Důvěra vládě a (ne)vydání k trestnímu stíhání

Moderátor poukazuje na skutečnost, že Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil, a ptá se Patrika Nachera (ANO), zda není problém, že Babišova vláda přesto žádá Sněmovnu o důvěru. Nacher odpovídá, že vyslovení důvěry musí proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. 

Průběh žádosti o důvěru

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a teprve poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“ Ústava přitom začátek této lhůty váže na jmenování celé vlády, nikoli jen na jmenování premiéra.

Žádost o vyslovení důvěry vládě upravuje také jednací řád Poslanecké sněmovny, podle kterého předseda Sněmovny žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Důvěra Babišova kabinetu

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 a jeho vládu poté 15. prosince 2025, kdy začala běžet třicetidenní lhůta pro žádost o vyslovení důvěry. Vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru 13. ledna 2026.

Závěr

Patrik Nacher se nemýlí v tvrzení, že lhůtu pro vyřešení střetu zájmů je podle zákona možné prodloužit, zatímco vyslovení důvěry vládě má pevně daný termín. Ústava nicméně ukládá nové vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry do 30 dnů od jmenování celé vlády, nikoli jen samotného premiéra. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) se v kontextu diskuze vyjadřuje k problému střetu zájmů svého stranického šéfa a premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten totiž i měsíc od nástupu do čela vlády stále figuroval jako skutečný majitel koncernu Agrofert a prozatím nedokončil slibované převedení firmy do svěřenských fondů. Moderátor Lukáš Matoška se ptá, zda není potíž, že vláda žádá o důvěru, ačkoliv její premiér svůj střet zájmů zatím plně nevyřešil. Patrik Nacher v odpovědi tvrdí, že podle něj existuje zákonem stanovená 30denní lhůta, během které musí Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešit. Dodává, že se podle něj tato lhůta může ještě prodloužit pro „objektivní důvody“.

Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů v § 4 uvádí, že veřejní funkcionáři včetně členů vlády nesmí podnikat nebo zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Právě tyto činnosti mají veřejní funkcionáři povinnost „ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce“. Stejný paragraf dále specifikuje, že pokud vnější okolnosti neumožní veřejnému funkcionáři takový střet zájmů do 30 dní vyřešit, „v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti“.

Andrej Babiš nicméně v Agrofertu pozici ve statutárním orgánu nezastává a podle dat v obchodním rejstříku je ve vztahu ke koncernu „pouze“ držitelem akcií a jeho skutečným vlastníkem. Uvedený § 4, jehož text je součástí zákona už od roku 2006, výslovně neuvádí, že členové vlády nesmí vlastnit firmy. Řada právníků, mezi nimi např. ústavní právník Ondřej Preuss, proto v této souvislosti uvedla, že se zmiňovaná 30denní lhůta na Andreje Babiše za současných okolností nevztahuje. Ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti Jiří Kapras ovšem v listopadu 2025 pro server Seznam Zprávy řekl, že není jednoznačná shoda na tom, zda vlastnictví firmy definici „podnikání“ odpovídá, či ne.

Na Babiše jako na vlastníka Agrofertu se vztahují především paragrafy § 4b a § 4c, podle kterých nesmí firmy vlastněné veřejnými funkcionáři na úrovni členů vlády čerpat dotace a účastnit se zadávání veřejných zakázek. Třicetidenní lhůta se ale těchto paragrafů netýká. Povinnost nečerpat dotace a neúčastnit se veřejných zakázek tak pro Agrofert vznikla už v momentě, kdy byl Andrej Babiš uveden do funkce premiéra ČR. Některé instituce, jako např. Státní zemědělský intervenční fond, proto po Babišově jmenování pozastavily zpracovávání žádostí Agrofertu o dotace.

