Přehled ověřených výroků

Novela školského zákona vyhlášena 17. 4. 2015 ve Sbírce zákonů pod číslem 82/2015 Sb. ve svém § 16 odst. 9 (účinném od 1.9. 2016) uvádí:

“ Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny.Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta ”.

Samotná pravidla vzdělávání žáků uvedených v předchozím paragrafu sledovaného zákona pak upravuje prováděcí vyhláška k zákonu, která ve svém § 19 odst. 1 uvádí: “ Vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona se přednostně uskutečňuje ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízená podle § 16 odst. 9 zákona."

Dále pak v odst. 2 “ Shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízená podle § 16 odst. 9 zákona, nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností žáka a k uplatnění jeho práva na vzdělávání, doporučí školské poradenské zařízení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. ”

Zařazování žáků do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona, převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální atd. je pak upraveno v následujících paragrafech předmětné vyhlášky.

Na základě možnosti zřízení školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny pro děti, žáky a studenty s mentálním postižením, vyplývající z novely školského zákona hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropský právní řád (acquis communautaire) je souhrn všech právních pravidel v jakékoliv formě (obecně závazných i individuálně závazných aktů) a dokonce i právně nezávazných dokumentů (deklarace, prohlášení, Bílé knihy, strategie atd.), které se vztahují k činnosti Evropské unie.

V roce 2001 odhadovala Evropská komise, že sekundární legislativa, která je součástí Evropského právního řádu, má rozsah asi 80 tisíc stran, s tím, že ročně se vytvoří zhruba 5 tisíc stran legislativy.

Podle materiálu britského parlamentu (.pdf str. 8) vyprodukovala Evropská unie do roku 2005 na 170 tisíc stránek aktivní legislativy. Ten samý materiál (How much legislation comes fromEurope? říjen 2010) předvídá, že v roce 2020 bude počet stránek více než dvojnásobný. Vítu Jedličkovi tedy dáváme zapravdu.

Ministr Chovanec hovoří o 25 křesťanských uprchlících z Iráků, kteří pobývali na Jihlavsku v rámci projektu Nadačního fondu Generace 21. Skupina se vydala v sobotu 2. dubna autobusem do Německa, kde byla zadržena. Jak informovala ČTK, německá policie původně chtěla uprchlíky vrátit do Česka.

V pondělí však Německo svou žádost o předání stáhlo. Důvodem přitom mělo být právě to, že uprchlíci žádají v Německu o azyl, protože tam mají příbuzné. Později německé úřady opět změnily stanovisko a požádaly Česko o vzetí uprchlíků zpět. Jednaly přitom na základě Dublinského nařízení EU.

Spolupráce policie s obcemi je upravena § 16 zákona o Policii ČR, kterým je umožněn na základě písemné dohody s obcí společný postup při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku (§ 16 odst. 2 pak upravuje tuto spolupráci přímo s Hlavním městem Prahou). Vyžaduje-li to však splnění konkrétního úkolu, může policista dle § 43 odst. 1 písm. a) zakázat vstup do míst, kde je tento úkol (tedy zajištění veřejného pořádku) splněn.

Policie ČR ve svém prohlášení odkazuje na skutečnost, že k uzavírce došlo na základě " dopravně inženýrského rozhodnutí příslušného odboru Magistrátu ". Tímto "odborem" pak je oddělení silničního správního úřadu, neboť silničním správním úřadem je dle zákona o pozemních komunikacích mj. i úřad obce s rozšířenou působností. Tento úřad pak může dle § 24 zákona uzavírkou omezit obecné užívání komunikace.

Podle zjištění serveru Neovlivní.cz však byl správní postup Policie ČR a Magistrátu hl. m. Prahy v případě návštěvy prezidenta ČLR poměrně nestandardní, přičemž: " Podle expertů, které Neovlivní.cz oslovilo, bývá zákonný postup při státních návštěvách takový, že policie dostane povolení uzavřít přesně vyjmenovaná místa a části ulic, o která požádá. Navíc, informace o plánovaných uzavírkách je viditelně a předem zveřejněna, aby se na ni mohli obyvatelé v lokalitě připravit. " Podle přiloženého rozhodnutí Odbor dopravních agend pražského magistrátu však měla Police ČR poměrně volné pole působnosti v uzavírkách komunikací.

