Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ministr Pelikán opravdu není členem Bezpečnostní rady státu a nenašli jsme zprávu o tom, že by byl k tomuto zasedání přizván, což by podle jednacího řádu mohl být.

Členy Bezpečnostní rady státu určuje paragraf (1) článku 9 ústavního zákonao bezpečnosti České republiky a usnesení vlády ze dne 1. října 2014 č. 793 .

Seznam členů Bezpečnostní rady státu můžete nalézt na webové stránce vlády.Tiskovou konferenci po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu z 20. srpna na které se mimo jiné probírala kauza České pošty si můžete poslechnout také na webové stránce vlády.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek ve své odpovědi na interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové z dubna 2014 uvedl, že v případu norských dětí bylo ze strany českých úřadů učiněno vše, co bylo v jejich kompetencích. " Přesto, že norskou stranou bylo jednoznačně sděleno, že české velvyslanectví, potažmo česká strana, není účastníkem řízení, a tudíž mu nemohou být poskytovány informace, i nadále se snaží náš zastupitelský úřad aktivně komunikovat s norskými úřady, zprostředkovává kontakty s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně a i nadále je ve styku s pí. Michalákovou (matkou dětí – pozn. Demagog.cz) a její advokátkou pí. Bokovou," dodal ministr zahraničí (.pdf).

Tvrzení Petra Macha, že Lubomír Zaorálek ve své odpovědi pouze odkazuje na nemožnost MZV ČR v této věci dále jednat, je pravdivé. Norsko není členem Evropské Unie a Česká republika s ním nemá smlouvy o ochraně dětí, což znesnadňuje české straně možnost zasáhnout. Od doby zveřejnění interpelace také MZV podniká další kroky.

Zaorálek se v červnu setkal s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem, jak avizoval v odpovědi na interpelaci. " Hovořili jsme o všech známých možnostech, které nezávislý norský systém ochrany dětí nabízí. Mluvili jsme o variantách odvolání a dalších postupech v podobných případech týkajících se ochrany dětí,"popsal Zaorálek pro Novinky.cz.

Zaorálek upozornil, že v tomto případu již byla vydána řada soudních rozhodnutí, které lze zvrátit jen soudní cestou. Rodině Michalákových doporučil obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. To matka odebraných dětí udělala už v listopadu 2013 a také se znovu odvolala k norským soudům. V obou případech skončila žádost Michalákové neúspěšně.

Vláda Bohuslava Sobotky ve svém programovém prohlášení avizovala zrušení druhého pilíře důchodového systému a zřízení odborné komise, která by měla připravit návrhy změn důchodového systému. Ta vznikla v květnu 2014 a jejím úkolem bylo připravit právě zánik druhého pilíře od roku 2016 a také návrhy dílčích změn stávajícího systému, které mají platit od roku 2017.

O zrušení druhého pilíře vláda rozhodla v listopadu 2014. Co se týče ostatních změn, komise na začátku roku 2015 zveřejnila první návrhy možných opatření. Mezi ně patří sdílení vyměřovacích základů manželů pro uplatnění důchodových nároků, možnost stát se účastníkem doplňkového penzijního spoření bez omezení věkem (nyní platí hranice 18 let) a další.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli se Sobotkova vláda chystá věnovat určitým jednotlivým úpravám stávajícího penzijního systému, žádnou systémovou reformu nepřipravuje. Podle vlastních slov premiéra Sobotky vláda "nechystá nějakou revoluci" a chce, aby se systém rozvíjel a nebyly v něm "dramatické zásahy, kterého by ho vychýlily".

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu, že koalice opravdu učinila ústupky opozici výměnou za rychlejší schválení zákona. Pravdou však není, že hrozilo zablokování veškerých unijních dotací pro Českou republiku.

Opozice sice dle svých vyjádření po Českou televizi slibovala, že je připravena blokovat kvůli zákonu o státní službě Poslaneckou sněmovnu až do konce volebního období. K obstrukcím však nakonec nedošlo. Podrobná rozprava ve druhém čtení návrhu zákona trvala podle Aktuálně.cz hodinu a půl. Zákon byl schválen ve třetím čtení 10. září 2014, které se v důsledku kompromisní dohody koalice s opozicí obešlo také bez obstrukcí. Miroslav Kalousek při té příležitosti uvedl, že byla dodržena důležitá a prospěšná politická dohoda, která přinese do státní správy stabilitu. Zbyněk Stanjura řekl, že zákon vytváří dobré předpoklady pro kvalitní státní službu.

Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned.cz, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačila" tak, jak naznačuje ministr. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Evropa, resp. Evropská komise i členské státy, skutečně ustupují od podpory biopaliv první generace, tj. biopaliv vyráběných z plodin používaných pro potraviny a krmivo. V návrhu směrnice z 10. října 2012 (.pdf) Komise uvádí, že nezaujímá stanovisko k finanční podpoře biopaliv první generace před rokem 2020, ale domnívá se, že po tomto datu by se již dotovat neměla (s. 3). Důvodem pro stáhnutí podpory je podle návrhu směrnice vědecká práce ukazující, že "emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy (...) mohou negovat některé či veškeré úspory skleníkových plynů jednotlivých biopaliv oproti fosilním palivům, jež nahrazují" (s. 2).

V pozdějším dokumentu " Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020-2030 " Komise potvrdila své výhrady k biopalivům první generace a jako alternativu nabídla biopaliva druhé a třetí generace (nepotravinářská biomasa, řasy), zlepšování účinnosti dopravního systému a vývoj elektrických vozidel (.pdf s. 7).

