Přehled ověřených výroků

Objem obchodu mezi Polskem a Čínou je větší než než česko-čínský obchod. Podle posledních dostupných dat Eurostatu za prvních šest měsíců roku 2013 činil český vývoz do Číny 706 milionů eur, polský pak 756 milionů; dovoz do Polska byl v objemu 3 941 milionů eur oproti českým 3 069 milionům.

Pro podporu vzájemných vztahů pořádá od roku 2013 Polsko také Polsko-čínské fórum, nad nímž převzalo záštitu polské ministerstvo zahraničí. První ročník se konal v Gdaňsku, druhý pak v čínském Kuang-čou (Guangzhou).

Polsko také chce "aby se čínské firmy podílely na výstavbě infrastruktury ale primárně, aby investovaly do produkce v Polsku a tak pomohly k reindustrializaci Polska".

Již v roce 2009 dostala čínská firma COVEC v Polsku zakázku na stavbu dálnice (ta však nedopadlo velmi dobře). V roce 2012 pak tehdejší polský předseda vlády Donald Tusk na návštěvě v Číně přislíbil hlubší spolupráci s Čínou, přestože si neodpustil zmínku o nutnosti dodržování lidských práv. V této době České republika ještě v zahraniční politice prosazovala lidskoprávní otázky. Změna přišla až s nástupem Jiřího Rusnoka na post premiéra, potvrzena byla později prohlášeními dnešního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka.

Dne 5. května se před ministerstvem sešlo shromáždění k podpoře svobodného Tibetu. Dopis, který byl adresován ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi, ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřímu Dienstbierovi i předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, zveřejnila právě organizace Potala. Mezi signatáři jsou všechny Martinem Bursíkem zmíněné subjekty. Odpověděla jim ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Běla Hejná. Na zmíněné petici je v tuto chvíli dokonce přes 15 000 podpisů.

Slova Martina Bursíka jsou tedy pravdivá.

Milan Urban z ČSSD předložil pozměňovací návrh (.doc) k zákonu o registru smluv (ve finále se k návrhu přihlásil poslanec Zemánek), včetně důvodové zprávy, podle něhož jen v roce 2014 v součtu činily transfery podnikatelským subjektům ze státního rozpočtu 68,60 mld. Kč. Proto žádá, aby limit pro stanovení povinnosti zveřejňovat smlouvy činil 20 miliónů Kč, které daná společnost v daném rozpočtovém roce obdrží z veřejných rozpočtů.

Návrh zněl: "(1) Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož ismlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je „obchodní korporace zapsaná ve veřejném rejstříku podle zvláštního zákona1, která v rozpočtovém roce použije, obdrží nebo bude hospodařit či spravovat finanční prostředky z veřejných rozpočtů v celkové výši nad 20 mil. Kč.“

Co se týče druhé části výroku, pro schválení tohoto pozměňovacího návrhu bylo třeba 86 hlasů. Pro však hlasovalo pouze 63 poslanců, návrh tedy přijat nebyl. Proti hlasovali skutečně poslanci hnutí ANO, dále se zdržel klub KSČM (v logice hlasování se vyslovili zdržením se proti tomuto návrhu), KDU-ČSL, část klubu ČSSD a nezařazení poslanci.

V kritice hlasování klubu ANO (tedy že bránilo podnikatelské aktivity svého předsedy) se ovšem Kalousek dopouští značného zavádění. Všechny společnosti podle zákona o registru smluv musí zveřejňovat své smlouvy se státem (resp. s povinnými subjekty) i bez tohoto návrhu (tedy i Agrofert). Pozměňovací návrh poslanců Urbana/Zemánka by znamenal, že by společnosti, které dostanou na dotacích přes 20 milionů korun ročně, musely zveřejňovat v registru smluv všechny své smlouvy.

Jana Černochová je poslankyní od roku 2010. Ve Sněmovně byla nejdříve místopředsedkyní Výboru pro obranu a bezpečnost. Ten se v prosinci 2011 rozdělil na Výbor pro obranu, jehož byla místopředsedkyní až do rozpuštění Sněmovny v srpnu 2013, a Výbor pro bezpečnost, jehož členkou byla do srpna 2012.

V novém volebním období je Jana Černochová opět členkou obou těchto výborů.

Zároveň je starostkou Prahy 2. Na pozvánce na akci IVČRN však byla skutečně uvedená jako poslankyně.

Podle současné zákonné úpravy jsou dividendy daněny dvakrát. Příjmy z kapitálového majetku jsou předmětem § 8 zákona č. 586/1992. Sb. K prvnímu zdanění dochází při vygenerování zisku, z něhož jsou následně vypláceny dividendy, a ty jsou zdaněny taktéž. Při vyplácení dividend platí pro fyzické i právnické osoby stejná 15% daň (§ 36).

Jak uvádí server měšec.cz, jednou z praxí, jak se vyhnout danění dividend, je přesunout firmu do země, kde je daň z dividend nulová, pak se dani vyhne a dividendu inkasuje v plné výši. Menší subjekty jsou pak nuceny jít cestou, že zisk ihned investují a k vyplacení dividend ani nedojde.

Poslední návrh na zrušení daně z dividend předložila Nečasova vláda. Senát ale v době vlády Jiřího Rusnoka balíček daňových zákonů v září 2013 zamítl a předloha zákona zanikla, protože Poslanecká sněmovna byla v tu dobu rozpuštěna.

