Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016.

Na základě analýzy plánovaných výdajů státního rozčpotu pro rok 2016 (.pdf) a jejich porovnání s čísly za rok 2015 jsme identifikovali následující signifikantní nárůsty:

- kapitola 501 - Platy se navýšila o 10 %, tj. 6,5 miliardy korun,
- kapitola 513 - Nákup materiálu o 19 %, tj. o 1 miliardu korun,
- kapitola 521 - Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům o 18 %, tj. 7,8 miliardy korun,
- kapitola 532 - Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 21 %, tj. 21,5 miliardy korun,
- kapitola 549 - Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu o 15 %, tj. 2 miliardy korun,
- kapitola 633 - Investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně o 33 %, tj. 7,3 miliardy korun.

Z tohoto přehledu je patrné, že navýšení výdajů oproti loňskému roku zdaleka neputuje jen na platy. Navíc nárůst platů například u zmíněných učitelů má činit pro rok 2016 3,3 % - tento růst byl zachován i v roce 2011, kdy se jinak platy ve státní sféře plošně snižovaly.

Kateřina Perknerová naráží na rozhovor Miloše Zemana pro Frekvenci 1, v němž v čase od 13:18 mluví o Ukrajině a pochodu k výročí narození Stepana Bandery.

Odkazujeme se i na Twitter komentátora deníku Právo, Alexandra Mitrofanova, jenž přikládá video přímo v reakci na původní prohlášení prezidenta Zemana v pořadu Pressklub Frekvence 1 a píše: " Jediná smrt tam je Smrt nepřátelům (ne Polákům či Židům) ".

Zmíněná údajná hesla zveřejnil blogger Břetislav Olšer, a to 3. ledna 2014. Tento text Olšera převzal 4. ledna server Czech Free Press (nutno podotknout, že jde o tentýž text). Ve stejný den pak byl vysílán zmíněný Pressklub Frekvence 1, v němž tuto informaci použil prezident Zeman.

V úterý 6. ledna pak vydal server Novinky.cz (autor Michal Švec) článek " Demonstranti v Kyjevě podle Zemana volali Smrt Židům. Záznamy to ale nedokládají", který popisuje výše zmíněný server skutečně jako proputinovský a protiamerický a uvádí také, že Hrad odmítá sdělit zdroj, z něhož prezident Zeman v rádiu v této věci čerpal.

7. ledna pak vydal blogger Olšer další článek, ve kterém k uvedenému uvádí: " Řekl totiž ( Zeman – pozn. Demagog.cz ), že demonstranti v Kyjevě měli křičet: Smrt komunistům a židům. Znám Kyjev (pokračuje Olšer – pozn. Demagog.cz) , nesnáším Banderu a věřím, že zmíněné redakce mají jistě jazykově vybavené pracovníky, takže jim nebude činit potíž, přeložit z videa to, co lidé v průvodu vykřikovali. Přitom vůbec nejde o to, jestli skutečně vykřikovali to, co bylo řečeno, podstatné je, že nesli fotografie Bandery, vlajky UPA a uniformy nápadně podobné těm nacistickým; ať však řekl Miloš Zeman, co řekl, měl pravdu, byť by to v ten konkrétní den vůbec nezaznělo, minulost toho však byla plná a neměla by být, aby neměly redaktorky možnost lhát…" Z dostupných informací tedy vyplývá, že jediným zdrojem Miloše Zemana v prohlášení o Kyjevské demonstraci byl právě Břetislav Olšer, jenž informaci použil na svém blogu i na zmíněném serveru.

Zda je server proputinovský a protiamerický necháváme na posouzení čtenáři s odkazem na záložky Rusko a Amerika na tomto webu.

Samotná událost (tedy zásah kvůli vydání knihy) skutečně proběhla a po ní také byla policie kritizována jednak za necitlivé načasování (ze strany muslimů i ministra vnitra) a také také necitlivý přístup (např. zmiňované boty). Muslimská komunita ovšem vydala také prohlášení, v němž policii samotný zásah neupírá, pozastavovala se nad výše uvedenými nuancemi.

