Andrej Babiš
Agrofert za posledních 9 let odvedl do veřejných rozpočtů 19 miliard, do českého rozpočtu, do českých rozpočtů a dostává z českého rozpočtu jednu desetinu. Takže je to lež.
Při hodnocení výroku vycházíme z konsolidovaných účetních závěrek holdingu Agrofert. Jak vyplývá z dat shrnutých v tabulce níže celkový objem zaplacených daní v letech 2006–2014 byl 12,8 miliardy, přijaté dotace pak 7 miliard. To neodpovídá ani jednomu z čísel uváděných ministerem financí a majitelem Agrofertu Andrejem Babišem. Neodpovídá ani poměr, podle kterého dostává Agrofert desetinu toho, co do rozpočtu odvede. Za posledních 9 let sice Agrofert na daních odvedl více, než na dotacích dostal, ale poměr dotací k zaplaceným daním činí více než 50 %.
Zdroj dat: Konsolidované výroční zprávy holdingu Agrofert za roky 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014
Potom dneska ten dluh, který je 1683 mld. a ještě mimo kontrolu Ministerstva financí, je asi 130 mld. na účtech různých fondů a institucí.
Státní dluh k 31. 12. 2013 skutečně činil 1 683 mld. Kč.
Co se týká druhé uvedené částky, není nám jasné, o jakých penězích mimo kontrolu Ministerstva financí Andrej Babiš mluví. Patrně má na mysli prostředky různých státních fondů (.pdf), jež hospodaří s penězi státu, ale stojí mimo státní pokladnu, a podobných institucí.
Nepodařilo se nám dohledat konkrétní údaje k těmto penězům, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Možná by bylo dobré, aby pan Kalousek řekl, kolik dostal dotací pan Schwarzenberg, když on byl ministr financí a dostal 108 milionů korun, když byl předseda strany, ministr zahraničních věcí a první místopředseda vlády, 2010 a 13 dostal 106 milionů díky panu Kalouskovi.
Schwarzenbergova firma za jeho vicepremiérování sice dostala 108 milionů Kč na dotacích, avšak není možné říci, že tomu tak bylo „díky panu Kalouskovi“.
Schwarzenbergovaspolečnost Orlík nad Vltavou s. r. o. získala dohromady 108 454 010 Kč za roky 2010–13, kdy vládlNečasův kabinet s ministry Schwarzenbergem a Kalouskem.
Dotace jsou shromážděné vCentrálním registru dotací [1] a u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) [2].
Naprostá většina z této částky, 97 milionů, spadá na čtyři projekty: obnovu rybníků Sobík, Silvestr, Zhoř a Mlázovského rybníka.Program „podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků“ však spadá podMinisterstvo zemědělství (.pdf, str. 1), nikoliv financí, které tehdy vedl Miroslav Kalousek.
–
Děkujeme ministerstvu financí a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu za poskytnutí informací k výroku.
[1] potřeba v menu vybrat „poskytnuté dotace“ a zadat IČ 45023930
[2]tabulka zaslaná Státním zemědělským intervenčním fondem
Michaela Marksová
Ano, ty administrativní náklady, to by vám řeklo teda lépe ministerstvo financí, protože já jako to nepatří pod nás, ale ty jsou, pokud vím, v řádech desítek milionů.
S žádostí o poskytnutí informace jsme se obrátili na Ministerstvo financí, které prostřednictvím mluvčího Michala Žurovce potvrdilo tvrzení ministryně práce.
Citujme: "P okud se jedná o administrativní náklady vynaložené na zrušení II. pilíře na straně finanční správy a České správy sociálního zabezpečení, můžeme potvrdit, že se odhadem jedná o náklady v řádech desítek milionů korun. Jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu zákona o zrušení důchodového spoření (sněmovní tisk č. 493 - pdf. str. 16), bude se jednat o náklady na změnu IT systémů a administraci související s vypořádáním prostředků na straně Generálního finančního ředitelství (GFŘ), které se odhadují na 30,5 mil. Kč (tj. odhad nákladů na ukončení II. pilíře 20 mil. Kč odhad nákladů na vrácení peněz pro nekontaktní klienty penzijních společností 10,5 mil. Kč). Další náklady na straně státu na přijímání doplatků do I. pilíře se odhadují na několik desítek milionů, kdy se bude jednat o náklady jak GFŘ, tak České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), včetně nákladů na rozšíření evidence důchodového spoření v Registru pojištěnců. "
Milan Chovanec
Pan hejtman Rozbořil nemůže kandidovat podle našich stranických norem, je-li člověk obviněn, nemůže být na kandidátce.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože v novém volebním řádu ČSSD pro krajské volby se píše, že kandidát musí předložit čestné prohlášení, že si není vědom, že je obžalován nebo obviněn z úmyslného trestného činu. Což zjevně v případě hejtmana Rozbořila není možné.
