Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ačkoliv není dostupná přesná citace zmiňovaného stanoviska, vymezovala se Změna pro Liberec před krajskými volbami i po nich ostře proti korupci. Je také pravdou, že lídři kandidátek jsou v současnosti trestně stíháni za trestné činy, které bývají řazeny mezi korupční. Hejtman Martin Půta je trestně stíhán pro přijetí úplatku a zneužití pravomoci, oba úmyslné trestné činy, doposud nebylo pravomocně rozhodnuto a dle zásady presumpce neviny je tedy nevinen. Vedle toho druhý lídr - Zuzana Kocumová - byla obžalována za porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 TZ).

Je potřeba zmínit, že trestní zákoník s pojmem "korupce" nepracuje, nelze tedy autoritativně vymezit ani korupční trestné činy. Z odborné diskuze však vyplývá, že § 221 TZ je přinejmenším řazen mezi trestné činy, které můžou mít znaky korupčního jednání. Dokládají to mimo jiné o vládní zdroje, vládou iniciovaný Protikorupční program Správy hmotných rezerv nebo i metodika Transparency International (.pdf). Mezi znaky korupce podle odborné literatury totiž bezpochyby patří i porušení povinnosti. Nicméně při prověřování samostatného trestného činu není nezbytné prokázat pohnutku, není tedy třeba doložit, zda šlo o korupci či nikoli. Trestný čin, za který je Zuzana Kocumová obžalována, by tedy mohl, ale nemusí být považován za korupční. Zavádějící je tedy tvrzení, že se lídrů kandidátek dotkla korupce, neboť v případě Martina Půty jde sice o jasně korupční trestné činy, v případě Zuzany Kocumové však Mackovík zavádí k dojmu, že je stíhána pro korupční jednání, což nutně nemusí být pravda - možná korupční pohnutka nebude ani předmětem dokazování.

Dodejme, že v pokračování svého vystoupení pak Mackovík dodává, že neměl na mysli primárně Kocumovou, nicméně pak chybně zvolil slova "lídry kandidátek."

Koalice Změny pro Liberecký kraj a Starostů pro Liberecký kraj vznikla v Libereckém kraji po volbách v roce 2012 a jedním z jejích velkých témat byla právě korupce, respektive boj proti ní. Starostové sice v programu nemají o korupci ve svém programu nic, mluví v něm však o transparentnosti, účelnosti a nutnosti investic, průhledném zadávání veřejných zakázek. Změna naopak ve svých informacích (.pdf, str. 3) pro občany před krajskými volbami zmiňuje korupci a boj proti ní jako svůj hlavní cíl.

Koaliční smlouva (.pdf, str. 2, článek II) uzavřená mezi těmito dvěma politickými uskupeními po volbách dokonce obsahuje toto téma na prvním místě koaličních cílů. Podle této smlouvy měla vzniknout (a v roce 2013 vznikla) celá protikorupční strategie a Protikorupční komise rady Libereckého kraje. Tehdejší lídr hnutí Změna pro Liberecký kraj Jan Korytář odmítl místo v radě kraje, aby se mohl věnovat této komisi. Ta však byla hned následující rok zrušena.

Zavádějící je tedy výrok kvůli části, kde Mackovík naznačuje spojení Kocumové s korupcí.

Občané Libereckého kraje mohou skutečně nahlédnout do relativně transparentní hospodářské politiky zmíněné oblasti.

K dispozici mají oficiální stránky kraje, výroční zprávy sumarizující počiny celého konkrétního roku i jednotlivé lokální věstníky, případně záznamy z jednání místních orgánů.

Právo veřejnosti na dostupnost informací z místa jejich trvalého bydliště, jim přiznává i zákon 128/2000 Sb. o obcích, konkrétně:

§ 16
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

Obecnou povinnost zveřejňovat informace z oblasti vlastní i přenesené působnosti přikládá všem státním institucím, včetně územních samosprávných celků, zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (především se jedná o § 5).

S ohledem na výše zmíněné předpisy poskytuje Liberecký kraj svým občanům k nahlédnutí interaktivní dokument přehledně mapující příjmy a výdaje kraje v letech 2012-2016. Současně archivuje záznamy týkající se hospodaření až po rok 2002.

Veškerá výběrová řízení, na nichž se kraj podílí, jsou veřejně dostupná. Od roku 2007 zadal Liberecký kraj celkem 440 veřejných zakázek, jejichž celkový objem činí 4 141 413 054 Kč bez DPH.