Na základě výše uvedeného označujeme výrok jako pravdivý.

Pozměňovací návrhy (.pdf) poslanců Chvojky (str. 7-10) a Plíška (str. 10-19) jsou obsaženy v zápisu z jednání sněmovního ústavně-právního výboru z 30. března.

Chvojkův návrh uvádí například, že "Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nesmí být ovládající osobou obchodní korporace." (str. 8). Zmiňovaným funkcionářem je podle zákonač. 159/2006 Sb. o střetu zájmů právě člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády.

Přijatý návrh poslance Plíška vkládá do původního znění zákona nový bod č. 17, který se týká omezení možnosti obchodní společnosti na získání veřejné zakázky, má-li v ní zmiňovaný veřejný činitel uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů či osoba jím ovládaná podíl alespoň 25 % účasti společníka (str. 11). Oba přijaté návrhy tedy mají ambici omezit podnikání nebo držení majetku členy vlády.

Je tedy zjevné, že oba návrhy směřují k omezení možnosti podnikání pro členy vlády.

V období před vstupem České republiky do EU panovala obava se zvýšení cen zboží právě v souvislosti se změnou cel. Jak však ujišťovalo ministerstvo zemědělství i ČNB, tyto obavy nebyly zcela na místě. Výrok potvrzuje i pohled na index spotřebitelských cen.

Před vstupem do EU zveřejnilo Ministerstvo zemědělství materiál nazvaný Příklady konkrétních změn celních sazeb a celních preferencí po vstupu do EU (dostupný na webu Asociace soukromého zemědělství ČR). Ten na konkrétních příkladech ilustruje vliv převzetí společného celního sazebníku EU na ceny zboží. Především se pak podle něj "většina zahraničního obchodu ČR (cca 80 až 90 %) změní na obchod v rámci jednotného trhu EU, tedy na obchod bez jakýchkoliv cel a podobných poplatků s výrazně jednodušší administrativou".

"Většina dovozu do EU se nerealizuje za smluvní celní sazby, ale v rámci kvót WTO se sníženou smluvní sazbou a v rámci dovozních preferencí s jednotlivými třetími zeměmi a jejich uskupeními. EU má preferenční dohody téměř se všemi státy světa, především u produktů, které ČR neprodukuje a u kterých má ČR většinou nižší celní sazby oproti EU," upozorňuje dále ministerstvo. Na řadu zboží se pak vztahují celní kvóty WTO, které umožňují dovézt určitý objem zboží se sníženou či dokonce nulovou celní sazbou.

Reálně se snížil také celkový výběr cla. Zatímco ještě v roce 2003 byl příjem ze cla pro státní pokladnu 10,23 miliardy, od vstupu do EU, kdy se clo stalo příjmem eurounijního rozpočtu, se výběr pohybuje okolo 4-5 miliard korun, tedy o polovinu méně.

Že převzetí společného celního sazebníku nemělo výrazný dopad na ceny zboží potvrzuje i pohled na index spotřebitelských cen podle ČSÚ. Při porovnání jednotlivých skupin zboží před vstupem do EU (1. května 2004) a po vstupu je patrné, že k žádným dramatickým výkyvům nedošlo.

Miroslav Zámečník tento výrok použil v tom smyslu, že poslanec Okamura by byl sám proti svému zájmu, pokud bychom vystoupili z EU, což by komplikovalo turismus ze 3. zemí.

