Přehled ověřených výroků

Při volbách do Evropského parlamentu byl Miloslav Ransdorf umístěn na 4. místo kandidátky Komunistické strany Čech a Moravy, což bylo nevolitelné místo. Díky preferenčním hlasům poskočil na 2. místo a získal mandát europoslance. Kateřinu Konečnou, která kandidátku vedla, skutečně Ransdorf nepřeskočil.

Celkově získala KSČM 11 % hlasů a 3 mandáty.

Předmětné "navýšení odpočtu z daní" je součástí novely zákona o daních z příjmů, která je v současné chvíli projednávána ve výborech PSP ČR jako Sněmovní tisk 612 /0, přičemž vláda materiál předložila sněmovně dne 23. 9. 2015.

Dle důvodové zprávy novela mimo jiné: "V souladu s Programovým prohlášením vlády se navrhuje v roce 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění, a to na druhé dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 600 Kč měsíčně (tj. o 7 200 Kč ročně) oproti daňovému zvýhodnění na jedno dítě, které bylo uplatňováno do konce roku 2014. Pro rok 2016 se tedy navrhuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě ponechat beze změny u jednoho dítěte (aktuálně 13 404 Kč ročně) a zvýšit částku na druhé dítě ze stávajících 15 804 Kč ročně na 17 004 Kč ročně a zvýšit částku na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 Kč na 20 604 Kč. Maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna. "

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace pak v kontextu předkládaných důsledků implementace zákona předpokládá následující: "Z hlediska ekonomické teorie uplatněné při zpracování studie je důležité oddělit náklady a transfery. Náklady dané akce jsou chápány jako částka, o kterou se sníží celkový skutečný blahobyt resp. bohatství společnosti. V podstatě to znamená, že měření společenských nákladů nespočívá v pouhém vyčíslení jednotlivých výdajů, ale spočívá spíše ve snaze o nalezení čistých nákladů pro společnost, tedy nákladů, které přímo snižují společenský blahobyt. Pokud jde tedy o situaci, kdy blaho jedněch je redukováno, ale blaho druhých ekvivalentně zvýšeno, pak nejde o sociální náklad, ale o transfer. Z tohoto hlediska jsou snížené příjmy (nebo zvýšené výdaje v případě daňového bonusu) veřejných rozpočtů a státního rozpočtu (redukce blaha) transferem, který zajišťuje příjem (zvýšení blaha) příjemců (rodin s dětmi)."

S ohledem na stav legislativního procesu a nastavení účinnosti k 1. 1. 2016, hrozí u sledované novely riziko nevčasného schválení popsané slevy na dani a tedy nemožnosti si ji nárokovat po celý rok. Podle vyjádření ministra financí Andreje Babiše však: " Součástí (novely pozn. aut.) bude přechodné ustanovení, které jasně určí, že zvýšenou slevu lze uplatnit za celý rok 2016. Poměrnou část za měsíce, které nastanou před přijetím zákona, dostane zaměstnanec při ročním zúčtování, takže nikdo o nic nepřijde."

Na základě výše uvedeného tedy můžeme výrok označit za pravdivý, neboť PSP ČR v současné chvíli projednává novelu zákona o daních z příjmů, který zavádí zvýšení daňového zvýhodnění pro druhé a třetí dítě, přičemž předpokládaným důsledkem legislativního návrhu má být "zvýšení" blaha příjemcům zvýhodnění (tedy rodin s dětmi).

V listopadu 2011 poslanci opoziční ČSSD zablokovali jednání ve Sněmovně na šest po sobě jdoucích jednacích dní.

Třetí čtení zákona o EET mělo podle původního plánu začít27. listopadu 2015. Jenže než vůbec přišel na řadu první bod jednání, opoziční poslanci TOP 09 a ODS načítali pět hodin změny programu a k otevření bodu o EET tedy vůbec nedošlo.

Obstrukce ve třetím čtení tedy opozice začala až při mimořádné schůzi 11. prosince 2015. Na schvalování zákona nedošlo ve třetím čtení ani o týden později. A obdobný průběh měla i první novoroční mimořádná schůze 8. ledna 2016.

Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významné tržní síle.

Milan Chovanec se úřadu ministra vnitra chopil 29. ledna 2014. Vedení Policie ČR prodělalo mezi prosincem 2010 a únorem 2014 na pozici policejního prezidenta čtyři změny. Celý proces je poměrně komplikovaný, pojďme tedy historii na policejním prezidiu rozkrýt.

