Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle poslední zprávy (.pdf, eng, str. 8) mise OSN pro monitorování dodržování lidských práv na Ukrajině bylo odhadováno v období od poloviny dubna 2014 do listopadu 2015 přes 29 830 obětí napříč ukrajinskými civilisty, příslušníky ozbrojených sil a členy ozbrojených skupin.

Z toho to čísla bylo nejméně 9 098 úmrtí a 20 732 zraněných osob. Počet ztracených osob odhaduje mezinárodní komise Červeného kříže přes 1000 osob. Otázkou zůstává počet možných obětí z řad občanů RF.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť sice korektně popisuje situaci na slovensko-ukrajinské hranici, přenositelnost na české podmínky je však přinejmenším diskutabilní. Rozdíl je jednak v geografických podmínkách, jednak v délce této hranice a s tím souvisejí také vyšší potenciální náklady, personální obsazení a celková obtížnost takovéhoto hlídání.

Technika, která je nasazená na slovensko-ukrajinských hranicích čítá podle Pravdy.sk 500 kamer a tzv. Oko Schengenu, řídící středisko v Sobranciach, a to na délce 40 km z celkové délky hranice s Ukrajinou čítající 97 km. Jižní část hranice je totiž prostupnější, v severní části přechází hranice náročným terénem v horách. Některé z těchto kamer jsou upraveny na noční vidění, další část tvoří termokamery. Bezpilotní letadlo zase kontroluje oblast kolem hraničního přechodu u Vyšných Nemec.

Podle citace slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka v Pravde.sk minulý rok pomohly tyto systémy snížit průchodnost hranice. Podle něj bylo v roce 2008 zaznamenáno 1 034 ilegálních přechodů hranice v porovnání s 223 neoprávněnými přechody v roce 2014.

Ministerstvo vnitra Slovenské republiky v pětileté evaluační zprávě odhaduje, že Slovenská republika investovala do ochrany hranic 100 milionů eur. Citujeme ze zprávy: „Suma zahŕňa zabezpečenie východnej hranice, ale aj náklady spojené s vývojom a prevádzkou Schengenského informačného systému, budovaním národnej ústredne SIRENE, národných policajných informačných systémov relevantných pre medzinárodnú policajnú spoluprácu a náklady spojené s úpravami medzinárodných letísk schengenského charakteru. Ide o Letisko M. R. Štefánika v Bratislave, Poprad-Tatry, Letisko Košice.“

V dalším zdroji Trend.sk je zmíněno, že na ochranu hranic s Ukrajinou v rámci evropského programu Phare od roku 2003 bylo na technologické zabezpečení vynaloženo 200 milionů eur. Slovenská republika se tak na tomto projektu podílela z poloviny.

Jak jsme v úvodu naznačili, při adaptaci na české podmínky je však třeba brát v potaz zejména geografické předpoklady a délku hranice, kterou je třeba zabezpečit. Ve srovnání s ukrajinsko-slovenskou hranicí jsou hranice ČR s okolními státy delší. Právě na hranici se Slovenskem je také mnohem méně výrazná přírodní hranice tvořená horami. Celková délka hranice ČR činí podle Geografického webu 2 290 km. Je tedy nutné předpokládat významně větší finanční zatížení ČR při zajištění ochrany hranic. Toto přirovnání tedy zcela není na místě a je zavádějící.

Podle čl. 64 Ústavy ČR má prezident právo se účastnit obou schůzí Parlamentu a promluvit kdykoliv o to požádá.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož číselná data uváděná ministrem odpovídají skutečnosti. Pravdou je také jeho tvrzení o neexistenci samostatného kurdského státu.

Jak uvádí britská BBC (anglicky) "25 až 35 milionů Kurdů obývá hornaté hranice Turecka, Iráku, Sýrie, Íránů a Arménie. Tvoří čtvrtou největší etnickou skupinu na Středním východě, ale nikdy nezískali trvalý národní stát."

Co se týče počtu Kurdů žijících v těchto státech, jak uvádí televize France 24 (anglicky) „neexistuje žádné sčítání lidu, které by uvádělo přesné počty Kurdů v jednotlivých zemích, ale odhady hovoří o populaci čítající dvacet až čtyřicet milionů osob. Patnáct milionů Kurdů žije v Turecku, sedm až osm milionů v Íránu a jeden až dva miliony v Sýrii. Kurdská regionální vláda (KRG), tedy polo-autonomní oblast v Iráku, hovoří o 5,3 milionech obyvatel, ale Bagdád uvádí, že jde pouze o 4,3 milionu.“

Co se týče různorodostí jednotlivých částí kurdské populace, zmiňuje se o nich i výše citovaný článek France 24, který uvádí, že kurdská identita se nezakládá na náboženství, ale jazyku a kultuře. Avšak velká většina (70 – 90 %) Kurdů jsou sunnité, ale menšina Íránských a jihoiráckých Kurdů se hlásí k šíitům. Najdeme mezi nimi však také alavity, křesťany, židy a jezídy.

