Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Okamura hovoří o legalizaci překročení hranic a následného trvalého pobytu na našem území v případě udělení azylu. V případě neudělení víz je skutečně nelze postupovat jinak, než postupem zmíněným poslancem Okamurou. S uděleným vízem lze následně cestovat také v rámci Schengenu.

V případě, že je imigrantovi udělena na základě jeho žádosti mezinárodní ochrana (tj. azyl nebo doplňková ochrana), je mu umožněno legálně pobývat na území České republiky. Dle § 3d zákona o azylu je na území České republiky až na výjimky oprávněn pobývat také cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.

Možnosti podání žádosti o mezinárodní ochranu také nebrání fakt, že cizinec na území ČR pobývá nelegálně. Azylovým řízením se zabývá také např. zmiňovaná Dublinská konvence, která řeší především příslušnost států při řízení o udělení víza, a to i v případě nelegálních imigrantů. Pravdou je také tvrzení, že po udělení azylu je cizinec na území České republiky legálně. Ministerstvo vnitra k tomu na svém webu uvádí: “V případě udělení azylu obdrží azylant průkaz povolení k pobytu azylanta, který jej opravňuje trvale pobývat na území ČR. Zároveň má možnost požádat na cizinecké policii o speciální druh cestovního dokladu pro uprchlíky.”

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných v říjnu 2013 dostalo hnutí ANO 2011 přesně 927 240 hlasů, tedy skutečně "skoro milion". Zbytek výroku však musíme označit za nepravdivý.

Strany vládní koalice (ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL) získaly v těchto volbách 1 016 829, 927 240, a 336 970 hlasů, tedy dohromady 2 281 039 hlasů, tedy mandát 45,88 % voličů.

Opozičních stran je v PSP ČR více než dvě. Pokud bychom počítali hlasy, jež obdržela opozice jako celek, včetně hlasů pro KSČM a hnutí Úsvit, činil by jejich součet 2 063 914, tedy více než dvojnásobek hlasů získaných hnutím ANO 2011.

Předpokládejme však, že pan Babiš zmíněnými "dvěma opozičními stranami" myslel ODS a TOP 09. Ani v takovém případě by jeho výrok však nebyl pravdivý, jelikož tyto strany obdržely 384 174 a 596 357 hlasů respektive, dohromady 980 531, tedy o 53 291 více hlasů než hnutí ANO 2011.

Veškerá čísla jsou převzata z volebních stránek Českého statistického úřadu:

Strana Platné hlasy % platných hlasů ČSSD1 016 82920,45ANO 2011 927 24018,65KSČM741 04414,91TOP 09596 35711,99ODS384 1747,72Úsvit342 3396, 88KDU-ČSL336 9706,78

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Samotné připomínkové řízení a změny v něm nejsou veřejně dohledatelné. Nicméně tématu se věnovala česká média a tento konkrétní aspekt kauzy popsal server Echo24.cz ve svém textu Jurečka o biopalivech: Můžete si říkat, že ministr je idiot. V něm se k připomínce úřadu ministra Jurečky vyjadřuje sám ministr a dále pak agrární expert Petr Havel, který měl údajně připomínku podávat. Jejich výpovědi se ovšem liší a nejsme schopni posoudit, kdo z nich popisuje přesně realitu.

Je nicméně pravdou, že původní vyjádření ministerstva vůči diskutovanému zákonu bylo zmírněno.

Jak uvádí aktuální číslo časopisu Respekt: "Úřad Mariana Jurečky původně poslal k návrhu překvapivě připomínku, že s pokračováním podpor zásadně nesouhlasí, hlavně kvůli tlaku na potraviny." Ministerstvo financí připomínku zamítlo, Jurečkův úřad se stáhl.

Bližší informace, které by vysvětlovaly jednání úřadu ministra zemědělství, nejsou dohledatelné, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Objem obchodu mezi Polskem a Čínou je větší než než česko-čínský obchod. Podle posledních dostupných dat Eurostatu za prvních šest měsíců roku 2013 činil český vývoz do Číny 706 milionů eur, polský pak 756 milionů; dovoz do Polska byl v objemu 3 941 milionů eur oproti českým 3 069 milionům.

Pro podporu vzájemných vztahů pořádá od roku 2013 Polsko také Polsko-čínské fórum, nad nímž převzalo záštitu polské ministerstvo zahraničí. První ročník se konal v Gdaňsku, druhý pak v čínském Kuang-čou (Guangzhou).

