Přehled ověřených výroků

Brněnské zastupitelstvo schválilo 11. listopadu 2008 vyhlášku (.pdf) o regulaci provozu výherních hracích přístrojů, která zakazuje provozovat výherní automaty v místech vyjmenovaných v příloze (.doc). Mezi nimi však Onderkou jmenované ulice Cejl ani Bratislavská nejsou. Na mapě brněnských městských částí jde vidět, že ulice Cejl a Bratislavská spadají do MČ Brno-Sever. Příloha dané vyhlášky na poslední straně přitom explicitně říká, že "v této části není provozování výherních hracích přístrojů touto vyhláškou omezeno."

Matěj Hollan se opravdu podle svého vyjádření ze stejného pořadu (čas 12:00) 5 let hazardu věnuje.

Ohledně osm let staré schůzky jsme kontaktovali primátora s žádostí o doplňující informace.

Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (.pdf) skutečně popisuje, jak by měl být hazard (pokud si to daná obec přeje) regulován. Toto jeho stanovisko popisuje model regulace z pohledu, aby nedocházelo k diskriminaci/zvýhodňování vybraných provozovatelů.

"Ze soutěžního hlediska Úřad nepovažuje za problematické, pokud se obce rozhodnou pro úplný zákaz provozu loterií na svém území. Takovým opatřením sice pochopitelně dojde k naprostému vyloučení soutěže v dané oblasti, je však plně v mezích zákona a žádné soutěžitele neznevýhodňuje oproti soutěžitelům jiným." Pokud se však obec rozhodne hazard na svém území regulovat, úřad popisuje, jak by to měl činit. Konkrétně uvádí, že daná obec může jednak zakázat hazard v rámci obecně vymezených oblastí (jako příklad uvádí např. historické centrum) či v celém katastru. Jedná se ovšem pouze o doporučení, resp. ÚOHS takovýto postup považuje za "vhodnější", ale zároveň také jako jeden " z mnoha možných". ÚOHS sice považuje za "problematické (...) stanovení konkrétních provozoven nebo adres, na kterých může k provozování loterií docházet," ale dodává, že v těchto případech obec musí být " sto prokázat, proč je povolení pouze určitého počtu provozoven (např. 3) postačující k dosažení legitimního zájmu obce (...), stejně jako vysvětlit, podle jakého kritéria byly vybrány právě tyto provozovny." Obce tak musejí nastavit "předem známá a přezkoumatelná" pravidla pro povolování či omezování hazardu, nic však nenasvědčuje tomu, že by jediným řešením bylo v dané městské části veškerý hazard povolit či zakázat, jak naznačuje Onderka.

Výrok navazuje na předchozí prohlášení Matěje Hollana a samotného Romana Onderky ohledně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se věnoval nastavení pravidel regulace hazardu obcemi. Toto stanovisko (.pdf) bylo ovšem vydáno již 1. září 2014, není tedy pravdou, že by jej Onderka měl k dispozici pouze týden ke dni vysílání pořadu (24. září 2014).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož v lednu roku 2014 brněnští zastupitelé schválili novelu vyhlášky o regulaci hazardu. Již v roce 2003 byly ve vyhlášce (.pdf, str. 3) stanoveny vzdálenosti, ve kterých nesmí být žádné zařízení.

Pravdou také je, že konkrétně ve zmiňovaných Kohoutovicích jsou v blízkosti dvou heren, zdravotnická zařízení, což znázorňuje i následující mapa hazardu. Tyto herny se zde nachází i přes neslučitelnost s blízkostí zdravotnického zařízení, a dokonce i přes to, že byl vyhláškou hazard v této oblasti celoplošně zakázán.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Daný dokument sice neobsahuje jednoznačnou formulaci v tom smyslu, že by Roman Onderka chtěl hazard do města vracet, následující vývoj událostí ovšem k změkčení původní striktně zákazové vyhlášky skutečně směřoval.

Tento zápis (.docx) byl zveřejněn na stránkách Žít Brno. Datovaný je ke dni 5. března 2013, popisuje však jednání z 28. února 2013. Podepsán Ing. Radimem Jüttnerem.