Co se týče dalších odlišností, píše o nich např. analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Kaválek, který uvádí, že Kurdská strana pracujících (PKK) soupeří s Kurdskou regionální vládou v Iráckém Kurdistánu, která je sama jen jedním ze dvou hlavních kurdských klanů, které v Iráku najdeme. Rozdíly lze vystopovat také ve vztazích mezi syrskými Kurdy a Tureckem a iráckými Kurdy a Tureckem (BBC, anglicky).

Území obývané Kurdy (zdroj obrázku: BBC)

Částka 3 biliony korun vychází z vládní analýzy k 10 letům členství ČR v EU. Tento ekonomický přínos vychází z odhadu vyššího růstu HDP, kdy podle analýzy členství v EU zvyšuje růst HDP ročně o 1,1 procentního bodu. Jak se však přiznává přímo ve studii, „i ty kvantifikovatelné aspekty členství se vzájemně překrývají či umocňují a v mnoha ohledech převládají tzv. „měkké“ a těžko vyčíslitelné dopady, např. na standardizaci státních a tržních institucí, zvýšení investičního i spotřebního potenciálu, zvýšení právní jistoty, transparentnosti a dalších špatně kvantifikovatelných parametrů.“ Jedná se tedy o čistě hypotetický model, jehož správnost nelze potvrdit či vyvrátit a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Zmiňovaný opoziční návrh ODS se týká novely č. 360/2014 Sb. (.pdf, str. 4731-4744) z 31. prosince 2014, která pozměňuje znění zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Novelou vzniká s účinností od 1. ledna 2016 plátcům daně povinnost tzv. kontrolních hlášení, ta nově nahrazují samostatný výpis z evidence pro účely DPH a jsou podávána pouze elektronicky.

Dne 7. prosince 2015 zamítla vláda na svém jednání návrh ( pdf., str. 1-3) poslanců ODS Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové, Miroslavy Němcové a dalších na odložení účinnosti novelizačních bodů zavádějících kontrolní hlášení z 1. ledna 2016 na 1. leden 2017. Odůvodněním návrhu (str. 2) je zavádění elektronické evidence tržeb (EET) až od poloviny roku 2016, nízká připravenost samotných poplatníků DPH v důsledku špatné informovanosti Ministerstvem financí a odstranění administrativních překážek spolu s úsporou administrativních nákladů podnikatelů, kteří mají kontrolní hlášení pravidelně podávat.

Předseda ODS Petr Fiala na webových stránkách strany ještě v den rozhodnutí vlády uveřejnil úmysl podat žádost o svolání mimořádné schůze Sněmovny, na níž by byl návrh projednán. Ta se uskutečnila 22. prosince 2015, podle vyjádření Ministerstva financí měla veřejnost více jak rok na přípravu na zavedení kontrolních hlášení. Další projednávání je navrženo na pořad 39. schůze Sněmovny, tedy od 19. ledna 2016.

Miloš Zeman korektně uvádí, že Poslanecká sněmovna v roce 2014 pořádala v usnesení prezidenta a vládu, aby sjednali iniciování smlouvy, prezident pak v roce 2016 svůj návrh předložil MZV. Neznáme ovšem obsah daného dokumentu a nejsme tak schopni posoudit, nakolik se návrh věnuje tomu, o co obě instituce poslanci požádaly.

Poslanecká sněmovna na svém jednání 9. prosince 2014 přijala usnesení (.pdf) ke kauze Michalákových v Norsku. V něm se kromě dalšího i uvádí:

" V. doporučuje (Poslanecká sněmovna - pozn. Demagog.cz) prezidentu republiky a vládě, aby iniciovali sjednání mezinárodní smlouvy s Norskem, která by stanovila vzájemnou povinnost obou stran informovat se o všech správních a soudních řízeních týkajících se nezletilých občanů druhé smluvní strany a možnost vstupovat do těchto řízení".

