Přehled ověřených výroků

Zásady územního rozvoje pro Středočeský kraj byly aktualizovány na základě souvisejících staveb na území kraje. První aktualizace ZÚR byla pořízena na návrh oprávněného investora – ŘSD. O vydání této aktualizace ZÚR Středočeského kraje rozhodlo zastupitelstvo usnesením ze dne 27. července 2015.

V této verzi je již zapracovaná trasa, kudy povede výstavba dálnice D3. Stanovisko ministerstva životního prostředí k vlivu na životní prostředí (EIA) bylo vydáno jako souhlasné, nicméně toto stanovisko je neplatné a bude muset být vypracován posudek nový. V seznamu prioritních staveb, které se budou moci stavět bez nového posudku EIA, se totiž nachází pouze úseky Úsilné–Hodějovice a Hodějovice–Třebonín.

Evropská komise upozorňuje, že u staveb, které do tohoto seznamu nepatří, bude nutno vypracovat posudek nový. V současné době probíhá projektová příprava a tvorba dokumentace pro územní rozhodnutí. Žádost o něj bude podána začátkem května 2017. Zahájení prací je naplánováno na rok 2024 a zprovoznění na rok 2028.

Třetí aktualizaci zásad územního rozvoje pro Jihočeský kraj (ZÚR) schválilo zastupitelstvo dne 17. prosince 2015 a nabyla účinnosti 6. ledna 2016. V této aktualizaci je již zahrnuta trasa, kterou povede stavba dálnice D3.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v případě Středočeského kraje je aktualizovaná verze ZÚR, která jasně stanovuje, kudy povede dálnice D3 na území Středočeského kraje.

V aktuální koncepci Policie ČR (.pdf) se skutečně nehovoří o nějaké reorganizaci či slučování útvarů. Naopak se zde plánuje rozvoj ÚOOZ:

" Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV." (s. 29)

či

" Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně..." (s. 32)

Tuto koncepci schválila (.pdf) Bezpečnostní rada státu na svém jednání 6. října 2015. Babiš má tedy pravdu, že v této přijaté koncepci nebyla aktuální reorganizace obsažena.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Do problémů se Zlínský kraj dostal sám svým protiprávním chováním, o kterém rozhodlo opakovaně ministerstvo vnitra a pravomocně Okresní soud ve Zlíně. Luděk Maděra postupoval dle zákona a judikatury správně.

Případ, o kterém se radní Mařák zmiňuje, je případ Luďka Maděry, který požadoval (.pdf) po krajském úřadu ve Zlíně informace o výši mimořádných odměn, které dostali:

• vedoucí odborů krajského úřadu ve Zlíně
• ředitel krajského úřadu ve Zlíně
• hejtman Zlínského kraje
• náměstci hejtmana Zlínského kraje

Krajský úřad devatenáctkrát odmítl vydat údaje o výši odměn vedoucích odborů a ředitele krajského úřadu ve Zlíně. Luděk Maděra se pokaždé odvolal k ministerstvu vnitra, které vždy rozhodlo (.pdf, str. 1) o zrušení rozhodnutí krajského úřadu a předalo mu věc k novému projednání.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo vnitra nemohlo rozhodnutí krajského úřadu změnit a krajský úřad se rozhodnutím ministerstva odmítl řídit, se situace dostala do mrtvého bodu. Luděk Maděra se poté rozhodl podat žalobu na vydání informace (dle Práva ve veřejném zájmu), ale úřad nakonec informace vydal.

Kromě žaloby na vydání informace Luděk Maděra podal zároveň žalobu na zadostiučinění za nesprávný úřední postup Zlínského kraje. Okresní soud ve Zlíně shledal postup kraje za protiprávní a uložil (.pdf, str. 1) mu k zaplacení částku 46 571 Kč na účet Luďka Maděry. Totéž potvrdil odvolací Krajský soud v Brně, který pouze zvýšil (.pdf, str. 1) částku za uhrazení nákladů z 6400 na 30 774 Kč.

