Dlouhodobá (ne)předvídatelnost vlády - Zbyněk Stanjura, Petr Gazdík, Jeroným Tejc, Pavel Kováčik, Kateřina Klasnová

Skutečně, zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (.pdf - str. 1-4) zmiňuje dokonce celkem 140 změn původního znění zákona ze dne 20. listopadu 1992.

Podle Státního závěrečného účtu ČR z roku 2011 (.pdf - str. 23) se na spotřební dani v letech 2009 až 2011 vybralo:

Rok200920102011Příjem ze spotřební

daně (mld. Kč)131,1138,3146,8

Jelikož rozdíl mezi příjmy ze spotřební daně v letech 2009 a 2011 činí 15,7 mld. Kč, tedy "zhruba 16 miliard", hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít tabulku ilustrující výběr DPH po měsících, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

V přehledu plnění státního rozpočtu lze najít výši výběru DPH za období leden-květen (75,66 miliard). Jediné, co lze konstatovat, tak že došlo k poklesu výběru oproti loňskému roku o 2,26 miliardy. Konkrétní údaje za měsíc květen však nemáme.

1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič v rozhovoru říká, že v květnu došlo k poklesu výběru, nespecifikuje však v jaké výši nebo poměru.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Přestože k původnímu návrhu zákona, který zavedl sazbu 17,5 %, podal srovnatelný pozměňovací návrh pouze Jiří Dolejš z KSČM (zde, .doc, str. 8), k pozdější úpravě zákona o DPH, která (k 9.říjnu 2012) čeká na projednání v Senátu podali návrhy také Adam Rykala (ČSSD) a Michal Babák (VV). Texty obou návrhů (.doc, str. 4,5 a 13) zahrnují zachování dvou oddělených sazeb daně.

Výrok předsedkyně posl. klubu VV je na základě dohledaných veřejných informací MFČR hodnocen jako pravdivý.

Ministerstvo financí zveřejnilo pokladní plnění státního rozpočtu za období leden až červen 2012. Co se týká DPH, tak uvádí: "Inkaso DPH představovalo 92,1 mld. Kč, tj. 41,6 % rozpočtu, což je o 6,9 procentního bodu nižší plnění než v červnu minulého roku. Meziročně kleslo o 2,5 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011." Je tedy zcela zjevné, že výběr DPH velmi významně zaostává za očekávanou predikcí výběru daně a to za oba kvartály roku 2012. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Kateřiny Klasnové jako pravdivý.

Na základě zákona č. 370/2011 Sb. přijatého dne 6. listopadu 2011 bylo od 1. ledna 2012 navýšeno DPH na 14% v případě snížené sazby a u základní sazby daně bylo ponecháno 20%.

Již na počátku roku 2012 se však v prognóze České národní banky objevil závěr, že v roce 2012 banka očekává stagnaci reálných mezd a vzhledem k navýšení DPH nižší kupní sílu obyvatel, jak uvádí server E15.cz. V září 2012 pak informoval ekonomický server ČTK Finančnínoviny.cz o poklesu reálných mezd, tudíž poklesla i kupní síla obyvatel.

Je také pravda, že občané vyřizují nemalou část svých pohledávek v zahraničí. Nutno však poznamenat, že tento trend má dlouhodobější charakter.

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Zbyňka Stanjury je na základě dohledaných hlasování Kateřiny Klasnové hodnocen jako pravdivý.

Zavedení druhého pilíře důchodové reformy je obsaženo v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (.pdf). Sněmovnou prošel tento zákon jako tisk 412. Co se týká samotného hlasování Kateřiny Klasnové, ta pro tento návrh zákona aktivně hlasovala v 1. čtení (13. července 2011), kdy se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu a dále jej pak aktivně svým hlasem podpořila ve 3. čtení (9. září 2011). Pro 2. pilíř důchodové reformy pak Klasnová hlasovala také po vrácení tohoto návrhu ze Senátu.

Předsedkyně poslaneckého klubu VV tak pro druhý pilíř penzijní reformy hlasovala ve 3. čtení, po vrácení zákona Senátem a v 1. čtení tento zákon podpořila tím, že hlasovala proti jeho zamítnutí.

