Přehled ověřených výroků

I tato čísla vycházejí z výše uvedené zprávy Evropské komise (.pdf, str. 16). Podle ní byl podíl nezaplacené daně z přidané hodnoty (VAT gap) na celkovém potenciálu (VAT Total Tax Liability, VTTL) v Rumunsku 44 %, v Německu a Finsku 5 %. Jedná se o krajní hodnoty v rámci evropské osmadvacítky, v České republice je to 22 %.

Už v půlce srpna se Milan Chovanec sešel s ministrem financí Andrejem Babišem a vyjednal navýšení rozpočtu svého rezortu o tři miliardy korun, z toho přes miliardu případně na řešení uprchlické krize.

V pátek 28. srpna se uskutečnila porada bezpečnostních složek (v souvislosti s tragickou událostí v Rakousku), po které ministr vnitra Milan Chovanec sdělil novinářům, že Česká republika nemá informace o tom, že by se blížila masivní vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Zároveň informoval, že pokud by taková situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji ubytovací kapacity pro 300 lidí. Situaci pro českou policii v Maďarsku monitoruje pozorovatel, policie zároveň kooperuje v součinnosti s ostatními policejními sbory členských zemí (ČTK, iHNed).

Z noci 31. srpna na 1. září však policisté v Břeclavi zadrželi přes 200 migrantů, kteří cestovali ve vlacích z Rakouska a Maďarska. Policie příjezd uprchlíků v Břeclavi očekávala. Okolí nádraží hlídkovali strážníci a před budovou byly přistavené autobusy, které uprchlíky odvezly na příslušné úřady.

Ministr vnitra po zmíněné poradě (nekonala se den před "Břeclaví") neřekl, že by se nás uprchlická krize netýkala. Už samotné konání Na druhou stranu neočekával, že za tři dny dorazí na naše hranice přes 200 uprchlíků (je ovšem otázkou, zda jde 200 lidí považovat za masivní uprchlickou vlnu).

V září tohoto roku světová média přinesla zprávu o tom, že Světový potravinový program (jedna z organizací OSN) snížil pomoc pro jednu třetinu doposud podporovaných syrských uprchlíků v rámci uprchlických táborů v okolních zemích. Je však nutné zdůraznit, že první zprávy o nedostatku a krácení potravinové pomoci v Sýrii lze zaznamenat již v září loňského roku. V prosinci 2014 se objevují další zprávy o přerušení poskytování potravin, přičemž ve stejném období lze zaznamenat i zásadní varování před scénářem, kterému Světový potravinový program čelí v současných chvílích.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres v září tohoto roku vedl jednání na půdě OSN, ve kterém vyzýval členské státy OSN k tomu, aby své příspěvky agenturám (organizacím) OSN - mezi nimiž je mimo jiné klíčová organizace ve věci potravinové pomoci Světový potravinový program - více "zpravidelnily". Nutnost jednotné pozice evropských zemí s důrazem na navýšení pomoci dílčích států do válkou postižených oblastí Gutters zdůraznil např. také v srpnu tohoto roku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť: 1) zprávy o krizi ve financování i plány krácení potravinové pomoci v postižených oblastech nejsou ničím novým a nečekaným, přičemž byly již dlouhodobě avizovány. 2) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres několikrát představitele západních zemí vyzval k navýšení finanční pomoci v postižených oblastech.

Vláda, jíž je Andrej Babiš členem, je v ČR skutečně dle Ústavy (čl. 68) odpovědná Poslanecké sněmovně. Fiala má pravdu i v tom, že existují politické systémy, ve kterých ministr musí být členem parlamentu: příkladem takového systému je Indie, kde dle čl. 75 odst 5 Ústavy (.pdf) ztrácí ministr svou pozici, není-li po dobu 6 měsíců členem některé ze sněmoven.

