V příštím období jsou možnosti čerpání dotací nastaveny trochu jinak. Jedná se o takzvané nadregionální či regionální investice. Půjde o akce, které se netýkají jedné samosprávy. My jsme v takzvaném trojměstí Olomouc, Prostějov a Přerov. Tyto tři samosprávy budou rozhodovat o použití dotací.
Operační programy v období 2014–2020 budou jiné než v předcházejícím období, tudíž bude jiné i čerpání financí. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.
V programovém období 2007–2013 existovalo osm tematických operačních programů (TOP) a sedm regionálních operačních programů (ROP).
V novém programovém období 2014–2020 bude větší prostor dán integrovaným nástrojům (.pdf, s. 17), jako jsou Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Všechny tyto nástroje jsou realizovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
ITI (.pdf, s. 124) budou uskutečňovány v metropolitních oblastech celostátního významu. Mezi ně patří i olomoucká aglomerace, vymezená třemi městy – Olomouc, Prostějov, Přerov.
Vzhledem k tomu, že se jedná o polycentrickou aglomeraci (.pdf, s. 124), nositel ITI je určen na základě dohody mezi partnery (v tomto případě jsou řídícím orgánem ITI zástupci měst Olomouc, Prostějov, Přerov).
Pokud tedy hovoříme o čerpání dotací z ITI, budou se na jejich správě podílet zmíněná tři města společně, což je novinkou oproti předchozímu programovému období. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.
Bylo slíbeno, že ty tři různé sazby (DPH – pozn. Demagog.cz) by měly platit pouze rok.
Výrok je označen jako pravdivý, jelikož předmětem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je problematika týkající se úpravy sazeb daně z přidané hodnoty – zavádí se druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %.
V tomto vládním návrhu, jenž byl schválen 2. července 2014, se však nehovoří o časovém omezení doby, po kterou by měla tato druhá snížená sazba platit, ani o rušení jakékoli jiné sazby DPH. Nicméně veřejně se k možnosti vrátit se ke dvěma sazbám vyjádřila náměstkyně ministra financí Simona Hornochová v Otázkách Václava Moravce 21. září. Doslova uvedla:
" Václav MORAVEC, moderátor-------------------- Umíte odhadnout, jak dlouhé tedy bude to provizorium existence třech sazeb daně z přidané hodnoty v Česku? Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------- No, my uvažujeme už o tom, že by se snížily právě v souvislosti se zavedením třeba té velmi diskutované elektronické evidence tržeb, to znamená, pak by to byl rok 2016. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jinak řečeno, by to bylo provizorium jednoho, maximálně dvou let? Ty tři sazby DPH? Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------- Ta třetí sazba DPH samozřejmě." Podobné prohlášení dal také ministr Babiš pro server Idnes. Uvedl : " Já určitě souhlasím, že jedna sazba by byla ideální. Určitě by bylo dobré, abychom snížili druhou sazbu tam, kde jsme začali a kde ODS a TOP 09 ji navýšily z 10 na 15 procent. Určitě třetí sazba není ideální, ale my na to vůbec nejsme připraveni. Ten rozpočet není na to připraven“. Dále řekl: „Zkusme se o tom bavit možná v roce 2016, pokud se nám povede finanční a celní správu dát do pořádku." Je tedy patrné, že ve veřejném prostoru proběhla informace o dočasnosti třetí sazby DPH, jež je otázkou jednoho nebo dvou let. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
...když se podíváte na počet narozených dětí v Brně za poslední roky, tak ten osciluje kolem 4 500, tam žádný výrazný nárůst v tomto smyslu není.
Počty narozených zveřejňuje ČSÚ na svém webu (.xsls).
roknarozených v Brně20043603200539062006405620074209200844902009457820104511201144012012436520134308
Mezi lety 2009 a 2013 docházelo k souvislému poklesu počtu narozených, a to v průměru o 68 dětí ročně. František Vížďa se nemýlí v tom, že počet narozených dětí neroste.