Nakolik jde tuto kritiku považovat za "stupňování agresivních požadavků" (Konvička mluví o jediném izolovaném případě) necháme na posouzení čtenáře a výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se jedná spíše o interpretaci samotného Martina Konvičky.

Policejní zásah (video) v pražské muslimské modlitebně z dubna 2014, jehož důvodem mělo být podle policie " podezření z vydání a distribuce knihy, která šíří rasismus, antisemitismus, xenofobii a násilí proti takzvaným méněcenným rasám" – skutečně vyvolal nesouhlas české muslimské komunity.

Její představitelé se nejprve ohrazovali pouze proti načasování (při páteční motlitbě - což kritizoval i ministr vnitra) policejní akce. Předseda Ústředí muslimských obcí v ČR Muneeb Alrawi například tehdy prohlásil:

" Respektujeme, že policie mohla zasáhnout a zásah neupíráme. Ale způsob a načasování budeme chtít vysvětlit. Jenom tím přitáhli pozornost médií a nahnali vítr do plachet těm, kteří jsou proti muslimům."

Později oznámili muslimové, že podají proti jednání stížnost, kde si mimo jiné skutečně stěžovali i na to, že policisté přišli obutí na jejich svaté místo, kde se každý musí zout.

Kritika policie stran také zazněla v den zásahu v hlavních zpravodajských relacích komerčních televizí:

TV Nova - "Šli v botách jako do toho mešita a tohle to, trošičku špatně, bohužel. "

FTV Prima - "svědek zásahu--------------------
Policie nás zajistila a lustrovala, nic jinýho. To znamená, že jsme nemohli všichni lidé, kteří tam byli, neměli možnost zvednout hlavu, protože pořád jsme dostávali pokyn, že hlava musí být dole.

Nikola VEVERKOVÁ, redaktorka
--------------------
A podobně popisují muslimové i policejní zákrok v mešitě na Černém Mostě.

svědek zásahu
--------------------
Je veliký jako ponižování jako muslimů v České republice. Za prvé to není poprvé, jako dělají, takové ponižování, jak teďko šli prostě a šlápli jako do modlitebny a já nesouhlasím s tím.

Nikola VEVERKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle policie je ale razie standardní a detektivové zvolili co nejcitlivější formu vyšetřování.

Pavel HANTÁK, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu
--------------------
Postupujeme s maximální možnou mírou ohleduplnosti vůči nezúčastněným osobám a při respektování svobody vyznání. "

Stejně tak kritizoval policejní akci i ministr vnitra Milan Chovanec. A přestože policejní inspekce později neshledala žádné pochybení, ministr policisty pokáral doporučením, aby příště lépe vážili své kroky.

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako zavádějící, neboť strana neměla sice problém jak s kontrolou v Poslanecké sněmovně, tak i zřídila transparentní účty, nicméně sněmovní kontrola je v podstatě formální a transparentní účty nedokládají průhledně výdaje strany.

Informace o výhradách kontrolního výboru Poslanecké sněmovny vůči ODS kvůli jejich financování nebyla nalezena, lze tedy předpokládat, že výhrady nebyly žádné. Ke kontrole hospodaření v kontrolním výboru je ale třeba uvést, že reálně je kontrola výborem veskrze formální. K tomu uvádí web Ministerstva vnitra (k zlepšení transparentnosti financování politických stran):