Předmětný zákon, tedy zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, byl Senátem vrácen Poslanecké sněmovně, která toto veto Senátu přehlasovala 6. listopadu 2011, a to 346. hlasováním v poměru 109 hlasů pro zákon v nezměněné podobě a 70 hlasů proti. Postup schvalování zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Po schválení Poslaneckou sněmovnou byl zákon doručen k podpisu Prezidentovi ČR, který zákon nepodepsal, ale ani jej Poslanecké sněmovně nevrátil. Tento postup není vetem, a proto byl zákon předložen předsedovi vlády k podpisu, čímž bylo završeno jeho přijetí.

Český právní řád rozlišuje platnost zákona a jeho účinnost. Zákon se stává platným dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v tomto případě 28. prosince 2011 v částce 149 Sbírky zákonů pod číslem 426/2011. Nestanoví-li zákon jinak, platný zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po nabytí platnosti. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až § 29 a § 110, které nabývají účinnost 1. ledna 2012.

Základ druhého pilíře penzijní reformy je ale primárně upravován zákonem č. 426/2011 Sb. Podle informaci Ministerstva financí ČR je základem II. pilíře, to že " Občané, kteří budou účastníky II. pilíře, si budou moci na osobním účtu spořit prostředky tím, že odvedou část pojistného na důchodové pojištění (3 % z vyměřovacího základu) do II. pilíře (odvod do I. pilíře se jim tedy sníží). K této částce však budou muset přidat další 2 % z vlastních prostředků. Celkově tedy bude výše odvodu činit 5 % z vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se sníží odvod těchto občanů do I. pilíře, bude jim adekvátně krácen státní důchod z I. pilíře. " (MFČR, Základní aspekty reformy penzijního systému ČR)

Vzhledem ke zjištěným informacím hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.

Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).

Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.

Výrok Kateřiny Klasnové je spekulativní povahy a nelze jej na základě veřejných zdrojů korektně hodnotit. Proto je hodnocen jako neověřitelný.

Česká televize 18. července 2011 informovala o jednání K9, kdy špičky koaličních stran (ODS, TOP09 a VV) jednaly o parametrech rozpočtu a s tím souvisejících opatřeních, jak dosáhnout na plánovaný deficit (105 mld.). Návrhy (video - 0:40), se kterými přišel ministr financí Kalousek, byly podle informací České televize 2. Razantní škrty nebo zvýšení daní (především DPH). DPH by se měnilo tak, že všechny položky by byly nově v základní (19%) sazbě kromě léků, knih, noviny a časopisy. Jak však dokládá diskuze v těchto Otázkách Václava Moravce, výše sazeb DPH zaměstnávala koalici dlouhé měsíce a nejrůznější návrhy na nastavení základní, snížené, ba dokonce i jednotné sazby se různily.

Výrok Kateřiny Klasnové je hodnocen na základě dohledané legislativy z webu Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Tzv. daňový balíček, tedy komplex opatření, který obsahuje mimo jiné zvýšení sazeb DPH, byl po vrácení Senátem Poslaneckou sněmovnou zamítnut 5. září 2012. Prezident Klaus jej tedy ani vetovat nemohl.

Opětovně byl tento zákon předložen do Sněmovny a prošel 1. čtením 18. září 2012. To, že jde o identický návrh, dokumentují slova ministra financí Kalouska, která pronesl při projednávání 18. září: " Dámy a pánové, dovolte, abych jménem vlády předložil soubor novel zákonů, které tato Sněmovna již projednávala v prvním, ve druhém a ve třetím čtení. Byly Poslaneckou sněmovnou schválené, nebyly však Poslaneckou sněmovnou schválené poté, co je vrátil Senát." Výrok Kateřiny Klasnové tak přesně pojmenovává jak fakt, že daňový balíček nebyl vetován prezidentem (jelikož vetován být ani nemohl), tak i fakt, že vláda předložila do Sněmovny identický text, který je aktuálně projednáván.