V prosinci 2010 skončil ve funkci Oldřich Martinů a o měsíc později se do čela Policie ČR poprvé dostává Petr Lessy. V srpnu 2012 je však tehdejším ministrem vnitra Janem Kubicem (nestr.) odvolán, důvodem je obvinění ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a pomluvy. V návaznosti na tyto události byl Lessy propuštěn ze služebního poměru.

Do funkce byl na konci srpna 2012 jmenován Martin Červíček, ale ani on v křesle policejního prezidenta nevydržel dlouho.

Mezitím totiž Petr Lessy dovedl celý spor k soudu, ten mu dal na podzim 2013 za pravdu, zastavil jeho stíhání a odvolání z pozice policejního prezidenta označil za nesprávné.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina, který nahradil Jana Kubiceho, vrátil 3. prosince 2013 Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta.

Dvojvládí na policejním prezidiu trvalo zhruba měsíc, 7. ledna 2014 oznámil Martin Pecina, že při jmenování Martina Červíčka v srpnu 2012 došlo k pochybení.

Pecina svoje rozhodnutí odůvodnil následovně:

"Martin Pecina upozornil, že při jmenování brig. gen. Martina Červíčka do funkce policejního prezidenta došlo k výraznému pochybení, proto mu poradní komise doporučila zrušit rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru č. 406/2012, kterým byl do funkce ustanoven brig gen. Martin Červíček."

„Tehdejší ministr vnitra Jan Kubice nezákonně odvolal brig. gen. Martina Červíčka z funkce náměstka policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Tuto pravomoc má pouze policejní prezident nebo jím pověřený policejní náměstek, nikoliv ministr vnitra. Proto bylo odvolání a následné jmenování brig. gen. Martina Červíčka policejním prezidentem nezákonné,“ dodal ministr vnitra."

Policejním prezidentem byl tedy opět Petr Lessy, nicméně schizma dvojvládí pokračovalo další měsíc. Milan Chovanec se po týdnu ve funkci chopil iniciativy a 5. února 2014 se s Petrem Lessym i Martinem Červíčkem dohodl na smíru.

"Ministr vnitra Chovanec se dohodl jak s policejním prezidentem Petrem Lessy, tak s jeho současným náměstkem Martinem Červíčkem na vyřešení dvojvládí v čele policejního sboru. Petr Lessy rezignuje k 28. únoru 2014 na funkci policejního prezidenta a bude se připravovat jako budoucí policejní atašé na své vyslání do Bratislavy. O návrat do čela policie nebude usilovat ani Martin Červíček."

Ve výběrovém řízení byl novým prezidentem vybrán Tomáš Tuhý, který byl do funkce jmenován 12. dubna 2014.

Dvojvládí na polici technicky skončilo již 7. ledna 2014, tedy tři týdny před nástupem Milana Chovance na ministerstvo vnitra, nicméně celý spor si se sebou nesl jistou pachuť, té se Policie ČR zbavila až v únoru 2014, kdy bylo pod Chovancovým vedením rozhodnuto, že si Červíček ani Lessy nebudou nárokovat post policejního prezidenta a místo toho vyhlásí ministerstvo vnitra standardní výběrové řízení.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť v době ohlášení kampaně k volbě prezidenta, což je v případě Miloše Zemana považováno za start kampaně, se průzkumy v podpoře lišily a výši 6 % uváděla pouze jedna ze tří společností. Zbylé 2 pak uváděly v příslušné době podporu vyšší – ve výši lehce přes 10 %.

Za start prezidentské kampaně Miloše Zemana můžeme považovat tiskovou konferenci SPOZ, kde její tehdejší předseda a současný kancléř hlavy státu, Vratislav Mynář, oznámil úmysl Zemana kandidovat za předpokladu úspěšného získání 50 tisíc podpisů občanů.

Mynář uvedl (četl dopis Miloše Zemana, který se této konference neúčastnil): " Souhlasím s tím, aby Strana práv občanů – Zemanovci zahájila petiční akci na podporu mé prezidentské kandidatury a zavazuji se, že v případě, kdy petice získá dostatečnou podporu občanů, tuto kandidaturu přijmu. S přátelským pozdravem, Miloš Zeman. "

Tato konference se uskutečnila 14. února 2012. Pro tento výrok tedy budeme pracovat s únorem 2012, byť ještě oficiální kampaň nezačala a nebyl znát ani konečný výčet kandidátů, což je z průzkumů patrné. Vyčerpávající výčet předvolebních průzkumů je dohledatelný na české wikipedii.