Závěr

Zákon o střetu zájmů v § 4 zakazuje členům vlády podnikat a zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Zároveň stanovuje, že člen vlády má povinnost ukončit takovou činnost do 30 dní od jmenování do funkce. V případě, že mu vnější okolnosti neumožní lhůtu dodržet, může ji skutečně překročit. Andrej Babiš v koncernu Agrofert nefiguruje jako člen řídícího orgánu a holding „pouze“ vlastní. Na tom, zda odpovídá právní definici „podnikatele“, podle zástupce Ministerstva spravedlnosti nepanuje úplná shoda. Babiše se ale jako vlastníka firmy dotýká především část zákona o střetu zájmů, která Agrofertu zakazuje čerpat dotace a podílet se na veřejných zakázkách. Tato povinnost začala pro koncern platit už v momentě, kdy se Babiš ujal premiérského křesla, daná část zákona totiž 30denní lhůtu nestanovuje. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako zavádějící.

Marek Benda (ODS) reaguje na Patrika Nachera (ANO), který vysvětluje, proč vláda Andreje Babiše požádala Sněmovnu o důvěru, ačkoliv Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil. Podle Nachera musí vyslovení důvěry proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. Benda sice pochybuje o důvodech průtahů řešení Babišova střetu zájmů, ale podotýká, že lhůta pro předstoupení vlády před Poslaneckou sněmovnu vyplývá z Ústavy, zatímco střet zájmů upravuje zákon nižší právní síly.

Žádost o vyslovení důvěry

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“

Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny pak její předseda žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby byla naplněna Ústavou stanovená lhůta. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Vláda je podle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí může kdykoli vyslovit nedůvěru a ukončit tím její působení.

Závěr

Ústava ukládá vládě povinnost do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Toto pravidlo vychází z ústavního principu, podle kterého je vláda odpovědná Sněmovně a potřebuje její podporu k výkonu své funkce. Výrok Marka Bendy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) vysvětluje, proč bude hlasovat proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera se rozhodování o vydání stávají součástí volební kampaně, což demonstruje na tom, že byl Andrej Babiš podle něj k trestnímu stíhání vydán už dvakrát, a to vždy před volbami.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Ještě ten měsíc poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době hlasování o vydání vládla koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. Pro jeho vydání tehdy hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, ODS, T0P 09 a KDU-ČSL. Poslanci hnutí ANO se naopak hlasování zdrželi, vyjma Andreje Babiše, který hlasoval pro své vydání. Patrik Nacher tehdy ještě nebyl poslanec, do Sněmovny byl poprvé zvolen až po sněmovních volbách v říjnu 2017.

Policie do Sněmovny podruhé doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Podruhé tak poslanci hlasovali o vydání šéfa ANO Babiše 19. ledna 2018. Pro jeho vydání hlasovali poslanci ODS, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Kromě Andreje Babiše všichni přítomní poslanci ANO byli proti vydání, včetně Patrika Nachera.

Ve volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš opět obhájil poslanecký mandát. Následně poslanci potřetí odhlasovali jeho vydání 3. března 2022. Vydání šéfa hnutí ANO Babiše podpořilo 111 poslanců ze 176 přihlášených. Pro vydání hlasovali poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů, proti naopak bylo hnutí ANO, včetně Patrika Nachera. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Závěr

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání celkem třikrát. Poprvé v září 2017, tedy před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, podruhé v lednu 2018 po těchto volbách a potřetí v březnu 2022 po sněmovních volbách konaných v říjnu 2021. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, jak bude hlasovat o žádostech soudu na vydání premiéra Andreje Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Nacher říká, že počká na podklady od policie k oběma případům, a situaci srovnává s případem Bohuslava Svobody (ODS), u kterého dle jeho slov nehlasoval pro vydání k trestnímu stíhání.

Hlasování v únoru 2014

Poslanecká sněmovna poprvé hlasovala o zbavení imunity poslance Bohuslava Svobody v únoru 2014. Jednalo se o žádost soudu o vydání Svobody k trestnímu stíhání v kauze Opencard, ve které čelil podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Sněmovna tehdy Svobodu k trestnímu stíhání vydala. Pro vydání hlasovali poslanci hnutí ANO, KSČM a Úsvitu a část poslanců ČSSD. Ze zástupců ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jako jediný pro vydání hlasoval sám Bohuslav Svoboda. Patrik Nacher v tomto volebním období nebyl poslanec.

