Přehled ověřených výroků

ČR poskytla již v minulosti humanitární pomoc některým zemím, mimo jiné i těm, které zmiňovala poslankyně Černochová. V případě Libye šlo například o poskytnutí 2,5 milionu korun z rozpočtu ministerstva zahraničí, k čemuž došlo v dubnu 2011, tedy během úřadování Nečasovy vlády, v níž byla ODS hlavní politickou stranou. Vláda tehdy rovněž rozhodla o převozu a poskytnutí léčby několika těžce raněným Libyjcům.

Také v Afghánistánu realizuje ČR dlouhodobě několik projektů zaměřených na pomoc této zemi, v současnosti např. v oblasti zemědělství a rozvoje. Do konce roku 2012 (tj. i v době, kdy byla ODS součástí vlády) fungovaly tzv. projekty rychlého dopadu spočívající především v dodávkách nezbytného materiálu místním zdravotnickým, sociálním a vzdělávacím zařízením a úřadům, na čištění studen apod.

V pátek 27. února (tedy den před sněmem ANO) vyšel v Hospodářských novinách (text je dostupný na webu Ihned.cz) rozhovor s Jaroslavem Faltýnkem. V něm skutečně vyjádřil názor, který prezentoval ve svém výroku. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý na základě citace daného interview. HN: Jaký program na sněmu vymyslíte? Za rok na podzim budete mít krajské volby, v roce 2017 sněmovní. To už u vládní strany nebude fungovat étos novosti a protestu. S hesly "Prostě to uděláme" nevystačíte. Co tedy chystáte, kterým směrem se vydáte?

Diskuse o programu jistě bude, ale já bych nechtěl, abychom sklouzli do politických floskulí klasických stran. Ten náš program je přece strašně jednoduchý: nelhat, nekrást, šetřit, nezvyšovat daně, vybrat daně. To, co se vybere, použít na snižování státního dluhu, jinak peníze vrátit lidem. Někteří kolegové budou vystupovat s tím, abychom si vyjasnili, jestli jsme více doprava, nebo doleva a co jsou to ty levicové nebo pravicové prvky. Já za sebe bych ale do té debaty vůbec nešel.

HN: Vy byste raději, aby hnutí ANO dál zůstalo nečitelné a nepředvídatelné?

Já si myslím, že veřejnost vůbec nezajímá, jestli je hnutí ANO pravicové, nebo levicové. Ji zajímají konkrétní věci, které se buď udělají, nebo neudělají. A některé z nich mohou být pravicové a některé levicové.

HN: Poradci vám prý radí, abyste se posunuli víc doprava, protože tam vidí prostor, když se ODS a TOP 09 stále nemohou zvednout.

Novináři a politologové, kteří se něčím musejí živit, tomu rozumím, pořád vytvářejí nějaké fabulace. Ale já bych na to nepřistupoval. Já bych pořád říkal, že to chceme dělat normálně, slušně, poctivě, se selským rozumem. Nenechat se zatáhnout do nějaké ideologické debaty. Já nechci pravá ani levá řešení, chci dobrá řešení. Chcete-li, selský rozum. S tímto názorem vystoupím.

V září tohoto roku světová média přinesla zprávu o tom, že Světový potravinový program (jedna z organizací OSN) snížil pomoc pro jednu třetinu doposud podporovaných syrských uprchlíků v rámci uprchlických táborů v okolních zemích. Je však nutné zdůraznit, že první zprávy o nedostatku a krácení potravinové pomoci v Sýrii lze zaznamenat již v září loňského roku. V prosinci 2014 se objevují další zprávy o přerušení poskytování potravin, přičemž ve stejném období lze zaznamenat i zásadní varování před scénářem, kterému Světový potravinový program čelí v současných chvílích.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres v září tohoto roku vedl jednání na půdě OSN, ve kterém vyzýval členské státy OSN k tomu, aby své příspěvky agenturám (organizacím) OSN - mezi nimiž je mimo jiné klíčová organizace ve věci potravinové pomoci Světový potravinový program - více "zpravidelnily". Nutnost jednotné pozice evropských zemí s důrazem na navýšení pomoci dílčích států do válkou postižených oblastí Gutters zdůraznil např. také v srpnu tohoto roku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť: 1) zprávy o krizi ve financování i plány krácení potravinové pomoci v postižených oblastech nejsou ničím novým a nečekaným, přičemž byly již dlouhodobě avizovány. 2) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres několikrát představitele západních zemí vyzval k navýšení finanční pomoci v postižených oblastech.

