Otázky Václava Moravce Speciál - Jihomoravský kraj

Výrok Jiřího Crhy hodnotíme jako pravdivý na základě srovnání kandidátek z let 2008 a 2012. V tomto dokumentu (veřejný Google Document) naleznete tabulku, ve které jsou červeně označení znovu kandidující, jejichž počet je 23 ze 70. Kandidátku z roku 2008 naleznete webu Českého rozhlasu, kandidátku pro rok 2012 pak na webu ODS.

Výrok je pravdivý na základě zveřejněné tiskové zprávy Asociace krajů z 18.1. 2010, ve které je uvedeno následující: „Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání Rady Asociace krajů její předseda a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací z rozpočtu/výročních zpráv kraje hodnocen jako pravdivý.

Tabulková část rozpočtu (.xls - záložka IV.3) kraje na rok 2012 v sekci Odbor školství uvádí Příspěvek na krytí přímých výdajů na vzdělávání ve výši 107 milionů. Závěrečný účet (.xls) kraje za rok 2011 pak takovou položku neeviduje. Totéž platí i pro závěrečný účet (.pdf) z roku 2010. Na základě těchto informací je výrok hodnocen jako pravdivý.

Jihomoravský kraj se zavázal otevřít 18 % procent své železniční dopravy konkurenci s tím, že vítěz výběrového řízení bude moci od začátku roku 2016 přepravovat cestující na trase Brno-Bučovice-Kyjov (a dále navázat do Zlínského kraje).

Podle ceníku (.pdf) IDS JMK platného od 1.1.2008 platí jízdné zdarma v zónách 100, 101 (které pokrývají celé území města) pro seniory nad 70 let, držitele průkazu ZTP, ZTP/P a jejich průvodci a také průvodce dítěte do tří let.

Nejvyšší správní soud skutečně zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje na základě nedostatečného posouzení kumulativních a synergických vlivů dopravních koridorů. Toto odůvodnění lze nalézt na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.

"Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy záměrů (dopravních koridorů) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a především pak existence kumulativních a synergických vlivů nebyla zohledněna při výběru variant jednotlivých dopravních koridorů." Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť s mírnou výhradou, na základě informací z portálu Jihomoravského kraje a médií.

Michal Hašek je naprosto přesný, pokud jde o celkový počet obcí v Jihomoravském kraji. Je jich skutečně 673.Podle informací z médií si ovšem nestěžovalo 20 obcí. V článcích serveru iHNED nebo České televize je zmíněno 13 stěžovatelských obcí, na serveru Rozhlas zmiňují 14. Ani v jednom případě to však není 20. Vzhledem k tomu, že si touto nepřesností svoji pozici nevylepšuje, spíše naopak, a že poměr 14 obcí ku 673 není tak odlišný od 20 ku 673, hodnotíme i tak výrok jako pravidvý.

Výrok Stanislava Juránka je nepravdivý, neboť senátor mluví o částce v rozmezí 3 - 5 milionů, nicméně v letech 2009 a 2011 byla tato částka výrazně odlišná, konkrétně šlo o 8, resp. 7 milionů.

Závěrečné účty z let 2009, 2010 a 2011 obsahují informaci o dotaci kraje do vinařského fondu. Za rok 2009 (.xls - záložka 32c) šlo o bod 27 - dotace kraje dosáhla 8 milionů korun. Rok 2010 (.pdf - tabulka č. 28d - str. 201). Krajská dotace do Vinařského fondu byla ve výši 5 milionů korun. I v roce 2011 (.xls - záložka 27d) byla krajem udělena dotace do Vinařského fondu. Konkrétní výše dosáhla 7 milionů korun.

Kraj tedy prostřednictvím dotací dává peníze do Vinařského fondu, v letech 2009 a 2011 se však výše těchto dotací výrazně odlišovala od tvrzení senátora Juránka.

Výrok Jany Drápalové je hodnocen jako pravdivý, správně totiž popisuje současný počet uvolněných zastupitelů a také fakt, že v tomto volebním období je uvolněných zastupitelů nejvíc v historii kraje.

Uvolněných zastupitelů je skutečně v Jihomoravském kraji 17. Vyplývá to z usnesení zastupitelstva (.rtf) ze dne 21. listopadu 2008 - bod 7. V minulém volebním období bylo uvolněných zastupitelů celkem 13. Dokládá to informace z ustavujícího jednání (bod 4) zastupitelstva daného období, které se konalo 16. prosince 2004. Ustavující zasedání kraje ve volebním období 2000-2004 se konalo 20. prosince 2000. Na tomto jednání byl přijat návrh hejtmana Stanislava Juránka (bod 5), který navrhl stanovit počet uvolněných zastupitelů na 4 - hejtman a náměstci hejtmana.

Počet uvolněných zastupitelů 2000 - 2004 4 2004 - 2008 13 2008 - 2012 17

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Topolánkův kabinet se v roce 2008 usnesl (pdf.) na vytvoření dálničního spojení ČR s Rakouskem. Vláda schválila hned dvě alternativy tohoto spojení a to trasu R52 přes Mikulov a také trasu R55 kolem Břeclavi. Tlakem tehdejší koaliční Strany Zelených byla prosazena trasa R55 Břeclav. Avšak v říjnu 2010 tento záměr nová vláda změnila na nátlak Jihomoravského kraje. Prosazovanou trasou se tak stalo spojení R52 přes Mikulov.

Výrok je pravdivý. Jana Drápalová skutečně byla v letech 2004 až 2008 členkou zastupitelstva Jihomoravského kraje a také členkou Komise dopravy a územního plánování Rady Jihomoravského kraje. V tomto volebním období již Jana Drápalová zastupitelkou kraje není.

Na základě dohledaných článků a informací ze stránek Jihomoravského kraje a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jana Drápalová s největší pravděpodobností myslí úvěr sjednaný v roce 2005 s ČSOB ve výši 850 mil. Kč. Ten byl sjednán na údržbu silniční sítě kraje, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Podle zprávy ČTK v článku na denikreferendum.cz úvěr splácí Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje.

Pro úplnost dodáváme, že v roce 2005 poskytla (.doc) kraji úvěr také Evropská investiční banka. Týkal se období do roku 2008 a byl ve výši 1,2 mld. Kč. Peníze byly určeny především na financování projektů s finanční spoluúčastí fondů Evropské unie.

Výdaje Jihomoravského kraje na dotace se sice pohybují kolem čísla 700 milionů ročně, avšak tuto přesáhly za poslední tři roky pouze v roce 2010.

Ve výroční zprávě Jihomoravského kraje za rok 2011 (.pdf) je na straně 73 v kapitole 6. Hospodaření kraje, v části nazvané Poskytnuté dotace, příspěvky a dary ze zdrojů Jihomoravského kraje, uvedeno, že Jihomoravský kraj poskytl v roce 2011 z vlastních zdrojů dotace, příspěvky a dary v hodnotě 696 552 000 Kč. Za rok 2010 (.pdf - str. 80) uvolnil kraj prostředky ve výši 713 483 000 Kč a v roce 2009 (pdf. - str. 72)) pak bylo na dotace poskytnuto 656 714 000 Kč.

Výrok tedy na základě výše uvedených údajů hodnotíme jako nepravdivý. I když nejsou odchylky ve výši částky příliš velké, není pravda, že více než 700 milionů kraj vydává každoročně.

Nepodařilo se nám najít ani žádnou studii, která by určovala náklady nutné na opravu silnic z roku 2001, ani žádně další informace mapující vývoj stavu financí, potřebných na opravu silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pro doplnění a představu o stavu silnic v kraji, však uvádíme zprávu Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, kde na čtvrté straně naleznete shrnující tabulku klasifikace stavu jihomoravských silnic za poslední roky. Z té vyplývá, že délka úseků v nevyhovujícím nebo havarijním stavu se spíše zvětšuje, a průměrná známka udělená silnicím v kraji se zhoršuje.

Výrok hejtmana Haška je na základě zveřejněné zprávy MMR hodnocen jako pravdivý.

Měsíční monitorovací zpráva (.pdf - str. 91) Ministerstva pro místní rozvoj za měsíc srpen 2012 k Regionálnímu operačnímu programu Jihovýchod (kam spadá i Jihomoravský kraj) doslova uvádí: "V současné době rozdíl mezi celkovou alokací na regionální OP a výší schválené dotace tvoří v přepočtu 2,2 mld. Kč."

Prostředků v ROP JV je více, než uvádí Michal Hašek, přesto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý. (Udaje za září, které ještě nejsou zveřejněny, mohou zpřesnit čísla k údaji, který použil Michal Hašek.)

Výrok hejtmana Haška je nepravdivý, neboť reálné snížení prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je značně odlišné od údaje, který Hašek uvedl.

Údaje pro roky 2010 a 2011 jsou dostupné v rozpočtu (.pdf - str. 23; příloha č. 1) SFDI pro rok 2011.

V roce 2010 byly celkové příjmy SFDI 96 miliard. O rok později pak byly sníženy na 61,3 miliardy. Pro letošní rok jsou naplánovány celkové příjmy tohoto fondu na 66 miliard, což vyplývá z informací iHNed a ČTK.

Co se týká procentuálního rozdílu/poklesu za poslední 2 roky, tak snížení rozpočtu z 96 na 66 miliard znamená pokles 31,25%. Tento údaj se velmi odlišuje od výroku hejtmana Haška, proto jej označujeme za nepravdivý.

Kdyby jsme počítali meziroční snížení mezi roky 2010 a 2011, které bylo ještě větší, vyšel by rozdíl mezi 96 a 61,3 mld. na 36,15%.

Výrok můžeme označit za pravdivý, Hospodářské noviny mluví až o 15,6 mld. korun, které jsou z operačního programu Doprava ohroženy. Zvláště se výtky ze strany Evropského účetního dvora koncentrovaly na pochybná výběrová řízení, neúčelné vynakládání prostředků, problémy v dokumentaci a netransparentní navyšování víceprací.

Není zcela jasné vůči kterým letům Jiří Crha své srovnání vztahuje, avšak pokud srovnáme rozdíl ve výši rozpočtů za rok 2009, 2010 a 2011 s rozpočtem za r. 2008 musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.

V r. 2008(.doc; str. 2) disponovala SÚS JMK částkou 718 384 tisíc Kč. V r. 2009 (.doc; str. 18) sumou 647 665 tisíc Kč, v r. 2010 (.pdf; str. 17) 601 930 tisíc Kč a v r. 2011 (.doc; str 16) hospodařila SÚS JMK s částkou 606 100 tisíc Kč.

Pokud tedy sečteme rozdíly rozpočtů v letech 2009-2011 proti r. 2008, vyjde nám částka 299 milonů a 457 tisíc Kč, nikoliv 500 milionů, jak uvádí Jiří Crha.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webových stránek sdružení PRO Sokolnice o.s. jako pravdivý.

Občanské sdružení PRO Sokolnice informuje na svých webových stránkách v sekci Správní řízení o faktu, že Čegan Forest (iniciátor projektu) vzal žádost o vydání územního rozhodnutí zpět, čímž bylo řízení zastaveno. Toto vyplývá ze sdělení stavebního úřadu ze dne 13. 4. 2012. Na základě této informace je výrok hodnocen jako pravdivý.

Tento výrok je pravdivý na základě následující argumentace. Vymezení přenesené a samostatné působnosti krajů v České republice je předmětem Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ze zákona však nemůžeme citovat konkrétní paragraf, který by jasně podpořil zkoumaný výrok. K tomu slouží především jeho komentáře a výklady.

Uživatelsky dostupnou definici nabízí např. server Juristic.cz (je vztažena k obcím, avšak platí i pro kraje). Přenesená působnost je tedy chápána jako: "okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Při výkonu přenesené působnosti orgány obce neformulují vůli obce, leč státu, a činí tak nikoli jménem obce, ale přirozeně jménem státu. Proto též není možné, aby pravomoc k realisaci této působnosti uplatňovaly ty orgány obce, které jsou vytvářeny vůlí občanů (členů obce jako korporace) formou voleb; členům zastupitelstva je až na výjimky přístup do této části působnosti obce odepřen." Více např. - SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2009, 463 s. ISBN 9788073573829. - HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxxiv, 792 s. ISBN 9788071792543.- PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s. ISBN 9788072392810.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tzv. Fond územního rozvoje Jihomoravského kraje (.doc) byl skutečně zastupitelstvem kraje schválen 20. 9. 2012. Fond by měl fakticky vzniknout k 1.1. 2013.

Podle dostupných informací byla v roce 2011 na silničním mostě provedena sanace kamenné klenby mostu a také položení nové vozovky. Další rekonstrukční práce na mostě proběhly i letos (pfd.).

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) není jediným IDS v ČR, který zahrnuje všechny obce daného kraje (673 obcí v případě JMK). Na základě informací jednotlivých krajských koordinátorů veřejné dopravy můžeme potvrdit zahrnutí všech obcí do krajského IDS v rámci Karlovarského i Libereckého kraje.

• Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) zahrnuje všechny obce a pokrývá celé území kraje. Plán dopravní obslužnosti území Karlovarského kraje na období let 2012 - 2018 (.pdf - str. 75)
• Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (KORID) organizuje Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL), který funguje v celém Libereckém kraji.

Situace v ostatních krajích:

• Ostravský dopravní integrovaný systém (ODIS) zahrnoval k 31. prosinci 2011 (.pdf) 269 obcí z celkových 300 (.xls). K 2. září 2012 (.pdf) by už mělo být v rámci systému 298 obcí.
• Středočeská integrovaná doprava (SID) bude realizována nejdříve do konce roku 2015.
• V Jihočeském kraji zatím funguje pouze Integrovaný dopravní systém Táborska (IDS TA).
• Plzeňský kraj založil společnost Plzeňský organizátor veřejné dopravy s.r.o. (POVED), jejímž cílem má být dopravní integrace kraje.
• Kraj Vysočina žádný IDS nemá.
• V Ústeckém kraji je IDS zatím v počáteční fázi.
• Královéhradecký a Pardubický kraj spolupracují v rámci Integrovaného dopravního systému (IREDO), jehož organizátorem je společnost OREDO s.r.o. V systému nejsou zahrnuty všechny obce krajů.
• Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) zatím nezahrnuje některé regionální trati. (.pdf - str. 63)
• Zlínská integrovaná doprava (ZID) zahrnuje pouze mětské systémy Zlína a Otrokovic.

Výrok Michala Haška hodnotíme na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje jako pravdivý. V zprávě z 1. prosince 2009 se uvádí: " Rada Jihomoravského kraje v úterý 1. prosince všemi hlasy přítomných radních z ČSSD a ODS rozhodla o uzavření smluvního vztahu s ČD na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019 (nynější smlouva Jihomoravského kraje kraje a ČD je platná do roku 2014). "

Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.

Volební program (.pdf - str. 1) ODS pro krajské volby v Jihomoravském kraji v části Doprava a územní rozvoj obsahuje doslovnou formulaci: Vpustíme konkurenci na železnici v maximální možné míře. Výrok Jiřího Crhy je proto hodnocen jako pravdivý.

Vláda ČR schválila usnesením č. 1350/2009(.pdf) ze dne 28. října 2009 "Memorandum o zajištění stabilního financován dopravní obslužnost veřejnou regionální železniční osobní dopravou", na jehož základě měl stát garantovat stabilní dotace regionální železniční dopravy v letech 2010-2019, a to za podmínky, že kraje uzavřou smlouvu na celé období s jediným dopravcem. Postup v souladu s memorandem umožňoval nevypsat výběrové řízení na tohoto dopravce. Toto memorandum bylo přijato během působení úřednické vlády pod vedením tehdejšího premiéra Jana Fischera.

Současná vláda má ale pochybnosti o platnosti sporného dokumentu. Např. ministr financí Miroslav Kalousek není dle svého vyjádření přesvědčen o právní závanosti dokumentu a že zadal vypracování odborného posudku. (iDNES.cz, 1. 5. 2011)
"'Máme pochybnosti o právní závaznosti toho dokumentu, je to politická deklarace,' říká premiér Petr Nečas. 'To by se každému premiérovi líbilo, uzavírali by memoranda s různými zájmovými skupinami a byl by z toho mandatorní výdaj, aniž by to schvaloval parlament,' dodal." (iHNed.cz, 26. 8. 2011)
I ministr dopravy Pavel Dobeš uznal zpochybňování platnosti memoranda a hovořil i nutnosti zákona za účelem zpřehlednění a stabilizace situace. (Finanční noviny, 20. 11. 2011)

Na základě výše zjištěných informací jsme shledali, že Vláda ČR popírá právní závaznost memoranda, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Zásady územního rozvoje měly při hlasování skutečně podporu napříč politickým spektrem, ale nehlasovali pro něj všichni přítomní zastupitelé. Nepřesný je také počet přítomných zastupitelů, se kterým Hašek operuje. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Hašek hovořil o Zásadách územního rozvoje, které byly připravovány v letech 2007 - 2011. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo první Zásady územního rozvoje na zasedání 22.9.2011. Jednalo se o Usnesení č. 1552/11/Z 25. Podle zápisu (.rtf, str. 2 - 3) z 25. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje hlasovalo 55 zastupitelů (z 56 přítomných) pro vydání Zásad územního plánování. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje má celkem 65 členů.

Vinařská oblast Morava zahrnuje dokonce 96 % registrovaných vinic v České republice.

Oblast Morava je rozdělena na čtyři podoblasti - znojemské, velkopavlovické, slovácké a mikulovské. Většina z nich leží na území Jihomoravského kraje, pouze slovácká oblast nepatrně zasahuje do Zlínského kraje.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Hašek před krajskými volbami v roce 2008 slíbil, že se vzdá poslaneckého mandátů (11:30 hod.), stane-li se hejtmanem Jihomoravského kraje. Po svém zvolení tento slib znovu potvrdil a 1. března 2009 skutečně rezignoval na poslanecký mandát.

Zda se právě Jiří Crha účastní či neúčastní jednání komisí, se nám nepodařilo dohledat. V dostupných dokumentech lze podle hlasování zjistit počet přítomných členů, ale již ne konkrétně jména přítomných.

Jiří Crha je skutečně členem Investiční komise a v Komisi pro evropské fondy je jedním z místopředsedů. Ačkoliv lze nalézt usnesení z obou těchto komisí (IK, KpEF), v žádném z dokumentů není psána účast jednotlivých členů.

Podle jednotlivých dokumentů z posledních sedmi zasedání těchto komisí vyplývá, že 100% účast nebyla ani na jednom ze zasedání. V případě Komise pro evropské fondy byla dvakrát ukončena předčasně z důvodů, že Komise nebyla usnášeníschopná. Zda v komisích chyběl právě Jiří Crha ověřit nemůžeme.

Na základě údajů z rozpočtů kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výdaje na Michalem Haškem zmíněné sbory jsou koncentrovány ve třech kapitolách rozpočtu - Civilní připravenost na krizové stavy, Bezpečnost a veřejný pořádek a Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Pro účely ověření výroku jsme jednotlivé položky sečetli do jedné.

2008 (.xls, tab. 7) 2009 (.xls tab. 7) 2010 (.pdf, tab.7) 2011 (.xls, tab. 6) 2012 (.xls, celková bilance)schválený rozpočet

29 000 000

54 200 00050 700 00066 000 00051 000 000skutečný rozpočet

52 522 32558 138 55274 588 45967 218 180

Z tabulky tedy jasně vyplývá, že Michal Hašek pravdivě uvádí, že za poslední čtyři roky kraj vydává na zachranné složky minimálně 30 milionů ročně. Jako zajímavost ještě uvedeme, že i jen schválené náklady na Požární ochrana a integrovaný záchranný systém dosahují, a po roce 2008 i přesahují hranici 30 milionů, kterou současný hejtman zmiňuje.

Výrok poslance Adama hodnotíme na základě konkrétních formulací z rozsudku Nejvyšší správního soudu (NSS) hodnotíme jako pravdivý.

Co se týká zásad územního rozvoje (ZÚR), NSS se ve svém rozsudku (.pdf) k této části vyjádřil v bodu 95 následovně: "Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené ZÚR z uvedených hledisek, avšak porušení navrhovateli uváděných norem neshledal."

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý, radní pro dopravu Pospíšil byl v minulosti spjat s Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje.

Jaroslav Pospíšil byl členem Rady JMK pro oblast dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti v letech 2000 - 20004, po volbách v roce 2004 obsadil znovu stejný post. V krajských volbách uspěl i v roce 2008, v roce 2010 rezignoval na funkci radního.

V listopadu 2001 byl schválen Radou JMK vznik Koordinátora integrovaného systému veřejné hromadné dopravy v Jihomoravském kraji, v březnu 2002 vznikla organizace KORDIS JMK, spol. s r. o., Integrovaný dopravní systém JMK pak začal fungovat (jeho první etapa) k 1. lednu 2004.

Jaroslav Pospíšil (jako radní pro dopravu) byl v minulosti spjat s Integrovaným dopravním systémem JMK, vystupoval na různých konferencích a dalších akcích, které byly spojeny s Integrovaným dopravním systémem JMK (např. 8.9.2005, 4.7.2006, 28.2.2007, 9.12.2008).

V rozhovoru pro deník.cz z listopadu 2008 se Pospíšil vyjádřil, že v následujícím volebním období bude pokračovat ve zlepšení infrastruktury a v dokončení Integrovaného dopravního systému.

Volební program (.pdf - str. 2) ODS pro krajské volby v části Vinařství, zemědělství a životní prostředí konkrétně uvádí formulaci Nesouhlasíme s daní z tichého vína. Výrok lídra ODS Crhy je tak hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, poněvadž o částce, kterou má ROP Severozápad vrátit Evropské komisi se zatím pouze spekuluje a čísla se různí. Uvádíme, jak se sankce chronologicky vyvíjely v médiích:

Dne 1. srpna uvedl Deník.cz informaci 3,3 milard Kč.

Dne 23. srpna v České televizi zazněla částka 2,5 milard Kč.

Dne 18. září potvrdil výrok Jana Vituly v rozhovoru pro server iHNED hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, když se o případné výši vracených peněz vyjádřil, že "dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy".

Dne 21. září server Insider uvedl, že se mu podařilo získat tajný dokument Evropské informace, ve němž figuruje částka 3,4 miliardy Kč.

Výrok Stanislava Juránka je hodnocen jako zavádějící, neboť jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, zmíněné ministerstvo se dopustilo procesních vad, nicméně NSS také popisuje chyby na straně samotného kraje, resp. Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Server epravo.cz popisuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této věci následovně: "Při výběru variant těchto dopravních koridorů ovšem Krajský úřad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prostředí vyvolá výběr té které varianty. Soud dospěl k závěru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vlivů v dostatečném rozsahu, a proto je třeba považovat posouzení dopadů na životy lidí a životní prostředí za neúplné," řekla soudkyně.Odstranění výše uvedeného nedostatku posouzení SEA měl zajistit krajský úřad, který si posouzení objednal, a dále na něj mělo upozornit Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo však i přes tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prostředí i samotné zásady územního rozvoje vycházejí z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páteřních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad. Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje." Vzhledem k této dohledané informaci je výrok Stanislava Juránka hodnocen jako zavádějící, neboť NSS sice skutečně vytkl MŽP procesní vady v celém procesu, nicméně jmenuje také Krajský úřad Jihomoravského kraje a popisuje také jeho odpovědnost.

Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.

Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.

Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).

Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.

RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.

Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.

Dokument Politika územního rozvoje České republiky (.pdf - str.54) z roku 2008 schválený (.pdf) Vládou České republiky skutečně obsahuje ve své části Koridory kapacitních silnic záměr vybudování silnice R52 na trase Pohořelice – Mikulov– Drasenhofen / Rakousko (E 461). Jako důvod jeho vymezení je uvedeno: Zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť.

Také zmíněná mezinárodní smlouva z 23. ledna 2009 o propojení české rychlostní silnice R52 a rakouské dálnice A 5 je stvrzeno, že k propojení má dojít na česko-rakouské hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jedním z hlavních důvodů zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje verdiktem Nejvyššího správního soudu bylo skutečně nedostatečné posouzení vlivu staveb na zdraví a životní prostředí.

Dle argumentace odpůrců je např. trasa R43 přes Bystrc nevhodná, právě kvůli překračování hygienických limitů hlučnosti a prašnosti.