Systém veřejných zakázek přece nejde ovlivňovat tím, že tam bude někdo (jako příjemce), kdo tu pomoc zrovna potřebuje. To je konkurenční prostředí a my ani nemůžeme vybrat někoho s nějakými podmínkami, že tam bude subdodavatel takový a takový.
Systém zadávání veřejných zakázek se řídí zákonem o veřejných zakázkách. Ten v § 101 počítá s možností přednostního výběru dodavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením, což jako výjimka prolamuje obecnou zásadu rovnosti dodavatelů při výběru, vyjádřenou v § 6.
Zvýhodnění osob se zdravotním postižením při výběru (sub)dodavatele je tedy v zákoně explicitně dovoleno.
Preference ostatních sociálně znevýhodněných by bylo třeba konfrontovat právě s § 6 odst. 1, tedy čelit podmínce rovnosti a zákazu diskriminace (v tomto případě by se jednalo o diskriminaci pozitivní). Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť nejméně v jednom konkrétním případě lze nastavit podmínky tak, že se zvýhodní jistý dodavatel, a to plně v souladu s platnou legislativou.
Česká národní banka řekla, že příští rok bude inflace přes 2 %, to znamená důchodci si za této vlády vůbec nepomohou, ještě si pohoršili, zvláště ti chudí.
Vláda již dříve zrušila dočasnou úpravu, kdy v letech 2013–2015 měly penze růst jen o třetinu inflace a třetinu růstu reálných mezd. V roce 2015 se tedy důchody opět zvýší o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd.
Celkové zvýšení pro rok 2015 (při tomto způsobu valorizace a při započtení mimořádného navýšení) je vyčísleno na 1,8 %, v průměru 205 korun pro každého důchodce. To je méně, než s jakým růstem cen počítá ČNB pro rok 2015 – odhaduje, že se inflace bude blížit dlouhodobému cíli dvou procent.
Víte, pod to jednotné inkasní místo se schovala velká řada daňových změn, které šly proti občanům a ve skutečnosti zejména zaměstnancům zvyšovaly daňové zatížení.
Výrok je nepravdivý, jelikož vyjma skupinu vysokopříjmových obyvatel, by naopak zavedením jednotného inkasního místa došlo ke snížení daňové zátěže.
Vycházíme ze zákona č. 458/2011 Sb. (pdf.), o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon obsahuje mimo úprav pro zavedení jednoho inkasního místa (JIM) také plánované daňové změny.
Mezi tyto změny patří například:
Zvyšovat daňové zatížení zaměstnanců může z výše uvedených poslední položka, a to pouze části zaměstnanců s příjmy vyššími než čtyřnásobek průměrné mzdy.
Samotné zvýšení daně z příjmu z 15 % na 19 % při zrušení superhrubé mzdy (hrubá mzda 34 % soc. a zdrav. pojištění placeného zaměstnavatelem) pak snižuje výměr daně zaměstnavatele.
Dle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (pdf. str. 1,5) se
„zaměstnancům – vyjma úzké skupiny s příjmy nad 1 242 000 Kč - daně mírně snižují.“
„Průměrný zaměstnanec by od roku 2015 na daních a odvodech zaplatil o 2012 Kč ročně méně.“
My Piráti zveřejňujeme všechny takové kontakty v registru lobbistů na našich webových stránkách, kdyby nám pan Hudeček napsal, tak by to tam bylo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, 22. srpna 2012 byl Pirátskou stranou přijat tzv. předpis o lobbingu, který v § 4 uvádí, že:
(1) Představitelé strany mají povinnost zveřejňovat na systémech strany pro širokou veřejnost informace o svých lobbistických kontaktech, nestanoví-li tento předpis jinak (§ 5). (2) Zveřejňují se následující informace o kontaktech:a) okamžik, původce, způsob a průběh kontaktu, b) jména zúčastněných osob, zejména lobbistů a jejich klientů, c) uvedení záležitosti, které se kontakt týkal, d) popis zvláštního zájmu, e) všechny poskytnuté nebo slíbené výhody a plnění.