Podle průzkumu Sanepu měl skutečně Miloš Zeman v únoru 2012 preference vzhledem k prezidentské volbě cca 6 %. Je to však jediný průzkum, který něco takového dokládá. Další společnosti mu naměřily podporu znatelně vyšší – v případě PPM Factum šlo o měření z ledna a února 2012, která se pohybovala ve výši 10 %, Median mu pak přisoudil při prvním měření v březnu 2012 10,5 %.

Zmíněný Median vydal první výzkum na zadání Mladé fronty DNES již v lednu 2012 (.pdf – slide 5), což je patrné z přiloženého březnového výzkumu. Z grafu je vidět, že podpora Miloše Zemana (v té době pouze spekulovaný kandidát) byla již od ledna na konstantní úrovni 10 %.

Co je však třeba podotknout, zmíněné průzkumy nemohly být přesné, a to zejména z toho důvodu, že v době, kdy Zeman ohlásil oficiálně ústy Mynáře ochotu kandidovat, nebyl znám konečný výčet kandidátů. Průzkumy v té době zkoumaly např. podporu pro Jana Švejnara, Tomia Okamuru nebo Vladimíra Remka, kteří se do prezidentské volby nezapojili (Okamura byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů kvůli nedostatečnému počtu platných podpisů pro svoji kandidaturu).

Podle dat Institutu pro studium války (Institute for the Study of War - ISW) se většina útoků Ruské federace skutečně soustředí na území držené rebely v severozápadní Sýrii. V citovaném dokumentu ISW shrnuje ruské útoky v Sýrii od 30. 9. do 16. října za pomoci syrských, ruských i západních vládních zdrojů a syrských aktivistů. ISW transparentně uvádí, které útoky má potvrzené z věrohodných zdrojů a které pouze ze sekundárních. Mapa útoků potvrzuje slova ministra Zaorálka, že ačkoli cíle tzv. Islámského státu byly několikrát zasaženy, primárním cílem ruských náletů je syrská opozice. Ke stejnému závěru nás vedou i data IHS conflict monitor, která cituje deník the New York Times.

Ministerstvo obrany RF na svých stránkách uvádí oblast útoků, která shodují s výše uvedenými daty, ale tvrdí, že cílem je výhradně Islámský stát (např. zde, zde). Nicméně z dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Sergeje Lavrova je zřejmé, že ruská identifikace cílů není příliš sofistikovaná ("Pokud to vypadá jako terorista, chová se to jako terorista, chodí to jako terorista, bojuje to jako terorista, pak je to jistě terorista, ne?"). Výrok ministra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Institute fot the Study of War

Bezpečnou zemí se zjednodušeně rozumí stát, kde nehrozí pronásledování, mučení, násilí nebo ozbrojený konflikt. Rozlišuje se mezi bezpečnou zemí původu (stát, jehož je cizinec občanem) a bezpečnou třetí zemí (stát jiný než ten, jehož je cizinec občanem, kde pobýval před vstupem na území a kam se může vrátit a požádat o azyl). Úplné definice lze nalézt v terminologickém slovníku na stránkách ministerstva vnitra ČR.

Podmínky navracování neúspěšných žadatelů o azyl do Turecka jsou upraveny readmisní dohodou. Ta se vztahuje nejen na Turky, kteří neuspějí se žádostí o azyl, ale právě i na žadatele z třetích zemí, kteří do EU prokazatelně přišli z území Turecka. Článek 18 ale uvádí, že touto dohodu nejsou dotčena práva uprchlíků tak, jak jsou definována v Úmluvě a Protokolu o právním postavení uprchlíků. V článku 33 je zde zakotven princip nenavracení, který zakazuje vyhošťovat uprchlíky do zemí, kde by mohl být ohrožen jejich život, nebo svoboda. Protože Turecko není na seznamu bezpečných zemí (za bezpečné je považuje pouze Bulharsko), je fungování readmisní dohody limitované. V případě, že by Turecko bylo zařazeno na seznam bezpečných zemí, došlo by k usnadnění a zrychlení procesu vracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do Turecka. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Hodnocení výroku bylo změněno na základě informací ministerstva financí. Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec nás odkázal na dokumenty, které dokládají, z jakých čísel ministr Babiš ve svém výroku vycházel. Přestože čísla tedy odpovídají skutečnosti, výrok hodnotíme jako zavádějící kvůli značné personalizaci v rétorice Andreje Babiše. Pokud se podíváme např. na zrušení daňového zvýhodnění pro seniory či církevní restituce, je jasné, že jde o legislativní kroky, který Kalousek jistě mohl ovlivnit z pozice ministra financí a poslance PSP, nicméně mu nelze přisoudit “absolutní vinu” za daná rozhodnutí. To platí v obráceném gardu i pro pana Babiše.

