. V roce 2020 jednal, bez přítomnosti české diplomacie, např. s poradcem Vladimira Putina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by nově zvolený prezident Petr Pavel měl více vysvětlovat svá vyjádření ohledně chodu Pražského hradu a svou nedůvěru vůči ochrance současné hlavy státu. Pekarová Adamová řekla, že to Pavel „musí udělat“, Vratislava Mynáře zmínila jako negativní příklad spolupracovníků Miloše Zemana.

Bezpečnostní prověrka

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, ačkoliv o ni usiloval už od konce roku 2013. Potřebné materiály však dodal až koncem roku 2014.

Ziskem této prověrky se Mynář snažil splnit požadavek prezidenta Miloše Zemana, který v říjnu 2013 řekl (video, čas 36:53): „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně dodělat prověrku. (…) Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, a pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“

Vratislav Mynář v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) neobdržel. Ještě před zjištěním verdiktu prezident Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že by odvolání bylo neúspěšné, měl kancléř ve své funkci skončit.

Hradní kancléř Mynář se následně v říjnu 2015 proti rozhodnutí NBÚ skutečně odvolal a podal tak tzv. rozklad, se kterým však neuspěl. Následně podal správní žalobu na NBÚ k Městskému soudu v Praze, kterou ale v lednu 2019 stáhl s vysvětlením, že má pochybnosti o nestrannosti soudců, a obává se tak o spravedlnost procesu.

Zmiňme, že Miloš Zeman dříve v roce 2017 uvedl, že „hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené,“ a Mynářovo setrvání v úřadu tak již nepodmiňoval ziskem prověrky nejvyššího stupně. V červnu 2020 Mynář řekl, že se o bezpečnostní prověrku neuchází.

Doplňme, že důvodem pro neudělení prověrky měl být fakt, že Mynář Národní bezpečnostní úřad neinformoval o autonehodě, při které byl pod vlivem alkoholu, dále nevyjasněné vlastnictví pozemků, na nichž bydlel a podnikal, a držení anonymních firemních akcií.

Další Mynářovy kauzy

Kancléř Mynář figuruje také v několika dalších kauzách. Organizace Transparency International například v roce 2019, v reakci na reportáž ČT, na Mynáře podala trestní oznámení kvůli podezření z podvodu s dotacemi ve výši 32 milionů korun, díky nimž byl postaven Mynářův penzion v Osvětimanech. Policie poté v únoru 2021 Vratislava Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Právě tato kauza měla rovněž přispět k rozhodnutí NBÚ neudělit hradnímu kancléři zmíněnou prověrku. Doplňme, že Mynář proti trestnímu stíhání podal stížnost, tu však státní zastupitelství zamítlo.

Firma O.L.G.A., která Mynářovi patří, v roce 2020 dostala pokutu 300 tisíc korun od České inspekce životního prostředí, za neoprávněné čerpání vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech. Další Mynářova společnost už dříve dostala jinou pokutu, a to za vypouštění odpadních vod do osvětimanského potoka Hruškovice.

Vratislav Mynář rovněž dostal pokutu „při dolní hranici“ zákonné sazby za nelegální přestavbu své vily v Praze, ke které neměl stavební povolení.

Dále na Pražském hradě nařídil mimořádnou skartaci tajných dokumentů, během níž byl zničen utajovaný dokument ke kauze Vrbětice. Ten přitom chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nezůstaly otisky prstů nebo DNA nepovolaných osob.

Ve výčtu kontroverzních kauz dále uveďme dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který zemřel v lednu 2020. Před svou smrtí plánoval uskutečnit pracovní cestu na Tchaj-wan, kterou v listopadu 2019 veřejně kritizoval prezident Zeman. Později vyšlo najevo, že po oznámení plánované cesty Kubera obdržel varovný dopis od čínské vlády s přípisem kanceláře prezidenta republiky. Dopis, který odsoudila řada českých politiků, byl podle informací Deníku N iniciován právě Vratislavem Mynářem.

Závěr

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář tedy neměl a nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, kterou po něm Miloš Zeman v roce 2013 vyžadoval. Rovněž figuruje v několika kauzách. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v debatě kritizuje údajné svěření bezpečnostních pravidel, která se vztahují na ústavní činitele, do rukou soukromé společnosti.