Odkaz na evidenci lobbistických kontaktů Pirátské strany naleznete zde.
Já se domnívám, že to v těch dvou miliardách snad ani není (Juroška mluví o financích na sběr prachu - pozn. Demagog.cz).
Jak spočítal v únoru ostravský magistrát, za sedmileté období 2007–2013 činily investice do životního prostředí dohromady 14,1 miliardy. V průměru tedy přibližně 2 miliardy ročně.
Tato částka zahrnuje následující položky (údaje za období 2007–2013 v tis. Kč):
Monitoring ochrany ovzduší11,968 Studie a strategické dokumenty na úseku ochrany ovzduší9,363 Osvětové akce na úseku ochrany ovzduší3,800 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku dopravy7,048,642 Čištění komunikací34,504 Nadlimitní čištění komunikací23,070 Humanizace řeky Ostravice - Cyklostezky (Projekt)94,797 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku energetických úspor (Projekty)256,140 Zeleň jako opatření ke zlepšení kvality ovzduší (Projekty)232,944 Studie a strategické projekty na úseku veřejné zeleně4,313 Veřejná zeleň - běžné výdaje1,013,154 Lesní hospodářství38,668 Ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova19,996 Vodní hospodářství a protipovodňová ochrana3,606,070 Odpady a Brownfields1,710,412
Jak je ze seznamu vidět, patří sem i čištění komunikací, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
České Budějovice už několik let tu regulaci tvrdého hazardu mají.
České Budějovice skutečně schválily regulaci hazardu už před třemi lety, 15. listopadu 2011. Nařídily tehdy, že výherní automaty skončí do jednoho roku a videoloterijní terminály je musí následovat nejpozději do konce roku 2014.
Už jednou bylo to čerpání peněz z EU kvůli neexistenci služebního zákona zastaveno, my jsme kvůli tomu přišli o miliardy korun.
Úvodem je třeba říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ústy svého prvního náměstka Daniela Brauna vyjádřilo v tom smyslu, že Dohodu o partnerství, která je pro čerpání dotací základem, nepodmiňuje schválením služebního zákona (.pdf., verze aktuální v prvním čtení). Jiné zdroje však uvádějí opak. Pro hodnocení problematického výroku toto ovšem není klíčové.
K pozastavení dotací v minulosti již skutečně došlo. Přesněji se jednalo o uzavření dohody ČR a EU. Podle ní ČR nebude žádat o poskytnutí financí, neboť EU by je tak jako tak do okamžiku přistoupení k opatřením vedoucím k zefektivnění celého procesu ani neposkytla. Nicméně, jak jsme v našich analýzách již dříve rozebrali, nebylo to výlučně z důvodu neexistence služebního zákona. Šlo spíše o celkovou nespokojenost s kontrolou odčerpaných peněz, jak popisují například servery Euraktiv, Ihned.cz či Český rozhlas. Tento nedostatek by služební zákon nevyřešil, tudíž v této části je výrok premiéra Sobotky zavádějící.
Při čerpání dotací skutečně hovoříme o částkách v řádech miliard korun. Na dočasné zastavení čerpání finančních prostředků z dotací EU bylo ovšem reagováno akčním plánem a v důsledku toho dle vyjádření MMR fakticky nedošlo k žádným finančním ztrátám. Jak je navíc v témže článku ministerstvem vysvětleno, možnost čerpat máme až dva roky zpětně, tedy až do konce roku 2015.
Závěrem je třeba dodat, že i přes možnost, že fondy byly či budou nedočerpány, nemůže toto být nutným a přímým důsledkem dočasného pozastavení možnosti čerpání peněz z fondů EU. To navíc tak jako tak nebylo zapříčiněno chybějícím služebním zákonem. Výrok premiéra Sobotky je tedy nepravdivý.
