Přehled ověřených výroků

Z dostupných zdrojů se nedá ověřit, v jaké výši vynaložila Helena Válková finanční prostředky na svou kampaň. Podobně ani podíl ANO na kampani Válkové se nedá ověřit. ANO 2011 sice má transparentní účet, avšak nedá se v něm vysledovat jaké položky jdou na jakou kampaň.

Během roku 2016 na něj Helena Válková odeslala celkem 150 tisíc korun (23. března 50 tisíc a 25. července 100 tisíc), účel těchto prostředků však není definován a vlastní transparentní účet Válková nemá.

I dle analýzy Transparency International není financování senátorské kampaně Válkové naprosto průhledné. V dopise, který Válková pro TI napsala uvádí, že náklady na kampaň budou asi 900 tisíc. Tuto částku ovšem není možné z veřejně dostupných zdrojů doložit.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož je z velké části založen na informacích předaných mezi zástupci hnutí ANO. Ty nemůžeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Andrej Babiš řekl, že důležitější než post hejtmana je ve Středočeském kraji boj s korupcí. Rakušan, kterému post hejtmana nabídl, je „slušný člověk“, proto není pro Babiše problém nabídnout mu toto místo. Na oplátku by ale chtěl většinu v jedenáctičlenné radě.

Naopak kandidátka na hejtmanku Jermanová má za cíl získat 4 místa v radě a hejtmanský post. Šéfa ANO přesvědčila, aby ji při vyjednávání nechal volné ruce.

Nedá se ověřit, zda je Babišův postoj územ ve vyjednávání po krajských volbách. O místech v radě se v době vyřčení výroku (neděle 16. října 2016) pouze jednalo, nejde tedy s určitostí tvrdit, že by na většinu ANO nedosáhlo, vše by záleželo na tom, s jakými stranami by hnutí vytvořilo koalici a možností se během týdne objevilo hned několik.

Hned v neděli po krajských volbách se zástupci ANO, TOP 09 a Starostů domluvili na společném vyjednávání. Avšak ještě před volbami se TOP 09 domluvila s ODS na společném jednání. ODS se pak dala do jednání s Jermanovou, která jim přislíbila dvě místa v radě. Vzniklá situace způsobila rozkol uvnitř středočeské TOP 09, kterou však Jermanová do koalice již nepotřebuje.

K dispozici nejsou vyjádření klubu zastupitelů za ANO, pověřující Jermanovou k boji za post hejtmanky. Jedná se o interní věc klubu a žádost z řad zastupitelů k lídryni není ve veřejných zdrojích dohledatelná.

Nemáme k dispozici kompletní smlouvu mezi Českou republikou a Čínou, z tohoto důvodu většinu informací ve výroku nemůžeme ověřit. Současně nehodnotíme, zda ministr Herman oficiálním přijetím dalajlámy smlouvu porušil.

Ministr Chovanec zjevně naráží na schůzku ministra Hermana s dalajlámou, která je Čínou vnímána jako zpochybnění její územní celistvosti.

Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou bylo zveřejněno na stránkách Hradu, vláda však o něm na své následné schůzi nejednala. Podle článku potvrdilo Česko dodržování politiky jedné Číny a respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky.

Plné znění dokumentu není z veřejných zdrojů dostupné, nemůžeme tedy potvrdit, zda jsou v preambuli podepsáni skutečně všichni zmiňovaní čeští představitelé. Prezident republiky pod dohodou však skutečně podepsán je.

Ředitelem Krajské nemocnice v Liberci je Luděk Nečesaný. Ten vedl libereckou nemocnici od roku 2007 do února 2011 a nyní opět od srpna 2013. V roce 2015 byl obviněn v souvislosti s údajným předražením dvou zakázek na vybavení kardiocentra a traumacentra liberecké nemocnice o 24 milionů korun. Těmito zakázkami z let 2008 až 2009 v celkové hodnotě zhruba 239 milionů korun se policie zabývá na základě trestního oznámení z roku 2012. Nečesaný, obviněný z přijetí úplatku, se rozhodl na post generálního ředitele rezignovat, dozorčí rada se však jednomyslně shodla na tom, že nevidí důvody pro změny v představenstvu nemocnice. Obviněna byla i Nečesaného manželka Šárka, která měla přes svou firmu Sarmed legalizovat peníze, které měl Nečesaný nelegálně obdržet. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti ji hrozí tři až osm let za mřížemi.

V roce 2002 byl projekt výstavby dálnice D47 svěřen Milošem Zemanem soukromé izraelské firmě Housing and Constructions. Jednalo se o pilotní projekt spolupráce se soukromým sektorem.

Smlouva musela být pro nevýhodnost vypovězena. Vláda pod vedením Vladimíra Špidly rozhodla o ukončenítéto smlouvy. Náklady na vypovězení této smlouvy byly hrazeny podle tohoto zákona.