V roce 2013 platila vyhláška zakazující hazard s výjimkou kasinových či živých her na území centrálních městských části jako je Brno-střed či Brno-Sever a Brno-Královo pole.

Zmiňovaný zápis tento stav komentuje slovy "Primátor si vyslechl problémy s dopady zákazové vyhlášky, na které upozornil dopis, a konstatoval, že je ochoten situaci vyřešit do konce června 2013. " či " Komise připraví návrh nové regulační OZV, která bude předložena ke schválení na červnové schůzi zastupitelstva. Je si jistý, že dokáže zajistit schválení." Dále nová vyhláška měla obsahovat "standardy (podobné obsahu Deklarací v jiných městech), přesně definovanou vizuální stránku vnějšího pláště provozoven, ale také jednoznačný zákaz provozu v konkrétních místech (centrum města, ulice se zvýšeným bezpečnostním rizikem-sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva). Stále tvrdí, že mu nevadí kasina a překvapivě rychle pochopil, že pro udržení a zvýšení kvality jakýchkoliv provozoven potřebujeme co nejdelší investiční jistotu. Bližší podmínky primátor zatím nestanovil." Připomeňme ale, že s ohledem na platnou vyhlášku zmiňovanou výše, ale zákaz hazardu v sociálně vyloučených lokalitách (jsou na Brně-střed, Brně-sever, Králově poli) a v centru města (Brno-střed) platil.

Dále Matěj Hollan poskytl Demagog.CZ s odkazem na důvěrný zdroj další vyjádření Radima Juttnera ke zmiňované schůzce. V tom Juttner uvádí: "Na této schůzce (28. 2.) jsem primátorovi věci objasnil tak , jak jsem všem napsal včetně popisu jeho reakce. Výsledku – obnovení jednání s branží za účelem změny vyhlášky bylo dosaženo a rovněž se podařilo získat souhlas k vytvoření komise." Dále vyjádření obsahuje následující kroky hazardních zástupců: "Přítomní se shodli, že místo dosavadního vyjednávání bez výsledku by měl nastoupit tvrdší postup, který zahrnuje právní kroky vůči městu Brnu a konec sponzoringu brněnských sportovních či neziskových aktivit.. Sdružení SPELOS přislíbilo, že během následujícího týdne pošle ostatním asociacím právní dokument resp. dopis pro město Brno, který odstartuje tvrdší komunikaci." Na podzim roku 2013 pak brněnský magistrát skutečně jednání o hazardu znovu otevřel, informoval o tom např. Idnes. Libor Šťástka, starosta Brno-střed, k tomu uvedl: "Dle mého názoru je současný stav neúnosný a hazard musí být v co nejkratší době na území města, především v městské části Brno-střed, zcela zásadně omezen a zregulován - a to nejen 'na papíře'". Opět ovšem připomeňme, že vzhledem ke stávající vyhlášce by omezení na úkor úplného zákazu znamenal de facto změkčení postupu vůči hernám.

Rozhodnout o dalším postupu měli starostové jednotlivých městských částí. Ti se však ve většině části vyslovili pro zachování zákazu, který byl dokonce rozšířen. Pouze zmiňovaný Libor Šťástka požadoval zachování devíti kasin v MČ Brno-Střed. Podle zjištění české televize ale provozovny proklamované za kasina žádné živé hry vůbec neobsahovaly.Konečná vyhláška nakonec umožnila fungování dvou kasin.

Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována. Toto v komunikaci s Demagog.CZ přiznává i sám Hollan.

Hodnocení bylo změněno z původní hodnoty "zavádějící" na základě doplňujícíh informací, které Demagog.CZ dodal Matěj Hollan.

Pokud vycházíme ze zápisu (.docx) jednání primátora s Radiem Jüttnerem, tak tam - alespoň dle zápisu samotného - Onderka skutečně formulaci, kterou uvádí Matěj Hollan (prosazení vyhlášky, která by měla "vracet" hazard do Brna), nepronesl. Podle zápisu dal Onderka Jüttnerovi pouze neurčitý příslib k " vyřešení situace".

