Přehled ověřených výroků

U Policie ČR došlo k nárůstu počtu zaměstnanců. V lednu 2015 (po pařížských útocích) vláda rozhodla, že během roku nabere 142 nových policistů. Během roku 2015 se ministr vnitra Milan Chovanec i policejní prezident Tomáš Tuhý nechali slyšet, že policie by měla přijmout zhruba 4 000 nových policistů.

V červnu minulého roku návrh o přijetí 4 000 policistů probírala Bezpečnostní rada státu, rozhodnutí ovšem nepřinesla, proti nápadu se postavilo Ministerstvo financí. O stejném návrhu pak 13. ledna 2016 rozhodovala vláda, prozatím však jednání přerušila zejména kvůli vysokým finančním nákladům, které by přijetí policistů způsobilo.

Rozpočty policie i armády mají pod Sobotkovou vládou vzrůstající tendenci.

Rozpočet Policie ČR v letech 2012–2016 rokv mld. Kč. 201228,3201327,8201428,6201529,6201631,7 *Výdaje Policie ČR obsahují i důchody, ostatní sociální dávky, výdaje na výzkum a inovace. zdroj: Vlada.cz

Tabulka ukazuje počet policistů od roku 2010 rokpočet policistů2010 43 110 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996 září 2014 39 331 2015 *40 000* Přesné udaje o počtu policistů za rok 2015 nejsou k dispozici, dle ČTK se jedná o zhruba 40 000.

V prosinci 2015 vláda schválila koncepci armády na příštích deset let, která počítá s navýšením rozpočtu resortu a rovněž s navýšením počtu vojáků.

Podle slov bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla plánuje armáda naplnit stavy zhruba do sedmi let, plný stav armády by pak byl asi 27 600 vojáků. Ministerstvo obrany rozjelo v roce 2015 kampaň, během které chce každoročně nabrat zhruba 2000 nováčků, v roce 2015 to mělo být 1800 lidí. Už v lednu minulého roku komentovala rekrutování nových vojáků pro Českou televizi náčelnice odboru doplňování personálu Lenka Šmerdová.

Tabulka níže ukazuje počet příslušníků armády ČR od roku 2010. rokpočet vojáků 201022 261201121 751201221 733201321 011201420 684201521 970zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Rozpočet Ministerstva obrany v letech 2012–2016 a návrhy na rozpočet v letech 2017 a 2018 rokv mld. Kč 201243,5201342,1201442,0201543,8201647,8201752,0201857,2zdroj: Vlada.cz

Vzhledem k bezpečnostní situaci po útoku v Charlie Hebdo, kdy hrozily teroristické útoky po celé Evropě, i Česká republika reagovala na tyto bezpečnostní hrozby a podpořila rozhodnutí vedoucí ke zvýšení bezpečnosti, například posílení vnějších hranic, jak informoval Úřad vlády. Jednání o navýšení bezpečnostních opatření i navýšení financování následovalo ihned po teroristických útocích v Paříži podle zdrojů Úřadu vlády.

Také zpravodajská služba BIS, která v předchozích letech přišla o několik pracovníků kvůli propouštění a snižování rozpočtu, nabírá již od minulého roku nové pracovníky a počítá s rozšířením organizace podle zdrojů ČT24. Zvýšená bezpečnostní opatření spojená s útoky v Paříži trvala do poloviny ledna tohoto roku podle informací iDNES.cz.

Rozpočet Bezpečnostní a informační služby v letech 2012–2016 rokv mld. 20121,08620131,16220141,17420151,20720161,499zdroj: Vlada.cz

Zvýšením pojistného narůstají příjmy (.pdf, str. 2) systému veřejného zdravotního pojištění. Až 96,5 % příjmů jde přitom na financování zdravotních služeb (.pdf, str. 4).

Veřejné zdravotní pojištění je dlouhodobě hlavním zdrojem financování zdravotnického systému v ČR. V roce 2013 byl podíl až 79 % (.pdf, str. 33). S nárůstem pojistného tak narůstá příjem systému veřejného pojištění a přibývají peníze ve zdravotnictví.

Trestní zákoník (předpis č. 40/2009 Sb.) v hlavě VIII§ 127 v prvním odstavci taxativně vyjmenovává, kdo všechno je před zákonem úřední osobou – učitelé ani záchranáři nejsou zmíněni. Odstavec dvě pak uvádí, že k trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby musí být trestní čin spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností.

Že zákoník skutečně chápe úřední osoby jako zvláštní kategorii, demonstrujeme na dvou příkladech. Prvním je odlišení vyhrožování úředním osobám anebezpečného vyhrožování. Skutková podstata je velmi podobná, přesto jsou činy odlišeny sazbou a umístěny v jiném díle zákoníku, což určuje odlišnost chráněných zájmů.

Pro úřední osoby vyhrožování upravuje hlava X, díl první nazvaný "Trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby." Název § 326 je „vyhrožování s cílem působit na úřední osobu“, základní skutkovou podstatou je vyhrožování usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné škody s úmyslem působit na výkon nebo pro výkon úřední osoby. Za toto jednání hrozí odnětí svobody až na tři léta.

