Přehled ověřených výroků

O výborovém návrhu informovalo i Ministerstvo obrany na svých oficiálních stránkách. Nesouhlas vyjádřený ministrem Babišem zaznamenala Česká tisková kancelář. Informaci následně přebral například Rozhlas, Česká televize či Idnes.cz.

Ministr financí zároveň také přislíbil podporu armádě. První větší příslib padl v dubnu 2015 po návštěvě Pentagonu, kdy armádě slíbil dokonce 20 miliard. Dále svou podporu vyjádřil po ministerské návštěvě 73. tankového praporu v Přáslavicích například oficiální portál Informačního centra o NATO nebo Idnes.cz.

Miroslav Kalousek mluví o vlivu zadržených nadměrných odpočtů, které daňová správa zadržela v prvních měsících roku 2014, což uměle nadhodnotilo loňský daňový výběr. Podle tiskových zpráv ministerstva docházelo v dalších měsících roku 2014 a i v průběhu letošního roku k postupnému vracení těchto daní. Celkově se jednalo o několik miliard korun.

Podle zprávy o pokladním plnění za leden až červen 2015 bylo "z celkové částky 12,1 mld. Kč (...) v období ledna až června 2014 vyplaceno celkem 4,9 mld. Kč". V meziročním srovnání tak dochází ke zkreslení o 7,2 miliardy.

Výběr DPH leden–červen 2015 106,20 mld.

Výběr DPH leden–červen 2014 111,54 mld.

Leden–červen 2014 (upraveno) 104,34 mld.

Index 2015/2014 po úpravě 101,8 %

Data ČSÚ o růstu spotřeby jsou dostupná zatím pouze za 1. čtvrtletí roku 2015. Tehdy podle statistického úřadu spotřeba meziročně vzrostla o 2,6 %, tedy o více, než o kolik se zvedl výběr daní. Nemáme ale aktuálnější údaje o vývoji spotřeby, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš sice uvádí jiná data dokončení prací než média, ale jedná se o přípustnou odchylku. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

K sesuvu půdy na dálnici D8 došlo 7. června 2013. Odstraňování závalu bylo zahájeno 19. listopadu 2014 a zúčastnil se ho spolu s budoucím ministrem dopravy Danem Ťokem také Andrej Babiš, o čemž informovala např. Česká televize či iDnes.cz. Andrej Babiš však uvádí jiný termín dokončení prací než oba zdroje, které shodně uvedly duben 2015. Odklízení půdy tedy bude trvat téměř dva roky.

Je nutno podotknout, že trvalo 17 měsíců, než začala být zemina vůbec odstraňována, z toho 9 měsíců vládne kabinet, jehož místopředsedou je Andrej Babiš. Až do dnešního dne (4. prosince 2014) byl ministrem dopravy tohoto kabinetu Antonín Prachař z hnutí ANO.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze zjistit, zda Tomio Okamura hovořil uvnitř strany o integraci s jinými stranami.

Tomio Okamura v pořadu Události, komentáře ve středu 11. února přiznal, že byl v pátek vyzván, aby v pondělí představil svou vizi dalšího směřování strany. O tom, zda existovala nějaká interní dohoda i mezi dalšími poslanci ve věci možnosti přednesení návrhů na pondělním zasedání, nemáme informace.

Na základě vyjádření Marka Černocha pro Ihned.cz předpokládáme, že onou "integrací strany", o které mluví, se rozumí přijímání členů a spojení s jinými hnutími, neboť prohlásil: “Není to tak, že bychom se odtrhli od hnutí Úsvit. První, kdo s tím přišel, byl Tomio Okamura na ideové konferenci v září. Přišel s tím, že se vytvoří integrační strana, která bude mít kapacitu, aby se přijímali členové a mohla se přijmout i jiná hnutí“.Právě nedostatečná aktivita směřující k přijímání nových členů a k integraci dalších politických subjektů je Okamurovi vyčítána poslanci jeho hnutí. Marek Černoch proto již např. zahájil vyjednávání s Hnutím pro sport a zdraví či Občanskou konzervativní stranou.