Dle webových stránek Daňaři online a Berne.cz, které se zabývají daněmi se snížená sazba DPH postupně zvyšovala. Přesné údaje ukazuje následující tabulka: Datum platnosti DPH (od - do)Základní sazba DPHSnížená sazba DPH 01. 01. 1993 – 31. 12. 199423 %5 %01. 01. 1995 – 30. 04. 200422 %5 %01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %(10 %) zvýšeno vládou Jan Fishera01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 % Od 1. ledna 2013 má být v platnosti jednotná sazba DPH a to 17,5 %.

Z výše uvedených informací a zjištění z webu Vlády ČR vyplývá, že za vlády ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (v roce 2006) byla snížená sazba DPH 5%. Od té doby ČSSD nevládne a daň se zvyšovala s podporou ODS na výše zmíněné hodnoty.

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na 1deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dle údajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Dle dostupných informací o průběhu schvalování Zákona č. 362/2009 Sb., který zvýšil sníženou sazbu DPH z devíti na deset procent, tedy hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.

Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.

Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.

Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Nehodnotíme do jaké míry „této vládě trhy věří“, ale v současné době Česká republika skutečně dosahuje příznivého hodnocení ratingových agentur, např Moody's hodnotí ČR stupněm A1.

V červenci letošního roku úrok z českých dluhopisů činil 2,33%, v říjnu pak ČR vydala dluhopisy za 750 milionů euro s úrokem 2,871%.

Úrok z českých dluhopisů se tedy skutečně v poslední době pohyboval mezi dvěma až třemi procenty a druhou část výroku proto hodnotíme jako pravdivou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu hlasování z poslanecké sněmovny. Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla schválena 26.9.2012. Celkem hlasovalo 91 poslanců, z toho potom 10 poslanců za Věci Veřejné, přičemž jeden poslanec Věcí veřejných byl nepřihlášen a jeden byl omluven. Odkaz na hlasování naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - pro novelu zákona na konci roku 2011 hlasovala vládní koalice, ČSSD byla proti.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla projednávána 2. září 2011, na 22. schůzi Poslanecké sněmovny. Při projednávání novely zákony za ČSSD vystoupili poslanci Jaroslav Vandas, Bohuslav Sobotka, David Rath, Václav Votava, Milan Urban.

V 57. hlasování se pro vyjádřilo 99 poslanců, proti 68. Za ODS hlasovalo 40 poslanců pro, 1 proti, 8 poslanců nebylo přihlášeno a 4 byli omluveni. Z TOP 09 hlasovalo 37 pro, 1 poslankyně nebyla přihlášena a 3 poslanci byli omluveni. Za VV hlasovalo 19 poslanců pro, jeden nebyl přihlášen a jeden byl omluven.

Na 12. schůzi Senátu dne 7. října 2011 byl návrh zamítnut.

Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 6. listopadu 2011, ve 340. hlasování, Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění novaly zákona. Pro se vyjádřilo 110 poslanců, proti 70. Za ODS hlasovalo pro 50 poslanců, 3 nebylo přihlášeni, za TOP 09 hlasovalo pro 40 poslanců, 1 byl omluven, za VV hlasovalo pro 19 poslanců, 2 byli omluveni.

Jeroným Tejc zjevně mluví o vládní novele zákona o dani z přidané hodnoty, která byla sněmovně předložena 27. června 2012. Z aktuálního stavu projednávání jasně vyplývá, že v současné době je návrh ve stavu, kdy jej má projednávat Senát. Výrok je tak pravdivý, neboť poslanec Tejc přesně popisuje stav dané novely v Parlamentu.

Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.

Na základě bývalých volebních programů z archivu ODS hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.

ODS zahrnula rovnou daň poprvé ve svém koncepčním materiálech s názvem "Modrá kniha" (.pdf str 16) z roku 2004 , v němž slibovala zavést jednotnou 15% sazbu fyzických a právnických osob a DPH.

Následně se zmínka o rovné daňi objevila volebním program pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006 (.pdf str. 6) i z roku 2010 (.pdf str. 15).

Již v březnu 2011 byla v rámci vládní koalice uzavřena dohoda o upravení sazeb DPH, kdy tato změna měla sloužit ke kompenzaci výpadku příjmů v důsledku penzijní reformy, což uvedl na tiskové konferenci dne 10. března 2011 premiér Petr Nečas.