Zdroj: vsechnyzakazky.cz

Z necelých 70 % se jednalo o zakázky z oblasti stavebnictví a infrastruktury, které tvoří asi polovinu celkových nákladů.

Pavel Svoboda (ČSSD) má pravdu, že většina zakázek, jež zadal kraj jako celek, tedy 53,4 %, je otevřená. Z krajských orgánu jsou zadavateli veřejných zakázek pouze Hasičský záchranný sbor LK a Krajské ředitelství policie LK.

Mimo databázi veřejných zakázek informuje kraj o svých činnostech občany v nepravidelně vycházejícím Věstníku. V něm jsou k dispozici informace o veřejnoprávních smlouvách. Ty společně s vyhlášenými veřejnými zakázkami lze rovněž najít na úřední desce.

Výrok hodnotíme z výše zmíněných důvodů jako pravdivý.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve zmiňované koncepci Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 se v závěru skutečně hovoří o navýšení personálních kapacit Policie ČR o 4 tisíce policistů do roku 2020 (s. 54).

Stejně tak je pravdou, že daná koncepce hovoří hlavně o fungování Policie ČR a jejích jednotlivých útvarů. Celá kapitola 3 (s. 14-47) monitoruje v jednotlivých oblastech jejich dosavadní fungování a perspektivy jejich fungování do budoucna. Jsou zde popsány výzvy a změny, které je nutné realizovat.

S tím samozřejmě souvisí i financování Policie ČR, avšak tomu je v koncepci věnována minoritní část. Kromě souhrnné podkapitoly 2.3 Ekonomická situace na s. 12 jsou pak konkrétně u každé oblasti vypočítány předpokládané náklady, jde však o skutečně zanedbatelnou část celé koncepce. Vyjádření Andreje Babiše ve vztahu k povaze koncepce je tedy korektní.

Premiér Sobotka měl na mysli státy, které jsou z hlediska historie voličské podpory v této oblasti „baštou“ amerických demokratů. Jedná se o státy Michigan, Pensylvánie a Wisconsin. To jsou státy, ve kterých od roku 1992 skutečně vždy zvítězil demokratický kandidát, ale ve volbách v roce 2016 tam zvítězil kandidát republikánů Donald Trump a přepsal tak po 12 letech volební mapu.

Premiér Sobotka ve svém výroku hovoří o čtyřech státech, žádný další stát však tuto podmínku nesplňuje. Počet států, na jejichž území jezera zasahují je celkem osm. Kromě výše zmíněných je to ještě Illinois, Indiana, Minnesota, New York a Ohio. Illinois této podmínce nevyhovuje, protože zde i letos vyhráli demokraté. Podobně je tomu také v případě Minnesoty a New Yorku. Indiana je zase naopak státem, kde pravidelně vyhrávají kandidáti republikánů. Nabízí se proto pouze stát Ohio, ve kterém Donald Trump zvítězil. Ohio je ale považováno za tzv.swing state, protože podpora kandidátů je v tomto státě proměnlivá. V letech 2000 a 2004 zde vyhrál Bush (republikán), v dalších 2 volbách Obama (demokrat). Nepatří tedy do skupiny států, ve kterých by pravidelně vítězili kandidáti jedné či druhé strany.

Sobotka tyto státy vymezuje také jako ty, které mají problémy např. v souvislosti s odchodem firem (a tedy i pracovních míst) ze Spojených států. V této souvislosti se o zmíněných státech hovoří jako o tzv. rezavém pásu, tedy o oblastech, které byly navázány na tradiční průmysl a jeho útlumem dochází k problému např. s nárůstem nezaměstnanosti. Podstata tvrzení premiéra je tak podána korektně, byť se mýlí v jejich počtu, které přešly na stranu republikanského kandidáta. Konkrétně tedy jde o státy Michigan (Mi), Wisconsin (WI) a Pensylvánie (PA).

Jak lze vidět na obrázku č. 1 tak státy Michigan, Pensylvania, Wisconsin a Ohio jsou označeny modře – v těchto státech zvítězil v roce 1992 kandidát demokratů.

Podobně tomu bylo také v roce 1996. Opět v těchto státech zvítězili demokrati:

V roce 2000 už bylo Ohio vybarvené červeně, protože jej získal republikánský kandidát George W. Bush, který zde porazil demokratického kandidáta Ala Gora. Michigan, Pensylvánie i Wisconsin jsou stále „neměnně“ demokratické.