Pokud se podíváme na projev Tomia Okamury na zářijové konferenci, tak v něm opravdu najdeme rozšiřování členské základny. Předseda Úsvitu doslova prohlásil: “(…) jsme vděční za nadšené idealisty v celé republice, kteří se chtějí na změnách a jejich prosazování podílet. V jednotlivých okresech a krajích proto zakládáme kluby hnutí Úsvit, které se stanou budoucí členskou základnou. Jak víte, do konce letošního roku máme v plánu nárůst členské základny hnutí Úsvit a to především o naše úspěšné kandidáty, aktivní dlouhodobé příznivce, aktivní členy grémia či členy našich odborných pracovních komisí. Tedy o ty, kteří svojí aktivní nezištnou prací dokázali, že jsou pro hnutí přínosem“.Přijímání nových členů se objevilo také v pátém bodu usnesení z této konference. Zajímavostí je, že Tomio Okamura před touto konferencí podle ČTK tvrdil, že hnutí již nemá pouhých 9 členů, nýbrž „kolem 35“. Nyní však např. dle článku Idnes.cz vyplynulo na povrch, že skutečnost je jiná a členů je stále 9.

Ideu sjednocení více politických subjektů představil na konferenci tajemník Úsvitu Jan Zilvar. Z úst předsedy hnutí Okamury jsme tuto informaci alespoň v médiích nedohledali. Je však možné, že se o ní hovořilo pouze uvnitř samotného hnutí.

Z médií a jiných veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že Jiří Rusnok žádnou konkrétní firmu výrazně neprosazoval. Rovněž nebyl aktérem žádné takové kauzy. Nelze samozřejmě tento výrok hodnotit absolutně, tj. ve vztahu ke všem jednáním za celý život Jiřího Rusnoka (ač sám použil výraz "Já, který v životě...").

Diskuze směřovala k otázce spojení aktivních politiků a obchodních společností při zahraničních cestách a jiném veřejném vystupování. Z tohoto hlediska tedy výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý.

Je pravdou, že o důchodové reformě se na expertní i politické úrovni diskutuje v České republice dlouhá léta. Zmiňme např. fungování tzv. Bezděkovy komise, která fungovala dvakrát. První fungovala na základě rozhodnutí vlády sociální demokracie v letech 2004-2005. Její závěrečná zpráva (.pdf) porovnávala varianty jednotlivých politických stran a vydala své expertní stanovisko.

Druhá Bezděkova komise byla založena v lednu 2010 ministrem financí Janotou a ministrem práce Šimerkou. Jejím úkolem byla aktualizace výstupů 1. komise a příprava odborných doporučení (.pdf - závěrečná zpráva) pro politickou reprezentaci.

Obecně lze konstatovat, že výstupem komise bylo doporučení na zavedení individuálního fondového spoření na důchod, pouhé setrvání v dominantním 1. pílíři bylo shledáno jako nedostatečné a dlouhodobě neudržitelné.

Zpráva uvádí (str. 13): " PES (Poradní expertní sbor - pozn. Demagog.cz) se jednomyslně shodl na závěru, že vytvoření fondového pilíře je nezbytné pro dosaženívětší diverzifikace a pro zvýšení ekvivalence důchodového systému jako celku. "

Je třeba dodat, že na konkrétní podobě se komise nedohodla a uvádí 2 možnosti úprav. V obecné rovině však doporučila vznik 2. pilíře.

Na základě výstupů 2. Bezděkovy komise je výrok hodnocen jako pravdivý. Dodejme, že Demagog.cz nehodnotí smysluplnost či přínosy 2. pilíře ale pouze fakt, že Drábek korektně uvádí, že zavedení 2. pilíře bylo krokem, který měl oporu i v expertních doporučení komise Vladimíra Bezděka.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Zdeněk Papoušek ve svém osobním medailonku na webových stránkách KDU-ČSL uvádí, že mimo jiné pracoval 20 let ve Fondu ohrožených dětí. Během této doby působil také jako ředitel brněnské pobočky.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice v Česku skutečně příliš neřešíme, a to od vstupu do Schengenského prostoru.

Z komentáře k § 340 zákona č. 40/2009 Sb.:

"Po vstupu našeho státu do schengenského prostoru je toto ustanovení aplikovatelné pouze na tzv. vnějších schengenských hranicích (náš stát má pouze vzdušnou vnější schengenskou hranici – letiště ) a pouze při dočasném zavedení kontrol i na vnitřních pozemních hranicích. O dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích rozhoduje vláda nařízením."

