Demagog.cz

Česko hledá prezidenta

Prezidentský duel na TV Prima byl, jak ostatně stanice avizovala, v mnoha ohledech nestandardní. Mimo jiné jsme měli poprvé možnost vidět oba kandidáty ve vzájemném předvolebním klání. A i když některé výroky již znáte z našich předchozích analýz, přišla řeč i na nová témata a některé poněkud osobní otázky. Studio bylo nabité emocemi, takže doufáme, že naše ověření diskuze a fakta, které v něm přinášíme, ve vás vzbudí alespoň podobně silné dojmy a pocity. 

Ověřili jsme
Česko hledá prezidenta ze dne 23. ledna 2018 (moderátor Karel Voříšek)

7 z celkově 42 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Až na jednu výjimku, která se jmenuje Jiří Drahoš, všichni čeští politici souhlasí s tím, že bychom na naše území neměli přijímat nelegální migranty. !

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť veřejná vyjádření Jiřího Drahoše neukazují, že by byl mezi českými politiky ve vztahu k migraci nějak unikátní. Zemanovo tvrzení o tom, že Drahoš souhlasí s přijímáním nelegálních migrantů, nemá oporu v realitě.

Miloš Zeman tímto způsobem označil Jiřího Drahoše zřejmě na základě Drahošova tvrzení, kdy Drahoš v červnu 2017 řekl, že „přijmout nějakých 2 600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.“

Ilustrovat takto jeho „vítačství“ je tedy samo o sobě přinejmenším zavádějící. Drahoš také podepsal Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Drahoš se již dříve vymezil proti tomu, že by mělo jít o výzvu pro přijímání imigrantů.

Proto se zaměříme na názor Jiřího Drahoše na migraci. Jiří Drahoš dle svých vyjádření nesouhlasí s nelegálními příchozími. Své názory na migraci Jiří Drahoš prezentuje na svém oficiálním webu.

Jiří Drahoš se jasně (stejně jako další čeští politici - např. Andrej Babiš) staví proti uprchlickým kvótám.

Přerozdělování uprchlíků na základě kvót je neúčinné a dokonce politicky škodlivé. V celé střední a východní Evropě kvůli tomu roste nedůvěra k samotnému projektu Evropské unie.

Proti nelegální migraci Jiří Drahoš navrhuje řešení (které je v zásadě podobné jako řešení samotného Miloše Zemana): tedy zastavit migraci již na vnějších hranicích. Riziko příchodu nelegálních migrantů a teroristů by Jiří Drahoš eliminoval posílením tajných služeb a důslednější identifikací příchozích.

Je jasné, že tolik lidí, kolik je dnes v pohybu, Evropa prostě nepobere a neuživí. Proto musíme ty obrovské toky zastavit už na vnějších hranicích. Zároveň se musíme bránit riziku příchodu teroristů posílením tajných služeb a navýšením kapacity pro identifikaci přicházejících. Právě takovou pomoc česká vláda nabízí Itálii, kde je v současnosti problém největší.

Kontrola příchozích migrantů by se dle Jiřího Drahoše měla zabývat i důkladnějšími vstupními pohovory.

Při vstupních pohovorech na evropských hranicích je důležité zjišťovat nejen totožnost uprchlíků, ale také jejich ochotu adaptovat se k našim hodnotám a normám. Kdo pokládá hodnotu snášenlivosti, princip rovnosti mužů a žen a respekt k lidským právům za neslučitelné s vlastním světonázorem nebo s věroučnými dogmaty, nemá v Evropě co pohledávat.

Jiří Drahoš se v rozhovoru pro Info.cz postavil i proti ekonomickým migrantům (především z Afriky a dalších lidnatých zemí).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem zatím o panu Drahošovi ve svých vystoupeních prakticky nikdy nemluvil. Dokonce když se mě moderátor televize Nova ptal, proč tam pan Drahoš není, tak jsem říkal, že nemluvím o lidech, kteří tam nejsou.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože se Zeman k Drahošovi a jeho slovům vyjádřil již několikrát osobně, navíc jej soustavně a dlouhodobě napadá skrze svého tiskového mluvčího.

Miloš Zeman při ohlášení své druhé kandidatury na prezidenta prohlásil, že nebude útočit na své protikandidáty. Nicméně např. na TV Barrandov uvedl v souvislosti s inzerátem, který spojuje Drahoše s migrací, že: “ Pan Drahoš je spojen s migrací, v tomto případě se jedná o pravdivé téma. Loni v červnu v Lucerně prohlásil, že 2600 imigrantů klidně vydržíme. Protože je migrace citlivé téma, tak spojení pana Drahoše s migračním přístupem je logické a oprávněné.”

