Přehled ověřených výroků

Kandidátka Zelených Magdalena Davis zmiňuje problém s nedostatečnou kapacitou středních škol ve Středočeském kraji, kterou podle ní trpí zejména oblasti nacházející se v nejbližším okolí Prahy. To dle jejích slov potvrzuje i demografická studie, kterou si Středočeský kraj slov nechal zpracovat.

Výsledky studie

Demografická studie pro Středočeský kraj a jeho obce s rozšířenou působností (ORP) do roku 2050 vznikla v únoru 2024 a zpracoval ji kolektiv autorů, mezi kterými byl např. Tomáš Soukup provozující výzkumnou agenturu nebo Tomáš Peltan z pražské ČZU.

Studie se zabývá především prognózou demografického vývoje v kraji a kromě témat, jako je bytová výstavba (.pdf, str. 23) nebo dopravní infrastruktura (str. 39), se tak věnuje i předpokládanému vývoji počtu a věku středočeského obyvatelstva či právě naplnění kapacit základních a středních škol (str. 57–183). Studie rozděluje Středočeský kraj na celkem 28 lokalit, které kromě Černošic odpovídají ORP. Podle výzkumu kapacity SŠ nedostačují tím více, čím blíže Praze se daná oblast nachází (str. 6).

Součástí studie je i online přehled za jednotlivé ORP, ve kterém jsou prognózy vývoje počtu mladistvých ve věku 15 až 18 let. Jak lze vyčíst z grafů, v lokalitách přiléhajících k Praze jako jsou např. Hostivice + Roztoky, Jesenice + Jílové u Prahy či Říčany počet osob ve zmíněné věkové kategorii překračuje 85% hranici kapacity středních škol i několikanásobně. Tuto hranici podle studie přesahují i školy v oblasti Brandýs nad Labem–Stará Boleslav (.pdf, str. 106), kterou dokument řadí mezi oblasti okolo Prahy (str. 8). Naopak oblasti vzdálenější od hlavního města jako je Příbram, Kolín či Kutná Hora dané hranice ani nedosahují.

Závěr

Středočeský kraj si skutečně nechal vypracovat demografickou studii, která ukazuje, že nedostatečnou kapacitou středních škol nejvíce trpí oblasti kolem Prahy. Výrok Magdaleny Davis tak hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát koalice SPOLU na středočeského hejtmana Jan Skopeček (ODS) v kontextu výroku mluví o nutnosti posílit kapacitu středních škol v kraji. Jako jeden z důvodů pro své tvrzení uvádí, že podle demografických projekcí se počet obyvatel ve věku 15 až 18 let ve Středočeském kraji zvýší ze současných 64 tisíc o 10 tisíc.

Podle demografické studie z února 2024, kterou si Středočeský kraj nechal zpracovat, bylo v roce 2022 ve Středočeském kraji 64 265 obyvatel ve věku 15 až 18 let (.xlsx). Podle prognózy bude nárůst této věkové skupiny pokračovat přibližně do roku 2025, kdy má čítat přibližně 74 tisíc obyvatel (.pdf, str. 81). Poté má dojít k ustálení tohoto počtu a mírný pokles dle predikce nastane až po roce 2035 (str. 6, 81).

Závěr

Podle demografické studie pro Středočeský kraj v regionu v roce 2022 žilo cca 64 tisíc obyvatel ve věku 15 až 18 let. Dle predikce má tento počet skutečně narůst o deset tisíc, a to přibližně do roku 2025. Výrok Jana Skopečka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a lídr koalice SPOLU v krajských volbách ve Středočeském kraji reaguje na slova Magdaleny Davis, která v debatě tvrdila, že v okrese Praha-západ není žádné gymnázium. To dle Skopečka není pravda, jelikož se nachází v Hostivicích.

Gymnázium v Hostivicích opravdu je. Bylo založeno 1. ledna 2011 a jeho zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol. V době vzniku bylo a v současné době stále je jediným veřejným gymnáziem v okrese Praha-západ.

V okrese existují také dvě soukromá gymnázia. Jedno z nich se nachází v Dolních Břežanech, kde vzniklo jako součást tamní školy v roce 2015. Druhé, bilingvní gymnázium je pak v Jesenici.