Podle ŘSD(pdf., str. 24) je celková cena stavby kolem 33,8 mld Kč. Celkově je výrok hodnocen jako neověřitelný, protože původní znění dohody s Housing and Constructions je nedohledatelné.

Angela Merkelová se na konci srpna letošního roku vypravila do několika zemí Evropské unie. Hlavním důvodem zahraničních cest byla setkání evropských lídrů ve snaze čelit společně Brexitu a připravit se na summit EU, který se uskuteční v září v Bratislavě.

Nejprve se Merkelová sešla s italským premiérem Renzim a francouzským prezidentem Hollandem na italském ostrově Ventonene. O den později, 23. srpna, se setkala s princem Williamem. Další den zamířila do Estonska a následně se vypravila do České republiky a Polska.

Migrace byla tématem zejména cesty do České republiky a Polska, kde se kancléřka setkala s lídry Visegrádské čtyřky. Merkelová již dlouhodobě obhajuje systém přerozdělování uprchlíků na základě kvót a tento postoj zastávala i při jednání s představiteli V4. Země V4 přitom kvóty odmítají.

Martin Maleček hovoří v kontextu klesající obliby učňovských oborů. Jedním z aspektů, který podle něj ovlivňuje situaci v učňovském školstvím, je klesající podíl úspěšně zakončených studií těchto oborů. To podle něj následně vede ke snížení jejich atraktivity. Martin Maleček uvádí informaci z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2016–2020.

Údaj 65 % vyjadřuje podíl žáků, kteří obor úspěšně absolvují s výučním listem, k počtu žáků, kteří byli do daného ročníku přijati.

Jak vyplývá z tohoto dokumentu (.pdf, bod A.4.3.4, str. 22), podíl byl ve školním roce 2015/2016 mírně pod 65 %, a sice 63,29 %. Celkový trend je klesající, což znamená, že úspěšnost ukončení studia se stále snižuje. Výrok Martina Malečka je tedy pravdivý.

Od 1. června, kdy se o celé otázce reorganizace policie začalo psát, Pavel Bělobrádek opravdu s vyjádřením vyčkával. Až 8. června 2016 řekl, " že šéfové stran dnes dostali o slučování informaci. (...) Vyslechli jsme si pouze zdůvodnění policejního prezidenta a doplnění ministra vnitra s tím, že jsem si se zájmem vyslechl věci, které tam říkal ministr spravedlnosti a ministr financí." Dále doplnil, že " s úsudkem chce počkat, jde podle něj o velmi citlivou věc." Dále také řekl, že " již proběhlo koaliční jednání k reorganizaci policie. Osobně se nejdříve seznámím s výsledky sněmovního výboru, nebudu dělat unáhlené soudy. "

Dále 9. června reagoval převážně na prohlášení ministra Babiše a k samotné kauze prohlásil, že je " na straně zákona. Policie je nezávislá a policejní prezident nemá dělat věci podle vůle politiků. (...) Případné sloučení útvarů je ale podle něj tak citlivé, že je třeba zároveň vyvrátit podezření z ohrožení vyšetřování živých kauz, což je teď na ministru vnitra, popřípadě policejním prezidentovi. "

10. června mj. dodal, že " pokládá za chybu, že policejní prezident a ministr vnitra se svým záměrem neseznámili partnery a veřejnost dříve. Za chybu pokládá i reakci ANO, které kvůli administrativní změně v řízení policejních útvarů vyvolalo dohadovací koaliční jednání a hrozí demisemi. "

Nemůžeme se bohužel vyjádřit k tomu, nakolik byl zdravotní stav Baborové, který vedl k její rezignaci, způsoben nastalou situací. Je pravdou, že se strhla vlna protestů v souvislosti s uzavřením koalice ČSSD s KSČM a hlavně s nástupem radní Baborové (KSČM) do čela rezortu školství. Zda byly důvody věcné, necháváme taktéž bez ověření, protože jde o hodnotové soudy.

Protesty začaly už proti uzavření koalice mezi KSČM a ČSSD v Jihočeském kraji. Nejvíce vadilo právě obsazení rezortu školství komunistickou stranou. V čele krajského školství stanula učitelka a radní Vítězslava Baborová. Proti tomu se v kraji podepisovaly petice: za její odvolání se podepsalo více než 12,7 tisíc lidí. Podporu jí naopak v petici vyjádřilo víc jak 7,3 tisíc lidí. Jihočeši také svolávali demonstrace, v nichž hráli velkou roli středoškolští i vysokoškolští studenti: například demonstrace v listopadu 2012, které se účastnilo zhruba 500 lidí, byla svolána studenty třeboňského gymnázia. 22. listopadu dokonce proběhla dvouhodinová stávka studentů některých gymnázií a také Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Někteří účastníci drželi na protest hladovku.

