Přehled ověřených výroků

Současný hradní kancléř Vratislav Mynář má dlouhodobě problémy s majetkovým přiznáním. Na jaře roku 2015 byl kancléř Mynář prověřován přestupkovou komisíkvůli tomu, že majetkové přiznání vůbec neodevzdal. Kancléř se ale hájil tím, že majetkové přiznání má vyplněné, ale neexistuje správní místo, kam by měl majetkové přiznání odevzdat. Mluvčí prezidenta Ovčáček poté na svém Twitteru uvedl, že kancléř Mynář majetkové přiznání odevzdal v termínu, tedy do 30. června.

Kancléř Mynář nemá zákonem stanoveno zveřejňovat majetkové přiznání, proto také pravidelně odmítá své majetkové přiznání zveřejnit. Se zveřejněním souhlasil pouze u majetkového přiznání z roku 2013, které odevzdalaž v roce 2015.

V souvislosti s tím se kancléř Mynář upozorňuje na nesrovnalost v zákoně o střetu zájmu. Podle něj není veřejným funkcionářem dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a tedy nemusí podávat oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích dle § 9 až 11 zákona o střetu zájmu. V roce 2015 kancléř Mynář vyzval, aby se zákonodárci věnovali zpřesnění zákona o střetu zájmů.

Vratislav Mynář byl do funkce jmenován prezidentem republiky v březnu 2013. V říjnu 2013 kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny, kdy si podle slov prezidenta republiky myslel, že se stane poslancem a nebude proto potřebovat bezpečnostní prověrku. To se ale nestalo a kancléř Mynář si zažádal o bezpečností prověrku nejvyššího stupně (přísně tajné), tu mu ale Národní bezpečnostní úřad neudělil. Kancléř proti rozhodnutí podal rozklad, nicméně u NBÚ neuspěl a prověrka mu opět udělena nebyla, funkci hradního kancléře však vykonává dál.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože není možné zjistit, zda rozhovor mezi ministrem Chovancem a místopředsedou sněmovny Gazdíkem proběhl.

Podle veřejné události vytvořené na Facebooku ale svou účast avizovalo přes pět tisíc lidí. Podle této informace pak mohli organizátoři odhadovat účast.

Tato akce byla řádně nahlášena. Pořadatelé ji nahlásili 24. 10. s tím, že očekávají účast 2500 lidí, což dokládá přehled oznámených veřejných shromáždění na webu hlavního města Prahy.

Pražská policie krátce po uskutečnění akce uvedla, že její velmi hrubý a nekvalifikovaný odhad je čtyři až pět tisíc osob. Ministr Chovanec nicméně později uvedl, že podle jeho informací od policie se akce na Staroměstském náměstí zúčastnilo až patnáct tisíc lidí.

Zde měla místopředsedkyně na mysli zvoleného senátora Jaroslava Větrovského, který je od roku 2006 starostou města Mladá Vožice na Táborsku. Ten porazil Jana Mládka, ministra průmyslu a obchodu, o 3 829 hlasů. Vzhledem k povolání obou kandidátů si můžeme dovolit tvrzení, že Větrovský je opravdu lokální politik, zatímco Mládek celostátní.

Jméno

Navrhující strana

Povolání

Počet hlasů ve 2. kole

Procenta

Jaroslav Větrovský

ANO 2011

starosta11 643

59,83%Jan Mládek

ČSSD

ministr MPO

7 814

40,16%

Výrok je hodnocen jako pravdivý, z hlediska maximálního limitu alkoholu v krvi vychází senátní návrh z rakouské úpravy. Česká republika pak s dalšími 2 zeměmi nepovoluje cyklistům žádný alkohol v krvi.

Dle důvodové zprávy (.pdf, str. 6 (2. bod obecné části důvodové zprávy)) senátního návrhu Zdeňka Škromacha vychází návrh ze zkušenosti dalších evropských zemí, a to konkrétně Spojeného království, ve kterém je alkohol dle důvodové zprávy tolerován i u řidičů motorových vozidel. V Rakousku pak mohou mít cyklisté 0,8 promile alkoholu, tedy stejné množství, jaké je navrhováno (.pdf, str. 3 (2. bod)).

Dle statistiky německého automobilového klubu ADAC z roku 2013 z 19 evropských států žádný alkohol v krvi u cyklistů nepovoluje Česká republika a Slovensko (ke kterým se přidává podle Eurovelo ještě Estonsko). Na opačné straně pak stojí Rakousko a Německo, kde je povoleno 0,8, respektive 1,6 promile alkoholu v krvi.

Ve většině evropských zemí je hranice stanovena buď na 0,5 promile alkoholu, nebo pevně stanovena není. V těchto zemích (mezi které patří i Spojené království) totiž rozhoduje o maximálním limitu alkoholu v krvi subjektivní posouzení policisty a fakt, zdali je cyklista schopen při jízdě kontrolovat svůj bicykl.