Zatímco v roce 2000 zvítězili demokrati v Novém Mexiku, v roce 2004 zde zase uspěli republikáni. V případě námi sledovaných států se však nic nemění, a i v tomto roce jsou Michigan, Pensylvanie a Wisconsin vítěznými státy demokratů. V Ohiu zvítězil již podruhé za sebou George W. Bush a je tedy opět republikánské.

V roce 2008 bylo Ohio opět demokratické. Na základě tak častého střídání vítězství demokratů a republikánů v tomto státě je právě Ohio považováno za tzv. swing state. Nelze zde totiž předpovědět, který z kandidátů v tomto státě zvítězí. Můžeme si také všimnout, že ve státě Nebraska připadli 4 volitelé republikánům a jeden volitel demokratům.

V roce 2012, kdy obhajoval svůj prezidentský mandát Barrack Obama proti republikánskému Mittu Romneymu zůstalo Ohio stále demokratické. Výsledné rozdělení volitelů bylo 332:206 pro Barracka Obamu.

Podle nejaktuálnějších dostupných výsledků (ještě stále není sečteno 100 % hlasů) má Donald Trump celkem 306 volitelů. Podle zabarvení jednotlivých států můžeme vidět, že v těchto volbách se státy, které byly od roku 1992 vždy demokratické (viz výše) se přes noc staly republikánskými a zvítězil v nich Donald Trump. Jedná se právě o námi sledované státy Michigan, Pensylvanie a Wisconsin. Přebarvilo se také Ohio, které v minulých 8 letech bylo demokratické.

Přestože podmínkám, které premiér Sobotka ve svém výroku uvedl (státy kolem amerických jezer, tam kde 6x po sobě zvolili demokraty, tak dneska volili Trumpa) vyhovují pouze tři americké státy: Michigan, Pensylvánie a Wisconsin, podstata výroku je pravdivá. V těchto státech skutečně zvítězili demokraté šestkrát za sebou a jedná se tak o ryze demokratické státy. Premiér Sobotka pouze zmínil místo tří států čtyři. S největší pravděpodobností mezi ně započítal také Ohio. Zde pouze musíme upozornit, že na základě výše uvedených údajů Ohio nelze brát jako stát, ve kterém většinou vítězí demokraté nebo republikáni.

V letech 2000 a 2004 zde zvítězil republikánský kandidát George W. Bush a v letech 2008 a 2012 zase demokrat Barrack Obama. V případě dalších států, ve kterých naopak demokraté vyhrávají pravidelně, k žádnému zemětřesení nedošlo, a i letos zde vyhrál demokratický kandidát. Jedná se především o státy Illinois, Minnesota a New York. Všechny ostatní uvedené informace jsou pravdivé a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to i přesto, že většina skutečností zmíněných Milošem Zemanem není dohledatelných. Ministerstvo dopravy nám totiž na dotaz, zda popisovaný proces proběhl podle výroku prezidenta Zemana, odpovědělo kladně.

Prezident Zeman mluví o možné stavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe, který by měl tyto 3 řeky spojit a který je právě Milošem Zemanem dlouhodobě podporován.

V červnu letošního roku vybralo ministerstvo dopravy na základě otevřeného zadávacího řízení zpracovatele studie proveditelnosti kanálu. Tím se stalo Sdružení DOL, které tvoří společnosti Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquadis. Úkolem vybraných společností bude posoudit jednotlivé varianty proveditelnosti stavby.

Co se týká účastníků tohoto řízení, není možno kromě vítězného sdružení najít seznam dalších, kteří měli o vypracování studie zájem. Stejně tak není z veřejně dostupných zdrojů možno zjistit, jestli stížnosti zmiňované Zemanem byly skutečně podány a zamítnuty. Zaslali jsme však dotaz na ministerstvo dopravy, zda může tyto skutečnosti potvrdit a odpovědí nám bylo kladné stanovisko, tedy že tvrzení je pravdivé.

Na základě výše uvedených skutečností a především reakce ministerstva dopravy, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Vyjdeme-li z rozvahy pro Kraj Vysočina (z března 2016 - nejaktuálnější rozvaha), tak v rámci výsledku hospodaření předcházejících účetních období má kraj 2,87 miliardy. Jde tedy o částku dokonce vyšší, než Plodík uvádí. Jde o peníze, které kraj má dlouhodobě v přebytku a mohou tak např. být využity novou koalicí k pokrývání případných výdajů, resp. při pokrývání schodkového hospodaření.

Podporu zmíněnému návrhu sice svými podmínkami zmíněný klub podmiňuje , nicméně kategoricky proti se nestaví, jak dokládají veřejné výstupy představitelů tohoto stranického tělesa.

