Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože všechny vyjmenované změny jsou v novele obsaženy a vláda tuto novelu usnesením schválila.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (.doc) se zabývá financováním politických stran.

V této novele je obsaženo v § 17 povinnost ověřit účetní uzávěrku politické strany nebo hnutí auditorem. Téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 let po sobě následujících kalendářních let. Jedná se o tzv. rotaci auditorů.

§17a řeší financování politických stran a hnutí a zavádí transparentní bankovní účty pro jednotlivé strany a hnutí. Pouze částky do 5000 Kč lze hradit v hotovosti. V případě, že subjekt nezřídí zvláštní účet nebo nevede oddělené účty dopouští se správního deliktu s pokutou do 200 000 Kč. Jestliže daný politický subjekt neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky ve výroční finanční zprávě, hrozí mu pokuta do 2 000 000 Kč.

§18 se obsahově zabývá dary nebo jiným bezúplatným plněním. Zde jsou stanoveny limity. Od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč. Pokud daný subjekt získal dar nebo bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem a tento dar nebo jiné bezúplatné plnění vrátí po uplynutí stanovené lhůty, tak mu hrozí pokuta do 200 000 Kč.

Výše uvedené správní delikty vychází z §19i až §19k.

Dohled nad financováním politických stran a hnutí vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten také v prvním stupni projednává správní delikty. To je změna oproti prezidentské volbě, kdy kandidáti měli také povinnost zřídit zvláštní volební účet, prověřením financování se však zabýval jen mandátový a imunitní výbor Senátu, správní delikty pak projednával krajský úřad.

Vláda usnesením č. 593 dne 29. července 2015 (.pdf) schválila novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která se obsahově zabývá financováním politických stran a hnutí.

Radmila Kleslová není zastupitelkou hlavního města Prahy, ale je starostkou Prahy 10. Je rovněž předsedkyní krajské organizace ANO.

Na konci června 2015 se uskutečnil summit Evropské rady v Bruselu, na kterém lídři osmadvacítky odmítli návrh Komise na povinné přerozdělení počtu lidí podle předem určených kvót. Výsledkem zasedání bylo rozhodnutí přerozdělit si 60 000 uprchlíků na principu dobrovolnosti.

Závěry summitu kritizoval předseda ODS Petr Fiala, který se opřel do premiéra Bohuslava Sobotky s tím, že Česká republika bude muset přijmout mnohem více uprchlíků, než Evropská unie nařizovala. Rovněž kritizoval premiéra za nedostatečné záruky dočasnosti opatření a také za nepřesné podmínky, podle kterých si budeme moci uprchlíky vybírat. Kritikou podrobil Sobotku také na svém twitterovém účtu.

Již 27. května se Petr Fiala ke kvótám vyjádřil zcela v intencích svého výroku, když prohlásil:

" Kvóty musíme jasně odmítnout. Jak je jednou připustíme, bude jejich zvyšování nekonečné. "

V návaznosti na summit Evropské rady vláda 8. července prohlásila, že Česká republika přijme v horizontu dvou let 1500 uprchlíků. Zhruba 1100 jich země převezme z uprchlických táborů v Řecku a Itálii, zbylých 400 pak z táborů, které se nenacházejí na půdě EU (Vlada, Euractiv).

Pod neustále se zvyšujícím se tlakem a množstvím uprchlíků, kteří do Evropy míří, se Komise rozhodla, že členským státům nabídne zvýšení kvót na přijetí uprchlíků. Finální podoba návrhu Komise není známá, nicméně se hovoří o 120 tisících uprchlících. Pokud by čelní představitelé členských zemí tento návrh přijali, muselo by Česko přijmout přibližně 5000 až 5500 uprchlíků (Rozhlas, iHNed).

Plány na přerozdělování uprchlíků podle kvót se začaly objevovat v květnu 2015. Podle návrhu Komise, který počítal s přerozdělením 40 000 uprchlíků, kteří byli zadržováni v uprchlických táborech v Řecku a Itálii by Česku připadlo 1192 běženců. Již dříve představila Komise návrh přerozdělení 20.000 lidí, kteří jsou ještě mimo EU, v takovém případě by Česku připadlo dalších 525 osob.

Jiný návrh Komise z konce května 2015 počítal s přijetím 1328 uprchlíků.

Výrok je zavádějící, protože na dohodě ohledně sporných pozemků se stát dohodl již v roce 2011 a ministr Babiš ani současná vláda tak neměl na současném vyřešení situace žádný podíl.

Spor o pozemky Ludmily Havránkové nutné k dokončení dálnice D11 skutečně definitivně skončil 26. listopadu (tedy týden, nikoliv dva po Babišově vystoupení ve Sněmovně) jejich odkupem prostřednictvím Státního pozemkového fondu. Tento spor trval bezmála 20 let. Prostřednictvím ČTK o tom informovaly Lidovky či Ihned.

Podle informací mluvčí pozemkového úřadu stát potřebný pozemek pro dostavbu dálnice získal již na základě dřívější dohody mezi Havránkovou a Ředitelstvím silnic a dálnic. Podle ní byla podmínkou Havránkové pro předání poloviny pozemku nutného pro výstavbu dálnice právě dnešní dohoda o směně zemědělské půdy.

Jak shrnuje vývoj kauzy níže, k této dohodě došlo již v roce 2011, tedy v době, kdy Andrej Babiš nezastával žádnou exekutivní funkci, a tudíž ani nemůže mít na uzavření smlouvy podíl. Česká televize k tomu v té době uvedla: " Farmářka Ludmila Havránková prodala státu 11 hektarů za celkem 90 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic tak může dostavět hradeckou dálnici D11, čemuž farmářčino odmítání prodat část pozemku doposud bránilo. Další pozemky má Havránková směnit s Pozemkovým fondem (tedy současná situace, za kterou si Babiš přiznává zásluhy)". Připomeňme ještě, že spor se dál vlekl se sestrou Havránkové Štrosovou. Ta se ale ale nakonec v roce 2012 rozhodla své pozemky státu darovat.