Podobným trestným činem je „nebezpečné vyhrožování“, není vázáno na status úřední osoby. Také název dílu pátého hlavy X hovoří o jiném chráněném zájmu - zní "Trestné činy narušující soužití lidí." § 353 odst. 1 definuje nebezpečné vyhrožování jako vyhrožování usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu.Je tedy zjevné, že u úředních osob postačí i vyhrožování menší intenzity a není ani třeba, aby vzbudilo důvodnou obavu. Pachateli hrozí odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti. Horní sazba je tak nižší, než u činu proti úředním osobám s velmi podobnou skutkovou podstatou.

Druhým příkladem je pak trestání „přisvojení pravomoci úřadu.“ Obdoba pro osoby, které zákon nechápe jako úřední, neexistuje. Je to tedy zvláštní ochrana úředních osob. § 328 uvádí, že až dvouletým odnětím svobody bude potrestán ten, kdo neoprávněně vykonává úkony, které jsou vyhrazeny orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jinému orgánu veřejné moci, nebo mohou být vykonány jen z úřední moci vyjmenovaných.

To, že útok na úřední osobu je zároveň útokem na státní moc lze dovodit také umístěním v trestním zákoníku. Zatímco trestné činy proti úředním osobám jsou řazeny v díle s názvem "Trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby."

Závěrem lze tedy vyhodnotit výrok jako pravdivý. Útok na úřední osobu je možno chápat jako útok na státní moc – vyplývá to z umístění v trestním zákoníku. Ten učitele ani záchranáře za úřední osoby nepovažuje. Je také pravdou, že zákoník počítá v případě úředních osob s řádově jinými tresty. Kromě toho některé činy jsou trestné, pouze pokud jsou spáchány proti úředním osobám, a to právě z titulu ochrany státu.

Výrok hodnotíme na základě mediálních zpráv, které potvrzují výrok Milana Chovance.

Jedná se o incident z 9. března 2016, by byl prezident republiky Miloš Zeman na návštěvě v Karlovarském kraji. Při besedě s občany ve městě Bochov se před kulturní dům, kde probíhala beseda s občany, dostavila skupina Zemanových odpůrců s transparenty. Zároveň přišel muž, který začal transparenty strhávat. Tento muž byl podle Novinek účastníky protestu označen za "typického příznivce Miloše Zemana".

Podle původních zpráv byli protestující s transparenty legitimováni policií, zatímco muž, který transparenty strhával, ne.

Podle tiskové zprávy krajského policejního ředitelství Karlovarského kraje z 5. dubna 2016 bylo šetření ukončeno a incident skončil oznámením přestupku právě tohoto občana, "který se snažil poškodit transparenty na místě se nacházející skupiny osob".

Je nutné dodat, že až do prošetření přestupku komisí příslušné obce je nutné i na tohoto občana hledět jako na nevinného.

Jak je patrné ze záznamů o hlasování v předchozím výroku předsedy Stanjury, všechny zmíněné body byly skutečně přijaty hlasy poslanců vládní koalice, resp. bez jejich podpory by nebyly přijaty. Výrok tady hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože jsme nenašli žádný oficiální dokument o zadání vyšetřování kauzy Fajád premiérem Sobotkou. Našli jsme pouze toto vyjádření premiéra: " Je důležité zjistit, proč vůbec ti lidé jeli do Libanonu a proč tam jeli právě v tom složení, v jakém tam byli."

Zaslali jsme v této věci dotaz řediteli odboru komunikace Vlády ČR. V době publikování výroku jsme však neobdrželi odpověď.

Jestli má Andrej Babiš na pražskou koalici nějaký vliv, to ověřit nedokážeme, pravda je ale taková, že na konci října 2014 se domluvili zástupci ANO, ČSSD a Trojkoalice (ve složení Strana zelených, KDU-ČSL a STAN) na vytvoření koalice v čele s Adrianou Krnáčovou. Ustavující zasedání nové koalice proběhlo 26. listopadu 2014. V jedenácti členné radě připadlo pět míst hnutí ANO, po třech pak ČSSD a Trojkoalici.

Jedním z radních a zároveň náměstkem primátorky pro územní rozvoj a územní plán se stal Matěj Stropnický. V noci z 22. na 23. října byl však společně s třemi dalšími radními z funkce odvolán. V současné době má tak Rada hl. Města Prahy pouze sedm členů.

Mezitím, v únoru 2015 pražské buňky ANO a ČSSD požádali Trojkoalici o odchod náměstka Stropnického kvůli tomu, že v lednovém hlasování zastupitelů ohledně tendru na odpady za 13 miliard korun pro návrh nezvedl ruku.

V květnu 2015 předložila ředitelka magistrátu Jana Devěrová dokument, podle kterého se nehlasováním pro návrh mohl dopustit trestného činu.