Jan Skopeček má tedy pravdu v tom, že se v okrese Praha-západ nachází gymnázium. To veřejné je přitom skutečně v Hostivicích. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát na hejtmana Středočeského kraje za koalici SPOLU Jan Skopeček kritizuje, že kraj podle něj neinvestoval peníze do středních škol. Upozorňuje také na problém, že některé školy sídlí v památkově chráněných budovách, což investice prodražuje.

Střední průmyslová škola v Mladé Boleslavi byla v roce 2017 mezi 15 nemovitými památkami, které tehdejší vláda Bohuslava Sobotky svým nařízením zapsala na seznam národních kulturních památek, a je tedy chráněna Národním památkovým úřadem. Ministerstvo kultury ji na seznam navrhlo, jelikož představuje „stavbu občanské vybavenosti z první poloviny 20. století dokumentující architektonickou různorodost daného období“.

Jak stojí v památkovém katalogu, budova patří mezi díla architekta Jiřího Krohy, který ji zrealizoval mezi lety 1923 až 1927. Památkovou hodnotu podle katalogu představuje zachovalý původní stav, který reprezentuje Krohův funkcionalistický styl.

Budova Střední průmyslové školy v Mladé Boleslavi je tedy skutečně chráněna památkovým úřadem. Výrok Jana Skopečka tak hodnotíme jako pravdivý.

Plánovanou výstavbu gymnázia ve středočeských Černošicích zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo (.pdf, str. 63) 30. října 2023. V hlasování o této otázce se pro výstavbu vyslovilo (video, čas 3:46:14) 42 z 50 přítomných zastupitelů. Zbylých osm zastupitelů, tedy všichni přítomní zástupci hnutí ANO, se hlasování zdrželo.

Při projednávání návrhu vystoupila (.pdf, str. 55–62) také zastupitelka za ANO Irena Bartoňová Pálková, která je zároveň členkou Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Mimo jiné k otázce výstavby gymnázia v Černošicích uvedla, že z její strany „to je podpora se vším všudy“.

Bartoňová Pálková ale kromě vyjádření podpory projektu nového gymnázia mluvila (.pdf, str. 55–62) také o předcházejícím jednání Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Dne 3. října 2023 totiž výbor jednal (.docx, str. 7) právě o výstavbě gymnázia, Bartoňová Pálková i další člen hnutí ANO se ale zdrželi, a výbor tak podporu nového gymnázia neschválil. Zastupitelka svůj postoj vysvětlovala (.pdf, str. 55) následovně: „My jsme byli ty dva hlasy, které se zdržely. Dopředu deklaruji, a říkala jsem to i na výboru, že to není o tom, že bychom nechtěli stavět to gymnázium.“ Podle Bartoňové Pálkové členové nedostali potřebné materiály včas a kompletní, proto se údajně zástupci hnutí ANO při hlasování výboru zdrželi, ačkoliv se stavbou jako takovou souhlasí.

Zástupci hnutí ANO ve Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost podle zastupitelky Bartoňové Pálkové výstavbu gymnázia v Černošicích podporují. I přesto se při výsledném hlasování krajského zastupitelstva všichni přítomní zástupci hnutí ANO zdrželi. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Jako součást základní školy v Sulicích letos skutečně vzniklo čtyřleté gymnázium, které v nové budově školy začalo fungovat od září. Do jeho jediné třídy škola plánovala přijmout cca 25 studentů. Na webu samotného gymnázia jsou aktuality pro nové žáky a další informace jsou dostupné na jeho instagramu. Školu zřizuje obec Sulice a je rovněž uvedena na portálu České školní inspekce.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje konkrétně zmiňovali, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem.

Letos v září schválili radní Středočeského kraje výsledek výběrového řízení, v němž se rozhodovalo o firmě, která vypracuje projektovou dokumentaci na rozšíření gymnázia v Berouně (.pdf, str. 7–8). Kraj počítá s tím, že po dokončení dokumentace se v roce 2026 začne stavět přístavba s deseti učebnami.

