Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přes jednu nepřesnost. Ron Paul byl po dlouhou dobu členem Sněmovny reprezentantů, nikdy však nebyl senátorem. V roce 1984 kandidoval, nevyhrál ale ani tzv. primárky. Senátorem se stal až jeho syn Rand Paul. Je sice pravdou, že Ron Paul několikrát kandidoval na prezidenta, vždy byl ovšem velmi neúspěšný. Za Libertariánskou stranu kandidoval v roce 1988 se ziskem 0,47 %. V letech 2008 a 2012 kandidoval za Republikánskou stranu, tehdy ovšem neprošel ani primárkami a skončil v nich s velkým odstupem na čtvrtém a následně třetím místě.

Institut Rona Paula v posledních dnech vydal hned několik článků, které jednoznačně vyznívají proti vměšování se USA do zahraničních záležitostí.

Článek z 20. listopadu 2014 se věnuje výrokům viceprezidenta USA Joa Bidena, který opakovaně navrhuje vyslání vojenské pomoci Kyjevu proti separatistům na východě Ukrajiny. Upozorňuje se zde na to, že po takových výrocích se zesiluje tlak Kyjeva na východní oblasti a vzrůstají počty obětí tohoto konfliktu.

Článek publikovaný 17. listopadu zase kritizoval Národní nadaci pro demokracii (The National Endowment for Democracy) a jejího prezidenta Carla Gershmana za jeho snahy o destabilizaci či změny režimů v jiných státech. V této souvislosti se článek věnoval přímo i prezidentu Miloši Zemanovi. Odsuzoval kritiku jeho výroků a postojů týkajících se Ukrajiny, ale i jeho nedávné návštěvy Číny, stejně jako například výroky prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka, jehož odmítání "falešného univerzalismu" považuje za odklon od odkazu politiky Václava Havla. Autor nakonec nabádá Českou republiku, aby byla před Gershmanem na pozoru, protože pokud se Gershman rozčílí, mohl by začít plánovat operaci na změnu režimu.

Sám Ron Paul pak v článku z 5. října odsuzoval americkou intervenci do Afghánistánu a Iráku. Uvádí například to, že Saddám Husajn bojoval proti Al-Káidě. Tím, že jej Američané svrhli, uvolnili místo mnohem nebezpečnějším a brutálnějším skupinám.

Svůj záměr obstruovat ve třetím čtení zákon o elektronické evidenci tržeb avizovala ODS i TOP 09 (jakkoli poslanec Laudát nazývá obstrukce "obranou demokracie;" další zdroje například zde, zde či zde). Třetí čtení ještě opravdu nebylo v době vysílání, tedy k 25.10.2015, zahájeno.

Podle § 95a Jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou pro třetí čtení vyhrazeny středy a pátky od 9 do 14 hodin, pokud se Sněmovna neusnese na jiném čase. To však může být přehlasováno dvěma poslaneckými kluby.

Výrok poslance Faltýnka tedy hodnotíme jako pravdivý (a více o obstrukčních technikách a podmínkách se můžete dočíst již brzy na našem blogu).

Z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit, kdo byl plátcem nákladů na cestu senátora Doubravy. Ruskézdroje většinou neuvádí žádnou zastřešující organizaci, zajišťující pozorovatelskou misi.

The Guardian, The Moscow Times i agentura Novorossia zmiňují mj. organizaci ASCE (evokující anglickou zkratku organizace OBSE, která běžně zajišťuje vysílání nezávislých mezinárodních pozorovatelů voleb, ovšem voleb v Doněcké a Luhanské republice se odmítla účastnit). Jak však uvádí např. The Telegraph, samotní představitelé této organizace přiznali, že v době voleb ASCE ještě ani nebyla ustavena.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135), dochází k navýšení počtu funkčních míst na Ministerstvu financí oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 o 638 osob.

Přesněji dále návrh zákona mluví o tom, že se počítá s 354 novými místy v Generálním finančním ředitelství na řešení elektronické evidence tržeb a 168 novými místy u Generálního ředitelství cel na rozšíření kompetencí v oblasti trestního řízení a agendu elektronické evidence tržeb v kapitole Ministerstvo financí, celkem tedy 522 daňových úředníků.