K daním od důchodců ministerstvo uvádí: "Částka 7 mld. Kč z titulu dodatečně uplatněné slevy na poplatníka je započítána jak v konvergenčním programu, tak v návrhu státního rozpočtu. Přesvědčit se můžete například ve Zprávě o činnosti Finanční správy za rok 2014 (str. 10)". Odkázaný dokument hovoří o vrácení přeplatků v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který umožnil pracujícím důchodcům znovu a dodatečně uplatnit slevu na dani. Vrácené přeplatky v daném období činily 3 miliardy korun. "Na začátku roku 2015 pak bylo vráceno dodatečných cca 0,5 mld. Kč. Za rok 2013 se tak vrátilo celkem 3,5 mld. Kč, přičemž za rok 2014 je předpoklad této částky stejný. Z jejich součtu plyne ministrem deklarovaný výpadek 7 mld. Kč," dodává dále ministerstvo.

Co se církevních restitucí týče, odkazuje ministerstvo na dokument Fiskální výhled z listopadu 2011. Zde je na straně 19 vyčíslen finanční dopad církevních restitucí. "Dohoda o finanční kompenzaci předpokládá, že peněžní prostředky budou vráceny v průběhu 30 let, přičemž by nesplacené části kompenzace měly být indexovány podle vývoje spotřebitelských cen. Celkem tak bude ze státního rozpočtu vyplaceno více než 79 mld. Kč. Navíc bude církvím po dobu 17 let vyplácen postupně se snižující příspěvek na platy duchovních v celkové výši 17 mld. Kč. Strukturu celkové hodnoty vypořádání (169,6 mld. Kč, s předpokladem stabilní 2 % míry inflace) znázorňuje Obrázek," dočteme se v dokumentu.

Původní hodnocení:

"Zinkasováním daně od důchodců" Andrej Babiš míní zrušení slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce na roky 2013 až 2015, které bylo součástí úsporných opatření Nečasovy vlády přijatých v květnu 2012. Toto konkrétní opatření bylo Ústavním soudem v červenci 2014 označeno za protiústavní. Stát tak musel vracet odvedené daně za rok 2014 a Finanční správa následně rozhodla, že zrušené ustanovení nebude uplaťnovat ani za rok 2013. Odhadovalo se, že celková výše vrácené daně bude cca 2 mld. Kč, v březnu 2015 ale tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová pro server idnes.cz uvedla, že dosud byly důchodcům vráceny již 3 mld. Kč.

Není jednoznačné, proč Andrej Babiš hovoří o 7 miliardách za roky 2014 a 2015 – za tyto roky se daň nevracela, protože nebyla vybírána. Pokud naráží na skutečnost, že sleva na dani je znovu uplatňována, pak je třeba upozornit, že se tak děje díky rozhodnutí Ústavního soudu, který příslušnou právní úpravu zrušil. Obdobně, pokud naráží na valorizaci důchodů, kterou vláda rozmrazila o rok dříve, než plánoval Nečasův úsporný balíček, jde o návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Ten počítá s valorizací penzí od roku 2015 (tedy nikoli od 2014) a navíc s mimořádným příspěvkem, který má vykompenzovat nízkou valorizaci v minulých letech. I to by mohlo být míněno coby vrácením 7 miliard, výdaje státního rozpočtu se v důsledku těchto dvou opatření ale podle MPSV zvýší o 5,4 mld. Kč, nikoli o 7 mld. Ministryně Marksová také navrhovala dát vládě nástroj mimořádného navyšování penzí, ten ale zamítlo právě MF s odůvodněním, že by tento nástroj mohl být populisticky zneužíván před volbami. Letošní mimořádné navýšení tak podle ministerstva zůstane výjimkou, nadále se budou penze zvyšovat o inflaci a třetinu růstu mezd.