Tomio Okamura je veden v obchodním rejstříku v několika firmách. Z nich MIKI TRAVEL PRAGUE, spol. s.r.o. se zabývá přímo cestovním ruchem. Okamura je zde jednatelem, firmu tedy nevlastní. Účetní uzávěrky za roky 2012, 2013 a 2014 (poslední 3 dostupné) uvádějí následující výsledky hospodaření společnosti; za rok 2012 šlo o ztrátu 600 tisíc, v roce 2013 byl zisk 2,8 milionu a za rok 2014 skočila společnost v zisku cca 1 milion korun. Pro Českou televizi v roce 2012 Okamura uvedl, že jako jednatel získává za svou činnost v této společnosti „100 - 250 tisíc korun podle období.“

Poslanec Okamura osobně vlastní společnost MEBIUS s.r.o, ta se zabývá zajišťováním průvodcovských služeb pro výše uvedený Miki Travel Prague.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z účetních uzávěrek firem, které se zabývají cestovním ruchem a v nichž je Okamura angažován, nelze doložit, nakolik on osobně je finančně ohodnocován. Firma, v níž je jednatelem, v posledních 3 doložitelných letech vykázala zisk cca 3,2 milionu korun.

Otázka, zda se za politikou Andreje Babiše neskrývají partikulární zájmy podnikatele,zazněla například v kontextu Elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolních hlášení podnikatelů. Ty mají podle Babiše zlepšit výběr daní, hrozbou je případné zneužití dat v konkurenčním boji. Schopnost vlády ochránit citlivá data od soukromých podnikatelůzpochybnil například Miroslav Kalousek.

Z daňové legislativy pak vysloveně profitoval Babišův koncern a významný výrobce biopaliv Agrofert v souvislosti s jejich daňovým zvýhodněním, v září 2015 návrh projednávaný už od dubna odsouhlasilaSněmovna iEvropská komise. Výhodnost podpory biopaliv pro Agrofert Kalousekvyčíslil na 5 miliard. Toto tvrzení jsme v blogovém příspěvku uvedli na pravou míru, Babišův koncern sice tuto sumu fyzicky nedostane, nicméně z levnějších biopaliv profitovat bude z důvodu vyšší poptávky.

Kvůli střetu zájmů ohledně biopaliv se dokonce na28. schůzi Poslanecké sněmovny v květnu 2015 objevil neúspěšný návrh o vyslovení nedůvěry vládě ze strany opozice tvořené poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu. Nejčerstvější kauzou ministra financí Babiše je pak Čapí Hnízdo, kvůli kterému se má Sněmovna sejít namimořádné schůzi 23. března 2016.Kauza samotná se sice stala dávno před vstupem Babiše do funkce ministra financí, nicméně z titulu svého současného postavení je auditním orgánem ve věci EU fondů, což vyvolává od jeho politické konkurence také řadu výtek.

Pouze telegraficky dopňme ještě kritiku, že do Babišových firem tečou veřejné zakázky (např. z Lesů ČR), či že Babišovy firmy ve velkém objemu participují na dotačních titulech ze státních i evropských peněz.

Ne všechna kritika vlády se týká problematiky střetu zájmů. Předseda ODS Petr Fiala premiéra Sobotkukritizoval za nezodpovědné hospodaření v době ekonomického růstu. Fiala rovněžpožadoval odvolání ministra obrany Martina Stropnického poté, co veřejně potvrdil, že vláda vyměnila pět českých unesených občanů za Libanonce Alí Fajáda. Tento krok mezi jinými kritizoval opět také Miroslav Kalousek.

Z citovaných zpráv nicméně vyplývá, že se podtext střetu zájmů v oblasti biopaliv ve Sněmovně řešil už od dubna 2015. Novější problematika EET a v neposlední řadě i Čapí Hnízdo se rovněž týkají Andreje Babiše coby podnikatele. Lze tedy říci, že střet zájmů byl častým námětem kritiky vlády.

Česká republika se vstupem (1. 5. 2004) do EU formálně vzdala práva uskutečňovat samostatnou obchodní politiku a připojila se k celní unii, která na dovozy a vývozy z/a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU. S tímto souvisí i účinnost jednotného celního sazebníku EU.

Již před samotným vstupem do EU se ve veřejném prostoru objevily obavy ze zdražení rýže (popř. též informace Asociace soukromého zemědělství ČR odkazující na Ministerstvo zemědělství ČR), neboť dovoz rýže do ČR nebyl zatížen celní sazbou, přičemž jednotný celní sazebník uplatňoval sazby 214 až 416 EUR za tunu. Jak je uvedeno v tehdejších predikcích, skutečně tedy (po přepočtu) mohlo dojít ke zdražení v řádech desítek procent.