Konkrétní znění smlouvy, kterou Zeman připravil, není veřejně známo. V pořadu však popsal sám zmíněnou smlouvu následovně:

" Podívejte se, pane redaktore, ta smlouva je profylaktická, to znamená, že je určena nejenom pro případy, které již nastaly, jako jsou děti Michalákových, ale pro jakýkoliv obdobný případ, ať se vyskytne za pět let, za deset let, za patnáct let. Takže to je hlavní účel této smlouvy.(...)Bohužel, bohužel ta smlouva o ochraně dětí je užitečný první pozitivní krok, ale ještě příliš nenutí norskou vládu k vydání českých dětí, pouze ji znesnadňuje jejich držení. "

Ministr Zaorálek pak ke smlouvě uvedl, že " tento návrh neřeší vydávání dětí, ale spíše spolupráci orgánů sociálně - právní ochrany dětí v řízeních na jejich ochranu. "

Podle ministra jde o druhou verzi smlouvy, kterou Zeman do Černínského paláce poslal. První byla podle Zaorálka v podstatě totožná s návrhem europoslance Macha. Ten v lednu zaslal ministrovi i prezidentovi svůj návrh. Zda tento následně Zeman pojal jako svůj návrh smlouvy, nelze z veřejně dostupných zdrojů doložit.

Lucie Černá z Národního Ústavu pro vzdělávání nám e-mailem napsala: „Na základních školách je celkem 94 246 tisíc žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, to je celkem 10,7% ze žákovské populace, z toho je 70 002 v běžných základních školách.“

Podle Statistické ročenky školství je na základních školách na běžných školách 51 971 dětí s postižením a na středních jich je dalších 13 216.

(tabulky C1.7.1.2 a D1.1.9.1.2)

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť o farmě Čapí hnízdo skutečně již několik měsíců panovaly jisté pochybnosti, samotná kauza spojená s možným dotačním podvodem se zapojením ministra financí ovšem propukla po zveřejnění informace, že OLAF začíná vyšetřovat v této věco právě Agrofert Andreje Babiše. Tuto informaci přinesl server Neovlivní.cz 2. března, tedy necelé 2 týdny před těmito OVM.

Z přehledového článku od Jana Wirnitzera na serveru Idnes.cz je zjevné, že je o dlouhodobou záležitost eskalovanou v poslední týdnu. Jednou z (přinejmenším mediálně) výrazných událostí bylo listopadové anonymní trestní oznámení. O tom informoval server Neovlivní, který dokument také zveřejnil. Podnět k zahájení trestního řízení však může podat kdokoli, navíc takto anonymně. V prosinci poslanec ČSSD Antonín Seďa v Poslanecké sněmovně interpeloval kvůli Čapímu hnízdu přímo ministra Babiše. Odpovědi se dočká v lednu letošního roku, leč nikterak sdílná není.

Výrazný zlom však nastal v den, kdy server Neovlivní vydal zprávu o tom, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Šlo o článek z 2. března 2016. Tím kauza získala výrazně jiný rozměr, než jí do té doby dávala občasné mediální pozornost. V dalších dnech pravicová opozice deklarovala, že žádá o svolání mimořádné schůze k této věci. V posledním týdnu najdeme mediální zmínky na toto téma prakticky denně.

Milan Chovanec má patrně na mysli návrh novely o střetu zájmů, kterou předkládala skupina poslanců TOP09, mezi nimi i zmíněný poslanec Plíšek.

Tento návrh (.pdf) zavádí povinnost podat oznámení o majetkových poměrech do 30 dnů od nástupu výkonu veřejné funkce a rozšiřuje i předmět těchto oznámení. Stanovuje také jednotný evidenční orgán pro tato podání veřejných činitelů.

Nové sankce tento návrh nezavádí, zvyšuje však dosavadní maximální možnou pokutu za neplnění povinností z 50 na 500 tisíc korun.

Poslanec Plíšek se také přihlásil k pozměňovacím návrhům (strana 13, blok C, body 1-3) obsaženým v usnesení ústavně právního výboru k vládní novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

O přípravě vlastního návrhu hovořili poslanci ČSSD již 4. března poté, co nepodpořili pozměňující návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se firmy s více než desetiprocentním podílem členů vlády vyřazují z veřejných soutěží.

"Střet zájmů chceme řešit v zákonné normě řešící primárně tuto problematiku, tedy v novele zákona o střetu zájmů, kterou budeme projednávat v příštích týdnech," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Ve sněmovně leží také vládní novela zákona o střetu zájmů, která zavádí (.pdf) centrální evidenční orgán a elektronický registr pro všechna oznámení o majetkových poměrech a zároveň zavádí řadu sankcí. Zahrnuje i povinnost podat oznámení o majtekových poměrech do 30 dnů po nástupu do funkce, kterou najdeme i ve zmíněném návrhu poslanců TOP09. Tento návrh ve sněmovně leží už od srpna 2015, v tuto chvíli je zařazen na program březnové schůze.