Členské státy pak odklon od biopaliv první generace potvrdily na zasedání Rady EU v červnu 2014, na kterém se ministři odpovědní za energetiku shodli na omezení tradičních biopaliv v dopravě. Podle nového návrhu by jejich podíl v roce 2020 měl činit 7 %, zatímco současný cíl je 10 %.

Nový plán ještě musí projít Evropským parlamentem, který jej ale odmítá schválit, protože požaduje silnější omezení biopaliv první generace a rychlejší přesun k pokročilejším verzím. Komise, Rada a Parlament dosud nenalezly shodu, zatím poslední jednání trialogu 25. března skončilo neúspěšně.

Výrok předsedy TOP 09 hodnotíme jako pravdivý, protože všichni aktéři na evropské úrovni souhlasí s ustoupením od biopaliv první generace, nepanuje pouze shoda na tempu, v jakém by jejich podpora měla mizet.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2016 byl navýšen o 16 miliard Kč, přičemž však plánovaný deficit státního rozpočtu zůstal v porovnání s původním návrhem z června 2015 nezměněn a to ve výši 70 miliard korun. O finální podobě rozpočtu se bude jednat 9. září a do konce měsíce jej vláda musí schválit a poslat ke schválení Poslanecké sněmovně.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý, neboť Sobotkův kabinet na investice vydává o zhruba čtvrtinu méně, než kolik vydávala Nečasova vláda v roce 2013, zvyšuje mandatorní výdaje a lehce rostou i výdaje do sociálního systému.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) uvádí kapitálové výdaje (tj. investice) na letošní rok ve výši 75,6 miliard korun.

Oproti např. rozpočtu vlády Petra Nečase, jíž byl Fiala členem, kdy v roce 2013 dosáhly výdaje výše 102,3 miliardy, jde o poměrně znatelný pokles investičních výdajů. Oprávněný předpoklad je ten, že Fiala mluví právě o tomto poklesu a ne o tom, že by vláda Bohuslava Sobotky nealokovala na investice ani korunu. Fiala tuto věc v diskuzi uvedl v jiném výroku.

Mandatorní výdaje se za vlády Bohuslava Sobotky skutečně zvyšují, dokládá to zákon o státním rozpočtu na rok 2015 (sešit B, str. 23).

Co se týká výdajů do sociálního systému, tak je pravdou, že se zmíněné výdaje zvýšily meziročně o 5 miliard korun.

2014 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2014. 142,8 mld. 2015 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2015. 147,8 mld.

(V tomto objemu prostředků počítáme všechny specifické ukazatele - výdaje vyjma dávek důchodového pojištění, neinvestiční nedávkové transfery a transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti).

Druhý pilíř byl zaveden od 1. ledna 2013. Současná vládní koalice rozhodla o jeho ukončení. V návrhu zákona, kterým toto ukončení realizovala, je v důvodové zprávě (.pdf - str. 16, část 7. předpokládané hospodářské a finanční dopady) vyčíslena částka, který byla do 2. pilíře přesměrována.

" Od začátku roku 2013 do konce roku 2014 se odhaduje výše prostředků přesměrovaná z důchodového pojištění do důchodového spoření na 1,1 mld. Kč."

Lze tedy předpokládat, že bude reálně o něco vyšší, než ministryně uvádí, neboť 2. pilíř funguje i v roce 2015, nicméně řádově výše Marksovou uvedená odpovídá skutečnosti. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Mach s kolegou europoslancem Tomášem Zdechovským v rámci pomoci české matce (Evě Michalákové) získat zpět děti zadržované v Norskuzahájili finanční sbírku, na kauzu upozornili velvyslance Norska v Bruselu i další kolegy v Evropském parlamentu.

Ve svém proslovu na demonstraci na podporu Evy Michalákové, která se konala 18. listopadu u norské ambasády, pak mj. prohlásil: " Přinesl jsem i několik desítek archů petic, kterou podepsali členové naší Strany svobodných občanů a budeme v tomhle úsilí pokračovat ".

Strana svobodných občanů také organizuje petiční akce, kde sbírá podpisy na podporu českých dětí. Konkrétně web Svobodných popisuje činnost strany v tomto směru ve Zlínském kraji.

Při hodnocení výroku vycházíme z demografických dat Českého statistického úřadu. Na jejich základě výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Podle demografických dat se počet obyvatel České republiky (1. řádek) dlouhodobě drží lehce nad deseti miliony, meziročně dochází k nárůstům i poklesům. Vliv má jak Přirozený přírůstek/úbytek (strana 4, vyjadřuje rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými), tak migrace. I její podíl je v jednotlivých letech různý, od téměř 84 tisíc v roce 2007 po -8,5 tisíce v roce 2001 (strana 4, řádek Přírůstek stěhováním).

(Stavy obyvatel v roce sčítání lidu jsou vždy přepočteny na definitivní výsledky příslušného sčítání - jedná se o roky 1991, 2001 a 2011; do dalšího sčítání se pak bilancují podle počtu narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých.)

Do této statistiky zahrnuje ČSÚ obyvatele, kteří mají v ČR trvalé bydliště, cizince s vízy nad 90 dnů, cizince s přiznaným azylem, občany zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občany třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Přírůstek stěhováním tak můžou ovlivnit jak cizinci, kteří se přistěhovávají/ostěhovávají z České republiky, tak i občané ČR, kteří migrují z/do země.

Český statistický úřad nabízí také informace o počtu cizinců s trvalým či dlouhodobým pobytem. Je zde viditelný rostoucí trend, ani tento ukazatel však nepotvrzuje ministrovo tvrzení o přírůstku 10 tisíc cizinců ročně.