Poskytováním informací o platech úředníků se zabýval (.pdf, str. 7) Nejvyšší správní soud v květnu 2011, přičemž došel k závěru, že příjemcem veřejných prostředků je jakákoliv osoba, které je vyplacena byť i minimální částka z veřejných rozpočtů. Mezi takové osoby tedy patří i ředitel či vedoucí odborů krajského úřadu. Zároveň výše těchto prostředků patří dle NSS mezi údaje, které povinný subjekt musí na požádání poskytnout. Krajský soud měl už od května 2011 povinnost při svém rozhodování zohlednit judikaturu, což při sporu s Luďkem Maděrou neudělal.

Zlínský kraj dostal hlavní anticenu Zavřeno za rok 2015 za rozsáhlé obstrukce v oblasti přístupu k informacím. O několik let dříve, konkrétně v letech 2008–2012, se Luděk Maděra dostal do sporu s Magistrátem města Zlín, jehož primátorem je od roku 2010 Miroslav Adámek, který je zároveň zastupitelem Zlínského kraje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože čínský přístupový protokol, podle kterého byla považována za centrálně plánovanou ekonomiku, vyprší koncem tohoto roku. Na základě něj mohly být při zjištění dumpingových dovozů uvaleny sankce vyšší, než pro ekonomiku označenou jako tržní.

Neférové dovozy, neboli dumpingové dovozy, spočívají v dovozu v cenách nižších, než je normální cena na daném domácím trhu. WTO nereguluje činnost podniků, které takto podlézá ceny, zaměřuje se jen na to, jak je vláda schopna reagovat na tyto dovozy a jak uplatňuje společné anti-dumpingové nástroje. Při podezření na dumpingový dovoz v EU se firma může obrátit taky na Evropskou komisi. Obecně pak při potvrzení tohoto "nefér dovozu" jsou na importní krajinu uvalena další cla, která pak uhradí celním úřadům poškozené zemi.

Konkrétně Dohoda (.doc, str.21) o zřízení WTO o dumpingu říká: “Smluvní strany uznávají, že dumping, jímž se zboží jedné země uvádí na trh druhé země za cenu nižší, než je jeho normální hodnota, je zavrženíhodný, působí-li, nebo hrozí-li způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví existujícímu na území smluvní strany, nebo zdržuje-li citelně vybudování domácího výrobního odvětví.” Na dalších stranách široce popisuje vyšetřování dumpingu a způsob uvalení anti-dumpingového cla (hlavně strany 212-213).

Podle odstavce 15, části první (.doc, str.8) čínského přístupového protokolu byla Čína považovaná za netržní ekonomiku v anti-dumpingových procesech. V takových případech, kdy jsou ceny v zemích určované státem, je možné použít odlišnou metodologii pro výpočet normální hodnoty statku. Obecně tato metodologie vedla k vyšším anti-dumpingovým clům.

Vzhledem k tomu, že 11. prosince 2016 vyprší platnost této smlouvy a po tomto datu by se na Čínu měla při výpočtu anti-dumpingových cel vztahovat metodologie tržních ekonomik, mohou být opatření vůči Číně méně razantní, pokud se do daného data nedohodne Unie na dalším postupu.

Dle dostupných veřejných informací je posledním trestním oznámením týkajícím se OKD a Bakaly, to podané investiční skupinou Arca Capital pod vedením Pavola Krůpy. Toto trestní oznámení “pro podezření ze spáchání trestného činu vydírání české vlády” bylo podáno již 3. května 2016.

Pokud jde o otázku možnosti zabavení majetku Bakaly a jeho využití k nahrazení ztrát OKD, pak jedinou informací, která se dané věci týká, je zpráva z 13. září 2016. V té se ostravská kandidátka Úsvitu - Národní koalice do Senátu Alena Vitásková snaží oslovit voliče návrhem zákona na vyvlastnění majetku miliardáře Zdeňka Bakaly. V tiskovézprávě strany je pak prezentován samotný návrh zákona.