"Část IIISestavování kandidátních listin§ 4Podmínky pro zařazení kandidáta na kandidátní listinu pro volby1) Na kandidátní listinu pro volby může být zařazen jen kandidát, který:
e) předloží čestné prohlášení, že si není vědom, že je obžalován nebo obviněn z úmyslného trestného činu a čestné prohlášení, že si není vědom, že je evidován jako osoba uvedená v § 2, odst. 1, písmeno a) nebo b) zákona č. 451/1991 Sb. V platném znění."
Jan Veleba
A je tady potřeba vidět to, že ceny obilovin, ale i řepky proti loňskému roku klesly. A to výrazně. Třeba u potravinářské pšenice ten pokles i u krmného obilí ten pokles je kolem dvou tisíc korun na tunu. U té řepky, kdo neměl podepsané termínované smlouvy, které se podepisují začátkem roku, termínované obchody s odběrateli, tak u té řepky jsou loňské ceny kolem 12 tisíc korun za tunu, je nyní cena třeba 8 tisíc korun za tunu.
Ceny obilovin v meziročním srovnání obecně neklesaly, pouze v případě krmného ječmene došlo k poklesu o 226 korun za tunu. Jak potravinářská, tak krmná pšenice zdražila. Totéž platí pro krmnou oves a kukuřici.
Pouze výkupní cena řepky výrazněji klesla. Dlouhodobě se její cena pohybuje mezi 10,5 - 12,5 tisíci korun.
Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Data v tabulce vycházejí z jím poskytnutých informací, které jsou dostupné zde (Dropbox):
VII. 2012 (Kč/t bez DPH)VII. 2013meziroční rozdílŘepka olejná1220110652-1549Pšenice potravinářská51615656+495Pšenice krmná46424815+173Ječmen krmný45454319-226Oves krmný38844427+543Kukuřice krmná47675210+443
Haló noviny
Ukrajina uvádí, že díky obchodním opatřením se letos v prvním pololetí její vývoz do EU zvýšil o čtvrtinu, tedy o 587 milionů dolarů (téměř 12,9 mld. Kč), což téměř vyvážilo snížení vývozu do Ruska, který téměř o čtvrtinu poklesl. Haló noviny, Úlitba Ukrajině, 24. 10.
Data ukrajinského statistického úřadu dokazují, že Ukrajina vyvezla do Ruska v období leden–červen 2014 zboží v hodnotě přibližně 5,7 miliard dolarů, což představuje pouze 76,7 % hodnoty ze stejného období v předešlém roce.
Pokud sečteme výsledky exportu do států EU, zjistíme, že ve sledovaném období představoval ukrajinský vývoz do těchto zemí téměř 123 % hodnoty za první pololetí roku 2013. Vývoz do zemí Evropské unie však tvořil částku 9,48 miliard dolarů, což představuje narůst o více než 1,2 mld. dolarů oproti prvnímu pololetí 2013 (kdy hodnota exportu do EU tvořila přibližně 8,3 mld. dolarů).
Vývoz do Ruska se tedy snížil téměř o čtvrtinu, zatímco vývoz do EU o téměř čtvrtinu stoupl. Ovšem v absolutních číslech toto zvýšení představuje zhruba dvojnásobek Haló novinami uváděné částky, proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Pozn.:Ukrajinský statistický úřad neuvádí souhrnná data pro státy EU–výsledná hodnota exportu byla zjištěna sečtením hodnot za jednotlivé členské státy, resp. (v případě roku 2013) odečtením hodnot nečlenských států EU od hodnoty “Evropa”.
Miroslav Kalousek
Karolína KOUBOVÁ: Andrej Babiš přiznává, že je ve střetu zájmů, ostatně o tom se vědělo dlouho dopředu. Není to ale prostě tak, že Andreje Babiše lidé volili i s tímto vědomím a jeho střet zájmu vadí spíše opozici, než veřejnosti? Miroslav KALOUSEK: Víte, Andrej Babiš přiznal, že je tady ve střetu zájmů, ale naprosto zásadním způsobem klame o objemu toho střetu. On řekl: "Já jsem ve střetu zájmů a mám z toho 70 milionů." Tak 70 milionů je pro většinu lidí hodně peněz, ale on z toho nemá 70. Já znovu opakuji a myslím, že jsem to vypočítal naprosto přesvědčivě, že z těch 9 miliard na produkci Agrofertu všichni věnujeme 5 miliard.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, tvrzení Miroslava Kalouska o 5 miliardách pro Babiše jsme vyvraceli již dříve v našem blogu.
