Přehled ověřených výroků

Petr Braný

Ročně je úbytek 30 tisíc bytů.

Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Nepravda

Petr Braný hovořil o bytové situaci na území celé České republiky. Žádné z dostupných statistik však nedokládají, že by v současnosti docházelo k tak radikálnímu poklesu počtu bytů, o jakém Braný hovoří.

Souhrnné informace o bytovém fondu a počtu domů přináší ČSÚ v pravidelném desetiletém intervalu Sčítání lidu, domů a bytů. Naposledy proběhlo v roce 2011. Podle jejich dat počet obydlených bytů a domů roste (.pdf, bod 2.1, tab. 1). Poslední SLDB (.pdf, bod 2.3., str. 7) z roku 2011 uvádí pokles bytů o 14 tisíc oproti roku 2001, a to ve prospěch nárůstu počtu rodinných domů.

Za celá devadesátá léta činil odhadem odpad bytového fondu (.pdf, bod 2.2) 100 000 bytů, koncem devadesátých let se mohlo jednat o 3–4 tisíce bytů ročně.

Jediným zdrojem, který zmiňuje úbytek 30 000 bytů, je doktorská práceSociální bydlení - první bydlení pro mladé, která cituje dokument Koncepční rozvoj bytové politiky (1996) ministerstva pro místní rozvoj (.pdf, str. 5). Tento dokument má informovat, že odhadem ročně ubylo 30 000 bytů.

Novější data nejsou k dispozici, proto musíme pracovat s posledním odhadem, kterým je pokles o 14 tisíc za období 2001–2011. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nepravda

Dojem, že média neinformují o zmíněných tématech, je obzvláště u některých z nich výrazně mylný. Stejně tak nelze korektně říci, že by se např. o otázce bezpečnosti či o konfliktech veřejně nemluvilo.

Předně, pokud Škromach mluví o absenci informovanosti/diskuze v oblasti bezpečnosti, tak tato témata plní média a veřejný prostor v podstatě denně. Média informují o různých aspektech migrační krize, o situaci v konfliktních regionech sousedících s Evropou, o jednáních evropských představitelů v oblasti migrace atp. Příkladů takových textů nalezneme nepřeberné množství. Také řada diskuzních pořadů se tomuto opakovaně věnovala.

Bylo by vyčerpávající uvádět všechny případy, kdy se média věnovala migraci či bezpečnostním opatřením České republiky proti možným útokům. Ostatně ministr vnitra Milan Chovanec na konci července veřejnost ubezpečil, že zemi nehrozí konkrétní nebezpečí a že „současná bezpečnostní opatření v ČR jsou proto dostačujíc í“. Koncem srpna i tak ministr Chovanec žádal ministra financí o tři miliardy pro zajištění bezpečnosti v souvislosti s migrací a hrozbou teroru (a této žádosti nakonec bylo vyhověno.) Současně vyzdvihl důležitost národní bezpečnosti i premiér Sobotka. Řeší se i preventivní posílení bezpečnosti na hranicích, ostraha bude zvýšena například na hranicích s Německem.

O migrační krizi také opakovaně jednala Poslanecká sněmovna, která rovněž měnila legislativu (např. zákon o azylu), přijímala usnesení (.pdf) směrem k vládě v otázce migračních kvót a dohody EU-Turecko, různé bezpečnostní aspekty jsou probírány na Bezpečnostní radě státu atp. Konečně vláda také navyšuje rozpočty resortů obrany i vnitra a posiluje stavy u Policie České republiky.

U důchodové reformy má Zdeněk Škromach pravdu, že se o ní tolik nemluví a neinformuje. To je ovšem logické z toho důvodu, že vláda na žádné takové reformě momentálně nepracuje. V tomto volebním období Sobotkův kabinet prosadil zrušení tzv. 2. důchodového pilíře a kromě toho se diskuze týkající se penzí točí zejména okolo jejich valorizací. Poměrně diskutovaná byla také snaha vlády (nakonec úspěšná) dát kabinetu pravomoc valorizovat důchody nad zákonný rámec.

Současně také kabinet zřídil tzv. Potůčkovu komisi, která má za úkol promýšlet možné varianty budoucí důchodové reformy. Reálně tedy problematiku důchodové reformy, resp. to, zda se o ní povede veřejná debata, má ve svých rukou vláda, kde má ČSSD, jak Škromach uvádí dále v pořadu, dominantní slovo.

Co se týče zaměstnanosti, v prvním čtvrtletí letošního roku v České republice došlo ze zemí Evropské unie k nejstrmějšímu vzrůstu podílu zaměstnaných v porovnání s předchozím čtvrtletím, o čemž referovala i česká média. Podle aktuálních dat Eurostatu je nezaměstnanost v České republice jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Podle dat ČSÚ nezaměstnanost klesá od roku 2013, v některých oblastech České republiky je však výrazně vyšší než celkový průměr (zejména na Ostravsku a Ústecku).

Problémy, které Škromach popisuje, se i ve veřejném prostoru reálně řeší a média o nich zhusta informují. Nejvýrazněji je to vidět v otázce bezpečnosti, která je v souvislosti s migrační krizí řešena prakticky neustále. Výrok Zdeňka Škromacha je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Pravda

Výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění za leden až říjen tohoto roku skutečně narostl o 7,06 miliardy oproti stejnému období loňského roku.

Při pohledu na vývoj za posledních 5 let je patrné, že se nejedná o zcela neobvyklý nárůst, ale naopak o standardní růst výběru.

