Otázky Václava Moravce Speciál - Plzeňský kraj

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Při hodnocení výroku jsme vycházeli z údajů o stavu silnic ve vlastnictví kraje k 31. 12. 2009 na stránkách Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, dále pak z Výroční zprávy za rok 2011 organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje a ze zpravodajských článků.

Podle SMOPK (.pdf) bylo v roce 2009 označeno jako nevyhovující 32 % a jako havarijní 19 % silnic v kraji. Vyjádřeno v kilometrech je to 1480, resp. 860 km silnic II. a III. třídy z celkové délky 4605 km. Průměrné hodnocení stavu za rok 2009 bylo 3,14 a za předchozí roky ještě horší (3,24 v roce 2008).

V současné době je jako havarijní nebo nevyhovující hodnoceno již přes dvě třetiny komunikací z celkové délky 4607 km. V případě nevyhovujících silnic se jedná údajně o 1177 km (tj. přes 25 %), u havarijního stavu je to pak až 1824 km, tedy necelých 40 %.

Podle těchto údajů byl stav silnic před čtyřmi lety opravdu lepší. Zhoršování stavu silnic uznává i generální ředitel organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje Ing. Stanislav Liška ve výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2011. Tato situace je podle něj způsobena nedostatkem financí i na běžnou údržbu a opravy.

Výrok Karla Šidla, že daňové příjmy kraje nepřesahují 3,5 miliardy korun, hodnotíme na základě dat zveřejněných krajským úřadem Plzeňského kraje jako pravdivý.

Na stránkách Plzeňského kraje je ke stažení Schválený rozpočet na rok 2012 (.pdf), který obsahuje i data pro roky předešlé. V roce 2010 činily skutečné daňové příjmy 3 360 198 120 Kč, pro rok 2011 byly schváleny daňové příjmy 3 434 265 000 Kč a pro rok 2012 byly schváleny daňové příjmy ve výši 3 430 000 000 Kč.

Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.

Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:

rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90

20083 687 771,39

20093 268 011,00

20103 360 198,12

2011 3 434 265,00 *

2012 3 430 000,00 *

* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)

Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.

Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.

V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.

Na základě dohledaných informací o dané legislativě a také o realitě rozpočtu fondu na letošní rok je výrok hodnocen jako pravdivý.

V Poslanecké sněmovně byl tento zákon o SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) schválen 4. dubna 2000, vyhlášen ve sbírce zákonů byl 25. dubna téhož roku. Krajské volby se v roce 2000 konaly 12. listopadu.

§ 2 tohoto zákona v bodu 2 uvádí, že: " Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, 3a) krajům, 3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1." Na str. 7 rozpočtu SFDI na rok 2012 se konkrétně píše, že: "Rozhodně nebude ani možné poskytovat předfinancování krajům na projekty EU na silnicích II. a III. tříd."

Ani v rámci jednotlivých projektů není k nalezení projekt, kdy by byl na krajskou silnici alokován nějaký objem finančních prostředků. Z tohoto důvodu je hodnocen výrok Petra Náhlíka jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává fakta ve svém hodnocení.

Z přepisu vyplývá, že Jiří Pospíšil mluví znovu o zaměstnancích krajského úřadu. Jeho výrok tedy znovu hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy až sta lidí, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011. Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Výrok poslance Šidla je nepravdivý, archivy Poslanecké sněmovny žádné tři legislativní návrhy ze strany KSČM neobsahují.

V uplynulém volebním období, tedy 2006 - 2010, předložila KSČM pouze jeden návrh o Národním parku Šumava. Konkrétně šlo o sněmovní tisk číslo 379, který předložili poslanci KSČM Filip, Konečná, Bayerová, Levá, Hojda. Tento návrh byl předložen 10. prosince 2007, zamítnut byl již v 1. čtení.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. V Jihomoravském kraji byl skutečně etický kodex zastupitele zaveden jako v prvním ze všech krajů. Podle krajského webu tomu tak bylo 10. 3. 2011. Stalo se tak tedy o něco dříve než u podobného kodexu přijatého hlavním městem Prahou 3. 11. 2011.

Bohužel si však pan Petr Náhlík patrně plete současný Kodex etiky Jihomoravského kraje přijatý za vlády koalice ČSSD s KDU-ČSL současného hejtmana Michala Haška (ČSSD) s předchozím Kodexem etiky zaměstnanců Jihomoravského kraje dostupným v diplomové práci Teorie motivace a pracovníci veřejné správy (příloha č. 2) přijatým v r. 2006 koalicí KDU-ČSL s ODS hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL), který se však ještě nevztahoval na zastupitele.

Přihláška (.pdf - str. 240) Plzně do soutěže Evropské hlavní město kultury byla podána v roce 2009. Že se připravovala již za doby vlády ČSSD na kraji, dokumentuje také slide č. 12 a 13, kde hejtmanka ČSSD Milada Emmerová tuto akci podporuje také.

