Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Okamura korektně pojmenovává styčné programové plochy s Milošem Zemanem a stejně tak uvádí správně příklady programových odlišností mezi nimi.

Přijetí eura

Miloš Zeman v červnu 2014 uvedl, že by se eurem mohlo začít platit v roce 2017. Svůj názor na euro prezident drží, v prosinci 2015 pro slovenskou agenturu TASR uvedl, že by přijetí jednotné měny v České republice podmiňoval vystoupením Řecka z eurozóny.

V reakci na tento rozhovor prezidenta Okamura uvedl na svém videoblogu:

" Absolutně nesouhlasím s prezidentem Zemanem, který v rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR uvedl, že závidí Slovensku euro. Já i naše hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) přijetí eura pro Českou republiku odmítáme, jelikož to nepřinese celkově nic dobrého.
Pan prezident a také vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL jsou přijetí eura dlouhodobě nakloněni a aktivně ho více či méně prosazují. Prezident minulý měsíc alespoň nově dodal, že chce v České republice euro až po odchodu Řecka z eurozóny.

A já znovu opakuji, že s přijetím eura pro naši republiku nesouhlasím ani v případě, že by Řecko vystoupilo. Podobné ekonomické problémy jako Řecko mají totiž i další země Evropské unie, které používají euro. "

Referendum o vystoupení z EU Toto je skutečně jeden ze základních bodů politiky strany Tomia Okamury. Opakovaně se snaží apelovat v Poslanecké sněmovně na vládní většinu, aby připustila jednání o možnosti přípravy zmíněného referenda, což je ovšem odmítáno.

Prezident Zeman se k možnému referendu o vystoupení z EU vyjádřil v rozhovoru pro Parlamentní listy na konci února.

" Ale já jsem odpůrcem vystoupení z Evropské unie na jedné straně, ale také odpůrcem toho, aby občané neměli možnost hlasovat o této otázce.
Premiér řekl, že zabrání tomu, aby se o této otázce hlasovalo, a já si myslím, že je to nedemokratické. Nicméně současně jsem řekl, že kdyby bylo vypsáno referendum o vystoupení České republiky z EU, byl bych proti, veřejně bych argumentoval proti, ale že nemám právo bránit kterémukoli občanu České republiky, aby vyjádřil opačný názor. " Přímá demokracie Posílení prvků přímé demokracie Zeman podpořil během jednání Poslanecké sněmovny o vládním návhu obecného referenda.

Prezident před poslanci uvedl:

" Tvrdím však, že zákon o obecném referendu, ať jakkoli důležitý, je pouze součástí přímé demokracie, a i když vám určitě za svého života nevnutím další zákony podporující přímou demokracii, dovolte mi, abych se o nich alespoň velmi stručně zmínil. "

Dále apeloval na přijetí přímé volby starostů a hejtmanů a obecně k inspiraci Švýcarským modelem.

Okamurův postoj k přímé demokracii je nekriticky kladný, postaven na ní byl program jeho kandidatury do Senátu, do Poslanecké sněmovny (název hnutí úsvit přímé demokracie Tomio Okamury) i jeho nové strany.

Vláda ČR schválila na svém jednání 21. prosince 2015 Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2025. Tato koncepce (.pdf) popisuje cílový stav AČR v roce 2025, nutné personální, finanční, technické posílení a také modernizaci jednotlivých útvarů.

Finanční náročnost koncepce počítá (str. 24-25) s každoročním nárůstem výdajů do armády, na straně 22 pak koncepce uvádí, že v porovnání roku 2014 chybí do finálního stavu v armádě 6400 vojáků z povolání.

Sobotka má tedy pravdu, že vláda schválila koncepci, podle níž se má posilovat personální i finanční stránka české armády. Vláda také počítá s náborem nových vojáků, tím se zabýváme v předchozích výrocích. Co se týká nominálních nárůstů výdajů na obranu, je faktem, že od roku 2013 se zvýšily k letošnímu roku výdaje v rámci resortu obrany o zhruba 5,7 miliard korun. Nakolik bude tento růst pokračovat v dalších letech není jasné, půjde o politickou dohodu a rozpočtové priority.

RokVýdaje na obranu (v mld. korun) 2011 43,88 2012 43,47 2013 42,05 2014 41,99 2015 43,78 2016 47,78

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy inkluzivní vzdělávání finančně podporuje prostřednictvím tzv. “Rozvojových programů”. Předměty, struktura a cíle podpory se v dílčích letech mírně obměňují. V jednotlivých programech se v posledních několika letech však vždy objevují prostředky určené na asistenty pedagogů, spec. programy inkluze, či kompenzační pomůcky atd.