O tom, že na Pražském hradě působí soukromá bezpečnostní společnost, mluvil 2. února 2023 nově zvolený prezident Petr Pavel. „Kromě toho takové flagrantní porušení veškerých pravidel je, že na Hradě teď funguje soukromá bezpečnostní agentura, která má přístup téměř neomezený ke všemu a nepodléhá policejní kontrole,“ řekl Petr Pavel v rozhovoru pro týdeník Respekt.

O den později pak Petr Pavel na své tiskové konferenci novinářům sdělil (video, čas 13:30), že se k němu dostala informace o působení soukromé bezpečnostní agentury na Hradě, která má dle jeho slov přístup do chráněných prostor a je vyňata z bezpečnostního režimu. „Pak mě samozřejmě zajímá, jestli je tato informace pravdivá a na základě čeho taková agentura na Hradě působí,“ dodal Petr Pavel.  

Kancelář prezidenta republiky (KPR) na celou věc reagovala další den po zmíněné tiskové konferenci Petra Pavla. Ve svém prohlášení tvrdí, že nenajímala žádnou bezpečnostní agenturu, která by měla do prostorů Hradu „neomezený“ přístup. „Do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor na Pražském hradě a zámku Lány, kam nemají přístup běžné návštěvy, včetně režimových místností pro nakládání s utajovanými informacemi, nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura,“ upřesňovala dále KPR.

Deník N nicméně 6. února zveřejnil článek, v němž uvádí, že pražská společnost 3D Security, kterou zmiňoval také Petr Pavel v rozhovoru pro Respekt, v polovině ledna hledala odposlechy v kancelářích prezidentova poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře. KPR ve svém dřívějším prohlášení napsala, že k provedení obranně technické prohlídky proti nelegálním odposlechům „nikdy nenajímala a z veřejných peněz neplatila soukromou bezpečnostní agenturu.“ Deník N k tomu dále dodal, že vyjádření Kanceláře prezidenta republiky neříká, že se např. nejednalo o soukromou objednávku (za níž by nestála přímo KPR).

Shrňme tedy, že podle Deníku N na Pražském hradě figurovala soukromá bezpečnostní agentura. Kancelář prezidenta republiky nicméně dříve uvedla, že do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor, kam nemají přístup běžné návštěvy, „nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura“. Jelikož se tedy tyto informace rozcházejí, není možné z veřejně dostupných zdrojů jednoznačně určit, zda a v jakém rozsahu soukromá bezpečnostní agentura na Hradě působila. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluví o pravidlech inaugurace nově zvoleného prezidenta. Petr Pavel bude do úřadu oficiálně uveden 9. března.

Zvolený prezident se podle článku 55 Ústavy ujímá úřadu složením slibu, který skutečně skládá do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor Parlamentu. V současné době je předsedou Senátu Miloš Vystrčil (ODS), výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni dosavadní prezidenti České republiky. Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Podle slov předsedkyně Poslanecké sněmovny Petr Pavel uvažuje o pozvání prezidentů sousedních zemí. Hlavy států Polska, Německa a Rakouska se účastnily již inaugurace Václava Havla v roce 1993. Součástí slavnostního aktu dle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude vojenská přehlídka, která se neuskutečnila ani při minulém ceremoniálu, kdy byl do úřadu podruhé uveden Miloš Zeman.

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se původně v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl někdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na tehdejší sílící kritiku některých Zemanových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Tyto schůzky nebyly nijak institucionalizované ani právně závazné, a záviselo tak čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelem „modifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. 

První schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015. Kromě samotného prezidenta se jí účastnil tehdejší předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, premiér Sobotka a ministři obrany a zahraničních věcí.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát současného předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který funkci zastává od února 2020. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“. S předsedou Senátu tedy Miloš Zeman jednal naposledy v létě roku 2020, tj. před již zmiňovanou cestou na Tchaj-wan.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že již nehodlá koordinační schůzky obnovit. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident tehdy kritizoval i Markétu Pekarovou Adamovou, která se předsedkyní Sněmovny stala v listopadu 2021, za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

S Petrem Fialou se Miloš Zeman následně setkal například 3. března 2022 v reakci na válku na Ukrajině. K dalším pravidelným schůzkám, jejichž tématem byla mj. zahraniční politika, došlo také v dubnu, květnu nebo i listopadu.