V přihlášce se popisují některá významná data: Slide 46 Dne 6. 9. 2007 svým usnesením č. 359 schválilo Zastupitelstvo města Plzně záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční a organizační otázky. Slide 47 Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015 byla schválena Zastupitelstvem města Plzně dne 15. 10. 2009. V době finálního schvalování přihlášky městem již na kraji téměř rok vládla ČSSD.

Plzeňský kraj má ve správě (.pdf) celkem 4605 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

Stejný zdroj ukazuje, že stav dopravní infrastruktury v kraji je dlouhodobě špatný, nicméně nelze přesně určit, jaký stav silnic 2. a 3. třídy byl v době převzetí od státu krajem. Výrok tak právě kvůli absenci zdroje hodnotíme jako neověřitelný.

Vzhledem k tomu, že ve vybraných obdobích, kdy byla v kraji u moci ODS a ČSSD se používala k výpočtu rozpočtu rozdílna metodika jsme nebyli schopni jednoznačně určit, které výdaje byly z vlastních peněz kraje.

Výrok tedy označujeme za neověřitelný, kvůli rozdílným způsobům počítání rozpočtů a absenci dat, které by mohly být relevantně srovnatelné.

Tyto údaje 1,1 a 1,6 miliardy investovaných peněz se nám nepodařilo dohledat z veřejných zdrojů, zvhledem k tomu, že rozpočty Plzeňského kraje byly v různých letech počítány různými způsoby, tudíž jsme se nedostali k přesným datům, který by nám podala informaci o částce, který byla skutečně investovaná z peněz kraje.

Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok poslance Pospíšila, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Jiřího Pospíšila hodnotit jako neověřitelný.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak se můžeme dočíst např. na serveru Idnes v šedém rámečku "Jak funguje systém dotací ze strukturálních fondů EU" - "...všechny dotační programy fungují na principu předfinancování ze státního rozpočtu a následné refundace ze strany EK...".

I kraje tedy musí v případě využívání evropských fondů projekty předfinancovat a peníze se proplácí až zpětně, na základě vyúčtování. Logicky tedy, pokud si kraj nechce na takové investice peníze půjčit, musí je zafinancovat z vlastních zdrojů.

Podle volebního programu (.doc, str. 12) sociální demokracie na rok 2008 má Jiří Pospíšil pravdu.

ČSSD v programu měla mezi svými prioritami pro dopravu např. modernizaci stávající silniční sítě budováním obchvatů měst a obcí nebo racionální využívání a, v případě potřeby, i zvýšení finančních prostředků do krajské silniční sítě, aby byla zajištěna kvalitnější údržba a opravy.

Zhoršování stavu krajských silnic se věnuje komentář předchozího výroku. Popisuje podrobněji, že stav silnic je za poslední čtyři roky skutečně horší i s konkrétními čísly.

Pro úplnost ještě uvádíme, že ve složce dokumentů lze na oficiálních stránkách KVV Plzeňského kraje dohledat pouze volební program pro krajské volby roku 2004 a 2012. Na stránkách sociální demokracie se volební program pro volby v roce 2008 nicméně nachází, vede na něj přímý odkaz například ze zpravodajského serveru ekolist.cz.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.

Výrok Karla Šidla je na základě informací z rozpočtu kraje 2012 hodnocen jako pravdivý.

Rozpočet (.pdf - str. 3) Plzeňského kraje pro rok 2012 počítá s celkovými výdaji na dopravu ve výši 1,7 mld., což při celkových výdajích 4,75 mld. činí zhruba 35,9 %. Tento údaj v zásadě odpovídá výroku poslance Šidla.

Na základě výdajů ze schváleného rozpočtu na akce, o kterých mluví poslanec Šidlo, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 ve výdajích na dopravu (.pdf - str. 4-5) a částech, které zmiňuje poslanec Šidlo - tedy opravy, údržba a investice do komunikací - uvádí dotaci 694 milionů na provoz Správy a údržby silnic v Plzeňském kraji a taky v bývalých jednotlivých okresech, dále 55 milionů na investiční akce na silnicích a 116 milionů na dokončení různých projektů na silnicích (např. oprava povrchu, oprava krytu apod.). Celková suma z rozpočtu pak na tyto akce činí dokonce o 65 milionů více, výrok Karla Šidla je tak pravdivý.

Podle České televize (červen 2012) jsou v Ejpovicích hlavním problémem kamiony, které projíždějí přes obec kvůli ušetření na mýtném. Ejpovice by rády postavily obchvat, ale tomu brání výkup pozemků. Plzeňský kraj připravuje dopravní omezení, které by mělo platit od podzimu.

Informace z července 2012 říká, že Plzeňský kraj společně s policií chystá instalaci zákazových značek v Ejpovicích, které by bránily vjezdu kamionů do obce. Dopravní inspektorát s akcí souhlasí a kraj má za úkol projekt osazení značek připravit. Projekt má být připraven do října a poté ho musí schválit policie.