V srpnu Radní neschválili ani jeden z klíčových materiálů, které předkládal náměstek Stropnický. Problematiku pražských stavebních předpisů převzala místo něj do gesce primátorka Krnáčová a to se poté opakovalo ještě na začátku září. Stropnický poté řekl, že situaci v pražské koalici považuje za neudržitelnou.

V průběhu srpna se situace vyostřila, pražské ANO a ČSSD začaly v reakci na Stropnického vystupování v médiích požadovat jeho odvolání z funkce náměstka.

V září Trojkoalice označila odebrání kompetencí Stropnickému za porušení koaliční smlouvy ze strany ANO a ČSSD.

A konečně v noci z 22. na 23. října 2015 zastupitelé odvolali z funkce čtyři z 11 radních. Náměstka Stropnického (SZ) a radní Michala Haška (ANO), Hanu Novákovou a Irenu Ropkovou (obě ČSSD).

Během prezidentské kampaně 2012–2013 se Miloš Zeman k roli prezidenta a změně zahraniční politiky moc nevyjadřoval. V debatě prezidentských kandidátů z 6. listopadu 2012 se vyjádřil ke své roli takto:

"Prezident by neměl provádět zahraniční politiku prezidenta, ale ČR. Co by ještě prezident neměl dělat: Poškozovat pověst ČR tím, že se dostává do konfliktu s vládou či parlamentem. Své odlišné názory by měl tlumočit, a díky svým argumentům by měl umět přesvědčit partnery, že ON má pravdu. Další tři body:
1. Národním zájmem je nejen být v tvrdém jádru EU, ale podílet se i na konkrétních evropských projektech typu transevropské energetické sítě.
2. Má-li ČR hájit své národní zájmy, musí se spojit se zeměmi v podobných pozicích. Nejen v rámci Visegrádské čtyřky, ale i s Beneluxem.
3. Reálná ekonomická diplomacie je nedílnou součástí práce prezidenta, a to jak v EU, tak i mimo Evropu."

Pokud jde o vztah k EU, Miloš Zeman se v době své kandidatury na prezidenta prohlašoval za eurofederalistu a byl zastáncem další integrace, například v oblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky EU, jak dokázal již Demagog.cz.

Podobně kladně se Miloš Zeman stavěl k členství a roli ČR v NATO. Na prezidentské debatě 22. ledna 2013 se vyjádřil k zachování našeho postavení v rámci spojenectví s NATO:

"Nejsme jen členové, ale měli bychom být aktivní členové a to se nám dosud docela dařilo, ať už při nasazeních na Balkáně nebo v Afghánistánu."

Jediným bodem, který by naznačoval určitou změnu zahraniční politiky ze strany Miloše Zemana jako prezidenta, je jeho akcentace ekonomické diplomacie a snížení role lidskoprávní problematiky ve vztahu ke třetím státům:

"Česká ekonomika by se zbytečně připravovala o exportní příležitosti, kdyby vydávala silácká prohlášení. Paradoxně by takovými prohlášeními myšlence lidských práv spíše uškodila. Pokud jednám například s čínskými představiteli interně, jsou vstřícní a snaží se o lidských právech diskutovat."

Výrok je hodnocen s ohledem na stav písemných interpelacích Zbyňka Stanjury ze 44. schůze Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Předseda poslaneckého klubu ODS podal své interpelace na začátku března tohoto roku, konkrétně 1. a 3. března. Interpeloval ministry zemědělství a financí. Dotaz vůči Marianu Jurečkovi směřoval k personálnímu obsazení dozorčích rad státních podniků. Na ministru financí pak zajímala poslance věc daňového výběru.

Pokud se podíváme na jednací dny, kdy byly interpelace projednávány, tak šlo o 14. a 21. dubna. 14. dubna nebyl přítomen ani jeden z ministrů, jak dokládá seznam omluvených členů vlády, který načetl předseda Poslanecké sněmovny Hamáček.

Stanjurova interpelace tedy projednána nebyla, v obou případech poslanci schválili, že se bude o odpovědích Babiše a Jurečky jednat až v době, kdy budou přítomni. O týden později se situace opakovala, ani zde nebyli ministři přítomni. To dokládá záznam z jednání. Konkrétně místopředsedkyně sněmovny Jermanová uvedla:

" Pak je zde interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci personálního obsazení dozorčích rad státních podniků. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 766 a i ta byla přerušena do přítomnosti ministra zemědělství Mariana Jurečky. Ten zde není.
Tudíž i tuto interpelaci odkládáma přistoupíme k další interpelaci a to je interpelaci na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci daňového výběru. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 775 a i zde dle zápisu bylo přerušeno toto projednávání do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra financíAndreje Babiše, který je z dnešního jednání taktéž omluven. Tudíž i tuto interpelaci odkládám do přítomnosti pana ministra. "

V České republice žilo podle dat Českého statistického úřadu ke konci roku 2014 (poslední dostupná data) 449 367 cizinců. Z tohoto počtu nejvíce cizinců (.xls - data ČSÚ) pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. S jistou mírou tolerance je výrok hodnocen jako pravdivý.