Miloš Zeman se tak pravidelně schází pouze s premiérem Fialou. Pravidelné schůzky s předsedou Senátu a předsedkyní Poslanecké sněmovny byly opravdu zrušeny ze strany Miloše Zemana, výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo se účastnit schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí.“ Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá.“

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny například v listopadu 2020 či v únoru 2022 při jednání o státním rozpočtu.

Radim Fiala zde zmiňuje inauguraci prezidenta České republiky v souvislosti s nabytím prezidentských pravomocí. Poukazuje na to, že ačkoli je Petr Pavel zvolený prezident, tak ještě není inaugurován. V současnosti proto nedisponuje prezidentskými pravomocemi. Dále Fiala v tomto kontextu kritizoval telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států, jmenovitě s ukrajinským prezidentem Zelenským a prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

Dle článku 55 Ústavy ČR se prezident skutečně ujímá úřadu až se složením slibu, přičemž tento slib skládá „do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor“. Od tohoto momentu začíná prezidentovi jeho pětileté funkční období. 

Miloši Zemanovi končí funkční období 8. března. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová již na konci ledna uvedla, že inaugurační schůzi plánuje svolat na 9. března 2023. Svůj prezidentský slib tak bude Petr Pavel skládat až v tento den.

Zvyklostí dále je, že se slib skládá ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni čeští prezidenti –⁠ Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Zároveň je vhodno dodat, že Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. Petr Pavel, ačkoli je již zvolený, ještě oficiálně nemá prezidentské pravomoci, které získává až se složením slibu do rukou předsedy Senátu. Radimem Fialou zmiňované telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států se tedy dle Ústavy ČR uskutečnily pouze z pozice běžného občana.

Petr Pavel od svého zvolení prezidentem poskytl zahraničním médiím už několik rozhovorů. Nejprve to bylo pro britskou BBC, později i pro agenturu Bloomberg, Financial Times, německou Deutsche Welle nebo francouzskou agenturu AFP.

Nově zvolený český prezident v rozhovorech mluvil kromě jiného o tom, že by neměly existovat „téměř žádné limity” pro to, co by západní země měly posílat na Ukrajinu. „Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího dosahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl pro AFP. Nepřipouští pouze šíření jaderných zbraní.

Pro AFP Pavel také potvrdil, že by souhlasil s možnými dodávkami stíhacích letounů F-16 na Ukrajinu, pro další média nicméně řekl, že si není jistý tím, zda letouny mohou být dodány v takovém termínu, aby byly Kyjevu užitečné. V rozhovoru pro Deutsche Welle (video, čas 0:16) dále uvedl, že by NATO mělo dodání stíhaček na Ukrajinu „vážně zvažovat“. Zároveň nicméně upozorňoval na to, že „je jednodušší poskytnout tanky a obrněná vozidla, ale letectvo vyžaduje spoustu logistické podpory a tréninku”. V praxi by tak podle něj trvalo nejméně půl roku, než by ukrajinská armáda byla schopná letouny začít používat.

Pro několik zahraničních zpravodajských agentur tedy Petr Pavel skutečně popsal, jak si představuje posilování vojenské techniky na Ukrajině a to, jakou techniku by měly členské státy NATO Ukrajině dodávat. Nehovořil o konkrétních číslech, v případě dodávání stíhacích letounů navíc upozorňoval na časovou a logistickou náročnost. NIcméně s ohledem na to, že Radim Fiala poukazuje na skutečnost, že Petr Pavel ještě před svou inaugurací popisoval konkrétní konkrétní techniku, kterou by Česko mělo poslat Ukrajině, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Podle dokumentů, dostupných na webu Poslanecké sněmovny, první česká poslanecká delegace navštívila (.pdf, str. 4) Tchaj-wan v červnu 1999. Této cesty (.pdf, str. 4) se účastnil poslanec Miloslav Kučera st., který navštívil Tchaj-wan na základě pozvání náměstka ministra kultury Tchajwanské republiky.

Podle záznamů Senátu nicméně již rok předtím, v červenci 1998, navštívila Tchaj-wan i první senátní delegace. Pozvání tchajwanského ministra zahraničí tehdy přijal předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Michael Žantovský.

