Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože v koaliční smlouvě v kapitole 11.1 věnované Policii ČR je hned v prvním bodě řečeno:

" Zachováme základní organizační strukturu PČR – policejní prezidium, celorepublikové útvary a 14 krajských policejních ředitelství. V případě neefektivního fungování navrhneme zřízení jedné organizační složky státu (1 OSS) či úpravu současného systému v rámci PČR. "

K této koaliční smlouvě jsou připojeny podpisy všech koaličních partnerů a všech členů jejich poslaneckých klubů.

Podle zákona o Policii České republiky je skutenčně kompetence ke zřizování jednotlivých celorepublikových útvarů v pravomoci policejního prezidenta a ministra vnitra.

Nemůžeme však hodnotit, zda skutečně došlo k porušení koaliční smlouvy či nikoliv. Tato smlouva je psána poněkud stručně a obecně, díky čemuž lze některé její pasáže interpretovat více způsoby a toto zhodnocení je tedy spíše otázkou pro právníky. Z tohoto důvodu se v rámci ověřování výroku věnujeme pouze faktům, která Andreji Babišovi dávají za pravdu.

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice skutečně investuje v oblasti zdravotnictví (zejména do reprodukčních klinik) a tyto společnosti čerpají z veřejného zdravotního pojištění, ale do správních rad pojišťoven (které mohou mít vliv na jejich chod) dosazuje zástupce vláda jako celek a také Poslanecká sněmovna.

První část výroku je pravdivá – část soukromých úspor Andreje Babiše spravuje podle serverů Aktuálně.cz nebo iDNES.cz investiční fond Hartenberg Capital, který od května 2014 investoval do jedenácti soukromých společností podnikajících ve zdravotnictví.

V druhé části premiér sice uvádí správná fakta, prakticky se však o střet zájmů nejedná. Kontrolu zdravotních pojišťoven stanovuje zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Do správní i dozorčí rady jednotlivých pojišťoven jmenuje vláda své zástupce.

Do správní rady VZP nominuje vláda deset členů a dalších dvacet volí poslanci podle poměrného zastoupení stran v Poslanecké sněmovně. Do správních rad ostatních pojišťoven jmenuje vláda pět členů. V obou případech přitom vláda členy správních rad jmenuje na návrh ministra zdravotnictví. Právě správní rada může ovlivnit uzavírání smluv a výši příspěvků zdravotnickým zařízením.

Pro složení dozorčích rad platí z hlediska nominací vlády stejná pravidla bez ohledu na zřizovatele. Z obou zákonů můžeme tedy shodně citovat: „Dozorčí radu tvoří tři členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda.“

Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních a vnitřních předpisů pojišťovny a na její celkové hospodaření – za tímto účelem má oprávnění nahlížet do účetních dokladů pojišťovny. Zástupce ministerstva financí ovšem ze své pozice není schopen pomáhat firmám svého nadřízeného například k vyšším příspěvkům na zdravotní péči, navíc k přijetí rozhodnutí je potřeba nadpoloviční většina hlasů všech členů rady.

Střet zájmů tedy nemůžeme vidět ani ve faktu, že zmíněné kliniky čerpají prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Například se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou má uzavřenou smlouvu všech jedenáct zmíněných společností, což lze podle názvu společnosti dohledat zde.

Jan Pijáček

V okrajových částech Zlínského kraje není dostupný internet.

Debata ČT ke krajským volbám, 23. září 2016
Pravda

Obecně lze konstatovat, že kraj je téměř kompletně internetem pokryt. Některé obce ovšem pokryty nejsou ani jedním ze tří operátorů.

Podle map pokrytí všech tří poskytovatelů internetu - O2, T-Mobile, Vodafone - lze zjistit, že na většině území Zlínského kraje je internet dostupný, a to i v případě, že jeden z operátorů na určitém místě není podporován. Ve velkém procentu ho totiž zastoupí alespoň jeden ze zbylých dvou.

Je ale pravdou, i podle dat Českého telekomunikačního úřadu, že některé okrajové části Zlínského kraje jsou skutečně bez internetu. Pokud se ale na mapu podíváme u všech tří operátorů, zjistíme, že se nejedná o obce, ale pouze o neobydlené oblasti.

Z těchto dat můžeme zjistit, že pokrytí internetem může využít 96,9 % obyvatel, kteří využívají společnost Vodafone, 94,1 % u O2 a 92,4 % u T-Mobile. Jak už bylo řečeno, tam, kde neoperuje jeden ze zmíněných, jsou většinou dostupní ostatní. Souhrnné procento všech obyvatel, kteří by se mohli připojit k internetu, je tedy vyšší.