Hlasování v lednu 2018

Podruhé Poslanecká sněmovna hlasovala o zbavení imunity poslance Bohuslava Svobody v lednu 2018. V případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách totiž musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Sněmovna tehdy Svobodu k trestnímu stíhání nevydala. Hnutí ANO, včetně Patrika Nachera, hlasovalo proti vydání Svobody společně s poslanci KDU-ČSL, TOP 09, většinou klubu ODS a některými Starosty. Pro vydání naopak hlasovali poslanci Pirátů, SPD, část poslanců ČSSD a KSČM. Sám Bohuslav Svoboda opět hlasoval pro své vydání.

Hlasování v březnu 2022

Naposledy Sněmovna hlasovala o vydání Svobody v březnu 2022. Tentokrát Svobodu k trestnímu stíhání vydala. Pro vydání hlasovaly všechny poslanecké kluby vyjma několika poslanců z hnutí ANO. Patrik Nacher se tohoto hlasování nezúčastnil a byl evidován jako nepřihlášen. 

Závěr

Patrik Nacher skutečně nehlasoval pro vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání. V roce 2022 sice nebyl při hlasování v dolní komoře přihlášen, o čtyři roky dříve ale stejně jako ostatní poslanci hnutí ANO hlasoval proti Svobodově vydání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, zda bude hlasovat pro vydání Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Uvádí, že s kampaní SPD před krajskými volbami v roce 2024 nesouhlasil. Dodává ovšem, že nechce svůj postoj k vydání Tomia Okamury předčasně sdělovat.

Trestní stíhání Tomia Okamury

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“.

Policie následně v lednu požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Sněmovna Okamuru vydala v únoru 2025. Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se obnovila jeho poslanecká imunita. Policie tak musela znovu požádat o jeho vydání k trestnímu stíhání, což učinila v říjnu 2025.

Postoj Patrika Nachera

Patrik Nacher v debatě na CNN Prima News z 16. února 2025 označil kampaň SPD za „nevhodnou“ a uvedl, že „se mu nelíbila“ (video, čas 44:32). Zároveň však billboardy SPD srovnával s jinými politickými kampaněmi z minulosti, které podle něj tak velkou negativní odezvu nevyvolaly. Například s billboardy, na kterých byl vyobrazen Andrej Babiš po boku ruského prezidenta Vladimira Putina (video, čas 45:29).

Na profilech Patrika Nachera na sociálních sítích jsme další odsouzení kampaně SPD nenašli. Odsouzení plakátů jsme nenašli ani v mediální databázi Newton, která obsahuje mj. přepisy televizních debat a jiných vystoupení v médiích. V minulosti Nacher v souvislosti s kampaní SPD kritizoval především podání trestního oznámení Jiřím Pospíšilem (TOP 09) na Tomia Okamuru, které podle něj problematický billboard pouze zviditelnilo (video, čas 3:00).

Závěr

Patrik Nacher označil kampaň SPD v debatě na CNN Prima News z února 2025 za nevhodnou. Žádné další odsouzení kampaně SPD do krajských voleb 2024 ze strany Patrika Nachera jsme však nenašli. V minulosti se v souvislosti s kampaní Patrik Nacher vymezoval především proti trestnímu oznámení na Tomia Okamuru, které podal Jiří Pospíšil a které podle Nachera kampaň pouze zviditelnilo. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Marek Benda (ODS) se v debatě neshoduje s Patrikem Nacherem (ANO) na tom, kdy Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera k vydání došlo vždy před volbami, zatímco Marek Benda namítá, že se tak stalo až po volbách. Benda také zmiňuje, že do Poslanecké sněmovny byla žádost o vydání doručena před osmi lety, kdy hnutí ANO bylo součástí vlády.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně později Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době doručení žádosti a hlasování vládl kabinet Bohuslava Sobotky, jehož součástí bylo hnutí ANO a v němž Andrej Babiš do května 2017 působil jako ministr financí.