Rakouský model se tedy od ostatních evropských modelů (kromě německého) odlišuje svojí tolerancí k vyššímu množství alkoholu v krvi. Na pravdivosti výroku to ale nic nemění.

Výrok byl doplněn a hodnocení změněno

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě nejnovějších dat Eurostatu. Hodnocení bylo změněno z nepravdy, vycházeli jsme ze špatných dat. Kromě přímého ohrožení chudobou odrážela data také osoby, které trpí těžkou materiální deprivací nebo jejich domácnost má nízkou intezitu práce. Jde tedy o širší skupinu. Za chybu se omlouváme.

Aktuální data (2014) Eurostatu uvádějí výši ohrožení chudobou (definice níže) ve výši 9,7 %. To odpovídá výroku Svatomíra Mlčocha.

Původní odůvodnění:

Podle Českého statistického úřadu se výpočet hranice chudoby opírá o tzv. poměrný příjem. Tento se přiřazuje všem členům domácnosti. Na základě všech osob seřazených vzestupně podle poměrného příjmu se určí medián (hodnota, která rozděluje soubor na dvě stejné poloviny), ze kterého se vypočítá hranice chudoby. Tato hranice je nejčastěji stanovena na 60 % mediánu poměrného příjmu domácností. Míra ohrožení příjmovou chudobou odpovídá podílu osob z domácnosti s příjmy nižšími, než je tato hranice. Osoby jsou ohrožené příjmovou chudobou, pokud poměrný příjem domácnosti, ve které žijí, nedosahuje této hodnoty. Je tedy nižší než 60 % hodnoty mediánu.

Podle nejnovějších statistik Eurostatu, které jsou v současné době veřejně dostupné, byla míra ohrožení chudobou v ČR za rok 2014 14,8 %. V roce 2008 se tento počet pohyboval kolem 15,3 % (. pdf, str. 2).

Podle další statistiky uveřejněné v červnu 2016, která porovnává roky 2013 a 2014, byl počet lidí zasažených chudobou v roce 2013 nepatrně nižší než v roce 2014.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože nejnovější zveřejněné statistiky uvádějí procentuální hodnoty ještě vyšší než uvedených 10 %, a to o téměř 5 %.

V tisku ani v tiskových zprávách Ministerstva vnitra nelze dohledat zprávy o tom, že by ministr vnitra Milan Chovanec vyzýval svého kolegu ministra obrany Martina Stropnického k rezignaci v souvislosti se zmíněnou kauzou Fajád, tedy s únikem utajovaných informací ohledně Čechů unesených v Libanonu, ač tak činil kupříkladu předseda ODS Petr Fiala. Ministr Stropnický se dopustil prohlášení, že podmínkou propuštění pěti Čechů unesených v Libanonu bylo nevydání zadrženého Libanonce Alí Fajáda americké straně. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán tuto souvislost nepotvrdil.

Stejně tak ve věci provozování mýtných bran ministr Chovanec žádného ze svých kolegů k rezignaci veřejně nevyzýval. Co se týče případného "výpadku" mýtného, Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě z března tohoto roku uvedlo, že pokud by rezort od nového roku přestal mýto vybírat, mohlo by dojít k výpadkům příjmů z mýta ve výši až 10 miliard korun ročně, což je částka dokonce vyšší, než jakou ministr Chovanec uvádí.

Andrej Babiš zde hovoří o volebním modelu TNS AISA pro říjen 2016, který byl představen právě v Otázkách Václava Moravce. Podle tohoto modelu by ANO získalo 34 % a ČSSD 15 % hlasů voličů. ANO by tedy vedlo o celých 19 procentních bodů.

Jinými výzkumy míní Andrej Babiš volební modely agentur STEM, CVVM a Median. Je faktem, že vykazují poměrně výrazné rozdíly. Hnutí ANO se pohybuje mezi 24,5 a 34,5 %, sociální demokraté dosahují 14,4 % – 19,5 % a obvykle třetí komunisté získávají dle měření 7,5 – 14,6 %. Je tedy zřejmé, že jednotlivé průzkumy se od sebe poměrně liší.

Podle volebního modelu agentury STEM by v říjnu 2016 ANO získalo 29,7 % a ČSSD 14,4 % hlasů voličů. ANO by tedy před ČSSD vedlo o 15,3 procentních bodů.

Další volební model provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podle tohoto modelu by ANO v říjnu 2016 získalo 34,5 % a ČSSD 19,5 % hlasů voličů. ANO by tedy vedlo před ČSSD o 15 procentních bodů.

Podle volebního modelu agentury MEDIAN by ANO získalo 24,5 % a ČSSD 18 % hlasů volič. ANO by před ČSSD vedlo o 6,5 procentních bodů.