Miroslav Kalousek vychází z předpokladu, že za šest let, na které by měly být dotace schváleny, přijde státní kasa na úlevách ze spotřební daně o 9 miliard (viz důvodová zpráva zákona - .pdf, strana 17), což Andrej Babiš potvrzuje. Rozhodně ale nesouhlasí s ohromnou částkou, na kterou by si tímto měly jeho firmy přijít.
V OVM (video, čas 40:00) z 22. března 2015 Andrej Babiš přiznává, že v případě zrušení dotací na biopaliva by jeho podniky přišly ročně asi o 50 - 60 milionů. "Nějakých 50, 60 milionů. No bude. Ale celková ta dotace je 1,5 miliardy, tak já mám z toho asi 3, 4 %," řekl k tomu v Otázkách. Kalouskovy odhady zpochybňuje i v rozhovoru pro deník Právo. "Úleva není pro výrobce, ale pro distributory a konečné zákazníky – spotřebitele. Agrofert ve svých distribučních skladech a ve vlastní spotřebě biopaliv získá na těchto úlevách zhruba 70 miliónů ročně," odpovídá na dotaz ohledně výše podpory Andrej Babiš.
Miroslav Kalousek naopak tvrdí, že z těchto 9 mld. skončí na účtech Agrofertu více než pět. Odůvodňuje to velikostí trhu s biopalivy, kde produkce Agrofertu činí 60 %. To Babiš vyvrací ve zmíněném rozhovoru, uvádí údaj 38 %.
I kdyby se však jednalo o uvedených 60 %, ve zmíněném komentáři zdůvodňujeme, že je nepravděpodobné, aby celých 5 miliard zvýhodnění připadlo ve prospěch účtů firem koncernu Agrofert. Vzhledem k povaze spotřební daně bude profit z tohoto daňového zvýhodnění rozdělen mezi výrobce, distributory a profitovat by měl i konečný spotřebitel.
Tady v Praze 2 chodí daňová kontrola údajně jednou za 320 let a ve Voticích údajně každé dva, tři roky. Takže mimo Prahu jsou firmy obtěžované, Finanční správa tam stále chodí na kontrolu a tady v Praze to nemá kdo kontrolovat, takže sem přesídlily tisíce firem, které mají své provozy mimo Prahu, ale samozřejmě jsou registrovány tady.
Otázka nevyvážené periodicity rezonovala v médiích opakovaně. Praha 2 se opakovaně objevuje na prvních příčkách nejméně častých daňových kontrol opakovaně (2009, 2010, 2011, 2012,2013) a potvrzuje to i nejnovější analýza společnosti Terrinvest (.pdf) z roku 2014, podle níž kontrolu v Praze 2 lze čekat jednou za 284 let a ve Voticích každých 19/20 let. Zmínku o 320 letech přinesl server aktualne.cz: " Pokud by kontroly zůstaly stejně časté jako vloni, tedy bez zohlednění dlouhodobějších trendů, čekala by firmy spadající pod Finanční úřad pro Prahu 2 kontrola pouze jednou za 320 let". Jedná se ale jen o odhad pro rok 2013 vycházející ze souhrnné studie Terrinvest za období 2005–2012.
Stěhování sídla firmy do Prahy při zachování regionální provozu není žádný nový trend, dnes v Praze podle Generálního finančního ředitelství sídlí na virtuálních adresách až 43 tisíc firem. Výrok hodnotíme jako pravdivý, navzdory ilustrování nepřesnými údaji.
My máme obrovský problém, že se nepřijímají zákony, které jsou prospěšné pro občany této země. Ty, který jsme slíbili v programe, ano? A to jsou důležité zákony. A opozice to blokuje, takže musíme najít nějaký způsob omezit obstrukce a zdržování přijímání těch zákonů.
Během dosavadního funkčního období zablokovala pravicová opozice jednání o PSP čtyřikrát.
Poprvé k tomu došlo 27. listopadu 2015, kdy opozice zabránila obstrukcemi otevření třetího čtení zákona o EET. Zbylé tři jednací dny (11. a 18 prosince 2015 a 8. ledna 2016) TOP 09 společně s ODS blokovaly jednání během třetího čtení zmíněného zákona.
Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významamné tržní síle.