Klub starostů a primátorů sdružuje zvolené představitele ČSSD v těchto funkcích. V současné době čítá 307 členů.

K návrhu zákona o sociálním bydlení se tento klub vyslovil opakovaně. Především přijal ve svém usnesení v Plzni 8. září 2015 7 podmínek (.pdf, usnesení č. 4), které by měly být splněny, aby zákon podporoval.

V lednu 2016 na schůzce starostů s ministry ČSSD uvedl Mrvka:

„V oblasti reformních návrhů naší vlády jsme jako zástupci starostů ČSSD vyjádřili zejména nutnost, abychom vždy byli přítomni u všech budoucích důležitých realizačních kroků navržených změn. To se týká jak sociálního bydlení, které by MPSV mělo v paragrafovém znění předkládat již v červnu letošního roku, tak především oblasti společného vzdělávání, která již několik měsíců čeří vody vnitřní politiky České republiky. I zde jsme nalezli u našich ministrů pochopení“.

V březnu 2016 na dalším jednání postoj klubu k návrhu zákona představil Stanislav Mrvka, předseda klubu:

„Přesto však dosud existuje mnoho otázek, které jsme dosud nebyli s to během dvouhodinového jednání vyřešit. Již před časem vydal Klub usnesení o sedmi bodech, které tvoří rozlučovací podmínku našeho souhlasu. Se vším ještě spokojeni nejsme. Jde zejména o otázky vztahu osoby v bytové nouzi k obci a konkrétní realizace kompetencí obcí, které budou zřetelnější, jakmile od MPSV obdržíme paragrafové znění. To bychom měli obdržet v řádech týdnů. Myslím však, že jsme na dobré cestě.“

Návrh zákona MPSV dalo k připomínkám ve své verzi 27. září 2016, konkrétní reakce klubu starostů ČSSD na tuto verzi ještě není.

Výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění za leden až říjen tohoto roku skutečně narostl o 7,06 miliardy oproti stejnému období loňského roku.

Při pohledu na vývoj za posledních 5 let je patrné, že se nejedná o zcela neobvyklý nárůst, ale naopak o standardní růst výběru.

RokVýběr pojistnéhoMeziroční nárůst2016162,24+ 7,062015155,18+ 7,342014147,84+ 5,152013142,69+ 3,952012138,74

Zdroj: MFČR 2014 – 2016, 2012 – 2014

Státní návštěvu do Spojených států amerických podnikl čínský prezident na konci září, během šestidenní návštěvy zavítal do Seattlu, New Yorku a Washingtonu. Přivítání na americké půdě nedosahovalo takové pompéznosti, jaké se Si Ťin-pching dočkal o měsíc později v Londýně.

Čínský prezident navštívil Spojené království v říjnu loňského roku. Jak celá návštěva vypadala je možné vidět ve fotogaleriích deníků The Guardian a The Independent. Na první pohled je zjevné, že Číňanům se v Londýně dostalo pompéznějšího přivítání, než jakého se dočkali v Praze. Podobně jako v Praze ale vyšlo najevo, že tisícům lidí vítajících čínské prezidenta rozdávala propagační materiály, jako trička a vlajky, čínská ambasáda.

Evropská komise stanovuje celkem 72 podmínek (.pdf, str. 2), které musí Turecko splnit před zrušením vízové povinnosti. Podle poslední zprávy (.pdf, str. 10) z května 2016 však Turecko nesplňuje sedm (.pdf, str. 3) kritérií. Dvě z nich vyžadují delší časový horizont, Evropská komise se proto ve snaze čelit migrační krizi a urychlit vyjednávání s Tureckem zaměřila na zbylých pět:

1) přijmout protikorupční opatření uvedená v plánu, tj. zajistit účinná opatření navazující na doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy,2) uvést právní předpisy o ochraně osobních údajů do souladu s normami EU, zejména zajistit, aby orgán pro ochranu údajů mohl jednat nezávisle a aby činnosti donucovacích orgánů byly v působnosti zákona,3) dojednat dohodu o operativní spolupráci s Europolem,4) nabídnout účinnou justiční spolupráci v trestních věcech všem členským státům EU, 5) revidovat právní předpisy a postupy v oblasti terorismu, aby byly v souladu s normami EU.

Turecko se přitom v březnu 2016 zavázalo k tomu, že kritéria urychleně naplní, aby do konce června letošního roku mola být vízová povinnost zrušena. K tomu však doposud nedošlo. Pokud Turecko stanovená kritéria splní, bezvízový styk musí schválit Evropský parlament a Rada.