RokVýběr pojistnéhoMeziroční nárůst2016162,24+ 7,062015155,18+ 7,342014147,84+ 5,152013142,69+ 3,952012138,74

Zdroj: MFČR 2014 – 2016, 2012 – 2014

Nepravda

Od prvního volebního období, na které Petr Braný odkazuje, se sice výdaje na komunikace zvýšily takřka dvakrát, zároveň se však výrazně zvýšil i rozpočet kraje. Podíl vydávaný na silnice II. a III. třídy je tak v celkovém objemu peněz výrazně nižší. Navíc Braný nekorektně popisuje výchozí stav, kterým byly výdaje na dopravu v roce 2002. Ty totiž přesáhly výši 1,3 miliardy.

První rada kraje vzešla po krajských volbách na podzim 2000 a hejtmanem se stal Jan Zahradník. Krajům přešly komunikace do vlastnictví na základě zákona 132/2000 Sb. (k 1. 10. 2001), který upravoval kromě dalšího také zákon o pozemních komunikacích. Konkrétně vymezil vlastnictví v § 9 zákona.

„(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.“

Srovnáváme tedy rok 2002, kdy silnice byly poprvé celý rok ve vlastnictví krajů, s loňským rokem. V roce 2002 vydal kraj na položku silnic ze svého rozpočtu 1,336 mld. Kč (.pdf, str. 6), což však byla podstatná část, protože kraj hospodařil s částkou 3,165 mld. Kč. (.pdf, str. 4).

Závěrečný účet o plnění a čerpání kraje za rok 2015 říká, že na rozpočtovou položku „silnice“ bylo vyčleněno 2,511 mld. Kč (.pdf, str. 4). Během roku 2015 došlo k výraznému navýšení investic do pozemních komunikací, protože původně schválený rozpočet počítal s částkou 1,837 mld. Kč.

Konečný rozpočet kraje dosáhl na částku 20,426 mld. Kč (.pdf, str. 16), i když se původně počítalo s částkou skoro o 6 mld. Kč nižší.

RokRozpočet (v mld. Kč)Výdaje na silnice II. a III. tříd (v mld. Kč)Podíl na rozpočtu (v %) 20023,1651,33642,211201520,4262,51112,290

Pravda

Na svůj Twitter napsal ministr Mládek 17. 10. „Debata na vládě je výživná. AB opět vyhrožuje rozpadem koalice. Chce okamžité svolání koaliční rady.“

Andrej Babiš řekl ten samý den pro MF Dnes: „... nehrozil jsem rozpadem koalice, říkal jsem, jak takhle můžeme fungovat, když se takhle napadáme? Myslel jsem, že už volby skončily a budeme fungovat normálně.“

Pravda

Psaná ústava Spojeného království jako taková neexistuje, vychází se především ze zvykového práva. V praxi je nicméně dodržována zvyklost, že členové vlády ve Velké Británii musí být zároveň členy Dolní sněmovny nebo Sněmovny lordů (viz House of Commons Library dokument,.pdf, str. 3).

Naproti tomu Ústava ČR neukládá členům vlády povinnost být poslancem nebo senátorem. Čl. 32 Ústavy ČR pouze poukazuje na parlamentní funkce, jež nemohou poslanci a senátoři, kteří jsou zároveň členy vlády, vykonávat.

Neověřitelné

Podle stavebního zákona bude muset krajský úřad aktualizovat zásady územního rozvoje už po dvou letech. Nepodařilo se nám však zjistit, zda budou územní plánovači na příkaz obou ministerstev řešit i stav brněnské zóny.

Z § 28 odst. 1 stavebního zákona citujeme: „Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci.“ Kraj je tedy povinen připravit za dva roky podobný dokument znovu. Informace, že se měli jihomoravští úředníci v zásadách rozvoje zabývat na příkaz ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí i brněnskou zónou, však není ve veřejných zdrojích dohledatelná.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Neověřitelné

Změna pro Liberecký kraj má ve svém předvolebním programu (.pdf, str. 28) uvedeno, že vytipují vhodné místo a zasadí se o vybudování jednotného sídla Zdravotnické záchranné služby. V Libereckém kraji již dnes existuje centralizované Zdravotnické operační středisko, které se před časem přemístilo do nové budovy " Pro nové operační řízení nakonec Liberecký kraj získal prostory v areálu Krajské nemocnice Liberec, v budově v Klášterní ulici. " Stavební úpravy začaly probíhat v létě 2014 a prostory byly uvedeny do provozu 1. února 2016. Centralizované Zdravotnická operační střediska mají však všechny kraje, jak dokládáme níže. Pokud má Zuzana Kocumová na mysli sloučení těchto středisek do jedné budovy, nejsme bohužel schopni ověřit, zda jsou jednotlivá zázemí v krajích rozdělena či nikoli. Výrok hodnotíme proto jako neověřitelný. Centralizovaná Zdravotnická operační střediska v ostaních krajích: Plzeňský kraj, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj (záložka "přednemocniční neodkladná péče - operační středisko"), Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Pardubický kraj, Jihočeský kraj a Královohradecký kraj.

Nepravda

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.

Pravda

Výrok dokládá ministr grafem, kde ukazuje celkové výdaje podle parity kupní síly ve vybraných zemích OECD a USA a podíl výdajů na zdravotnictví v % HDP v roce 2012.

Zdrojem grafu je ročenka OECD z roku 2014 (data byla dále zpřesňována, aktuální údaje v databázi OECD se tedy mírně liší). K dispozici jsou nyní už i novější data za rok 2013, celková čísla ani podíly na HDP se ale příliš neliší. Připravili jsme aktualizovanou verzi tohoto grafu. I z něj nicméně vyplývá, že v poměru k HDP stojí české zdravotnictví poměrně málo.

Zdroj: Statistika OECD