" Hospodaření politických stran je v současné době upraveno v zásadě pouze zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, konkrétně § 17 až 20b. Zákon částečně upravuje otázku darů politickým stranám (evidence dárců, omezení přijímání darů). Hospodaření politických stran také musí být auditované. Zároveň je v § 18 stanovena povinnost předkládat výroční finanční zprávy, nicméně tyto zprávy jsou nedostatečně podrobné. Zprávy jsou sice veřejné, ale pouze formou nahlédnutí do zprávy v papírové podobě v Kanceláři Sněmovny. Podle § 20a kontroluje jednou za rok Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny úplnost zpráv, v případě neúplnosti informuje Ministerstvo financí, které může vyvodit finanční sankce vztahující se k příspěvkům politickým stranám. Zcela ovšem chybí nezávislá obsahová kontrola, kterou Kontrolní výbor nevykonává (nemá na to ani kapacity, ani nezávislou pozici). Chybí podrobnější regulace volební kampaně a nedá se zjistit, jestli výdaje politických stran, například právě na volební kampaně, jsou skutečně zaneseny do účetnictví." Co se týká transparentních účtů ODS, tak na stránkách Komerční banky lze pak nalézt tři dostupné transparentní účty s nedávnými transakcemi. Jedná se o transparentní účet ODS - Senátní volby, Pro ODS - Pro budoucnost a ODS - transparentní účet.

Účet "Senátní volby" přirozeně strana zřídila k loňským volbám do třetiny Senátu. Jeho transparentost jsme ověřovali již v proběhlé kampani a došli jsme k závěru, že jde spíše o pro forma aktivitu než o reálný nástroj pro transparentní kontrolu. To dokládají naše analýzy výroků kandidátů ODS Vlasáka či Schwarze. Obecná výtka k senátnímu účtu byla taková, že strana jej sice měla zřízena, nešly přes něj ovšem sledovat konkrétní platby koncovým fyzickým či právnickým osobám.

Pokud se zaměříme na aktuální transparentní účet ODS, tak ten zaznamenává platby od 14. května 2014. Jednotlivé příjmy vůči účtu jsou zaznamenány skutečně transparentně, popsány jsou fyzické i právnické osoby, které straně darem přispěly. Ovšem problematické jsou výdaje strany, které jsou prostřednictvím účtu prováděny. Typicky jde o platbu např. z 9. dubna, 16. března nebo 27. února.

Pro ilustraci přikládáme printscreen zmíněných plateb.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Miroslav Kalousek sice v roce 2013 odpustil daně osobám postiženým povodněmi, nicméně v kontextu diskuze se oba řečníci bavili o odpouštěním daní firmám apod.

Prominutí daně ministrem financí bylo do roku 2010 možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo „zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení.“

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–11 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč.

Původní zákon byl nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech.

Přesto nemá Kalousek pravdu, když tvrdí, že po roce 2010 neodpustil daně žádný ministr financí. V roce 2013 totiž sám schválil prominutí daně poplatníkům postiženým povodněmi. Nicméně i tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde o svým způsobem "pozitivní exces".

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice v Česku skutečně příliš neřešíme, a to od vstupu do Schengenského prostoru.

Z komentáře k § 340 zákona č. 40/2009 Sb.:

"Po vstupu našeho státu do schengenského prostoru je toto ustanovení aplikovatelné pouze na tzv. vnějších schengenských hranicích (náš stát má pouze vzdušnou vnější schengenskou hranici – letiště ) a pouze při dočasném zavedení kontrol i na vnitřních pozemních hranicích. O dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích rozhoduje vláda nařízením."

Česká republika na něj tedy nerezignuje, nýbrž se z pochopitelných příčin příliš neuplatňuje.

Nepodařilo se nám dohledat veřejné vyjádření žádného z politiků ANO k jejich představám o tom, kdo by měl být v čele vyšetřovací komise, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Prezident Zeman během summitu NATO ve Walesu vzbudil mediální pozornost, když před schůzkou s ukrajinským prezidentem Porošenkem vyjádřil pochybnosti o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině a prohlásil, že Praha bude žádat jasné důkazy o jejich nasazení. Tímto postojem se odlišil od postoje ministra Zaorálka a vyvolal silnou reakci švédského ministra zahraničních věcí Carla Bildta. Po ostré kritice ze zahraniční i domácí politické scény však Zeman svá tvrzení změnil a připustil, že na Ukrajině jsou přítomni ruští vojáci.