Není pravdou, že nový občanský zákoník upřednostňuje ústavy před jinými formami péče. V § 953 odst. 2 zákon říká, že svěření dítěte do péče jiné osoby má přednost před ústavní výchovou. Podle § 958 odst. 2 má před ústavní výchovou přednost i pěstounská péče. Avšak Klokánky v zákoně přednost před ústavy výslovně nemají.

Co se týče Klokánků, soudy skutečně vykládaly ustanovení obč. zákoníku tak, že děti v nich mohou strávit nejdéle půl roku. Po nástupu Sobotkovy vlády však ministryně spravedlnosti Válková a ministryně sociálních věcí Marksová rozeslaly dopis soudům, v němž doporučují děti nechávat v Klokáncích, které jsou vhodnější než ústavy. Podle výkladu ministryně Válkové v zákoně nikde nestojí, že by děti mohly být v Klokánku pouze šest měsíců, ale že soudy mají pouze během šesti měsíců rozhodnout, zda v Klokánku zůstanou nebo co s nimi bude.

Toto sporné ustanovení bude také dotčeno chystanou novelou obč. zákoníku.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

• 5 811 míst v regionálním školství
• 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
• 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Jak vyplývá z přehledu sazeb DPH, ty byly v České republice dlouhou dobu stabilní (beze změny od roku 1995 až do roku 2004). Do období vlád, jejichž členem byla ODS, spadají následující změny:

- zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % od 1. ledna 2008,

- zvýšení snížené sazby z 9 na 10 % a základní sazby z 19 na 20 % od 1. ledna 2010,

- zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % od 1. ledna 2012,

- zvýšení snížené sazby ze 14 na 15 % a základní sazby z 20 na 21 % od 1. ledna 2013.

Přitom podle ČSÚ byl v roce 2007 5,5 %, v roce 2009 byl sice pokles o 4,8 %, ale už v roce 2011 byl opět růst o 2 %, v roce 2012 pak další pokles o 0,9 % (zvýšení DPH se vždy schvalovalo v roce předcházejícím počátku účinnosti). Podle aktuální makroekonomické predikce roste v letošním roce ekonomika o 4,5 %.

Nelze tedy říct, že ODS by zvyšovala DPH pouze v době ekonomické krize, první opatření ke zvýšení DPH přišlo již v roce 2007, tedy před vypuknutím krize.

Navíc současná vláda daně zatím nezvýšila, přestože zrušením některých již platných daňových zákonů zabránila již naplánovanému snížení daní (viz další výroky Petra Fialy v této diskusi k superhrubé mzdě a solidární dani).

Návrh zákona poslance Jana Volného (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 3) má uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2016.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 51) má uvedené jako datum nabytí účinnosti datum 1. ledna 2017.

Pokud jde o zmíněné sazby daně z hazardních her, jde o jiný návrh, konkrétně o návrh zákona o dani z hazardních her. Jeho projednávání však bylo stejně jako v případě výše zmíněného vládního návrhu zákona na 31. schůzi Poslanecké sněmovny 30. 09. 2015 přerušeno. I tento zákon však má (na rozdíl od návrhu zákona Jana Volného) uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2017. Ve sněmovním tisku (.pdf, str. 13) se pak uvádí, že: " Sazba daně zůstává poměrná lineární, ovšem oproti současné jednotné sazbě ve výši 20 % je stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože předsednictvo ANO má opravdu větší pravomoci, než má předsednictvo ČSSD.

Co se týká rozhodování o členství v ANO, tyto pravomoci podle článku 12 (f) stanov náleží do působnosti předsednictva: " rozhodování o veškerých otázkách uvedených v hlavě II těchto stanov (Členství) není-li v těchto stanovách uvedeno jinak nebo není-li tato pravomoc usnesením Předsednictva delegována na Krajská předsednictva ".

Co se týká konkrétně otázek vyloučení a přijetí člena, stanovy tyto procesy upravují následovně:

– přijetí člena: " O udělení členství rozhoduje Předsednictvo, jehož rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat " (.pdf, str. 3, článek 4 (2)). Děje se tak poté, co " předloží příslušné Krajské předsednictvo spolu se svým stanoviskem, stanoviskem příslušného Oblastního předsednictva a Místního předsednictva, byla-li místní organizace zřízena, a se souhlasem čekatele, jeho přihlášku se žádostí o členství Předsednictvu k rozhodnutí o přijetí " (pdf, str. 3, článek 4(1).

– vyloučení člena je ve stanovách ANO upraveno takto: " O vyloučení z Hnutí nebo odnětí statusu uchazeče rozhoduje Předsednictvo " (.pdf, str. 4, článek 6 (2)). Přičemž ke svému rozhodnutí si předsednictvo vyžádá stanovisko příslušné místní a/nebo oblastní a/nebo krajské organizace (.pdf, str. 4, článek 6 (3)).