Policie do Sněmovny znovu doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. V té době ještě vládl dosluhující Sobotkův kabinet, který o pár dní později podal demisi. Poslanci o vydání Andreje Babiše podruhé hlasovali 19. ledna 2018, kdy jej odsouhlasili (.pdf). V té době už byla u moci vláda hnutí ANO, kterou prezident jmenoval v prosinci 2017.

Shrnutí

Policie poprvé zaslala Poslanecké sněmovně žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v srpnu 2017, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády Bohuslava Sobotky. Podruhé dorazila policejní žádost do Sněmovny v listopadu 2017, kdy vládl ještě Sobotkův kabinet. Výrok Marka Bendy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) reaguje na slova Patrika Nachera (ANO), podle něhož byl Andrej Babiš vydán Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání dvakrát, a pokaždé před volbami. O první vydání policie Sněmovnu požádala měsíc před volbami a podle Nachera to vypadalo, že toto načasování bylo záměrné. Benda podotýká, že v současné fázi je už záležitost v rukou soudu, a nemá proto smysl na jeho rozhodnutí čekat další čtyři roky, až skončí funkční období současné vlády.

Kauza Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případ dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby.

Státní zástupce Šaroch v únoru 2024 proti rozhodnutí městského soudu podal odvolání, a případ tak znovu putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací vrchní soud v červnu 2025 i podruhé zrušil dřívější osvobozující rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k projednání. Podle vrchního soudu předložené důkazy svědčí o Babišově vině, a pokud se neobjeví nové důkazy, musí městský soud tento závazný právní názor soudu vyšší instance přijmout. Babiš nicméně svým znovuzvolením v říjnových volbách opět získal poslaneckou imunitu, a jeho stíhání tak bylo pozastaveno. Městský soud proto v listopadu 2025 znovu poslal Sněmovně spis k Babišovu vydání. 

Role policie a státního zastupitelství

V rámci průběhu trestního řízení má policie na starosti tzv. přípravné řízení, jehož součástí je prověřování a případně i vyšetřování. Policie během tohoto stadia shromažďuje důkazy a navrhuje obžalobu. Poté případ přebírá státní zástupce a soud. V kauze Čapí hnízdo policie definitivně uzavřela vyšetřování v roce 2021, kdy také po obnovení trestního stíhání podruhé navrhla obžalobu. Soud případ převzal v roce 2022.

Státní zástupce v trestním řízení plní funkci veřejné žaloby. V přípravném řízení vykonává dozor nad policií. Podle trestního řádu pak musí být státní zástupce přítomen po celou dobu hlavního líčení, které zahajuje podáním obžaloby. Státní zástupce může také proti nepravomocnému rozhodnutí soudu podat odvolání. Proti pravomocnému rozsudku je pak možné podat dovolání, které má na starosti nejvyšší státní zástupce. Dalším mimořádným opravným prostředkem v pravomoci státního zástupce je obnova řízení, která je možná, pokud se objeví nové důkazy. Státní zastupitelství tedy zůstává aktivním účastníkem po celou dobu trestního řízení.

Závěr

Kauzou Čapí hnízdo se má po zrušení předchozího osvobozujícího rozsudku znovu zabývat pražský městský soud. Trestní řízení však bylo přerušeno kvůli znovuzvolení Andreje Babiše poslancem a může pokračovat až po jeho vydání Sněmovnou. Role policie v trestním řízení skončila dokončením vyšetřování v roce 2021. Státní zastupitelství je však nadále účastníkem řízení, může se odvolat proti nepravomocnému rozsudku a i po vydání pravomocného rozsudku může využít mimořádné opravné prostředky jako je dovolání nebo obnova řízení. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) srovnává žádost o vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo s nepravomocným odsouzením libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) v korupční kauze. Podle Nachera se Půty politici minulé vládní koalice zastávali a říkali, že takto dlouhé trestní řízení není spravedlivé.