V případě gymnázia v Hostivici krajští radní v lednu 2024 schválili smlouvu s dodavatelem, který postaví nástavbu budovy. Stavební práce, které by měly přinést šest nových učeben, začaly letos v únoru. Jejich dokončení se plánuje na rok 2025.

Gymnázium v Hostivici se tedy v současné době rozšiřuje a u gymnázia v Berouně Středočeský kraj začal s přípravami projektové dokumentace na vybudování přístavby. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková v debatě mluví o středních školách ve Středočeském kraji a v hlavním městě Praze. Seznam škol v těchto regionech je možné najít v Rejstříku škol, který spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Praha

Obory, které patří do kategorie zemědělství a lesnictví, se podle zmíněného rejstříku v Praze vyučují na celkem osmi středních školách. Žádná z nich ale nenabízí obor Zemědělec – farmář nebo Agropodnikání, které běžně patří do nabídky typických zemědělských škol. Žádná z uvedených škol se také sama neoznačuje přímo za zemědělskou školu, pouze jedna se prezentuje jako „střední zahradnická škola“.

Na pěti z těchto osmi škol je možné studovat obory Zahradnictví, Zahradnické práce nebo Zahradnická výroba. Rejstřík mezi ně řadí i Střední odborné učiliště v Nuslích, které vzdělává odsouzené ve výkonu trestu, a také speciální Odborné učiliště pro žáky s více vadami.

Na zbývajících třech pražských středních školách, na kterých se podle rejstříku vyučují zemědělské obory, lze studovat chovatelství, chovatelství cizokrajných zvířat a v posledním případě opravářství zemědělských strojů.

Středočeský kraj

Ve Středočeském kraji je naopak nejméně pět klasických zemědělských středních škol, které mají v nabídce obory Zemědělec – farmář či Agropodnikání. Kromě toho je zde také lesnická škola na Křivoklátě.

Dalších devatenáct škol podle rejstříku nabízí zahradnické obory, studium chovatelství nebo opravářství zemědělských strojů.

Závěr

V Praze sice mohou žáci na několika středních školách studovat zahradnické či chovatelské obory, žádná z těchto škol se ale sama neoznačuje přímo za zemědělskou školu. Ani jedna z nich také v nabídce nemá obor Zemědělec – farmář nebo Agropodnikání. Tyto obory se naopak vyučují na klasických zemědělských školách ve Středočeském kraji, kterých je v tomto regionu nejméně pět. Nachází se zde i střední lesnická škola na Křivoklátě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje a lídryně kandidátky STAN Petra Pecková odpovídá na otázku, zda by kraj nemohl převést některé své pozemky a budovy do vlastnictví obcí za účelem zřízení škol. Petra Pecková uvádí, že Středočeský kraj postupně předává vhodné budovy obcím, ve kterých už začaly fungovat základní školy. Jako příklad uvádí základní školu ve Středoklukách a školy v Příbrami a Českém Brodě.

Rozšíření škol ve Středočeském kraji

Středočeský kraj prodal v roce 2024 obci Středokluky areál bývalé střední školy, takzvané Kubrovy školy (.pdf, str. 3). Obec si již od roku 2021 část areálu pronajímala a od roku 2022 v něm provozovala druhý stupeň ZŠ Středokluky. Ke vzniku nové základní školy ve Středoklukách ve volebním období 2020 až 2024 nedošlo, tamní základní škola ale od roku 2022 využívá budovu bývalé Kubrovy školy. Petra Pecková tedy nepřesně mluví o vzniku již existující školy. Je nicméně pravda, že uvedený prostor se nově využívá jako základní škola.