Od té doby se oficiálních cest zástupců českého Parlamentu uskutečnilo hned několik:

Sněmovní delegace

Co se týče zástupců poslanecké sněmovny, v roce 2007 navštívila Tchaj-wan skupina šesti poslanců (.pdf, .pdf, vše str. 4) na základě pozvání místopředsedy tchajwanského národního shromáždění. Cílem cesty, které se zúčastnil např. i tehdejší místopředseda Sněmovny Jan Kasal, byla mj. účast poslanců na otevření Českého kulturního střediska (.pdf, str. 4).

V březnu roku 2008 se následně česká delegace účastnila místních prezidentských voleb jako pozorovatel na pozvání tchajwanské strany (.pdf, str. 4). O rok později se vydala na návštěvu (.pdf, str. 4) Tchaj-wanu skupina čtyř poslanců.

V listopadu 2011 se další delegace (.pdf, str. 4) účastnila pracovní návštěvy v Tchaj-peji na pozvání Ministerstva zahraničních věcí Čínské lidové republiky (ČLR) na Tchaj-wanu. Ve skupině poslanců tehdy byla např. i místopředsedkyně Sněmovny Vlasta Parkanová.

Senátní delegace

Senátoři oficiální cesty podnikali častěji než zástupci Sněmovny. Kromě cesty Michaela Žantovského z roku 1998, navštívili senátoři Tchaj-wan v letech 2005 a 2007, dále v roce2009, 2011 či 2013. O dva roky později se členové Senátu, v čele s místopředsedou horní komory Přemyslem Sobotkou, také setkali s nejvyššími představiteli Tchaj-wanu na pozvání místopředsedy místního parlamentu. Další návštěva proběhla i na přelomu května a června 2018.

Jako poslední se uskutečnila cesta předsedy senátu Miloše Vystrčila, který na Tchaj-wan vycestoval na přelomu sprna a září 2020. Uskutečnil tak plán dřívějšího předsedy senátu Jaroslava Kubery, který náhle zemřel v lednu stejného roku. Čínská strana na cestu Vystrčila reagovala velmi negativně. Čínský ministr zahraničí tehdy uvedl, že Vystrčil za návštěvu „zaplatí vysokou cenu, protože si znepřátelil miliardu a čtyři sta milionů Číňanů“. Miloš Vystrčil však cestu komentoval takto: „Jsem tady proto, abych pomohl podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství, abychom narovnali záda a chovali se jako suverénní země a abychom podpořili jinou demokracii, se kterou sdílíme společné hodnoty.“

Závěr

První cesta zástupců českého Parlamentu na Tchaj-wan se uskutečnila už v roce 1998, a Markéta Pekarová Adamová tak rok ve výroku neuvádí zcela přesně. V roce 1999 následně proběhla první poslanecká cesta na Tchaj-wan. Další návštěvy členů Sněmovny i Senátu následovaly po roce 2005. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Pro úplnost však doplňme, že před cestou Miloše Vystrčila z roku 2020 se delegací na Tchaj-wan účastnili jen místopředsedové dolní a horní komory Parlamentu, ne přímo jejich předsedové.

Markéta Pekarová Adamová mluví o ekonomickém významu její plánované cesty na Tchaj-wan. Tvrdí, že díky stipendiím, která Tchaj-wan vypisuje pro české studenty, budeme schopni do České republiky přenést „know-how“ výroby mikročipů.

Tchaj-wan stipendijní program v oblasti výroby čipů pro české studenty skutečně nabízí. Program s názvem Taiwan Semiconductor Scholarship Program je určen pro studenty magisterských a doktorských oborů z České republiky, Polska, Slovenska a Litvy. Podílí se na něm pět tchajwanských univerzit a magisterští studenti mohou získat stipendium až ve výši 27 tisíc eur. Doktorandi pak mohou obdržet až 74 tisíc eur.

Pro doplnění kontextu je vhodné zmínit, že Tchaj-wan je domovskou zemí TSMC, největšího výrobce mikročipů na světě. Přibližně 65 % světové produkce mikročipů pochází právě z Tchaj-wanu. Dodejme také, že jak Evropská unie, tak Spojené státy americké (.pdf) se snaží o navýšení vlastních výrobních kapacit.