Studentům a dalším demonstrantům vadila právě stranická příslušnost Baborové. Média citovala prohlášení organizátorů protestu: „Je pro nás nepřijatelné, aby resort nejvíce poznamenaný úpadkem z období před rokem 1989 vedl člen komunistické strany, která se otevřeně hlásí ke své zločinecké minulosti.“Studentům vadilo, že by „zástupce totalitní strany“ navrhoval a odvolával ředitele škol. Zároveň s tím ale protest směřovali i na samotnou koalici v kraji a na to, že KSČM bude v kraji vládnout.

Radní Baborová byla v podstatě už od nástupu do funkce nemocná. Na tu nakonec rezignovala k 3. 2. 2013 a „jakodůvod uvedla přetrvávající zdravotní problémy, které jí nedovolují odpovědné plnění pracovních povinností“.

Baborová k tomu později uvedla:„Vzhledem k mediálnímu tlaku vedenému v osobní rovině jsem se rozhodla rezignovat. Poslední události se neblaze projevily na mém zdravotním stavu a nemohla bych naplnit cíle KSČM. Nemám napojení na kmotry a nejsem demagog. Protestujícím studentům bych přála, aby se ve svém profesním životě setkali s větším pochopením názorových oponentů."Nahradil ji jiný radní za komunistickou stranu, Tomeš Vytiska, který je radním až do dnešního dne.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ačkoliv není dostupná přesná citace zmiňovaného stanoviska, vymezovala se Změna pro Liberec před krajskými volbami i po nich ostře proti korupci. Je také pravdou, že lídři kandidátek jsou v současnosti trestně stíháni za trestné činy, které bývají řazeny mezi korupční. Hejtman Martin Půta je trestně stíhán pro přijetí úplatku a zneužití pravomoci, oba úmyslné trestné činy, doposud nebylo pravomocně rozhodnuto a dle zásady presumpce neviny je tedy nevinen. Vedle toho druhý lídr - Zuzana Kocumová - byla obžalována za porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 TZ).

Je potřeba zmínit, že trestní zákoník s pojmem "korupce" nepracuje, nelze tedy autoritativně vymezit ani korupční trestné činy. Z odborné diskuze však vyplývá, že § 221 TZ je přinejmenším řazen mezi trestné činy, které můžou mít znaky korupčního jednání. Dokládají to mimo jiné o vládní zdroje, vládou iniciovaný Protikorupční program Správy hmotných rezerv nebo i metodika Transparency International (.pdf). Mezi znaky korupce podle odborné literatury totiž bezpochyby patří i porušení povinnosti. Nicméně při prověřování samostatného trestného činu není nezbytné prokázat pohnutku, není tedy třeba doložit, zda šlo o korupci či nikoli. Trestný čin, za který je Zuzana Kocumová obžalována, by tedy mohl, ale nemusí být považován za korupční. Zavádějící je tedy tvrzení, že se lídrů kandidátek dotkla korupce, neboť v případě Martina Půty jde sice o jasně korupční trestné činy, v případě Zuzany Kocumové však Mackovík zavádí k dojmu, že je stíhána pro korupční jednání, což nutně nemusí být pravda - možná korupční pohnutka nebude ani předmětem dokazování.

Dodejme, že v pokračování svého vystoupení pak Mackovík dodává, že neměl na mysli primárně Kocumovou, nicméně pak chybně zvolil slova "lídry kandidátek."

Koalice Změny pro Liberecký kraj a Starostů pro Liberecký kraj vznikla v Libereckém kraji po volbách v roce 2012 a jedním z jejích velkých témat byla právě korupce, respektive boj proti ní. Starostové sice v programu nemají o korupci ve svém programu nic, mluví v něm však o transparentnosti, účelnosti a nutnosti investic, průhledném zadávání veřejných zakázek. Změna naopak ve svých informacích (.pdf, str. 3) pro občany před krajskými volbami zmiňuje korupci a boj proti ní jako svůj hlavní cíl.

Koaliční smlouva (.pdf, str. 2, článek II) uzavřená mezi těmito dvěma politickými uskupeními po volbách dokonce obsahuje toto téma na prvním místě koaličních cílů. Podle této smlouvy měla vzniknout (a v roce 2013 vznikla) celá protikorupční strategie a Protikorupční komise rady Libereckého kraje. Tehdejší lídr hnutí Změna pro Liberecký kraj Jan Korytář odmítl místo v radě kraje, aby se mohl věnovat této komisi. Ta však byla hned následující rok zrušena.

Zavádějící je tedy výrok kvůli části, kde Mackovík naznačuje spojení Kocumové s korupcí.