Pokud se podrobněji podíváme na financování sledovaných programů v rámci rozpočtu MŠMT v posledních pěti letech, zjistíme, že např. v roce 2010 (.pdf. str. 55) bylo např. na asistenty pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním vyčleněno 75 mil. Kč. V roce 2011 (.pdf str. 52) dosáhla úroveň financí na asistenty ped. pro sociálně znevýhodněné cca 74 mil. Kč. V roce 2012 (.pdf str. 54) byl objem těchto financí cc 76 mil Kč.V roce 2013 (.pdf str. 48) - 95 mil. Kč. V roce 2014 (.pdf 47) byl předmětný “modul” posílen o 10 mil. Kč – na 105 mil Kč.V roce 2015 (.pdf str. 47) pak dosáhla úroveň finančních prostředků na opět 105 mil. Kč.

Celková podpora inkluzivního vzdělávání z dotačních rozvojových programů ministerstva je pro rok 2015 odhadovaná na 340 mil. Kč (.pdf, str. 37). Od dubna 2016 budou školy podpořeny v rámci OP VVV výzvou na zjednodušené projekty, na které je vyčleněno celkem 4,5 miliardy korun (.pdf, str. 5). Ze státního rozpočtu se navíc mají zvýšit výdaje pro rok 2017 o jednu miliardu a pro rok 2018 o 1,5 mld korun, jak uvádí příloha k inkluzivní vyhlášce (.pdf) na str. 116.

Že školství v oblasti financí určených na inkluzní potřeby netrpí blahobytem, to potvrzuje analýza Univerzity Palackého: „Téměř dvě třetiny škol (63 %) uvádějí, že finanční prostředky určené na úhradu služeb asistenta pedagog a spíše nebo určitě neodpovídají výši úvazku, která je uvedena v doporučení ze školského poradenského zařízení.“ Dlouhodobý nedostatek financí popisují i mnohé mediální články. Za všechny uveďme texty v Učitelských novinách, na specializovaném serveru invArena, v Týdeníku školství a dalších.

Je tedy patrné, že co se týče finanční situace, dochází k významnému nárůstu objemu prostředků vynakládaných na společné vzdělávání ze státního rozpočtu. Kromě toho se nově upravuje také systémové nastavení inkluzivního vzdělávání a to prostřednictvím tzv. inkluzivní vyhlášky MŠMT. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je označen jako pravdivý, protože zákon, který zavádí neveřejný Národní registr zdravotnických pracovníků, byl schválen oběma komorami parlamentu a 26. dubna byl doručen prezidentu ČR k podpisu. Co se týče informací v něm obsažených, dle § 70 by skutečně měl obsahovat informace o zdravotních pracovnících, dá se tedy předpokládat uvedení jejich počtu a alokace. Co se týče odhadu dostupnosti dat: zákon momentálně čeká pouze na podpis prezidenta, účinnosti nabude prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení, Národní registr zdravotních pracovníků bude zřízen do 12 měsíců od tohoto dne, údaje mu pak budou předány ode dne jeho zavedení do 180 dnů od tohoto dne. I při zvážení nejdelší možné varianty je tedy nanejvýš pravděpodobné, že data budou během příštího roku k dispozici.

Předchozí registr zdravotnických pracovníků zavedl tehdejší ministr zdravotnictví Heger, avšak byl zrušen nálezem Ústavního soudu, protože byl veřejný a zasahoval do soukromí zdravotnických pracovníků.

Pavel Dostál se v této souvislosti vyjádřil (video pořadu Newsroom ČT24) pro pořad Naostro na ČT v roce 2002. Jeho výrok však zněl takto:

„Dokonce jsem se dozvěděl nebo dočetl jsem se, že veliký český novinář Peroutka o Hitlerovi v třicátých letech řekl: "Vždyť je to gentleman, určitě se domluvíme.“

Přestože uplynulo 14 let, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Zatímco totiž Pavel Dostál tvrdí, že se dozvěděl nebo dočetl, že Peroutka určitý výrok pronesl, Zeman Peroutkovi přisoudil článek s konkrétním titulkem. Zeman tak vkládá do úst bývalému ministru kultury výrok, který nepronesl.

Data OECD (.xls) za rok 2013 (nejaktuálnější data pro všechny členské země, aktualizováno v listopadu 2015) ukazují, že Česká republika se sledovaném parametru dosahuje výše 7,1 % HDP. To je sedmá nejnižší hodnota ze všech 34 členských zemí OECD.

I v dalších ukazatelích je Česká republika pod průměrem těchto zemí (jde o ekonomicky nejvyspělejší demokratické státy světa, ve kterých funguje tržní ekonomika). Ať jde o veřejné výdaje do zdravotnictví, či výdaje za léky v dané zemi.