Polsko také chce "aby se čínské firmy podílely na výstavbě infrastruktury ale primárně, aby investovaly do produkce v Polsku a tak pomohly k reindustrializaci Polska".

Již v roce 2009 dostala čínská firma COVEC v Polsku zakázku na stavbu dálnice (ta však nedopadlo velmi dobře). V roce 2012 pak tehdejší polský předseda vlády Donald Tusk na návštěvě v Číně přislíbil hlubší spolupráci s Čínou, přestože si neodpustil zmínku o nutnosti dodržování lidských práv. V této době České republika ještě v zahraniční politice prosazovala lidskoprávní otázky. Změna přišla až s nástupem Jiřího Rusnoka na post premiéra, potvrzena byla později prohlášeními dnešního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka.

Ve čtvrtek v noci (22. října 2015) pražští zastupitelé nečekaně odvolali čtyři radní. Konkrétně se jednalo o Stropnického (SZ), Haška (ANO), Novákovou (ČSSD) a Ropkovou (ČSSD). Podle aktuálních vyjádření je nutné vzniklé problémy vyřešit do další schůze zastupitelstva, která bude 5. listopadu.

Trojkoalice vydala k celé věci prohlášení, ve kterém zástupci tohoto uskupení fakticky potvrzují tvrzení Miroslavy Němcové.

"Trojkoalice cítí odpovědnost za město a proto se její radní i nadále podílejí na činnosti rady. „Mezitím budeme hledat nové složení koalice. Naším zájmem je být součástí takového funkčního a stabilního uspořádání, ve kterém budeme moci prosazovat svůj program, založený především na rozvoji městských částí a jejich spravedlivějším financování,“ říká Jana Plamínková.

„Stávající koalice je mrtvá. Trojkoalice ale i přesto zůstává stabilní a bude nadále prosazovat svůj program na půdorysu nově složené koalice,“ říká Jan Wolf."

Vyjádření Adriany Krnáčové k současné situaci. " Nedostatky v jejím fungovánísamozřejmě byly a jsou. Ale při práci na tak komplikované agendě, jako je ta pražská, mohou vznikat nesrovnalosti. S nimi se musíme poprat a pak to může fungovat. Já se rozhodně nevzdávám. "

Ministerstvo financí s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku. Zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Platí tedy, že rozpočet byl předložen s časovým předstihem a byl projednáván v rámci tripartity. Navýšení zmiňované A. Babišem se dotýká ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti, dopravy a jedná se o částku cca 16 miliard Kč.

Zmíněné dva dny před 30. zářím jsou odkazem na projednávání rozpočtu minulými vládami. V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na níž odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu) proběhla skutečně až v září, konkrétně 24. 9. Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září. V roce 2007 probíhala jednání od 17. září, v roce 2006 24. 9. Státní rozpočet na rok 2004 byl projednáván 23. září.

Dá se proto tvrdit, že předložení rozpočtu již červnu je skutečně výjimkou.

Není ale korektní tvrdit, že tripartita dostala předložený rozpočet dva dny před 30. zářím. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Na konci června 2015 se uskutečnil summit Evropské rady v Bruselu, na kterém lídři osmadvacítky odmítli návrh Komise na povinné přerozdělení počtu lidí podle předem určených kvót. Výsledkem zasedání bylo rozhodnutí přerozdělit si 60 000 uprchlíků na principu dobrovolnosti.

Závěry summitu kritizoval předseda ODS Petr Fiala, který se opřel do premiéra Bohuslava Sobotky s tím, že Česká republika bude muset přijmout mnohem více uprchlíků, než Evropská unie nařizovala. Rovněž kritizoval premiéra za nedostatečné záruky dočasnosti opatření a také za nepřesné podmínky, podle kterých si budeme moci uprchlíky vybírat. Kritikou podrobil Sobotku také na svém twitterovém účtu.

Již 27. května se Petr Fiala ke kvótám vyjádřil zcela v intencích svého výroku, když prohlásil:

" Kvóty musíme jasně odmítnout. Jak je jednou připustíme, bude jejich zvyšování nekonečné. "

V návaznosti na summit Evropské rady vláda 8. července prohlásila, že Česká republika přijme v horizontu dvou let 1500 uprchlíků. Zhruba 1100 jich země převezme z uprchlických táborů v Řecku a Itálii, zbylých 400 pak z táborů, které se nenacházejí na půdě EU (Vlada, Euractiv).