Příklad Velké Británie pak Fiala nevolí nejlépe, jelikož tato země nemá psanou ústavu a je pouze zvyklostí, že ministr je buď zvoleným poslancem, či členem Sněmovny lordů (viz např. aktuální seznam dle webu britské vlády či archvivovaný seznam členů poslední vlády Gordona Browna). V minulosti došlo k případům, kdy ministr nebyl při vykonávání úřadu členem ani jedné ze sněmoven: posledním případem, který jsme dohledali, je ministr Frank Cousins v polovině 60. let, (historické záznamy parlamentu), jde nicméně o výjimky.

Hodnocení "pravda s výhradou" si výrok zasloužil díky správnému, avšak ne zcela komplexnímu vyjádření Roberta Pelikána k této problematice.

Podle seznamu návrhů zákonů předložených Národní radě SR jde o vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava Slovenské republiky a dále o vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákon a některé další zákony. Jelikož v novele (.rtf) Ústavy je zakotvena pouze zvláštní kategorie vazby pro podezřelé ze spáchání terorismu, budeme se dále zaobírat novelou trestního a jiných zákonů.

Protiteroristický balíček, jak se souboru návrhů říká, přináší množství nových ustanovení, z nichž některá by mohla kolidovat s Listinou či např. Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Úmluva v zásadě vychází ze společných práv jako Listina, která je v některých částech specifičtější.

Pokud hovoříme o jednotlivých ustanoveních ve slovenském návrhu (.rtf), které by mohly být při své aplikaci omezeny Listinou základních práv a svobod, jde například o stanovení specifické lhůty pro zadržení a výslech osob podezřelých z terorismu, pro předání soudu a pro rozhodnutí o vazbě. Tyto lhůty jsou předmětem návrhu novely trestního řádu. Zde jsou Listinou dány lhůty odlišné, na Slovensku však toto vyřešili návrhem (.rtf) změny Ústavy.

Co se týče návrhu novely zákona o slovenské informační službě, tato bude mít nově možnost vyžádat si od kohokoliv, kdo monitoruje veřejný prostor, videozáznam. Zde je potenciálně možno hovořit o zásahu do práva na soukromí a vlastnictví.

Stran návrhu novely zákona o policajnom zbore zmíníme například nově nabytou kompetenci policisty zadržet osobu před zjištěním totožnosti, pokud se nachází na místě, kde se teroristický útok odehrál nebo hrozí. Zde by se dalo hovořit o zásahu do práva na osobní svobodu, soukromí i svobodu pohybu. Variace tohoto ustanovení je sice zakotvena i v § 19/1/g, tam je však ospravedlněna zajištěním bezpečnosti jedince.

Ve sféře základních lidských práv a svobod však není možné jednotlivá práva pro vzájemný rozpor vylučovat na úkor ostatních. Naopak je třeba poměřovat veřejný zájem a zásah do práva. K tomu slouží test proporcionality, v Česku poprvé vyjádřený nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94. Ze své podstaty totiž většina právních norem do určité míry základní práva každého jednotlivce omezuje. Je proto nutné poměřovat vhodnost zásahu, jeho potřebnost a přiměřenost. Základní lidská práva fungují jako principy, které si při vzájemném střetu (kolizi) vzájemně ustupují a přednost dostává to právo, které je vhodnější, potřebnější. Avšak to jen do takové míry, aby bylo co nejméně omezeno právo, s nímž je v kolizi, které zůstává v omezené podobě zachováno.

Z vyjádření Roberta Pelikána to vyznívá tak, že návrhy jsou z důvodu rozporu s Listinou nepřijatelné. Nicméně v Listině i Úmluvách jsou stanovena základní práva, která lze při dodržení proporcionality omezit zákonem, jak tomu je právě v případě Slovenska. Výjimkou je explicitní stanovení lhůt spojených s vazbou, jak jsme rozebrali výše. Toto lze však vyřešit změnou Listiny. Nicméně přípustnost zásahu do základních práv je vyjádřena i v Listině samotné, typicky u základních ochranných ustanovení jednotlivých práv - např. svoboda vlastnictví, soukromí, osobní svobody. Výrok tedy hodnotíme jako pravdu s drobnou výhradou k neposkytnutí komplexního pohledu na věc.