Soud s Martinem Půtou

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Krajský soud v Liberci se případem začal zabývat v prosinci 2018 a v květnu 2020 Půtu kvůli chybějícím důkazům zprostil obžaloby. Žalobce se však odvolal a vrchní soud původní osvobozující rozsudek v listopadu 2020 zrušil.

Krajský soud se kauzou následně zabýval znovu a v únoru 2025 Martina Půtu uznal částečně vinným, přičemž mu uložil roční podmínku a peněžitý trest 50 tisíc korun. Soud ale Půtu zprostil obžaloby v části, kdy mu dva pracovníci Metrostavu měli slíbit úplatek ve výši 800 000 Kč a z toho půl milionu vyplatit. Rozsudek ke dni námi ověřovaného výroku nebyl pravomocný a Půta uvedl, že se proti němu odvolá. K lednu 2026 ale soudce nevyhotovil písemné odůvodnění rozsudku, což znamená, že Půta stále nemohl podat odvolání, protože odvolání lze podat až po doručení opisu rozsudku.

Policie v říjnu 2025 Půtu obvinila znovu, tentokrát z neoznámení trestného činu. Údajně odmítl nabídku úplatku, ale policii to neoznámil. Půta takové obvinění odmítl, označil ho za politicky motivované a proti zahájení stíhání podal stížnost.

Vyjádření členů Fialovy vlády

Hejtmana Půty se zastali zejména členové hnutí STAN. Předseda hnutí Vít Rakušan oznámil, že ho nebude po rozsudku vyzývat k rezignaci. Půtu podpořila i poslankyně STAN Michaela Šebelová, která na sociální síti X uvedla, že věří, že Půta svou nevinu definitivně prokáže. Starostové vydali k této věci i tiskovou zprávu, ve které napsali, že „věří, že v kauze, která se táhne už přes deset let, Martin Půta nakonec prokáže úplnou nevinu“.

Někdejší koaliční partneři z uskupení SPOLU byli ve vyjádřeních zdrženlivější. Edvard Kožušník (ODS) bezprostředně po rozsudku oznámil svolání zastupitelského klubu s tím, že se k věci vyjádří až následně. Později zmínil, že SPOLU bere na vědomí vyjádření podpory Půtovi od SLK, zároveň ale dodal, že další obvinění hejtmana považuje za závažné a ohrožující stabilitu Libereckého kraje.

Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) společně s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS) se vyjádřili v tom smyslu, že Martin Půta není členem vlády, a rozsudek tak nebude mít na kabinet vliv. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný řekl, že se jedná o záležitosti hejtmana a hnutí STAN. Kriticky se vyjádřil bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle kterého by v případě podobné situace u lidovců bylo namístě zvážit odstoupení z funkce.

Závěr

Martin Půta byl obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele v roce 2014 a v únoru 2025 ho krajský soud uznal částečně vinným. Rozsudek byl ke dni Nacherova výroku nepravomocný. Hnutí STAN sice výslovně délku soudního řízení nekritizovalo, ve svém vyjádření ale podotklo, že se kauza „táhne“ přes deset let. Také uvedlo, že věří, že Půta svou nevinu prokáže, a předseda hnutí Vít Rakušan jej odmítl vyzvat k rezignaci. Výrok Patrika Nachera hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) reaguje na vyjádření Patrika Nachera (ANO), který v debatě srovnává vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou Čapí Hnízdo s nepravomocným odsouzením libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) v korupční kauze. Benda namítá, že zatímco v případě libereckého hejtmana, který nemá žádnou imunitu a rozhodují o jeho vině soudy, v Babišově případě má Sněmovna rozhodnout, zda bude k trestnímu stíhání vůbec vydán. 