Miloš Zeman zde však spojil dvě různé věci. Podnět k zahájení trestního řízení může podat kdokoli a jen soud může rozhodnout o tom, jaký čin byl spáchán, o potrestání a případném zabavení majetku. Ten by však ale putoval do státní kasy, nelze jej účelově určit. Druhou skutečností je zmíněný “návrh zákona,” který je však ze strany Aleny Vitáskové spíše deklarací určitého postoje, vzhledem k jeho ústavní nekonformitě.

Tímto nevhodným spojením dvou odlišných záležitostí zavádí, neboť dílčí fakta se sice zakládají na pravdě, ale prezident z nich složil zcela neodpovídající obraz.

Jan Zahradník nepřesně uvádí procentuální podíl proplacených dotací za současné programové období 2014-2020, což činí výrok nepravdivým.

V měsíčních informacích (.pdf, str.3) o implementaci ESI fondů v ČR v programovém období 2014-2020 skutečně figuruje zmiňovaných 8 %, které však vyjadřují "Stav finančních prostředků v právních aktech o poskytnutí/převodu podpory", tedy objem schválených finančních prostředků, ne proplacených. "Stav finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu" je z celkového balíčku jen 2,3 % k srpnu 2016.

Mluvčí Ovčáček nemluvil pravdu v případě pozdního příjezdu na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče. Dle slovenské kanceláře prezidenta republiky bylo české straně doporučeno (čas 9:25) dosednout na letiště nejpozději v 11:15 a nejpozději v 11:30 být na pohřbu. Ovčáček však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Tuto skutečnost jsme již ověřovali minulý týden.

Zpoždění letu přičítal také silnému protivětru a chybě pracovníků Řízení letového provozu (ŘLP). Vítr však dle dat nebyl extrémně silný a mohl letadlo dle analýzy Lidovky.cz zdržet jen o tři minuty. Vinu odmítá i ŘLP, kterému se nakonec mluvčí Ovčáček za své předchozí výroky „omluvil“.

Konkrétně uvedl: „V každém případě platí, že pokud se řidiči letového provozu nějak cítili dotčeni prohlášeními, která jsem v uplynulých dnech uváděl, tak se jim hluboce omlouvám“.

Na svém Twitteru mluvčí Ovčáček napsal: „Ve státní svátek 28.10. bude v 18:30 na‚Staromáku'oficiálně odstartována prezidentská kampaň 3H – Halík, Horáček, Herman.“

Horáček v reakci na slova Jiřího Ovčáčka pro Blesk.cz 24. října řekl:„Pan Halík tam nebude a nikdy se s jeho účastí nepočítalo“. Reálně se Halík této neúčastnil, resp. nebyl mezi řečníky na pódiu.

Tomáš Halík na Staroměstském náměstí v rámci akce nebyl, vyzval však hosty předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, aby se tohoto slavnostního večera neúčastnili.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože dotační období 2007–2013 zmiňuje problematiku místních komunikací poměrně obsáhle a rekonstrukce či modernizace místních silnic byly jedním z hlavních investičních záměrů.

Pro období 2007–2013 bylo připraveno celkem 7 regionálních operačních programů (ROP). Pro oblast Jihočeského kraje spravoval finance Regionální operační program NUTS II Jihozápad s celkovou částkou přes 633 milionů eur. V rámci ROP Jihozápad bylo zmiňováno zlepšení regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy) coby jeden z cílů programu v rámci zvýšení dostupnosti regionu a jeho částí (. pdf, s. 64 a tabulka tamtéž, s. 65–66):

4.2.6.1 Oblast podpory Modernizace regionální silniční sítě

• Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy pro zlepšení dostupnosti center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť.
• Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba silnic II. a III. třídy ke hraničním přechodům.
• Odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy (např. křižovatky, přejezdy, mosty).
• Výstavba nových silnic II. a III. třídy vyvolaná modernizací nadřazené silniční sítě.
• Výstavba, rekonstrukce nebo modernizace silnic II. a III. třídy pro napojení nových rozvojových ploch.
• Modernizace frekventovaných silnic II., popř. III. třídy v blízkosti sídel za účelem snížení negativních vlivů dopravy na obyvatelstvo (obchvaty apod.).