V březnu 2023 prodal Středočeský kraj městu Český Brod areál bývalé zemědělské školy v části Liblice. Město plánovalo v areálu zřídit nové učebny Střední školy managementu a grafiky a později také novou ZŠ a MŠ. V říjnu 2023 obec zkolaudovala nové učebny SŠ managementu a grafiky (.pdf, str. 11), čímž se zvýšila kapacita školy (str. 3). V Českém Brodu se připravuje rovněž výstavba nového pavilonu ZŠ Žitomírská, která má rozšířit její celkovou kapacitu (.pdf, str. 23). Stavba má být podle starosty města Tomáše Klineckého dokončená v roce 2025.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít žádné informace o rozšíření kapacity škol v Příbrami, k čemuž mělo podle Peckové dojít ve volebním období 2020–2024. V plánu je pouze vybudování nových tříd a zázemí pro učitele v rámci půdní vestavby v ZŠ Březové Hory (.pdf, str. 43). V daném volebním období došlo v Příbrami rovněž ke sloučení dvou krajem zřizovaných gymnázií: Gymnázia Příbram a Gymnázia pod Svatou Horou. Podle vyjádření odboru školství Středočeského kraje pro Demagog.cz tak došlo k uvolnění prostor, které nově začala využívat Základní škola pod Svatou Horou. Ta „má díky tomu prostory pro zajištění výuky žáků z okolních obcí“. V Příbrami tedy nedošlo k převedení krajské budovy městu, díky sloučení krajských gymnázií se ale podařilo uvolnit prostory pro rozšíření kapacity základní školy.

Závěr

Středočeský kraj ve volebním období 2020–2024 skutečně přispěl k rozšíření některých základních škol. Kraj pronajal a později prodal základní škole ve Středoklukách budovu bývalé střední školy a základní škola může díky tomu využívat pro výuku na 2. stupni nové prostory. V budově bývalé Kubrovy školy tak skutečně vznikla, respektive začala fungovat, základní škola. V Českém Brodě již došlo díky prodeji budovy bývalé zemědělské školy k rozšíření kapacity střední školy a město plánuje zřídit v areálu i základní školu. V Příbrami se sloučila dvě krajská gymnázia a díky tomu se uvolnily prostory pro rozšíření kapacity ZŠ pod Svatou Horou. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Jedním z cílů infrastrukturního fondu, který hejtmanka Petra Pecková (STAN) v debatě zmiňuje, je snížit finanční zátěž obcí a měst při realizaci projektů v oblasti školství. Středočeský kraj od roku 2017 (.pdf, str. 10–11) umožňuje zájemcům čerpat z tohoto fondu podporu ve výši až 10 milionů korun (.pdf, str. 3).

V případě oblasti školství fond poskytuje dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných kapacit škol. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ (.pdf, str. 10), druhý je určen jen na rozvoj základních škol.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které na projekty fond nakonec skutečně vyplatil, tak mohou být ve výsledku nižší než právě navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma poslal redakci Demagog.cz přehled, který ukazuje, že od roku 2017 bylo z fondu mateřským školám poskytnuto necelých 87 milionů korun.

Ze srovnání poskytnutých dat a údajů na webu Středočeského kraje vyplývá, že v přehledu jsou započítány pouze dotace, které kraj poskytl přímo mateřským školám – nikoliv institucím, které fungují jako ZŠ a MŠ zároveň. Výsledná částka tak může být ještě o něco vyšší (.pdf, .pdf). V roce 2022 totiž například na tyto projekty kombinovaných základních a mateřských škol putovalo 12 milionů Kč.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dokumentech k dotačnímu programu Středočeský kraj uvádí, že na rok 2024 je na podporu základních a mateřských škol dohromady vyčleněno dalších 50 milionů korun (str. 2). Mateřské školy tak mohou z této částky získat další prostředky. Doplňme, že MŠ, které fungují samostatně, dosud z fondu čerpaly 15,8 % celkové poskytnuté částky, zbytek připadl základním školám nebo kombinovaným ZŠ a MŠ.

Závěr

Ze získaných dat vyplývá, že v letech 2017 až 2023 poskytl Středočeský kraj z infrastrukturního fondu mateřským školám necelých 87 milionů korun. Tato částka se pohybuje lehce mimo naši 10% hranici tolerance, nejméně dalších 12 milionů Kč ovšem putovalo z fondu na projekty kombinovaných mateřských a základních škol. Mateřské školy také mohou v roce 2024 čerpat ještě další prostředky z 50milionového balíčku, který fond vyhradil dohromady na podporu mateřských a základních škol. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.