Při své návštěvě Jihomoravského kraje Zeman na dotaz týkající se Drahošových slov o nebezpečí ovlivnění voleb v ČR ze strany zahraničních tajných služeb uvedl, že “ Myslím, že to je pouze zoufalý pokus upozornit na sebe šířením konspiračních teorií ” a “ Člověk by snad neměl považovat občany za nesvéprávné ”.

Na stejné téma pak promluvil Zeman i ve svém Vánočním poselství, když řekl: “ Věřím, že nedojde k tomu, že se budeme obviňovat z toho, že výsledky minulých parlamentních voleb byly zmanipulovány zahraničními rozvědkami. Je to ubohé, je to trapné a je to urážející.

A podobně i v projevu na konferenci SPD, kde pronesl: “ Když nejmenovaní politici, nebo kandidáti na politiky, oznámili, že naši voliči v minulých parlamentních volbách byli ovlivněni zahraničními rozvědkami. Nuže dobrá, oni neřekli, jestli ruskými nebo americkými, i když asi mysleli spíše ty ruské. Nicméně já to považuji za drzou urážku českých voličů, kteří mají vlastní rozum, vlastní hlavu a kteří se nenechají manipulovat, nenechají si vymývat mozky, natož nějakou zahraniční rozvědkou, a ostatně ani si nedokáži představit, jak by se to dělo..

V rozhovoru pro Parlamentní listy Zeman na otázku, co říká na Drahošova slova o tom, že by o některých věcech, jako například otázka členství v EU, neměli občané rozhodovat v referendu, odpověděl: “ Myslím si, že je to neúcta k občanům, ať to řekl kdokoli, protože referendum je například ve Švýcarsku naprosto běžnou věcí ”.

Mluvčí prezidenta se k Drahošovi vyjadřuje ještě častěji. Například na svém facebooku zveřejnil během posledního půl roku desítky příspěvků zmiňující Jiřího Drahoše.

Závěrečná část výroku Miloše Zemana, že se v debatě na TV Nova vyjádřil (od 2:20), že se nebude vyjadřovat k Drahošovi, když není ve studiu, je pravdivá.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Ústavní zákon byl, pane profesore, zapotřebí jenom proto, protože to byla jediná cesta, jak obejít onu směrnici Evropské unie, neboť jak možná víte, ústavní zákon je nadřazený této směrnici. Běžný zákon nikoli.

Nehodnotíme, zda byl ústavní zákon jedinou cestou k obejití směrnice, hodnotíme pouze vztah unijního a vnitrostátního práva. Přičemž ani podle unijního, ani podle vnitrostátního výkladu, není ústavní zákon sám o sobě nadřazen evropské směrnici, naopak obecně platí přednost unijního práva. Podle názoru Ústavního soudu je však tato přednost omezena mezemi, které byly unijním orgánům členskými státy poskytnuty, mezi ně patří zejména základy státní svrchovanosti a materiální ohnisko ústavy. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Co se týče vztahu unijního a vnitrostáního práva, věc má 2 rozměry. První je pohled z hlediska unijního práva, a to zejména Soudního dvora EU, podle kterého (.pdf, str. 8, bod 3) před unijním právem “nemohou mít vzhledem k jeho povaze přednost vnitrostátní právní předpisy jakéhokoliv charakteru…” To znamená, že pokud je v rozporu unijní norma (ať už unijní smlouva, nebo sekundární předpisy jako např. směrnice) s vnitrostátní normou (tj. zákonem, a to i ústavním) členského státu, má přednost norma unijní. Neznamená to však, že se vnitrostátní norma ruší, pouze se na daný případ neaplikuje. Stručně řečeno slovy ústavního právníka, profesora Kysely, “stupeň právní síly není pro EU rozhodující.”

Druhý pohled pak představuje právo vnitrostátní. V rámci České republiky se k postavení vnitrostátního a unijního práva několikrát vyjádřil Ústavní soud (zejména v nálezech Cukerné kvóty III a Lisabon I a II). Ten zastává doktrínu, podle které jsou oba systémy relativně samostatnými, zároveň však uznává (část B, 4. odstavec) aplikační přednost unijního práva, avšak s výjimkou v případě, kdy by unijní právo porušilo základy státní svrchovanosti či podstatné náležitosti demokratického právního státu, tzv. materiální ohnisko ústavy. V případě rozporu s ním by nemohly být dané unijní akty v České republice závazné (bod 216).