Z návrhu není jisté, jaké bude přesné zařazení dalších nových úředníků v kapitole ministerstva financí, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ukrajinský parlament se skládá ze 450 členů, kteří jsou voleni smíšeným volebním systémem – 225 členů poměrným systémem s uzavírací klauzulí 5 % a 225 členů většinově systémem relativní většiny.

Pravý sektor získal v ukrajinských parlamentních volbách jedno křeslo. To získal Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti v jednomandátovém obvodu jako nezávislý. Další politickou stranou, která se dostala do ukrajinského parlamentu a která bývá označována jako krajně pravicová, je strana Svoboda, jež ískala 6 mandátů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý ze dvou důvodů. Jednak je výsledek krajně pravicových stran a jejich síla v ukrajinském parlamentu takřka zanedbatelný. Dále je z politologického hlediska sporné označení Pravého sektoru jako strany podporující „fašismus“ jako takový. Ideologie Pravého sektoru není fašismus, nýbrž ukrajinský radikální nacionalismus.

Tvrzení, že plánovaná evidence tržeb je první opatření v boji proti šedé ekonomice, je značně nadsazené a je hodnoceno jako nepravdivé.

Například režim přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge, který i Andrej Babiš často označuje jako jedno z opatření pro boj se šedou ekonomikou, je v českém zákoně již několik let, naposled se s platností od 1. ledna 2012 rozšířila na stavební a montážní práce.

Jako další opatření můžeme jmenovat například omezení plateb v hotovosti, institut nespolehlivého plátce apod.

Proces zadávání veřejných zakázek ministr Stropnický značně zjednodušil. Nicméně budeme vycházet z jeho příkladu a za pomoci příručky (.pdf) k zadávání veřejných zakázek z pera MPSV jej rozebereme. Ve všech následujícíh případech, pokud není řečeno jinak, jde o ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách.

Zakázka Ministerstva obrany je hodnocena jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. V oblasti obrany a bezpečnosti se pohybujeme, neboť vojenské kamiony spadají pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě se dle § 10a řídí zvláštními ustanovení o takových zakázkách. Nadlimitní je, neboť nákup 50 kamionů Tatra patrně přesahuje částku 5.244.000 Kč stanovenou nařízením vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách jako limit nadlimitních zakázek, kam spadá pod § 2 odst. 1 písm. b, neboť by šlo o vojenská vozidla, tedy položku 8702 z kapitoly 87 přílohy k tomuto nařízení. Veřejnou je v souladu s § 2 odst. 2 písm a, neboť jejím zadavatelem je Česká Republika. O veřejnou zakázku na dodávky jde dle § 8.

Pro takovéto zakázky velkého rozsahu a významu jsou pochopitelně nároky na výběrové řízení poměrně přísné. Přesto existuje několik východisek, jak navázat na dobrou zkušenost s osvědčenou firmou a vypsat tzv. jednací řízení bez uveřejnění, tedy rovnou zahájit jednání o obchodu s jediným dodavatelem.

Zákon počítá se situacemi jako krajně naléhavé případy, unikátní charakter dodávky (resp. jejího dodavatele), výzkumné účely či mimořádně výhodná nabídka od dodavatele v insolvenci. Výjimka, která by pak mohla dopadat na zmíněný případ, je rozšíření dosavadní dodávky z některých praktických důvodů dle § 23 odst. 5 písm. b. Jednat přímo s Tatrou by ministerstvo mohlo, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě.

Pokud by tedy Tatra nedala nejlepší nabídku, dalo by se ji upřednostnit pod záštitou technického pohodlí či funkčnosti. Nelze tak ovšem činit na základě estetických preferencí. Další variantou by samozřejmě bylo uzavření rámcové smlouvy.

Poslední možnou variantou, kterou bychom chtěli zmínit, je skutečnost, že některé vozy mohou spadat pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě by dle § 10a

V zásadě však má ministr Stropnický pravdu. Zákon do určité míry svazuje veřejné zadavatele požadavky na transparentnost, rovné zacházení a základní kritérium pro nabídky - ekonomickou výhodností.