Nemůžeme ovšem potvrdit ani vyvrátit, zda při jiné situaci k takovému "pokynu" skutečně nedošlo.

Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována.

Výrok Kláry Liptákové hodnotíme jako pravdivý na základě dat získaných z organizace Rozkoš bez rizika.

Podle statistiky Rozkoše bez rizika (pdf., s. 10) z roku 2012 poskytovalo sexuální služby na ulicích 5,3 % z celkového počtu prostituujících.

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná oficiální statistika, která by určovala počty prostitutek, jedná se spíše o odhad.

Ve Švédsku byl tento model regulace prostituce legislativně přijat v roce 1998 (švédsky) a platí od 1. ledna 1999. Zákon přitom skutečně postihuje pouze ty, kdo si za sexuální služby platí, nikoliv nabízející prostitutky či prostituty.

Podrobněji si o švédské modelu lze přečíst na anglické verzi Wikipedie, která cituje přímo trestní zákoník. O švédské praxi, která se později rozšířila i do dalších zemí, psal před několika lety také ihned.cz.

Po zavedení tohoto typu regulace prostituce ve Švédsku se skutečně podíl prostitutek a prostitutů ve vztahu k Dánským údajům přiblížil na téměř 10 %. Bohužel jsme nenašli data, která by potvrzovala dřívější podobné hodnoty. Navíc v poklesu hrály svoji roli také další faktory.

Ve Švédsku jsou postihováni pouze ti, kdo si za sexuální služby platí, nikoliv nabízející prostitutky či prostituti. Legislativně byl tento model přijat v roce 1998 (švédsky) a platí od 1. ledna 1999.

Prostituce v Dánsku je sice dekriminalizována, ale samotní zákazníci nejsou trestáni jako ve Švédsku. Přestože Švédsko má téměř o čtyři miliony více obyvatel než zmíněné Dánsko, počet švédských prostitutek a prostitutů je téměř desetinový (zhruba 650 oproti 5500).

Švédské odhady z roku 1995 přitom hovořily až o třech tisících (švédsky). Nordic Gender Institute ovšem připouští, že přijetí zákona nemusí být jedinou příčinou poklesu. Dánská data ze stejného období bohužel nejsou k dispozici, nicméně by tehdejší hodnoty musely být o polovinu nižší než ty dnešní, aby se alespoň blížily švédské realitě.

O švédské praxi, která se později rozšířila i do dalších zemí (nikoliv však do Dánska), psal před několika lety také ihned.cz.

V kontexu výroku je zřejmé, že neziskovým sektorem v Brně Onderka myslí ty organizace, jimž město poskytuje nějaké dotace. Např. pro letošní rok jde o 64 organizací. Celkem pak v Brně sídlí 170 neziskovek (podle evidence nestátních neziskových organizací), což je znatelný rozdíl.

Pro rok 2014 byly naplánovany dotace (xls.) ve prospěch nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby ve výši 47 050 000 Kč. Pro rok 2013 (xls.) tato částka činila 44 050 000 Kč. Město tedy navýšilo příspěvěk pro neziskovky o 3 miliony, nicméně vycházelo z nižšího základu a ani po tomto zvýšení se nedostalo na úroveň 50 milionů.

Z těchto všech organizací se nám podařilo dohledat, že problematikou prostituce se zabývá pouze Rozkoš bez rizika, nejde tedy o část organizací, jak uvádí primátor Onderka.

Schválené dotace této organizaci od města Brna byly v letech 2012 (xls.), 2013 (xls.) a 2014 (xls.) vždy 50 tisíc Kč na rok. Je tedy pravdou, že dotace neziskovkám obecně rostly i přes úspory u příspěvkových organizací (informace České televize), nicméně na problematiku prostituce u zmíněné organizace dotace města nevzrostla.

Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící a to vzhledem k některým nepřesnostem ve výroku primátora Onderky. V kontextu diskuze o prostituci a podpory města neziskovkám (neziskovce), která se tématu věnuje, je nejvýznamnější fakt, že město jí podporu během posledních tří let nezvýšilo, což Onderka ve svém výroku naznačuje.