Z oficiálního programu návštěvy čínského prezidenta v České republice stejně jako z online reportáží internetových deníků z této návštěvy vyplývá, že v době, kdy se skupina demonstrantů, ve které byl i Miroslav Kalousek, snažila dostat k Pražskému hradu, byl prezident Si Ťin-Pching skutečně na Malé Straně, kde se zúčastnil několika oficiálních schůzek. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek hovoří o státní návštěvě čínského prezidenta v Praze, která proběhla ve dnech 28. až 30. března 2016. Druhý den této návštěvy se konalo protestní shromáždění, kterého se zúčastnil i Miroslav Kalousek. Demonstrace se konala nejdříve na pražské Kampě a pak se účastníci přesouvali směrem k Hradčanskému náměstí, kde měli předem nahlášené shromáždění. Ve vstupu na Hradčanské náměstí jim však bylo zabráněno policií. Události zachytilo například online zpravodajství idnes.cz nebo serveru aktualne.cz.

Z tohoto online zpravodajství, stejně jako z oficiálního programu návštěvy, vyplývá, že v době, kdy se Miroslav Kalousek spolu s dalšími účastníky shromáždění pokoušel dostat na Hradčanské náměstí, čínský prezident Si Ťin-pching měl naplánovaná setkání s předsedy obou komor parlamentu, předsedou vlády či pražskou primátorkou. Setkání se odehrávala v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně. Na Hrad se delegace měla vrátit v 19.30, poté byla na programu slavnostní večeře.

"Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby, a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,"řekl Bohuslav Sobotka při představování návrhu rozpočtu pro rok 2016. A čísla tomu odpovídají.

Zaměříme-li se zejména na zmíněnou bezpečnost, Vláda tuto prioritu skutečně plní. Jak podrobněji rozepisujeme v dalších výrocích, ministerstva obrany a vnitra patří mezi ministerstva, která dostanou nejvíc přidáno.

Dále se zvyšuje rozpočet BIS i Policie, zvyšují se počty policistů kdy k loňským zhruba 40 tisícům by mělo v letech 2016-2020 přibýt další 4 tisíce. Neustává ani finanční a jiná pomoc, kterou Česká republika posílá do zahraničí.

Zdroj: Česká televize

Jedná se o dohodu mezi EU a Tureckem, která byla přijata v říjnu loňského roku. Součástí této dohody je akční plán, jehož cílem je snížit množství uprchlíků proudících z Turecka do Evropy. Turecko na řešení uprchlické krize dostane celkem 3 miliardy EUR. EU poskytne 500 milionů EUR a zbylé 2,5 miliardy EUR složí její členské země. Velikost příspěvku jednotlivých zemí bude vypočítána dle jejich HNP, stejnou metodou jakou státy přispívají do rozpočtu EU.

Milan Chovanec má patrně na mysli návrh novely o střetu zájmů, kterou předkládala skupina poslanců TOP09, mezi nimi i zmíněný poslanec Plíšek.

Tento návrh (.pdf) zavádí povinnost podat oznámení o majetkových poměrech do 30 dnů od nástupu výkonu veřejné funkce a rozšiřuje i předmět těchto oznámení. Stanovuje také jednotný evidenční orgán pro tato podání veřejných činitelů.

Nové sankce tento návrh nezavádí, zvyšuje však dosavadní maximální možnou pokutu za neplnění povinností z 50 na 500 tisíc korun.

Poslanec Plíšek se také přihlásil k pozměňovacím návrhům (strana 13, blok C, body 1-3) obsaženým v usnesení ústavně právního výboru k vládní novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

O přípravě vlastního návrhu hovořili poslanci ČSSD již 4. března poté, co nepodpořili pozměňující návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se firmy s více než desetiprocentním podílem členů vlády vyřazují z veřejných soutěží.

"Střet zájmů chceme řešit v zákonné normě řešící primárně tuto problematiku, tedy v novele zákona o střetu zájmů, kterou budeme projednávat v příštích týdnech," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Ve sněmovně leží také vládní novela zákona o střetu zájmů, která zavádí (.pdf) centrální evidenční orgán a elektronický registr pro všechna oznámení o majetkových poměrech a zároveň zavádí řadu sankcí. Zahrnuje i povinnost podat oznámení o majtekových poměrech do 30 dnů po nástupu do funkce, kterou najdeme i ve zmíněném návrhu poslanců TOP09. Tento návrh ve sněmovně leží už od srpna 2015, v tuto chvíli je zařazen na program březnové schůze.