Vývoj sporů o pozemky Ludmily Havránkové (zdroj: Deník).

Dodávky plynu omezeny byly, avšak není potvrzeno, že se tak stalo díky Gazpromu, ani že se jednalo o situaci trvající “několik měsíců”.

Že by Gazprom snižoval dodávky plynu na Slovensko, ruský podnik nikdy nepotvrdil. Faktem ale je, že dodávky plynu z Gazpromu na Slovensko se k 1. říjnu 2014 snížily, podle společnosti Slovenský plynárenský průmysl (SPP), přibližně o 50 %. Informace o poklesu dodávek o 25 % se objevily i v druhé polovině září 2014.

Ještě 10. září hlásil provozovatel slovenského plynovodu Eustream, že dodávky plynu na Slovensko fungují normálně. Dodávky v plné výši ovšem Eustream potvrzuje opět k 31. říjnu 2014.

Generální ředitel společnosti Eustream Tomáš Mareček oznámil, že společnost nepodporuje výstavbu plynovodu South Stream, protože by to podle něj znamenalo podpořit nepřátelskou akci vůči Ukrajině. Navrhovaný plynovod by území Ukrajiny obcházel, Ukrajina by tedy ztratila zisk plynoucí z tranzitu zemního plynu do dalších zemí Evropy.

Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.

Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Okamura hovoří o legalizaci překročení hranic a následného trvalého pobytu na našem území v případě udělení azylu. V případě neudělení víz je skutečně nelze postupovat jinak, než postupem zmíněným poslancem Okamurou. S uděleným vízem lze následně cestovat také v rámci Schengenu.

V případě, že je imigrantovi udělena na základě jeho žádosti mezinárodní ochrana (tj. azyl nebo doplňková ochrana), je mu umožněno legálně pobývat na území České republiky. Dle § 3d zákona o azylu je na území České republiky až na výjimky oprávněn pobývat také cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.

Možnosti podání žádosti o mezinárodní ochranu také nebrání fakt, že cizinec na území ČR pobývá nelegálně. Azylovým řízením se zabývá také např. zmiňovaná Dublinská konvence, která řeší především příslušnost států při řízení o udělení víza, a to i v případě nelegálních imigrantů. Pravdou je také tvrzení, že po udělení azylu je cizinec na území České republiky legálně. Ministerstvo vnitra k tomu na svém webu uvádí: “V případě udělení azylu obdrží azylant průkaz povolení k pobytu azylanta, který jej opravňuje trvale pobývat na území ČR. Zároveň má možnost požádat na cizinecké policii o speciální druh cestovního dokladu pro uprchlíky.”

Výrok hodnotíme jak pravdivý. Podle ČT vedla Evropská komise s ČR řízení ohledně sporu týkajícího se EIA od roku 2007. Post ministra životního prostředí od počátku sporu Drobil, Chalupa i Bursík zastávali. Je také pravda, že podle Hospodářské komory České republiky "proti České republice zahájila Evropská komise v dubnu 2013 řízení pro porušení smlouvy o fungování EU (tzv. infringement) kvůli nedostatečné transpozici směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)".To znamená, že z výše zmíněných ministrů se žádnému nepodařilo v tomto problému učinit výraznější kroky směřující k vyřešení problému (poslední z nich – Chalupa – skončil svůj úřad 10. července 2013).

Je pravdou, že jsme byli donedávna jediným státem EU, který neměl přijatý zákon o státní službě, jak píší média.

V roce 2010 pak ČR prohrála soudní spor s EU, neboť porušila právo Unie, když pozdě převedla do svého práva směrnici EU o penzijním pojištění zaměstnanců. Novela zákona týkající se tohoto druhu důchodového pojištění vstoupila v platnost podle iDNES.cz v srpnu 2011. Přesto musela ČR zaplatit sankci ve výši 250 tisíc eur (necelých 6,5 milionu korun).

Je pravda, že dochází k zastavování programů v rámci zastavení financování z EU. Jak píše Ministerstvo financí České republiky v roce 2013 došlo k pozastavení proplácení pěti programů, z toho dvou ministerských a tří krajských.

V tomto roce se také jedná o novele zákona týkající se posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Novela zákona prošla přes odpor pravicové opozice. Podle ministra životního prostředí, Richarda Brabce, jak zmiňují média, by tato pravidla "měla být přijata do konce roku, jinak hrozí problémy s čerpáním evropských dotací ve výši 100 miliard korun".

Ve výroční zprávě doslova stojí: " Jednoznačnou prioritou Ruské federace a Čínské lidové republiky a jejich zpravodajských služeb bylo upevňování a další rozšiřování jejich vlivových kapacit v ČR. V případě Ruska se jednalo o snahu využít otevřeného i utajeného politického, mediálního a společenského vlivu k podpoře ruských ekonomických zájmů v Česku (pošramocené ztrátami EGAP jdoucími většinou za ruskými projekty či problémy s projektem leningradské jaderné elektrárny). V případě Číny šlo zejména o využití ekonomických argumentů k podpoře čínských politických zájmů v ČR. " Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se nám zjistit, zda v restitučních řízeních docházelo k restitucím akciových podílů podniků (např. zmíněných mlýnů apod.). V §3. odst. 3 zákona č. 403/1990 Sb., Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd je zmíněno: " Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů;... ", což však odkazuje spíše na věci, než vlastnické podíly.