Česká republika na něj tedy nerezignuje, nýbrž se z pochopitelných příčin příliš neuplatňuje.

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako zavádějící, neboť strana neměla sice problém jak s kontrolou v Poslanecké sněmovně, tak i zřídila transparentní účty, nicméně sněmovní kontrola je v podstatě formální a transparentní účty nedokládají průhledně výdaje strany.

Informace o výhradách kontrolního výboru Poslanecké sněmovny vůči ODS kvůli jejich financování nebyla nalezena, lze tedy předpokládat, že výhrady nebyly žádné. Ke kontrole hospodaření v kontrolním výboru je ale třeba uvést, že reálně je kontrola výborem veskrze formální. K tomu uvádí web Ministerstva vnitra (k zlepšení transparentnosti financování politických stran):

" Hospodaření politických stran je v současné době upraveno v zásadě pouze zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, konkrétně § 17 až 20b. Zákon částečně upravuje otázku darů politickým stranám (evidence dárců, omezení přijímání darů). Hospodaření politických stran také musí být auditované. Zároveň je v § 18 stanovena povinnost předkládat výroční finanční zprávy, nicméně tyto zprávy jsou nedostatečně podrobné. Zprávy jsou sice veřejné, ale pouze formou nahlédnutí do zprávy v papírové podobě v Kanceláři Sněmovny. Podle § 20a kontroluje jednou za rok Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny úplnost zpráv, v případě neúplnosti informuje Ministerstvo financí, které může vyvodit finanční sankce vztahující se k příspěvkům politickým stranám. Zcela ovšem chybí nezávislá obsahová kontrola, kterou Kontrolní výbor nevykonává (nemá na to ani kapacity, ani nezávislou pozici). Chybí podrobnější regulace volební kampaně a nedá se zjistit, jestli výdaje politických stran, například právě na volební kampaně, jsou skutečně zaneseny do účetnictví." Co se týká transparentních účtů ODS, tak na stránkách Komerční banky lze pak nalézt tři dostupné transparentní účty s nedávnými transakcemi. Jedná se o transparentní účet ODS - Senátní volby, Pro ODS - Pro budoucnost a ODS - transparentní účet.

Účet "Senátní volby" přirozeně strana zřídila k loňským volbám do třetiny Senátu. Jeho transparentost jsme ověřovali již v proběhlé kampani a došli jsme k závěru, že jde spíše o pro forma aktivitu než o reálný nástroj pro transparentní kontrolu. To dokládají naše analýzy výroků kandidátů ODS Vlasáka či Schwarze. Obecná výtka k senátnímu účtu byla taková, že strana jej sice měla zřízena, nešly přes něj ovšem sledovat konkrétní platby koncovým fyzickým či právnickým osobám.

Pokud se zaměříme na aktuální transparentní účet ODS, tak ten zaznamenává platby od 14. května 2014. Jednotlivé příjmy vůči účtu jsou zaznamenány skutečně transparentně, popsány jsou fyzické i právnické osoby, které straně darem přispěly. Ovšem problematické jsou výdaje strany, které jsou prostřednictvím účtu prováděny. Typicky jde o platbu např. z 9. dubna, 16. března nebo 27. února.

Pro ilustraci přikládáme printscreen zmíněných plateb.

Krajské volby byly v České republice uspořádany celkem 4krát, což souvisí se vznikem krajů v roce 2000. Volební účast se pohybovala mezi 29,5 - 40 %.

Volby do Poslanecké sněmovny v samostatné České republice proběhly celkem 6krát. Volební účast se pohybovala od 58 do 76,5 %.

Ke komunálním volbách se dostavuje zhruba necelá polovina oprávněných voličů, senátní volby v druhém kole pak nabízejí velmi nízkou účast - v posledních volbách v roce 2014 to bylo pouhých 16,7 %. K evropským volbám přišlo v loňském roce jen 18,2 % oprávněných voličů.

Obecně tedy popis Miroslavy Němcové odpovídá realitě, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Data pocházejí z webu volby.cz.