Andrej Babiš také v jiném místě svého projevu zdůrazňuje: "Mimochodem my jsme– poprvé Česká republika v historii něco Bruselu navrhla. Vy jste se vozili vlakem s Cameronem a kopali do Evropské unie".

Není ale pravda, že by se jednalo o první podobnou iniciativu českého ministra v EU, například již v roce 2010 byl tehdejší ministr Janota ve skupině ministrů, kteří navrhovali zohlednit dopad nákladů penzijních reforem na veřejné rozpočty. Tato iniciativa v čele s českým a polským ministrem však nebyla úspěšná.

Ministr Babiš vyjednává v Evropské unii o uvolnění pravidel pro takzvanou přenesenou daňovou povinnost (reverse charge). Ta může být velkou pomocí při boji s úniky DPH, protože vratku DPH si nárokuje až poslední subjekt v řetězci.

V současné době EU ve Směrnici 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, vyjmenovává taxativně ve článku 199 druhy zboží a služeb, na něž se tento režim DPH může vztahovat. Andrej Babiš usiluje o přenesení této kompetence na národní úroveň.

Výrok Karla Schwarzenberga navazuje na tvrzení, že prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv a navýšení objemu jejich výroby jakožto podpora první generace biopaliv je jediným řešením, jak splnit mezinárodní závazky vůči Evropské unii aniž by České republice byly uděleny sankce. Šlo by konkrétně o sankce za neplnění závazku vycházejícího ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Schwarzenberg toto popírá a má pravdu. Česká republika se zavázala do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie z 6.1% na 13% (viz příloha I. směrnice.) Za nesplnění kvót daných směrnicí přitom sankciována být může, ze samotné podstaty směrnice ovšem plyne, že stát si může volně vybrat způsob, jakým kýženého cíle dosáhne. Co se týče obnovitelných zdrojů, patří zde zdroje první, druhé a třetí generace. Ty je možno zajistit buďto svépomocí nebo z externích zdrojů. Ve směrnici jsou dále demonstrativně uvedeny dva druhy opatření, kterými lze zvýšit podíl biopaliv na spotřebě energie, a to podporou či spoluprací mezi státy (článek 3 směrnice). Existuje tedy větší množství cest, jak závazku dostát bez hrozby sankce a od vládní koalicí prosazované varianty se lze tedy odchýlit několika možnými způsoby, aniž by za to byla Česká republika postižena.

Uzavíráme tedy, že Schwarzenbergovo upozornění se zakládá na pravdě.

Výrok je nepravdivý, jelikož několik zdrojů nezávisle na sobě potvrzuje, že “pozorovatelé” se na ukrajinské území dostali ilegální cestou přes Rostov na Donu (přechod kontrolovaný ruskou stranou), což dále v rozhovoru potvrzuje i sám Doubrava; ještě navíc bez oficiálního povolení ukrajinských úřadů.

Senátor Doubrava se pozorovací míse dle svých slov účastnil i s dalšími osobami (“kromě mě tu byli další dva Češi, Slovák, ale i Francouzi, Němci.”), avšak dle serveru Deník přijeli do země ilegálně.

V podobném duchu se vyjádřil i odborník na pravicový extremismus Anton Šechovcov, který na svém blogu (aj.) zveřejnil seznam pozorovatelů voleb, přičemž usuzuje, že se do Doněcku dostali přes Rostov na Donu, a tudíž také ilegální cestou. Konkrétně uvádí: " This means that they have all entered Ukraine illegally, as they did not pass the official Ukrainian border control. Thus, all of them can be prosecuted for the crime of illegal border crossing. "

Reportérka Lidových novin se vyjádřila, že se senátor Doubrava na ukrajinském území ocitl nelegálně. Konkrétně uvedla: “ On se v tuto chvíli ocitl na ukrajinském území, ale bez jakéhokoliv oficiálního vstupu na Ukrajinu. On překročil nelegálně hranice Ukrajiny s Ruskem a je tedy na Ukrajině, aniž by mi k tomu daly svolení ukrajinské orgány.”