V souvislosti s posílením ochrany vnějších hranic EU se v dubnu 2015 dohodly evropské státy na posílení rozpočtu agentury Frontex, která má ochranu vnějších hranic unie na starosti. V rámci tohoto posílení také jednotlivé země mají za úkol vyslat odborníky a techniku. Podle posledních zpráv však zatím evropské státy nabídly jen 48 z požadovaných 775 odborníků.

V Evropské unii fungoval v letech 2007-2013 Fond pro vnější hranice (External Borders Fund, EBF), z jehož celkového rozpočtu (strana 12) 1,8 miliardy eur putovalo do Itálie 250 milionů a do Řecka 208 milionů eur, celkem tedy přibližně 458 milionů eur. Největším příjemcem prostředků z Fondy bylo Španělsko.

"Audit ukázal, že EBF přispěl k řízení vnějších hranic a posílil finanční solidaritu. Další přidaná hodnota EU však byla omezená a celkový výsledek nebylo možné změřit kvůli nedostatkům v monitorování odpovědnými orgány a závažným vadám hodnocení ex post, která prováděla Komise a členské státy," píše Evropský účetní dvůr ve svojí zprávě, kde shrnuje výsledky fondu.

Pro rozpočtové období 2014-2020 se pak nástupcem EBF stal Fond pro vnitřní bezpečnost (.pdf) s rozpočtem téměř 7 miliard eur. I zde se přerozdělují prostředky prostřednictvím národních programů. Část prostředků na ochranu vnějších hranic tedy bude rozdělena prostřednictvím agentury Frontex, kde budou pod kontrolou odborníků ze všech států, část ale bude i nadále přerozdělována prostřednictvím podobného mechanismu jako v předchozích letech a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť s Kalouskem rozhodně KDU-ČSL neopustila při formování TOP 09 polovina jejích členů.

TOP 09 byla zaregistrována ministerstvem vnitra 26. června 2009. Miroslav Kalousek byl členem přípravného výboru strany, tudíž jej za jednoho ze zakladatelů můžeme počítat. Situaci před založením TOP 09 z pohledu Kalouska popsal v květnu 2009 server Idnes.cz.

Co se týká poloviny KDU-ČSL, kterou měl Kalousek s sebou do nové strany vzít, je tato kvantifikace zjevně nadsazená. KDU-ČSL je strana s (na české poměry) velkou členskou základnou dosahující desítek tisíc členů. Podle studie institutu CEVRO (.pdf, 2014) měla TOP 09 v době svého vzniku zhruba 2 500 členů, což je pouhý zlomek tehdejšího členstva strany lidové.

Andrej Babiš s odkazem na polovinu KDU-ČSL zřejmě mířil na polovinu poslaneckého klubu této strany. V roce 2006 získali Lidovci pod vedením Kalouska ve volbách 13 mandátů. Při štěpení klubu v roce 2009 opustilo stranu celkem 5 poslanců včetně samotného Kalouska.

Kdo přesně doprovázel Doubravu v Luhaňské oblasti nelze zjistit. Podle fotografie z profilu Ladislava Zemánka to ale mohl být Alexandr Gegalchiy, který je Ukrajinec žijící v Česku.

Slovenským pozorovatelem byl (anglicky) Viliam Longauer, jestli ale byl v tříčleném pozorovatelském týmu s Doubravou, se nepodařilo dohledat.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2016 byl navýšen o 16 miliard Kč, přičemž však plánovaný deficit státního rozpočtu zůstal v porovnání s původním návrhem z června 2015 nezměněn a to ve výši 70 miliard korun. O finální podobě rozpočtu se bude jednat 9. září a do konce měsíce jej vláda musí schválit a poslat ke schválení Poslanecké sněmovně.

Podle posledně zveřejněné zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu (odkaz v tomto textu), která shrnuje import ropy do České republiky za rok 2013, je Kazachstán skutečně naším třetím největším dovozcem ropy, a to po prvním Rusku a druhém Ázerbajdžánu.

Ještě před dvěma lety činil vzájemný obchodní obrat mezi ČR a Tádžikistánem 8,5 milionu USD. Za hlavní brzdu této obchodní spolupráce považuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR právě nezplácený dluh Tádžikistánu vůči ČR. Nesplacená částka se týká dříve dodaného zařízení pro cementárnu v Dušanbe. Letos pak server businessinfo.cz a MZV ČR informují (v oddílu 7.5.) o posunu v této věci:

" Vysoká zadluženost RT je hlavní příčinou dlouhodobě nespláceného dluhu podniku 'Tadžikcement' vůči EGAP, a.s. z pojistné události za dřívější dodávku zařízení pro cementárnu českou společností Inekon Group. Současná výše dluhu s příslušenstvím činí cca 2,5 mil USD náklady na výlohy z vyhrané arbitráže u soudu v Moskvě. EGAP, a.s. byla nucena přistoupit v r. 2013 k vymáhání dluhu soudní cestou. Za přispění MZV ČR se podařilo v r. 2014 přimět společnost „Tadžikcement“ k obnovení jednání s EGAP, a.s. o dalším postupu vypořádání dluhu, která se uskutečnila za přispění premiéra RT K. Rasulzody."