Odlišný postoj však Zeman vyjádřil v předtočeném rozhovoru na Frekvenci 1, v oficiálním vystoupení ve Walesu pak již držel oficiální linii české zahraniční politiky.

Při červnovém setkání prezidenta Obamy a lídrů členských zemí NATO ve Varšavě Zeman kritizoval premiéra Bohuslava Sobotku za jeho výrok, v němž uvedl, že považuje posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě za chybu. Sobotkovo vyjádření původně vzbudilo nesouhlasné reakce i u samotných představitelů vlády. Ti ovšem po dalším jednání předsednictva označili svůj konflikt za nedorozumění a Sobotka výrok později upřesnil.

Na nedávném jednání prezidentů zemí Visegrádské skupiny a ukrajinského prezidenta Porošenka v Bratislavě se podle ČTK prezident Zeman s ostatními představiteli shodl v otázce ruské anexe Krymu, kterou označil za agresi (což je i oficiálním postojem české vlády).

Výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný. Pro jeho komplexnost jsme kontaktovali akademické historiky, s nimiž pracujeme na finálním hodnocení. Níže najdete souhrn problematiky tak, jak se jeví z veřejných zdrojů.

Arabové byli v 11. století v Evropě přítomni pouze na Pyrenejském poloostrově, kam pronikali od 8. století ze severní Afriky. V 8. století zde také založili chálífát s centrem v Cordobě. V 11. století se chálífát rozdrobil na několik částí, což umožnilo křesťanskému obyvatelstvu zahájit tzv. reconquistu – dobývání ztraceného území.

Impulsem pro zahájení křižáckých válek nebylo dění na Pyrenejském poloostrově, ale mocenské změny v Palestině. Do roku 1070 ovládali palestinské území Arabové, kteří umožňovali křesťanům přístup k poutnímu místu křesťanů, ke svatému hrobu. Po roce 1070 však byli Arabové přemoženi tureckými seldžuky, kteří přepadali a zabíjeli křesťany, narušovali obchodní cesty s Čínou a Indií a především začali podnikat výpady na Byzantskou říši.

Pro dokreslení situace je třeba nastínit, jak vypadala Evropa v 11. století. Šlechta v této době trpěla kvůli fungujícímu lennímu systému nedostatkem půdy – půda se dělila pouze dědictvím. Navíc do Evropy pronikaly zprávy o bohatství ve východním Středomoří.

Impulsem pro křížové výpravy byl postup Turků v Malé a Přední Asii. Byzantský patriarcha požádal o pomoc proti tureckým výpadům evropské panovníky i papeže. V roce 1095 tak papež Urban II. vyzval celou Evropu ke svaté válce, k osvobození svatých míst v Palestině. Výzva byla nadšeně přijata, papež navíc bojovníkům přislíbil ponechání dobyté půdy. Výprav se zúčastnila evropská šlechta, evropští panovníci, ale i jejich poddaní.

Na dobytých územích zakládali křižáci státy a stavěli hrady. Během 200 let podnikli Evropané celkem 8 křížových výprav. V průběhu čtvrté z nich dobyli i Cařihrad, který původně Evropu žádal o pomoc.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle dat Eurostatu byla v srpnu 2015 v České republice nezaměstnanost ve výši 5 % a byla tak druhá nejnižší v Evropské unii hned po Německu, které má ještě o půl procentního bodu nižší míru nezaměstnanosti.

Dodejme tedy, že za Evropu zde považujeme země Evropské unie. Možných definic slova "Evropa" je jistě více, v pochybnostech se však vždy přikláníme k variantě, která nejlépe odpovídá řečníkovu výroku.