Předsednictvo ČSSD má pravomoci v případě rozhodování o otázkách členství v porovnání s možnostmi předsednictva ANO značně okleštěné.

Procesy vzniku (řádného) členství a zrušení členství (pozn.: zde respektujeme odlišnou terminologii stanov ČSSD a příjímání člena a vyloučení člena nazýváme vznikem a zrušením členství) upravují stanovy ČSSD následovně:

– členství ČSSD vzniká podle článku 4 (5) dnem rozhodnutí nadpoloviční většiny přítomných členů členské schůze místní organizace projednávající přijetí člena ČSSD (.pdf, str. 3). Předsednictvo ČSSD tak do procesu vzniku členství nezasahuje.

– v případě zrušení členství může dle článku 8 (5) stanov předsednictvo ČSSD podat návrh, na základě kterého může o zrušení členství rozhodnout nadpoloviční většinou Ústřední výkonný výbor (.pdf, str. 4). O zrušení členství v ČSSD může být nadále rozhodnuto nadpoloviční většinou všech členů místní organizace (.pdf, str. 4, článek 8 (2), dále může být o zrušení členství rozhodnuto na základě návrhu Okresního výkonného výboru, a to nadpoloviční většinou delegátů Okresní konference (.pdf, str. 4, článek 8 (3), a konečně může být o zrušení členství ČSSD rozhodnuto na základě návrhu Krajského výkonného výboru Krajskou konferencí, a to opět nadpoloviční většinou delegátů (.pdf, str. 4, článek 8 (4).

Avšak nejen v otázkách členství jsou pravomoci předsednictva ANO, na rozdíl od předsednictva ČSSD, větší.

Předsednictvo ČSSD má pravomoci jen v realizaci plnění usnesení Ústředního výkonného výboru a zpracovávání podkladů pro jeho jednání, podílení se na sestavování kandidátních listin pro volby, volbě delegátů kongresů Strany evropských sociálních demokratů (PES) a v pozastavení členství v Hnutí v případě obvinění člena z úmyslného trestného činu (podle čl. 7 stanov) (.pdf, str. 17, článek 31 (3)).

Předsednictvo ANO má na rozdíl od předsednictva ČSSD ve své pravomoci (nejedná se o kompletní výčet, ten lze najít v článku 12 (3) stanov ANO) následující:

– rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací, oblastních organizací a krajských organizací (změna ve statutu místních organizací je dle stanov ČSSD v pravomoci dotyčné místní organizace – stanovy ČSSD, článek 17 (1), krajské organizace jsou v ČSSD zřízeny a rušeny Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, článek 30 (3l)).

– rozhodování o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů (v ČSSD má v kompetenci schvalování statutu odborných komisí Ústřední výkonný výbor – stanovy ČSSD, článek 30 (3r)).

– nominuje kandidáty na kandidátní listinu pro volby (předsednictvo ČSSD se na tomto procesu podílí společně s Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, článek 30 (2p)).

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože prezident Zeman sankce spojuje pouze se situací na východní Ukrajině a zcela opomíjí, že existují i sankce, které byly přijaty v souvislosti s anexí Krymu.

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

OBSE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty porušování dohod zmiňují. Nicméně oproti období, kdy konflikt nejvíce eskaloval, se míra násilí a lidských obětí výrazně snížila.

Výrok je zavádějící tím, že prezident spojuje obecně sankce s dohodami s Minsku, ovšem ne všechny jsou závislé právě na těchto dohodách. Kromě nich byly přijaty i sankce v souvislosti s anexí Krymu, které nemají spojitost s dodržováním Minských dohod.

Ministerstvo financí s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku. Zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Platí tedy, že rozpočet byl předložen s časovým předstihem a byl projednáván v rámci tripartity. Navýšení zmiňované A. Babišem se dotýká ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti, dopravy a jedná se o částku cca 16 miliard Kč.

Zmíněné dva dny před 30. zářím jsou odkazem na projednávání rozpočtu minulými vládami. V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na níž odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu) proběhla skutečně až v září, konkrétně 24. 9. Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září. V roce 2007 probíhala jednání od 17. září, v roce 2006 24. 9. Státní rozpočet na rok 2004 byl projednáván 23. září.

Dá se proto tvrdit, že předložení rozpočtu již červnu je skutečně výjimkou.

Není ale korektní tvrdit, že tripartita dostala předložený rozpočet dva dny před 30. zářím. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.