Neověřitelné

Jan Vitula nám po zveřejnění analýzy dodal dokument, který měl na mysli. Nešlo však o dokument, který by dokládal vypsání výběrového řízení na pronájem takové plochy a v takovém právním režimu, ačkoli cena souhlasí. Hodnocení výroku tedy zůstává neměnné, informace jsou pro nás stále neověřitelné.

Kauza kolem brněnského letiště začala již v roce 2007, a to podhodnoceným odhadem ceny pozemků v blízkosti letiště Brno-Tuřany.

Tehdejší hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL) umožnil pronájem, respektive přenesení věcného břemene nad přilehlými pozemky letiště na firmu Brno Airport Logistic Park, s.r.o. Do roku 2067 má dále kraj obdržet jednorázově 11 340 000 korun, tedy přibližně zmíněných 20 tisíc měsíčně.

Výstavba logistického parku by měla zahrnovat čtyři logistické a distribuční haly. Zájem o zmíněný projekt má firma TNT Express Worldwide, spol s.r.o.

Na zasedání rady kraje 21. září se mělo projednat Zřízení práva stavby na částech pozemku p. č. 2269/1 v k. ú. Tuřany. Zápis jednání ze 156. zasedání (.doc) však není veřejně dostupný.

Kraj zveřejnil svůj záměr na výstavbu 15. srpna 2016. Ze zmíněného dokumentu rovněž plyne, že stavební plochy tvoří jen 15 794 m².

Konkrétně se jedná o dílčí části p. č. 2269/1, který má celkovou rozlohu 203 630 m². Logistický park bude však tvořen pouze částmi 2269/19, 2269/20, 2269/21, 2269/22 a 2269/23.

zdroj: edesky.cz (.pdf, str.9)

Podle Jana Vituly (TOP 09) by mělo být pouze 5 500 m² pozemků pronajato a zbylých 60 000 m² svázáno věcným břemenem, případně právem stavby. Tuto informaci však nejsme schopni ověřit, kvůli nedostatku veřejně dostupných podkladů.

Výběrové řízení, které Vitula (TOP 09) zmiňuje totiž není zveřejněno ani na úřední desce kraje, ani na oficiálních stránkách. O celé věci informoval server Idnes, zcela konkrétní data však s ohledem na chybějící oficiální informace z kraje nejsme schopni dohledat.

Pravda

Zpráva o tom, že ANO přímo vypovíkoaliční smlouvu v případě podpisu reorganizace pochází patrně z dezinterpretace Babišových slov. V médiích jsme ji mohli zaznamenat často zprostředkovaně, například z úst Pavla Bělobrádka (viz video.) O odchodu z koalice však ANO nehovořilo.

Sám ministr Babiš se navíc vyjadřoval konstantě bez vývoje v tom smyslu, že vypovězení koaliční smlouvy je spíše eventualita. Nechal se takto slyšet již při odchodu Šlachty, dokonce i ráno 15. června 2016 před koaličním jednáním (odpoledne došlo k podepsání reorganizace), po jejím podpisu se však ANO rozhodlo smlouvu nevypovědět, což není v rozporu s výše zmíněnými prohlášeními A. Babiše.

Hrozba vypovězením koaliční smlouvy může být sice širokou veřejností vnímána jako hrozba odchodu z vlády, nicméně pojmově to není totéž, obě možnosti se vzájemně nevylučují a Andrej Babiš opakovaně hovořil pouze o možnosti vypovězení smlouvy, beze slova o odchodu z vlády. Jeho výrok se tak zakládá na pravdě.

Zavádějící

Paní europoslankyně ve svém tvrzení zaměňuje počty syrských uprchlíků v Turecku s celkovým počtem všech (ne jenom syrských) uprchlíků v této zemi. Registrovaných syrských uprchlíků je v Turecku podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opravdu oněch 2,7 milionu (k 19. květnu 2016). Ovšem celkový počet uprchlíků všech národností registrovaných v Turecku je podle zprávy oddělení Evropské komise Humanitarian Aid and Civil Protection 3,1 milionu (k březnu 2016). Tato zpráva také upřesňuje, že zhruba 90% syrských uprchlíků v Turecku žije mimo prostředí uprchlických táborů.

Kvůli této záměně hodnotíme výrok jako zavádějící.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, i když se v něm Pijáček dopustil menší chyby.

Rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou Prahy (34 824 Kč) a Zlínského kraje (23 580 Kč) je přibližně o tisíc korun menší, než uvádí Pijáček. Podle výše uvedených údajů Českého statistického úřadu jde přesně o sumu 11 244 korun.

Pravda

V platné a účinné verzi zákona o přestupcích se tento přestupek nevyskytuje. V připravovaném zákoně o některých přestupcích, který byl 19. května 2016 postoupen z Poslanecké sněmovny do Senátu, je v § 5 odst. 1 písm. b) (.doc) obsažen nový přestupek - znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci.

Za tento přestupek lze podle § 5 odst. 3 písm. b) tohoto zákona uložit pokutu do 10 000 Kč.

Jeho konkréní znění je: " Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. "

Důvodová zpráva k návrhu zákona o některých přestupcích (.pdf, str. 43) uvádí důvod pro nový přestupek. " Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany, mnohdy i problematického chování, a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. "

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože byť má Babiš pravdu, že se má formálně sloučit ÚOOZ s útvarem ÚOKFK, tak na základě současných kusých informací nelze korektně říci, že toto bude znamenat konec práce tohoto útvaru v nové organizační podobě.

Tzv. reorganizace Policie České republiky, kterou ministr vnitra podepsal, skutečně ruší ÚOOZ jako samostatný útvar a začleňuje jej do nově vzniklé Národní centrály. V té se útvar spojí s ÚOKFK.

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

Je pravdou, že útvar ÚOOZ provedl v roce 2013 zásah na Úřadu vlády České republiky v souvislostí s kauzou Nagyová. Je také pravdou, že se útvar stával terčem kritiky např. ze strany ODS z toho důvodu, že soudní výsledky této kauzy jsou prozatím spíše diskutabilní.

Není ovšem jasné, co samotné sloučení obou útvarů bude znamenat pro budoucí práci Národní centrály. Babiš naznačuje, že po sloučení dojde ke konci vyšetřování tímto útvarem, v další části diskuze ovšem sám říká, že zná pouze organizační schéma. Nedostatek informací o budoucím fungování kritizovali i další aktéři kauzy - např. Pavel Bělobrádek či Pavel Zeman.

Vicepremiér (čas 9:00) po středečním dohadovacím řízení mezi předsedy stran (v den podpisu reorganizace) uvedl:

" Můj věcný názor je takový, že je tam mnoho otazníků. Nejsem přesvědčen, že je to reorganizace, která je dobře připravena (...) My se bavíme o něčem, co jsme ani pořádně neviděli. My známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Pavel Zeman na dotaz moderátora Takáče (v Událostech, komentářích v den podpisu oné reorganizace), zda je srozuměn s navrhovanou reorganizací, kdy Chovanec deklaruje zachování vyšetřování, uvedl (video - čas 5:25): " Pane redaktore, ďábel tkví v detailu vždycky. To znamená já a to jste si možná všiml, se dopředu nevyjadřuji k materiálům, které neznám. Až ten materiál uvidím, tak se k němu vyjádřím. "

Pravda

Dle návrhu zákona o sociálním bydlení budou mít obce skutečně povinnost zajistit dostatek sociálního bydlení pro osoby v bytové nouzi. Pokud povinnost nesplní, bude jim hrozit pokuta.

V návrhu zákona o sociálním bydlení, který se momentálně nachází v připomínkovém řízení, je zakotvena povinnost (.doc, § 15 odst. 2) obcí vyčlenit na svém území odpovídající počet bytů, které budou dostupné pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s obcemi. Obce mají na realizaci sociálního bydlení nárok na poskytnutí finančních prostředků, a to formou dotace (.doc, § 92 odst. 1) od Ministerstva pro místní rozvoj.

Obec se této povinnosti může zprostit (.doc, § 15 odst. 3):

  • pokud bezodkladně nahlásí ministerstvu spravedlnosti, že neeviduje žádnou osobu v bytové nouzi, která má na území obce pobyt delší než 6 měsíců nebo trvalý pobyt,
  • nevlastní žádné volné byty pro osoby v bytové nouzi,
  • vyhlásila veřejnou soutěž o poskytnutí dostatečného počtu bytů a žádný zájemce se nepřihlásil,
  • založila s jinými obcemi svazek obcí za účelem zajištění sociálního bydlení nebo aspoň podnikla veškeré kroky k uzavření takové smlouvy.

Pokud obec povinnost nesplní, dopustí se přestupku a může ji být Ministerstvem práce a sociálních věcí uložena pokuta (.doc, § 16 odst. 3, 4).