Imunita politiků

Imunitu poslanců a senátorů upravuje Čl. 27 Ústavy, podle nějž nemohou být zákonodárci trestně stíháni zejména za své hlasování či projevy na půdě Parlamentu. Obecně pak zákonodárce nelze stíhat bez souhlasu příslušné komory. Tato ochrana má zajistit, aby zákonodárci mohli svobodně plnit své funkce bez obav z politicky motivovaného stíhání (.pdf). Imunitou disponují i europoslanci, o jejichž případném vydání k trestnímu stíhání rozhoduje Evropský parlament.

Prezident České republiky má během výkonu své funkce ještě silnější ochranu než poslanci či senátoři. Nelze ho zadržet ani trestně stíhat, a to ani pro přestupek nebo jiný správní delikt. Jedinou cestou, jak prezidenta postihnout za jednání proti Ústavě nebo demokratickému pořádku, je podáním ústavní žaloby Senátem se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ústavní soud pak může prezidenta zbavit úřadu a znemožnit mu jeho opětovné zastávání.

Funkci hejtmana definuje zákon o krajích, podle kterého hejtman kraj zastupuje navenek. Tento zákon neposkytuje hejtmanovi ani jiným zástupcům kraje žádnou imunitu. Trestní odpovědnost hejtmana se pak řídí obecnými právními normami a neexistuje pro něj žádný zvláštní postup jako pro poslance či senátory.

Závěr

Funkce hejtmana na rozdíl od funkce poslance, senátora, europoslance či prezidenta neobnáší žádnou formu trestněprávní imunity. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) v rozhovoru vysvětloval, jak se staví k žádosti soudu, aby Sněmovna vydala Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Kritizoval, že kauza Čapí hnízdo a téma vydání Andreje Babiše podle něj už několikrát byly součástí volební kampaně. Právě v této souvislosti zmiňuje, že byl Babiš Sněmovnou k trestnímu stíhání několikrát vydán, a zároveň uvádí, že byl dvakrát osvobozen.

Soudní rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V kauze Čapí hnízdo nejprve došlo v září 2019 k zastavení trestního stíhání rozhodnutím dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha. Toto usnesení (.pdf) poté v prosinci 2019 zrušil tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který zastavení označil za nezákonné a předčasné. Trestní řízení tak pokračovalo dále.

Po podání obžaloby se věcí od roku 2022 zabýval Městský soud v Praze jako soud prvního stupně, který v lednu 2023 vynesl první nepravomocný zprošťující rozsudek. Státní zástupce proti němu ale podal odvolání a Vrchní soud v Praze tento rozsudek ještě v roce 2023 zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Po doplnění dokazování vydal Městský soud v Praze v únoru 2024 další zprošťující rozsudek. Ani ten však nenabyl právní moci, protože se proti němu státní zástupce znovu odvolal. Vrchní soud v Praze následně v červnu 2025 rozsudek opět zrušil a v odůvodnění uvedl, že městský soud pochybil v hodnocení důkazů.

Podle odvolacího soudu z dokazování vyplývá, že jednání Andreje Babiše a spoluobviněné Jany Nagyové naplňuje znaky trestného činu. Dle vrchního soudu totiž v dotačním řízení „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože si byli vědomi, že kritéria malého podniku ve skutečnosti nesplňuje. Protože odvolací soud nemůže (.pdf) dle trestního řádu rozhodnout o vině obžalovaných, bude o ní v dalším řízení znovu rozhodovat Městský soud v Praze. Ten bude tentokrát vázán závěrem odvolacího soudu, ze kterého bude muset vycházet. Odchýlit se od něj bude moci jen v případě, když se najdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22).

V říjnových sněmovních volbách Andrej Babiš obhájil svůj poslanecký mandát, díky čemuž opět získal poslaneckou imunitu (.pdf, str. 2). Pražský městský soud proto na začátku října 2025 Poslanecké sněmovně poslal novou žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání.