Výrok premiéra Sobotky hodnotíme jako pravdivý, strana ČSSD totiž dlouhodobě kritizuje tzv. zákon o církevních restitucích tak, jak byl přijat v roce 2012 a na protest o něm ani nehlasovali.

Zákon č. 428/2012, o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byl schválený 8. listopadu 2012 tehdejší Nečasovou vládou. Tento návrh ČSSD dlouhodobě kritizovala a během závěrečného hlasování opustila jednací sál, tedy se hlasování nezúčastnila. Zákon byl schválen 102 hlasy ze 103 přítomných poslanců.

Předseda ČSSD Sobotka již tedy varoval, že tento návrh obsahuje hlavně riziko, že budou církvím připsány i majetky, které nikdy reálně nevlastnily. „Takto velké majetkové přesuny nemůžou procházet bez souhlasu veřejnosti a sto jedním hlasem. Chystáme ústavní stížnost.“ zdůrazňoval také tehdejší předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc.

Sobotka také shrnul 10 důvodů, proč hlasovat proti vládnímu narovnání s církvemi, stejně jako protinávrh z dílny ČSSD zavádějící daňové asignace. Kritika ze strany ČSSD vyvrcholila podáním ústavní stížnosti, které ale Ústavní soud nevyhověl.

Současná vláda, o které Petr Fiala hovoří, skutečně zavedla třetí sazbu DPH a udělala i řadu dalších změn v daňových zákonech, které schvalovaly předchozí vlády vedené ODS. Daňový systém se sice dramaticky nezměnil, jednalo se spíše o drobnější úpravy, mnohé z nich ale skutečně mohly vést ke komplikacím pro daňové poplatníky. Jedná se zejména o poslední velké úpravy - kontrolní hlášení a EET.

Jak popisujeme podrobněji u výroku Vojtěcha Filipa výše, vlády vedené ODS zavedly do systému takové úpravy jako například tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (byť později dočasně navýšena o tzv. solidární přirážku pro vysokopříjmové poplatníky), institut nespolehlivého plátce a ručení za daň či nový daňový řád. Tyto zákony byly současnou vládou pouze novelizovány.

Druhá snížená sazba (tedy celkově třetí sazba v našem zákoně o dani z přidané hodnoty) byla zavedena novelou č. 262/2014 Sb. s účinností od 1. ledna 2015.

Výčet změn daňových zákonů od roku 2015 i od roku 2016 je sice poměrně obsáhlý, při pohledu na jednotlivé položky se však nedá souhlasit s tvrzením, že by tyto změny vedly k výrazné komplikaci daňového systému. Došlo ke zpřísnění podmínek pro uplatnění daňového paušálu nebo daňového zvýhodnění pro životní pojištění, rozšířila se povinnost komunikovat s finanční správou elektronicky, byl rozšířen režim přenesené daňové povinnosti (reverse charge) na další položky a byl také zrušen tzv. II. pilíř důchodového pojištění. Došlo také ke zrušení již platné části zákona o dani z příjmů, který zaváděl tzv. Jednotné inkasní místo. Zřejmě největší změnou a zásahem do daňového systému je zavedení kontrolního hlášení DPH od 1. ledna 2016 a elektronická evidence tržeb, která bude postupně zaváděna od 1. prosince 2016.

Letiště v Českých Budějovicích zahájilo provoz v dubnu 2006 (.pdf, str. 7) jako akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice. O rok později se stal vlastníkem (.pdf, str. 3) letiště Jihočeský kraj, přičemž druhým hlavním akcionářem je město České Budějovice. Všechny tři strany spolu sepsaly memorandum (.pdf), které zavázalo město i kraj k poskytování finanční podpory letišti.

Město a kraj podporují letiště prostřednictvím dotací. V účetních uzávěrkách letiště jsme dohledali, že Jihočeské letiště přijalo každý rok průměrně 30 milionové provozní dotace.

Za deset let fungování letiště tak přijalo v dotacích až 300 milionů korun. Jihočeský kraj dále investoval do projektu jeho modernizace, přičemž původně byly náklady vyčísleny na miliardu (.pdf, str. 6) korun. Očekávalo se přitom, že až 413 milionů korun přispěje Evropská unie. K tomu ale nakonec nedošlo a do modernizace letiště investoval Jihočeský kraj, který byl nucen náklady snížit.

Modernizace byla rozdělena do dvou etap. I. etapa modernizace trvala od prosince 2009 do června 2010 a stála kraj 110 milionů korun. II. etapa byla zahájena v červnu 2015. Její první fáze si vyžádala 120 milionů korun a byla ukončena v květnu 2016. Modernizace stále nebyla dokončena a budoucí náklady na druhou fázi II. etapy jsou odhadovány na půl miliardy korun.

To dohromady, pokud počítáme každoroční dotace na provoz a také investiční výdaje spojené s další předpokládanou modernizací, činí zhruba onu zmiňovanou miliardu korun z krajských peněz. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.