Darovací daň z emisních povolenek "neshodil" Ústavní soud, ale Soudní dvůr Evropské unie, jehož názor si vyžádal český Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že daň z emisních povolenek vybraná Nečasovou vládou v letech 2011 a 2012 nebyla v souladu s evropským právem. Ve zkratce se jednalo o to, že na emisní povolenky, které měly být přidělovány zdarma, česká vláda uvalila 32% darovací daň. Ta by měla být vrácena. Podle MF ČR jde skutečně o 7,4 mld. Kč.

Zadrženými odpočty je míněno opatření Finanční správy, které mělo za cíl"odstranění pochybností správce daně". Podle webu MF ČR bylo za rok 2013 zadrženo 11 mld. Kč nadměrných odpočtů DPH, které byly v roce 2014 průběžně vypláceny zpět. Tato skutečnost zkreslila údaje o příjmech státního rozpočtu, na což ve svém výroku pravděpodobně Andrej Babiš naráží. Na tomto odkazu jsou uvedeny další důvody, proč se příjmy státního rozpočtu meziročně snížily.

Podle informací serveru Ihned.cz tíží Českou exportní banku nesplacené úvěry za více než 20 mld. Kč. Částka 4,7 mld, uvedená Andrejem Babišem, pravděpodobně odkazuje na pohledávku vůči společnosti Slovakia Steel Mills, která je v konkurzu a podle výše citovaného článku ČEB dluží 4,5 mld. Kč. Může se ale také jednat o narážku na zmařenou investici do sibiřské elektrárny Poljarnaja, kterou se pravděpodobně nepodaří dokončit. ČEB přislíbil investici ve výši 9 mld. Kč, z nichž už proplatil přes 5 mld. Majoritním vlastníkem ČEB je stát.

Zákon o majetkovém vypořádání s církvemi počítá s finanční náhradou za křivdy v celkové výši 59 mld. Kč ve 30 ročních splátkách. Dále počítá s vrácením majetku církvím v hodnotě 75 mld. Kč. To je dohromady 134 mld. Kč. Navíc během 17 let od účinnosti zákona bude stát snižovat příspěvek na provoz církví, až je po této lhůtě přestane financovat úplně. V řádu desítek let tak státní rozpočet na vyrovnání s církvemi nakonec ušetří.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý kvůli neshodám se skutečností ve věci slevy na dani z příjmů fyzických osob pro starobní důchodce a významnému nadhodnocení vlivu církevních restitucí na státní rozpočet.

Miroslav Kalousek coby ministr financí připravil hned několik opatření, která měla za úkol zvýšit efektivitu výběru daní. Patřil mezi ně například daňový řád, který v Parlamentu podpořila i opozice; reorganizace finančních úřadů; či lepší spolupráce daňové a celní správy a FAÚ s policií.

Tyto změny ovšem nepřinesly okamžité zvýšení efektivy, jak dokládá například článek z deníku E15 ze září 2013, tedy z období po pádu Nečasovy vlády. Podle tohoto článku Česká republika ve výběru daní pořád výrazně zaostává.

Podle zprávy Evropské komise, která zkoumá tzv. VAT gap, tedy rozdíl mezi potenciálním výběrem DPH a skutečným výběrem, se mezi lety 2011 a 2012 tento “gap” zvýšil ze 17 na 22 % (strana 16).

Na efektivitu výběru daní jako takovou se však dá nahlížet různými způsoby, které by vyžadovaly důkladnou analýzu, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Při hodnocení výroku jsme zkoumali jednotlivé "lži", které údajně měl Miroslav Kalousek říct o Andreji Babišovi. Některé z těchto kauz nejsou dosud uzavřeny, u některých (např. biopaliva) není pravdou, že by Miroslav Kalousek lhal. Zároveň je nutné říct, že "lži o Babišovi" nejsou zdaleka jedinou agendou místopředsedy TOP 09.

Ve věci označení Andreje Babiše Miroslavem Kalouskem za "estábáka" lze shrnout následující: Dne 30. června potvrdil Krajský soud v Bratislavě rozhodnutí okresního soudu Bratislava I, přičemž konstatoval, že: "Andrej Babiš nebyl vědomým spolupracovníkem STB." Dle předsedy senátu Juraje Považana: "Jeho evidence agenta(Andreje Babiše pozn. aut.)je v rozporu se skutečný stavem."

Ústav pamäti národa (vystupující jako žalovaný v předmětném sporu) předmětné rozhodnutí soudu respektuje, ale neztotožňuje se s ním, přičemž jej označuje za "rozporuplné a nepřesvědčívé". V dané věci pak Ústav "zváží podání dovolání a ústavní stížnosti."