Pokud však přihlédneme ke statistickým údajům ČSÚ zaměřující se vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů zboží a služeb (viz tabulka níže), pak např. v letech 2003 (před vstupem do EU) a 2006 (dva roky členství v EU) vývoj ceny statisticky sledované loupané rýže během let navýšil maximálně o cca 20 %.

Rok2003200420052006rýže loupaná (I. jakost - cena za 1. kg)18,63 Kč20,18 Kč21,59 Kč23,01 KčZdroj: Statistická ročenka České republiky - 2007

Výrok označujeme jako zavádějící. Je sice pravdou, že před vstupem do EU nebyla rýže zatížena celní sazbou a jednotný celník sazebník EU clo na tento produkt do ČR implementoval. K reálnému zdražení rýže o 30 % však nedošlo. Cena jednoho kg rýže v letech následujících po vstupu ČR stoupala poměrně rovnoměrně v řádu jednotek procent. V tomto ohledu je nutné zohledňovat též vývoj inflace i cenu rýže na světových trzích.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože kromě předsedů vládních klubů nezřídka načítají změny programu schůzí i opoziční poslanci, často se tak děje ve větší míře, než jak tomu je u předsedů klubů ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Toto se také neděje denně, na posledních 2 schůzích navrhli vládní zástupci změny v polovině jednacích dnů.

Vládní koalice má v rámci úprav programu tu výhodu, že disponuje většinou a dokáže si tak prosadit úpravu programu (vyjma zařazování nových bodů - to mohou 2 kluby podle jednacího řádu vetovat). Opozice ale i přes tuto svou relativní slabost načítá změny v programu schůze také. Často jejich návrhy vetují kluby ČSSD a ANO.

42. schůze Poslanecké sněmovny (minulá řádná) přinesla celkem 10 jednacích dnů. Z těchto 10 jednacích dnů v 5 z nich navrhli předsedové poslaneckých vládních klubů změnu programu schůze.

1. března - návrh na zařazení jednoho bodu přednesl předseda klubu KDU-ČSL Mihola. Kromě něj však načetli změny v programu opoziční poslanci (např. Okamura, Filip, Laudát).

8. března - návrh na změnu v programu přednesl opět Jiří Mihola. Dále kromě něj vystoupili s podobným požadavkem např. poslanci Radim Fiala, Helena Langšádlová či František Laudát.

9. března - v tento den o úpravu programu žádali 2 poslanci. Za klub ČSSD předseda Sklenák, který navrhl změnu u 2 bodů a dále Vojtěch Filip s žádostí na 1 změnu v pořadu schůze.

10. března - v tento den opět vystoupil Sklenák a kromě něj ještě koaliční poslanec Klučka, který chtěl jeden z bodů vyřadit.

11. března - Tento jednací den začal přesně, jak Stanjura popisuje. Vystoupil pouze Jaroslav Faltýnek a za všechny vládní kluby navrhl řadu změn v programu schůze.

Na aktuální 44. schůzi Poslanecké sněmovny prozatím proběhlo 8 jednacích dnů. Z nich ve 3 případech (všechny v 2. týdnu vyjma dne interpelací) vystoupili předsedové koaličních klubů s žádostmi o změnu programu schůze.

19. dubna - Změny z koaličních předsedů klubů načítali zástupci ANO a KDU-ČSL. Kromě nich ovšem vystoupila i řada dalších poslanců včetně zástupců ODS. Za tuto stranu změny programu načítal sám Stanjura, dále poslankyně Černochová a Němcová.

20. dubna - Změny opětovně načítali Faltýnek a Mihola. Kromě nich ale úpravy jednání chtěla i řada opozičních poslanců. Tento den načítali poslanci několik hodin změny v programu schůze a šlo o poslance zejména z TOP 09 a ODS.

22. dubna - Při posledním jednacím dnu navrhoval změny v pořadu schůze předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Kromě něj tentokrát vystoupil s drobnou úpravou programu jako jediný i sám Stajnura.