Závěr

Patrik Nacher v rozhovoru poukazoval na to, že soudní řízení v kauze Čapí hnízdo stále neskončilo, a uvedl, že byl Andrej Babiš dvakrát osvobozen. Pražský městský soud v případu skutečně už dvakrát vydal zprošťující rozsudek, který byl následně zrušen odvolacím soudem, a nyní se kauzou zabývá potřetí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) v rozhovoru rozporuje tvrzení poslance Patrika Nachera (ANO), že k odhlasování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v minulosti došlo pokaždé před volbami do Poslanecké sněmovny.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost o vydání tehdejšího premiéra Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, které souviselo s kauzou Čapí hnízdo, odeslala policie Sněmovně poprvé v srpnu 2017. Oba poslanci hnutí ANO byli chráněni poslaneckou imunitou, sněmovní mandátový a imunitní výbor však doporučil poslance vydat. Usnesení, ve kterých vyslovila souhlas s vydáním obou poslanců (.pdf, .pdf), Sněmovna nakonec odhlasovala 6. září 2017. Došlo k tomu během posledního roku vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, složeného z ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, ještě před tehdejšími říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. 

Podruhé Sněmovna vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka na žádost policie 19. ledna 2018 (.pdf), protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Kabinet tvořila menšinová vláda ANO s nestraníky, která ale tři dny předtím nezískala důvěru dolní komory. Pro vydání někdejšího premiéra hlasovali poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Jako jediný z ANO pro sebe samotného hlasoval Andrej Babiš.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš obhájil poslanecký mandát a znovu tak nabyl poslaneckou imunitu. Potřetí Sněmovna odhlasovala jeho vydání 3. března 2022. Pro vydání hlasovali opět poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Shrnutí

Poslanecká sněmovna odhlasovala vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v září 2017, lednu 2018 a březnu 2022. V září 2017 k tomu došlo před sněmovními volbami. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Marek Benda (ODS) se v debatě přel s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), zda má dolní komora vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Nacher připomněl, že Andrej Babiš byl v kauze Čapí hnízdo vydán k trestnímu stíhání dvakrát a dvakrát byl soudem osvobozen, a uvedl, že se kauza „vytáhla“ vždy před volbami. Benda na to reagoval upřesněním, že vydání proběhlo vždy po volbách, a zároveň zdůraznil, že o vrácení kauzy k dalšímu projednání rozhodl vrchní soud, nikoli Poslanecká sněmovna.

Co přesně řekl vrchní soud?

Usnesení z června 2025, ve kterém Vrchní soud v Praze vrátil projednávání kauzy Čapí hnízdo zpět pražskému městskému soudu, zveřejnil server iROZHLAS.cz. Dokument uvádí, že jednání Andreje Babiše a jeho spolupracovnice Jany Nagyové v této kauze naplňuje znaky trestného činu. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet na základě judikatury ústavního soudu (.pdf, str. 21–22). Zároveň platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Role Poslanecké sněmovny

Po znovuzvolení Andreje Babiše poslancem v říjnu 2025 bylo jeho trestní stíhání přerušeno z důvodu poslanecké imunity (.pdf, str. 2). Městský soud v Praze poté požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. Sněmovna má právo rozhodnout, zda zbaví Andreje Babiše imunity. Pravomoc rozhodnout o vině a o případném trestu má jen soud.

V době výroku Sněmovna o vydání Babiše k trestnímu stíhání ještě nehlasovala. Strany současné vládní koalice ovšem už dříve avizovaly, že Babišovo vydání nepodpoří. V minulých volebních obdobích dolní komora naopak Babišovo stíhání několikrát umožnila (.pdf, .pdf, .pdf). V žádném ze svých usnesení přitom nedeklarovala, jak mají soudy případ rozhodnout.