Druhá část výroku je směřovaná k otázce daňového zvýhodnění biopaliv. Předmětný návrh zákona v současné chvíli stále čeká na své projednání ve druhém čtení PSP ČR. Daný spor Miroslava Kalouska a Andreje Babiše "o dotace pro výrobce biopaliv" shrnuje ČT 24, která v reportáži a článku věnovanému tématu ve zkratce uvádí následující:

"Daňové zvýhodnění biopaliv nebude ukončeno, rozhodla sněmovna. Za normálních okolností by se tím celá věc uzavřela, ale debata o biopalivech neprobíhá za běžných okolností. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) je totiž zároveň majitelem Agrofertu, který produkuje biopaliva. Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09 jej viní ze střetu zájmů. Babiš ale tvrdí, že z dotací nemá Agrofert ani korunu. Pravdu mají i nemají oba dva. Příběh má totiž pokračování: když je něco dotované, tudíž levnější, tak to lidé kupují, a když je zajištěný odbyt, je zajištěná i produkce."

Co se týká finančního profitu Babiše z biopaliv, tímto tématem jsme se zabývali na našem blogu.

V další části výroku ("lže o tom, že jsme mu nedali rozhovor, přitom sám rozhovor dal") má první místopředseda vlády Andrej Babiš na mysli pravděpodobně obviněnívznesené Miroslavem Kalouskem ze dne 23. 9. 2015 směrem k MF DNES z údajné cenzury jeho rozhovoru, jehož plnou verzi místopředseda TOP 09 zveřejnil na webových stránkách TOP 09. K dané věci vydalo vydavatelství MF Dnes společnosti Mafra, kterou vlastní právě Andrej Babiš, následující prohlášení: „Nerozumíme postoji Miroslava Kalouska, který obvinil deník MF DNES z používání cenzury, protože v listu nevyšel jeho rozhovor celý. V pátek 18. 9. MF DNES obsáhle informovala o dění v TOP 09 (včetně fotografie M. Kalouska) před jejím nadcházejícím sjezdem. V textu byl obsáhle citován i místopředseda TOP 09 a citáty pocházejí právě z rozhovoru, o němž M. Kalousek hovoří."

"Vzhledem k tomu, že TOP 09 bude mít za měsíc stranický sjezd, rozhodl jsem, že napíšeme zprávu o tom, co bude s Karlem Schwarzenbergem po jeho konci v čele strany. Navíc při příležitosti toho sjezdu budeme dělat rozhovor s Kalouskem zcela určitě, nemělo cenu publikovat dva rozhovory s tím samým politikem během jednoho měsíce," řekl k tomu šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl.

V případě poslední části výroku a zmiňované kauzy společnosti Agrotec, která patří do koncernu Agrofert, vlastněného právě Andrejem Babišem, je meritem případu obvinění zaměstnanců této firmy Policií ČR. Ti jsou spolu s dalšími účastníky (celkem 14 osob) podezřelí z trestného činu jednání výhody při zadání veřejné zakázky. Miroslav Kalousek k tomuto příkladu uvedl např. v rozhovoru pro ČT 24 následující:

Moderátor:"Chtěl bych říct, že ČT se tímto tématem zabývala ve všech zpravodajských relacích. Nicméně, co Vy budete chtít slyšet na mimořádné schůzi? Zatím nemáme úplně jasno, co by chtěli poslanci za hnutí ANO a co by chtěla TOP 09.

Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/: "Především chceme slyšet pana premiéra, jak se vypořádá s tím, že Policie ČR obžalovává firmu Agrotec za to, že pro pana Babiše manipulovala veřejné zakázky v době, kdy té firmě šéfoval pan Faltýnek. To je přece naprosto neuvěřitelný skandál. Když si porovnáte situace, ve které byl ministr Drobil, který musel odstoupit. Řada jiných ministrů musela za mnohem menší podezření okamžitě odstoupit. Situace, kdy pan ministr Babiš i pan Faltýnek zůstávají ve svých funkcích, byť policie je navrhuje obžalovat za to, že se obohacovali na úkor České pošty, je prostě neskutečný skandál. A je naprosto vyloučeno, aby se tím Poslanecká sněmovna nezabývala."

Toto vyjádření skutečně není pravdivé, obžaloba nehrozí pánům Babišovi a Faltýnkovi, ale firmě, kterou pan Faltýnek dříve řídil, a některým jejím zaměstnancům.