Ministerstvu obrany bylo ve státním rozpočtu na rok 2015 vyhrazeno 3,6 % celkového objemu, pro rok 2016 se pak jedná o 3,82 % celkového rozpočtu. Budeme-li brát v potaz to, že ministr celkové procento zaokrouhlil na celé číslo, je jeho výrok pravdivý. Je nutné dodat, že pro mezinárodní srovnání či pro vyčíslení závazků vůči NATO se používá poměr výdajů na obranu vůči HDP, o kterém ministr mluví v dalším výroku.

Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2016 dosahují podle návrhu částky 1 250,8 mld. Kč. Resort ministerstva Martina Stropnického disponuje rozpočtem 47,8 mld. Kč (což činí 3,82 %).

Tabulka ukazuje kolik % z rozpočtu tvořily výdaje na Ministerstvo obrany od roku 2010

rok 2010201120122013201420152016 % z celk. rozpočtu ČR4,123,693,663,573,463,593,82

Pro srovnání, rozpočet Ministerstvo vnitra v roce 2015 činí 55,1 mld. Kč (4,52% rozpočtu). Největší výdajovou kapitolou je pak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ročně pracuje s rozpočtem 533,3 mld. Kč (43,77%).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože v novém volebním řádu ČSSD pro krajské volby se píše, že kandidát musí předložit čestné prohlášení, že si není vědom, že je obžalován nebo obviněn z úmyslného trestného činu. Což zjevně v případě hejtmana Rozbořila není možné.

"Část IIISestavování kandidátních listin§ 4Podmínky pro zařazení kandidáta na kandidátní listinu pro volby1) Na kandidátní listinu pro volby může být zařazen jen kandidát, který:

e) předloží čestné prohlášení, že si není vědom, že je obžalován nebo obviněn z úmyslného trestného činu a čestné prohlášení, že si není vědom, že je evidován jako osoba uvedená v § 2, odst. 1, písmeno a) nebo b) zákona č. 451/1991 Sb. V platném znění."

Otázka nevyvážené periodicity rezonovala v médiích opakovaně. Praha 2 se opakovaně objevuje na prvních příčkách nejméně častých daňových kontrol opakovaně (2009, 2010, 2011, 2012,2013) a potvrzuje to i nejnovější analýza společnosti Terrinvest (.pdf) z roku 2014, podle níž kontrolu v Praze 2 lze čekat jednou za 284 let a ve Voticích každých 19/20 let. Zmínku o 320 letech přinesl server aktualne.cz: " Pokud by kontroly zůstaly stejně časté jako vloni, tedy bez zohlednění dlouhodobějších trendů, čekala by firmy spadající pod Finanční úřad pro Prahu 2 kontrola pouze jednou za 320 let". Jedná se ale jen o odhad pro rok 2013 vycházející ze souhrnné studie Terrinvest za období 2005–2012.

Stěhování sídla firmy do Prahy při zachování regionální provozu není žádný nový trend, dnes v Praze podle Generálního finančního ředitelství sídlí na virtuálních adresách až 43 tisíc firem. Výrok hodnotíme jako pravdivý, navzdory ilustrování nepřesnými údaji.

Zemánek s Doubravou se skutečně potkali na letišti v Moskvě, což potvrzuje fotografie z profilu Ladislava Zemánka. Ten rovněž potvrzuje, že v Doněcku byl jako pozorovatel sám, zatímco zbytek výpravy monitoroval oblast Luhaňsku.

Vláda České republiky dne 14. ledna 2015 schválila realizaci přesídlení skupiny syrských uprchlíků – 15 rodin s dětmi – z Jordánska. Premiér Bohuslav Sobotka k tématu řekl: "Vláda dnes schválila rozhodnutí o tom, že do České republiky přijmeme 15 syrských uprchlických rodin s dětmi. Celkem se bude jednat o 70 osob. (...) Vybrány budou přednostně osoby, které potřebují okamžitou zdravotní péči".

Náklady na přesídlení bude dle ministra vnitra Milana Chovance hradit Ministerstvo vnitra. Pro návrh podle něj hlasovali všichni přítomní ministři. To samé s odvoláním na místopředsedu vlády Bělobrádka uvedl reportér MF DNES, Josef Kopecký.