"Od 1. ledna 2012 bude základní daňová sazba ve výši 20%, snížená daňová sazba ve výši 14%. Od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení sazeb DPH do jedné sazby 17,5% a to bez výjimek,..." (1:33)

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Stanjura hovoří o téže metodické změně výběru daní, která podle Kalouska v květnu 2012 zapříčinila dočasný výpadek v daňových příjmech státu ve srovnání s květnem roku 2011. Konkrétně šlo o to, že " v roce 2012 byl květen zvolen jako měsíc vratek DPH ", což mělo zásadní vliv na následná meziroční srovnávaní.

Zde je vyjádření I. náměstka ministra financí ke změně způsobu výběru DPH a údajnému snížení meziročního výnosu.

Pro doplnění: zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. (.pdf)

Výrok Pavla Kováčika je na základě dohledaných konkrétních vrácených zákonů Poslanecké sněmovně prezidentem Klausem hodnocen jako zavádějící.

Vzhledem k nastavení výroku Pavla Kováčika je hodnocení postaveno následovně. 1. ze zmíněných vet je zjištěno, kolik zákonů bylo přijato tzv. na hraně - koalice vs. opozice. Následně je uvedeno, kolik vetovaných zákonů mělo širší sněmovní podporu - hranicí bude podpora alespoň ústavní většina pro zákon.

Celkem z přehledu prezidentských vet Václava Klause po dohledání vyplývá, že zákonů, které byly přijímány s menší sněmovní shodou, bylo skutečně většina. Konkrétně šlo o 41 zákonů.

Nicméně 14 zákonů, které prezident Klaus vetoval, bylo Sněmovnou přijato minimálně ústavní většinou. Šlo o tyto zákony:

1. Vládní návrh zákona o zoo
2. Novela z. o zemědělství
3. Novela z. o péči o zdraví lidu
4. Novela z. o St. fondu ČR pro rozvoj kinematografie
5. Novela z. na ochranu zvířat proti týrání
6. Novela z. o střetu zájmů
7. Novela z. o chemických látkách
8. Novela z. o podmínkách obchodování s povolenkami
9. Vl. n. z. o České národní bance
10. Novela z. o loteriích
11. Novela z. o ochraně ovzduší
12. N.z.o trestní odpovědnosti práv. osob a řízení proti nim
13. N.z. o změně zákonů v souvisl.s přij.zák.o tr.odpovědnosti
14. Vl.n.z. o podporovaných zdrojích energie

Pavel Kováčik má tak pravdu, že většinu zákonů vrácených prezidentem nebyla přijata nijak širokou shodou, nicméně již se mýlí v tom, že ty zákony, které byly přijímány širším konsenzem (min. 120 hlasů), nebyly prezidentem vraceny vůbec. 14 zákonů z 55, které Václav Klaus vetoval (na nichž byla široká shoda), je již značné množství, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Dle posledních informací Českého statistického úřadu (z 11. září 2012) má Moravskoslezský kraj 1 228 403 obyvatel, z nichž je podle volebního webu (volby do PS ČR 2010) Českého statistického úřadu 1 011 261 voličů. Moravskoslezský kraj je tak dle volebních stránek ČSÚ z hlediska počtu voličů největším krajem.

Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).

Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."

Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.

Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.

Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.

Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Výsledky krajských voleb 2004 jsou dostupné na webu volby.cz.

StranaVolební ziskODS 36,35% KSČM 19,68% ČSSD 14,03%

Jak dokládají volební zisky jmenovaných stran, výrok Zbyňka Stanjury sedí, je proto hodnocen jako pravdivý.

Zbyněk Stanjura byl dle informací z životopisu členem rady Moravskoslezského kraje v letech 2000 - 2008, členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje byl od roku 2000 do roku 2011.

Nemůžeme přirozeně ověřit, kdo prezidenta Klause prosadil, tedy zvolil v tajné volbě. Podle návrhů na jeho kandidaturu, tedy návrhu senátorů a návrhu poslanců z roku 2002, který obsahuje zejména, ne-li výhradně jména členů ODS, můžeme pouze potvrdit, že občanští demokraté Klause navrhli.