Pod neustále se zvyšujícím se tlakem a množstvím uprchlíků, kteří do Evropy míří, se Komise rozhodla, že členským státům nabídne zvýšení kvót na přijetí uprchlíků. Finální podoba návrhu Komise není známá, nicméně se hovoří o 120 tisících uprchlících. Pokud by čelní představitelé členských zemí tento návrh přijali, muselo by Česko přijmout přibližně 5000 až 5500 uprchlíků (Rozhlas, iHNed).

Plány na přerozdělování uprchlíků podle kvót se začaly objevovat v květnu 2015. Podle návrhu Komise, který počítal s přerozdělením 40 000 uprchlíků, kteří byli zadržováni v uprchlických táborech v Řecku a Itálii by Česku připadlo 1192 běženců. Již dříve představila Komise návrh přerozdělení 20.000 lidí, kteří jsou ještě mimo EU, v takovém případě by Česku připadlo dalších 525 osob.

Jiný návrh Komise z konce května 2015 počítal s přijetím 1328 uprchlíků.

Svůj záměr obstruovat ve třetím čtení zákon o elektronické evidenci tržeb avizovala ODS i TOP 09 (jakkoli poslanec Laudát nazývá obstrukce "obranou demokracie;" další zdroje například zde, zde či zde). Třetí čtení ještě opravdu nebylo v době vysílání, tedy k 25.10.2015, zahájeno.

Podle § 95a Jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou pro třetí čtení vyhrazeny středy a pátky od 9 do 14 hodin, pokud se Sněmovna neusnese na jiném čase. To však může být přehlasováno dvěma poslaneckými kluby.

Výrok poslance Faltýnka tedy hodnotíme jako pravdivý (a více o obstrukčních technikách a podmínkách se můžete dočíst již brzy na našem blogu).

Německá vláda je v rámci řešení otázek migrační krize po celou dobu vázána mezinárodními závazky a svým vnitrostátním právem. Jedním ze zásadních užívaných nástrojů je tzv. "návratová politika" (k pojmu více např. v naší "abecedě migrace"), tj. zajištění návratu migrantů v případě neúspěšné žádosti o azyl.

Obecný důraz na předmětný nástroj kladl ve svém projevu ke státnímu rozpočtu v listopadu tohoto roku i spolkový ministr vnitra de Maiziere, který adresoval žádost na spolkové země, aby se postaraly o to, že žadatelé o azyl, kteří nebudou úspěšní, Německo opravdu opustí - dobrovolně nebo skrz odsun. Problematika návratové politiky poměrně aktuálně (na přelomu října a listopadu tohoto roku) doznala s ohledem na svoji nepříliš vysokou úspěšnost jistých změn, které mají vést ke zvýšení jejich efektivity. Obecně však je nutné zdůraznit, že realizace návratu migrantů probíhá do zemí původu, nikoliv do tranzitních zemí, mezi něž patří i Česká republika, a to na základě tzv. readmisních dohod (seznam účinných dohod v případě Německa je k dispozici zde – .pdf).

Je sice pravda, že Německo chce efektivněji vracet neúspěšné žadatele o azyl, výrok prezidenta však musíme hodnotit jako nepravdivý, a to především s ohledem na fakt, že realizace návratu neúspěšných žadatelů probíhá pouze do zemí původu těchto migrantů. Nikoliv do tranzitních zemí, včetně uváděné ČR.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Okamura navrhoval přijmout usnesení, které by vyzvalo vládu k přípravě dané legislativy, sám žádný takový zákon nepředkládal.

Tomio Okamura navrhl v Poslanecké sněmovně 7. července zařadit na program schůze bod, ve které se mělo projednávat následující usnesení:

" Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky,(...), a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

Co se týká samotného zamítnutí, tak tento bod Okamura načetl v rámci rozpravy k programu schůze, to znamená, že se jednalo vůbec o tom, aby se k danému návrhu vyjádřila celá Poslanecká sněmovna.

K tomu, aby se tímto návrhem zabývali všichni poslanci, ovšem vůbec nedošlo. Všechny načtené změny k pořadu schůze byly totiž vetovány dvěma poslaneckými kluby (ČSSD a ANO) - viz vystoupení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Sklenáka.

Toto umožňuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který v § 54 (6) uvádí: " Schválený pořad lze během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců."