Otázky Václava Moravce Speciál - Moravskoslezský kraj

Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "

V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón, jejichž průměrná obsazenost se pohybuje kolem 74 %. Osm z nich je kompletně naplněno, 10 obsazeno částečně a 2 jsou zatím prázdné. Není tedy pravda, že by kraj měl celkem 20 nenaplněných průmyslových zón.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o záměrech na výstavbu průmyslových zón v kraji.

Průmyslová zóna má vyrůst na Karvinsku - konkrétně jde o lokalitu Karviná-Barbora (bývalý důl), což vyplývá jednak z informace z jednání Rady města Karviná (.pdf), tak i z mediálních zdrojů (Karvinský deník).

Česká televize informovala 6. února 2012 o záměru města Ostrava vybudovat novou zónu v městské části Hrušov. Jak vyplývá z informací kraje, tato zóna mezi současnými 20 fungujícími zónami nefiguruje, jde tudíž o zónu novou.

Vláda ČR na svém jednání dne 16. listopadu 2005 přijala usnesení (.doc) "K zabezpečení investiční přípravy území pro realizaci výrobního závodu společnosti Hyundai Motor Company v České republice".

Pro úplnost dodáváme, že v té době šlo o vládu premiéra Paroubka.

Dle Situační zprávy (.pdf) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou největším zdrojem se 42,4 % vypouštěných tuhých znečišťujících látek velké zdroje (REZZO 1), druhým je doprava (mobilní zdroje, REZZO 4) s podílem 30,7 %, malé zdroje (REZZO 3) jsou v pořadí třetí a účastní se 23,2 %. (str. 5-6)

Podle údajů Českého statistického úřadu publikovaných ve Statistických bulletinech Moravskoslezského kraje je počet vystěhovalých z Moravskoslezského kraje v posledních třech letech následující:

1. - 2. čtvrtletí 2012 (.pdf): 3 418 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2011 (.pdf): 6 572 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2010 (.pdf): 8 417 vystěhovalýchData za 3. - 4. čtvrtletí 2009 nejsou samostatně k dispozici (pouze údaje za celý rok 2009), nicméně za celý rok 2009 se vystěhovalo 7 708 obyvatel.

Celkový počet vystěhovalých za roky 2010 - 2012 činí 18 407 lidí. Ve vztahu k uváděnému počtu, tedy 17 000 vystěhovalých, se liší reálný počet vystěhovalých o 8,2 %. Reálná odchylka by pak po započítání údajů z druhého pololetí roku 2009 byla vyšší.

Na základě zjištěných informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok Miroslava Nováka je na základě závěrečných účtů Moravskoslezského kraje z let 2008 - 2011 a letošního rozpočtu kraje hodnocen jako nepravdivý.

2008 - Náklady na činnost zastupitelstva kraje a krajského úřadu podle závěrečného účtu 2008 - 32 436 000 a 370 473 000. Dohromady tedy za rok 2008 tyto položky vyšly kraj na 402,9 milionů.

2009 - V tomto roce dosáhly výdaje (skutečnost k 31. 12. 2009) na provoz zastupitelstva výši 34 178 000 a 392 419 000, což dohromady činilo 424,6 milionů.

2010 - Výdaje na zastupitelstvo kraje za rok dosáhly 35 825 000 a provoz krajského úřadu stál 430 349 000. Dohromady tak tedy tyto položky vyšly na 466,2 milionů.

2011 - Zastupitelstvo kraje - 32 994 000 - Vlastní správní činnost kraje - 451 273 000 - Součet 484,3 milionů Kč.

2012 - Schválený (a ke květnu upravený) rozpočet počítá pro letošní rok s prostředky na činnost zastupitelstva ve výši 38 milionů a na činnost regionální správy ve výši 398,5 milionů. Součet tedy tvoří 436,5 milionu Kč.

RokNáklady na zastupitelstvo kraje a Krajský úřad2008 402,9 mil. - 2,46% (rozpočtu) 2009 424,6 mil. - 2,46% 2010 466,2 mil. - 2,9% 2011 483,3 mil. - 2,89 % 2012 436,5 mil. - 2,89%

Výrok Miroslava Nováka je tak nepravdivý. Náklady na chod zastupitelstva a krajského úřadu rostly každoročně od roku 2008 do roku 2011. Letos jsou meziročně nižší, jsou však nad úrovní let 2008 i 2009. Stejně tak vzrostl procentní podíl financí, které byly z rozpočtu vynaloženy právě na zmíněné položky.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu města Český Těšín jako pravdivý.

Na webových stránkách města se konkrétně píše: "Město Český Těšín každoročně pořádá zahraniční ozdravné pobyty pro děti. Na jejich organizaci spolupracuje s Domem dětí a mládeže v Českém Těšíně (DDM vysílá jako doprovod vlastní pedagogické pracovníky a externí pracovníky, tj. osoby mající zkušenosti s prací s dětmi). Pobyty jsou hrazeny z rozpočtu města. Administrativní práci, výběr dětí a komunikaci s rodiči zajišťuje Město – Odbor školství a kultury." Dále jsou na tomto webu zveřejněny destinace a podmínky pro ozdravný pobyt na léto 2012.

Z veřejných zdrojů je dohledatelné, že ozdravné pobyty pro děti se uskutečnily i v letech 2010 a 2011.

Na základě formulací z volebního programu ČSSD pro krajské volby v Moravskoslezském kraji je výrok hodnocen jako pravdivý.

Program ČSSD, Část Podpora malých a středních podniků, obsahuje konkrétní formulaci: "Vznik nových inovativních firem budeme podporovat z nově zřízeného Fondu mikropůjček." Další slib v programu říká, že: "Za důležitou považujeme také podporu nově vznikajících inovativních malých a středních podniků."

Na základě těchto konkrétních formulací je výrok náměstka Nováka hodnocen jako pravdivý.

Na základě údajů ze stránek Moravskoslezské paktu zaměstnanosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti vznikl 24. února 2011 podpisem smlouvy mezi Moravskoslezským krajem, Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou MSK a Regionální radou Regionu soudržnosti Moravskoslezsko.

Na základě dohledaných informací z jednání Rady města Karviná a mediálních zpráv hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.

Miroslav Novák má na mysli projekt průmyslové zóny Karviná-Barbora. Informace (.pdf) z jednání Rady města Karviná ze dne 29. května 2012 mluví o průmyslové zóně a její rozloze následovně: " Předmětná studie hodnotí území o rozloze cca 100 ha v lokalitě Karviná-Doly v prostoru průsečíkudvou lokálně významných komunikací, a to jižně od silnice I/59, která tvoří dopravní osu mezi městy Karviná a Orlová, a dále východně od silnice II/474, která tvoří dopravní napojení ze směru Havířov-Horní Suchá. Podle studie se předpokládá možnost využití cca 85 ha ploch z toho cca 65 ha pro vlastní nabídkové plochy potenciálním investorům."Karvinský deník a také server Realit.cz popisují ve svých textech čásku, která má být na projekt vynaložena. Píší o 1,1 miliardě korun.

Oba údaje, o nichž mluví Miroslav Novák víceméně odpovídají informacím dohledaným z veřejně dostupných zdrojů, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Informace o schůzce se nám nepodařily nalézt na stránkách ani jedné ze zainteresovaných stran - Moravskoslezský kraj, čínská ambasáda, ani firma Huawei nezmiňují ani samotnou schůzku, ani zájem o investici na území Moravskoslezského kraje.

Podle oficiálních stránek společnosti Hyundai je v současné době několik volných pozic, na které firma hledá zaměstnance.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Slováček má na mysli průmyslovou zónu Český Těšín-Pod Zelenou, jejímiž investory jsou Kovona System a Donghee Czech.

Web Moravskoslezského kraje bohužel nenabízí žádné bližší informace o pracovních místech. Uvítáme upozornění na jakékoliv další veřejně dostupné informace.

Informace o tomto návrhu se nepodařilo dohledat.

Výrok je na základě informace ředitele PR Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. pana Petra Vaňka hodnocen jako pravdivý.

Kompletní vyjádření: "Za společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) tedy konstatuji, že z celkového počtu zaměstnanců HMMC k 1. lednu 2012 (3481 osob) jich bylo 3341 (96%) občanů České republiky a z nich pak 3174 občanů Moravskoslezského kraje, což je 91,18% celkového počtu zaměstnanců. Pan hejtman M. Novák tedy pravdu měl – výsledné číslo zaokrouhlil na desítky procent."

Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Na stránkách Ministerstva životního prostředí byl publikován článek shrnující důležité informace z debaty s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Ten v odpovědi na poslední z otázek uvádí: " Klasickým příkladem je Arcelor Mittal, kdy pro letošní rok u nás má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. "

Limity stanovené evropskou normou jsou odvislé od výkonu zdroje. V emisní vyhlášce (.pdf) na straně 21 však můžete zhlédnout tabulku pro zdroje, které obdržely povolení v letech 2003-2013, což je případ koksovny a vysokých pecí společnosti ArcelorMittal (záložka Povolovací řízení). Jejich výkon nám však není znám, a proto nemůžeme určit limity stanovené pro tyto zdroje Evropskou unií.

Kraje získaly možnost vydávat integrovaná povolení v roce 2003. Tato integrovaná povolení nahradila dílčí povolení v oblasti ovzduší, vod nebo odpadů.

(Pozn.: "v té době" - míněno v roce 2003)

Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k "Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010" jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velkých zdrojů znečišťování):

Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění (tis. tun)4,994,83,863,844,323,352,592,84

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat aktuálnější informace o míře znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako neověřitelný - jeho výrok se výslovně vztahuje k současnému stavu.

Bohužel se nám informace, které uvádí Miroslav Novák na webu České inspekce životního prostředí nepodařilo dohledat. České inspekci životního prostředí byl již poslán e-mail a zjištěné informace doplníme do komentáře co nejdříve. Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.

Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).

Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.

Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.

Podle poslední dostupné Emisní bilance České republiky 2010 (publikované dne 31. července 2012 Českým hydrometeorologickým úřadem) hovoří David Sventek pravdu.

Vycházíme z údajů Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v kategorii mobilní zdroje znečištění (č. 4). Zde je u Moravskoslezského kraje uvedeno ve sloupci Tuhé znečišťující látky (TZL) skutečně 2026,5 t/rok.

Na základě informací na stránkách www.lokalni-topeniste.cz a dle tabulky (.pdf) Českého statistického úřadu, která shrnuje výsledky sčítání lidu v roce 2011 v oblasti způsobů vytápění bytů v Moravskoslezském kraji, lze výrok Miroslava Nováka hodnotit jako pravdivý.

Dle výše zmíněné zprávy ČSÚ bylo 29 683 bytů v Moravskoslezském kraji vytápěno uhlím, koksem a briketami, 26 138 bytů bylo vytápěno dřevem. Celkem šlo o 55 821 bytů. Stránky www.lokalni-topeniste.cz pak udávají Miroslavem Novákem citovaných 55 000 lokálních topenišť.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný - není jasné, jaká je průměrná výše emisí prachu domácnosti v Moravskoslezském kraji.

Podle webu Lokální topeniště nebo tabulky ČSÚ (.pdf) je v Moravskoslezském kraji skutečně 55 000 domácností, topících kotly na tuhá paliva.

K určení průměrné hodnoty emisí prachu jednoho domu za rok může sloužit studie (.pdf, str. 14), kterou zpracovala Vysoká škola báňská, a jejíž výsledky přejala například i studie ekologické organizace Arnika (.pdf, str. 13, tab. č. 5).

Abychom však mohli určit průměrnou míru emisí domácností v Moravskoslezském kraji, museli bychom mít k dispozici informace jak o počtech jednotlivých druhů kotlů v moravskoslezských domácnostech, ale i o typech paliva, které používají. Hodnoty se totiž právě na základě typu kotle i paliva výrazně liší (od 2 do 249 kilogramů prachu za rok). Studii zohledňující tyto faktory, potvrzující nebo vyvracející slova Miroslava Nováka, se nám nepodařilo najít.

Dle Podmínek Společného programu kraje a Ministerstva ŽP na podporu výměny ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nízkoemisní automatické kotlese skutečně žadatel o dotaci zavazuje: „...že umožní poskytovateli kontrolu provozu nového kotle pořízeného v rámci tohoto Programu v nemovitosti, do které jej pořídil, a to po dobu 15 let od pořízení nového kotle a v případě zcizení nebo pronajmutí rodinného domu třetí osobě smluvně zajistí právo poskytovatele na kontrolu i u těchto třetích osob po dobu 15 let od pořízení nového kotle.“

Žadatel musí také doložit: „Doklad o likvidaci (znehodnocení) stávajícího kotle včetně písemného popisu, vystaveného firmou provádějící instalaci, a fotodokumentaci znehodnoceného stávajícího kotle.“

Výrok hodnotíme na základě informací z webu Ministerstva životního prostředí ČR jako zavádějící. Náměstek Novák opomenul ve svém výroku možnost částečné úpravy stávajících kotlů.

Zmiňovaný Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., je platný od 13. 6. 2012 a účinný od 1. 9. 2012.

Podle zprávy ministerstva životního prostředí k tomuto zákonu, má tento zákon přispět k zajištění kvality vnějšího ovzduší na úrovni, která nepředstavuje zdravotní rizika.

Ministerstvo však v tiskové zprávě zdůrazňuje, že není nutná výměna celého kotle, je možné také vybavit stávající kotel automatickým podavačem paliva, zvláštním automatickým hořákem apod., což zajistí splnění parametrů pro 3. emisní třídu, které skutečně musí každý kotel v roce 2022 splňovat.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Moravskoslezským krajem však poskytuje dotace pouze na zakoupení nového kotle v této emisní třídě.

Dle tiskové zprávy Moravskoslezského kraje ze dne 24. 9. 2012 velké průmyslové podniky (ArcelorMittal Ostrava, a.s., OKD, a.s., Třinecké železárny, a.s. a ČEZ, a.s.) kraji skutečně věnovaly deset milionů korun. Symbolické šeky předali zástupci společností náměstkovi hejtmana Miroslavu Novákovi.

Občanům Moravskoslezského kraje začátkem letošního roku skutečně hrozilo drastické omezení služeb poskytovaných místními organizacemi sociálního zabezpečení.

Z důvodu zastavení evropských dotací, které nařídila Evropská komise v reakci na nefunkčnost českých kontrolních orgánů, chybělo letos kraji v této oblasti 220 milionů korun. Hrozící krize byla zažehnána, když kraji chybějící částku poskytla vláda.

Podle dokumentu Základní statistické údaje o trestné činnosti v roce 2011 (.ppt, Prezentace NPP SKPV) se kriminalita v Moravskoslezském kraji v roce 2011 zvedla oproti roku 2010 o 6,9 %.

Podle mapy Česká republika - celková kriminalita - rok 2011 (.pdf) se v jednotlivých částech kraje liší rozdíly oproti roku 2010. Na Karvinsku došlo k nárůstu o 21,3 %, na Bruntálsku o 14,85 %, na Opavsku o 11,02 %, v okrese Nový Jičín o 4,73 %, na Frýdecko-Místecku o 3,31 %. V Ostravě došlo k poklesu o 0,36 %.

Svenek hovoří o tom, že v ostatních částech kraje (mimo Bruntálsko a Karvinsko) problém s nárůstem kriminality není, ale na Opavsku došlo ke zvýšení o 11,02 %, které nezmiňuje. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Obecně závazná vyhláška č. 11/2011 určuje, že je zakázáno provozovat na veřejně přístupných místech (herny, pohostinská zařízení a další místa) výherní hrací přístroje na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a Polanka nad Odrou, v městském obvodu Poruba pak například na ulících Hlavní třída, Alšovo náměstí, Nezvalovo náměstí.

Na území městských obvodů Mariánské hory a Hulváky a Vítkovice pak není omezeno provozování výherních hracích přístrojů geograficky, ale časově - je možné je provozovat pouze od 10:00 do 22:00.

Výrok Josefa Babky hodnotíme na základě vyhlášky statutárního města Ostravy 11/2011 jako pravdivý. Podle této vyhlášky platí úplný zákaz hracích automatů na území pouze dvou městských obvodů, kterými jsou Moravská Ostrava a Přívoz a Polanka nad Odrou. Dále jsou automaty zakázány už pouze na vybraných ulicích některých dalších obvodů.

Rada Moravskoslezského kraje má 7 uvolněných členů, kteří vykonávají funkci hejtmana a náměstka/náměstkyně. Jak vyplývá ze zápisu (bod 9) z ustavujícího jednání zastupitelstva kraje pro toto volební období, další uvolněné radní kraj skutečně nemá.

Počet náměstků hejtmana v jiných krajích: Zlínský: 2 Olomoucký: 7 Jihomoravský: 4 Pardubický: 2 Vysočina: 2 Jihočeský: 2 Středočeský: 5 Plzeňský: 3 Karlovarský: 4 Ústecký: 1 Liberecký: 4 Královéhradecký: 3

Vzhledem k tomu, že až na 1 kraj má skutečně Moravskoslezský kraj větší počet náměstků hejtmana a současně nemá žádné uvolněné radní, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.

Výrok náměstka hejtmana Nováka je zavádějící, neboť radní kraje a náměstek kraje nejsou placeni stejně, jejich plat se liší o 6 726 Kč.

Výše platu jednotlivých uvolněných představitelů krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Platy jsou rozděleny podle počtu obyvatel jednotlivých krajů - do 600, do 900 a nad 900 tisíc obyvatel. Český statistický úřad uvádí, že Moravskoslezský kraj má v tuto chvíli asi 1,23 milionu obyvatel, patří tak do nejvyšší kategorie, což znamená, že i jednotlivé funkce v kraji získávají platové ohodnocení v nejvyšší míře.

FunkceNáměstek hejtmanaRadní krajePlat 81 45374 727

Miroslav Novák mluvil o této záležitosti v kontextu debaty, kde bylo diskutováno, jestli nemá kraj příliš mnoho náměstků hejtmana. Kraj má 6 náměstků hejtmana a další 4 radní (a hejtmana samozřejmě). Rozdíl v platu je u nich stanoven daným nařízením, není tak pravda, že by plat náměstka hejtmana a radního kraje byl totožný. Obě funkce jsou tak hodnoceny v rámci tabulky určující platy pro funkcionáře kraje, které mají více než 900 tisíc obyvatel, výše platu jsou však rozdílné.

Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."

Výrok současného náměstka hejtmana pro dopravu, životní prostředí a zemědělství Miroslava Nováka bohužel nelze ověřit, jelikož návrh rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2013 je nedohledatelný.