Ústavní soud tak vlastně posuzuje, zda se činnost unijních orgánů a unijní právo obecně drží v mezích pravomocí, které jim byly poskytnuty (bod 216). Pokud se drží v mezích pravomocí, má unijní právo přednost před právem vnitrostátním.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Dostávám zprávy Bezpečnostní informační služby. Zatímco vy k nim nemáte přístup.(...) Ale to, že BIS vydala oficiální informaci, že vaše tvrzení je nepravdivé, to nemůžete popřít, protože to nebyla žádná tajná zpráva, ale veřejné sdělení.

Miloš Zeman sice dostává plnou, nezkrácenou verzi zprávy BIS. Drahoš však opakovaně mluví o veřejné části výroční zprávy BIS, která je dostupná na webu této instituce. Nepotřebuje tedy speciální přístup, který vyplývá z povahy funkce prezidenta nebo jiného ústavního činitele.

Stejně tak BIS ve svém prohlášení nikdy neoznačila podezření Jiřího Drahoše z ovlivňování voleb jako nepravdivé. 1. prosince 2017 vedoucí BIS - plk. Ing. Michal Koudelka - uvedl, že „v tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské“. Zároveň však dodal, že „vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova“.

BIS tak ústy svého ředitele Drahošovu informaci nepotvrzuje ani neoznačuje za nepravdivou, v prohlášení se píše o „nezákonném ovlivňování”, což je oproti Drahošem nastíněným obavám poměrně úzké vymezení.

Z obou důvodů je pak výrok hodnocen jako nepravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nicméně podle vašeho výkladu v podstatě by parlament nemohl přijmout jakýkoliv nový daňový zákon.

Zeman reaguje na to, když Drahoš odmítá zpětné zdanění církevních restitucí slovy: „Nevidím žádný důvod pro to, aby v této chvíli byl otevřen problém zdanění církevních restitucí, protože velmi podobně bychom mohli sáhnout postupně i [ke] zdanění jiných věcí.“

Rozdíl mezi zpětným zdaněním restitucí a novými daňovými zákony je však zjevný - daňové zákony udávají výši, vyměřovací základy a jiné aspekty daní, vždy však s působností do budoucna (budoucí příjmy, budoucí převody atd.) Například zákon o daních z příjmů se takto bez větší pozornosti novelizuje pravidelně několikrát do roka (byť často kvůli malým změnám při novelách jiných zákonů). Při zasažení do přijatého zákona o církevních restitucích by ale došlo k tzv. pravé retroaktivitě - změně směrem ke vztahům, které již vznikly. Ta je kvůli právní jistotě nepřípustná, jak jsme vysvětlili v jiném výroku. Takový krok by pak mohl čekat i přezkum Ústavním soudem a případné zrušení.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Byla to velmi těsná volba (při hlasování o restitucích, pozn. Demagog.cz) a nakonec rozhodl jeden jediný hlas, pokud si na to vzpomínáte, hlas trestně stíhaného poslance, tuším, že se jmenoval Pekárek, který potom šel krátce poté do vězení.

Zákon o církevních restitucích se vrátil do Poslanecké sněmovny po zamítnutí Senátem. Hlasování se uskutečnilo 8. listopadu 2012. K jeho přijetí bylo třeba alespoň 101 poslanců. Pro přijetí ale hlasovalo 102 poslanců, mezi nimi byl i poslanec Roman Pekárek (později skutečně odsouze n a uvězněn).

I kdyby se ale tohoto hlasování neúčastnil, zákon by byl přijat.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Prezident má ještě jednu možnost, a sice podání ústavní stížnosti (v kontextu projednávaného nařízení Dublin IV - pozn. Demagog.cz).

Výrok byl vysloven v souvislosti s možnou ústavní stížností vůči nařízení Dublin IV. Prezident nemůže podávat ústavní stížnost, pouze může podat návrh k posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem. To se však nevztahuje na nařízení, které je předpisem vzniklým až na základě mezinárodní smlouvy. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Nejprve je třeba si říct, že právem podat “běžnou” ústavní stížnost disponují pouze fyzické a právnické osoby, kterým bylo zasaženo do jejich základních práv a svobod, nikoliv prezident jako státní orgán. Prezident pak může podávat k Ústavnímu soudu návrhy týkající se zrušení zákona a přezkumu souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem.

Co se týče přezkumu souladu mezinárodního práva s ústavním pořádkem, Ústavní soud může posuzovat pouze soulad mezinárodních smluv, a to pouze ještě před jejich ratifikací. Nařízení jako předpis vydaný až na základě již ratifikované mezinárodní smlouvy je tak z návrhu na podání přezkumu vyloučen.