V rámci daného zaměření podpory, ale nebyly podporovány „akce neinvestičního charakteru, tj. prostá oprava a údržba silnic II. a III. třídy“ (tamtéž, s. 66).

V případě období 2014–2020 byly předchozí regionální ROP zrušeny a nahrazeny 10 národními operačními programy. Oblast silničních komunikací pak bude spadat hlavně pod Operační program Doprava (OPD) řízený ministerstvem dopravy. Dle programového dokumentu OPD (. pdf, s. 2–3) je patrný odklon od rozvoje regionálních komunikací směrem k páteřní síti rychlostních dálnic a silnic I. třídy.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý i přesto, že národní operační programy v období 2014–2020 opravdu nezmiňují opravy, rekonstrukce a rozvoj místních regionálních komunikací vzhledem ke svému zaměření na prioritizaci silniční páteřní sítě.

Ve čtvrtek 25. srpna navštívila Českou republiku kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkel. Jedním z témat, které s premiérem Sobotkou probírali, byla migrace a povinné kvóty.

Po jednání Sobotka na tiskové konferenci uvedl: „Česká republika nemůže souhlasit s jakýmkoliv systémem, který by byl založen na povinných kvótach, na povinném přerozdělování uprchlíků.“ (TK po jednání - video v čase 4:40)

Ústecký kraj v posledních dvou letech opravdu měl peníze na rekonstrukci silnic II. a III. třídy, za rok 2015 bylo v kraji opraveno 150 km silnic.

Kraje jsou dle zákona o pozemních komunikací vlastníkem silnic II. a III. třídy, zároveň mají také povinnost tyto silnice spravovat. Financování oprav těchto silnic tudíž připadá kraji, který na financování může dostat peníze od státu či z fondů EU. Nehodnotíme, zda-li je tato situace vhodná či jestli by kraje měly být schopné hradit opravy silnic pouze ze svých finančních prostředků.

Ministerstvo dopravy v posledních 2 letech vyčlenilo skrz Státní fond dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd krajům 4,6 miliardy (330 milionu získal Ústecký kraj) a 3 miliardy Kč (225 milionů pro Ústecký kraj), což je bezkonkurenčně nejvíc od roku 2001. Přibližně 1,25 miliardy Kč obdržely kraje na silnice II. a III. třídy od Státního fondu dopravní infrastruktury ještě v roce 2013 (.pdf, str. 34 (modrá tabulka)), v tomto roce ale byly v mnoha krajích silnice zasažené povodněmi. V letech před rokem 2013 se peníze krajům na silnice také uvolňovaly, ale sloužily většinou pouze k předfinancování projektů EU.

Za rok 2015 opravil kraj z svých finančních prostředků, peněz od Státního fondu dopravní infrastruktury a z evropských peněz 150 km silnic.

Ústecký kraj dostával finanční prostředky z fondů EU prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad, jehož byl součástí společně s Karlovarským krajem. Tento operační program běžel od roku 2007 do roku 2013, kdy byly všechny regionální operační programy nahrazeny Integračním regionálním operačním programem. Od té doby může Ústecký kraj čerpat finance z tohoto programu.

Dle brožury ROP Severozápad Podpořené projekty 2007-2015 (.pdf, str. 17 (tabulka napravo)) bylo z fondů EU financováno celkem 14 projektů dopravní obslužnosti, kdy ve 13 případech alespoň zčásti figurovaly silnice II. nebo III. třídy. Celkem byly Ústeckému kraji z fondů EU na silnice poskytnuty 2,4 miliardy Kč. Všechny projekty se týkaly oprav stávajících komunikací, opravy se týká i nejnovější projekt Ústeckého kraje z fondu IRO P (.doc, str. 1).

Za rok 2015 opravil kraj z svých finančních prostředků, peněz od Státního fondu dopravní infrastruktury a z evropských peněz 150 km silnic.

Problémy s kamiony na silnicích nižších tříd mají kraje v celéČeskérepublice, Ředitelství silnic a dálnic se proto rozhodlo nakoupit váhy k vážení kamionů.