Závěr

Vrchní soud v Praze v červnu 2025 skutečně rozhodl o vrácení kauzy Čapí hnízdo zpět k pražskému městskému soudu. Odvolací senát Vrchního soudu tehdy zároveň zavázal městský soud k tomu, aby obžalované včetně Andreje Babiše uznal vinnými, pokud nedojde k předložení nových důkazů. Poslanecká sněmovna může pouze rozhodnout o vydání Babiše k trestnímu stíhání, v žádném ze svých usnesení nedeklarovala, jak má soud v případě kauzy Čapí hnízdo rozhodnout. O vině či nevině rozhodují výhradně soudy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) reaguje na kritiku z úst Patrika Nachera (ANO), podle kterého se bývalá vládní koalice nechová konstruktivně a místo „věcných záležitostí“, jako je podle něj např. program aktuálního kabinetu, řeší Filipa Turka či projev Tomia Okamury. Benda uvádí, že opozice musí reagovat na výroky představitelů vládní koalice, pokud zpochybňují zahraniční a vnitřní politiku České republiky. Jako konkrétní příklad uvádí zmíněného Filipa Turka, který při cestě na Ukrajinu tvrdil, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO.

Návštěva a vyjádření Filipa Turka na Ukrajině

Poslanec Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace vedené ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Během návštěvy Turek poskytl vyjádření novinářům a před domem poničeným ruskými drony prohlásil, že příčinou války na Ukrajině je podle něj „špatná zahraniční politika supervelmocí“ a rozšiřování NATO (video, čas: 3:08). Dále uvedl, že konflikt má více příčin, přičemž zmínil také „etnické důvody“.

Turkovy výroky vyvolaly ostrou kritiku u opozičních politiků. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) je označila jako „slova přímo z ruské propagandy“ a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) Turkovy výroky kritizoval jako skandální. Hnutí STAN okamžitě po incidentu vydalo prohlášení, v němž Turka obvinilo z relativizace ruské agrese a požadovalo jeho odvolání z funkcí místopředsedy zahraničního a evropského výboru Poslanecké sněmovny. Expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil se naopak Filipa Turka zastal a označil jeho tvrzení za „konstatování faktu“.

Závěr

Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace Ministerstva zahraničí a při vystoupení u místa zasaženého ruským útokem označil rozšiřování NATO za jednu z příčin války na Ukrajině. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) reagoval na výrok Marka Bendy (ODS), který vysvětloval, proč se opozice více zaměřuje na výroky Tomia Okamury (SPD) a Filipa Turka (AUTO) než na programové prohlášení vlády. Podle Bendy bude postup opozice příští čtyři roky ovlivněn tím, nakolik budou vládní politici zpochybňovat zahraniční a vnitřní politiku ČR. Nacher kontroval, že opozice musí svou kritiku stavět právě na těchto výrocích, protože při číselném hodnocení se podle něj během vlády Petra Fialy reálné platy nedostaly ani na úroveň z let 2019 až 2021.

Vývoj reálných mezd během vlády Petra Fialy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd, kde porovnává růst reálné mzdy oproti určitému období. Pro rok 2025 byla zatím vydána zpráva pouze pro třetí čtvrtletí.

Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda 34 578 Kč a rostla i v dalších letech. Podle nejnovějších souhrnných dat za první tři čtvrtletí roku 2025 byla průměrná hrubá měsíční mzda 48 171 Kč, což oproti roku 2019 představuje nárůst o 39,3 %. Mezi zmíněnými lety však rostly i ceny. V cenách za rok 2019 tak průměrná hrubá mzda v roce 2025 odpovídá necelým 33 625 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k reálnému poklesu průměrné hrubé mzdy o 953 Kč, tedy 2,8 %.

Fialova vláda nastoupila na konci roku 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, reálné mzdy v letech 2019 až 2021 rostly. Následně ovšem jejich hodnota klesla a na úroveň z roku 2019 se během doby vlády Fialova kabinetu nevrátily, a to ani v roce 2025, kdy byly nejvyšší.

Závěr

Podle dat Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v době Fialovy vlády rostla, v přepočtu na reálné hodnoty (v cenách roku 2019) ale čísla z let 2019 až 2021 nepřekonala. Poslední dostupná data ČSÚ ukazují, že reálné mzdy za první tři čtvrtletí roku 2025 byly o 2,8 % nižší než v roce 2019. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.