Podle i nformací ze srpna 2012 Plzeňský kraj obci slíbil opatření na zákaz vjezdu nákladním automobilům do obce, k 31. 8. 2012 však ještě neměl ani projekt. Problém je (resp. může být) v zákonech, podle kterých má být silnice přístupná všem motoristům. Zákaz vjezdu automobilů měl platit od 1. 9. 2012, zatím se ale čeká na posudek právníků, jestli kraj může vjezd do obce zakázat. Projekt je však fakticky hotov, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť první vláda, která reálně uvažovala o zpoplatnění silnic I. třídy, byla ta (druhá) pod Topolánkovým vedením mezi roky 2007 - 2009. (viz níže)

Vláda Miloše Zemana, která vládla před 12 lety, o zpoplatnění silnic I. třídy neuvažovala - viz Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb z roku 2001. (.doc - str. 45) Špidlova vláda o zpoplatnění silniční sítě vůbec nehovoří (.pdf - kapitola 4.5.). V programovém prohlášení Grossovy vlády najdeme: " ...zpoplatnění vybrané silniční sítě nejpozději v roce 2006. " (.pdf - kapitola 4.4.) Totéž obsahuje programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka. (.pdf - kapitola 4.3.) První Topolánkova vláda usiluje pouze o: "... zpoplatnění dopravní infrastruktury tak, aby se železničnídoprava stala konkurenceschopnou alternativou silniční kamionové dopravy." (.pdf - kapitola 6)

Topolánkova druhá vláda jako první ve svém programovém prohlášení explicitně zmiňuje zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy (případně i ostatních): " Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozšířit zpoplatnění také na jimispravovanou síť silnic II., případně i III. třídy... "

Současná vláda o zpoplatnění silnic I. třídy hovoří již od začátku volebního období, přesto dnes (k 3. srpnu 2012) funguje systém mýta pouze na několika klíčových komunikacích. Nehledě na dálniční kupóny, které jsou v provozu pouze na dálnicích.

V Plzeňském kraji je podle ŘSD ČR celkem 424,7 km silnic I. třídy. (.pdf - str. 3) K 6. lednu 2012 však nebyla zpoplatněna žádná silnice I. třídy na území kraje (zde mapa s platností dokonce od 14. května 2012).

Výrok Karla Šidla je nepravdivý, neboť výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů jednak nečíní 20 % a rovněž z nich není krajským rozpočtům přisuzována ani koruna.

Dle zákona 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoří daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury pouze 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.

Stejný zákon také určuje daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů, které tvoří: "a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 8,29 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),
f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v §4 odst. 1 písm. h)." (daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby)

O tom, že výnosy ze spotřební daně se nepodílí na příjmech krajských rozpočtů, svědčí i Závěrečný účet Plzeňského kraje za rok 2011. V sekci daňové příjmy (str. 6) nefiguruje položka, která by se vztahovala na výnosy ze spotřební daně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Schválený rozpočet (pdf.) SFDI na rok 2012 je ve výši 41 miliard Kč.

Rozpočet obsahuje přesnou formulaci: "Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. září 2011 schválila výdajový limit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 ve výši 41 mld. Kč. Tento výhled představuje faktické snížení objemu zdrojů o 6 mld. Kč oproti původnímu schválenému střednědobému rámci pro rok 2012, který činil 47 mld. Kč. Pro roky 2013 a 2014 byl stanoven výdajový rámec 37 mld. Kč."

Dokument na straně šest doslovně říká: "SFDI ve spolupráci s příjemci omezil tyto požadavky na čísla výdajového rámce, tj. na 47 mld. Kč a v návaznosti na usnesení vlády následně na 37 mld. Kč, resp. 41 mld. Kč."

Co se týče zahraničních statistik, podařilo se nám dohledat údaje např. ze Švýcarska, kde podle stránek Švýcarské spolkové celní správy (eng) činila v r. 2011 návratnost spotřební daně z paliv do dopravy a aviatiky skutečně celých 50 %. Nicméně kvůli absenci dalších dohledaných zemí hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok hejtmana Chovance, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Milana Chovance hodnotit jako neověřitelný.

Označení krajské a obecní silnice se obvykle nepoužívá, ale můžeme do této kategorie zařadit silnice II. a III. třídy, které spadají pod vlastnictví kraje a jejichž účelem je v případě silnic II. třídy spojovat jednotlivé okresy a u III. třídy vytvářet spojení mezi jednotlivými městy. Podle údajů z ročenky (dopočet na základě tabulky na straně 3) Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2011 spadá 87 % všech silnic do kategorie II. a III. třídy. Milanu Chovancovi tedy můžeme dát v tomto výroku za pravdu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle Rozpočtové skladby pro rok 2012 jsou spotřební daně přímou součástí státního rozpočtu. Ze zákona vyplývá, že spotřební daně nejsou součástí daňových příjmů rozpočtů krajů.

Peníze ze spotřební daně jdou do státní kasy. Spotřební daň je jednou z částí, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu pak stojí i finance, které stát poskytuje krajům. Kraje tedy získávají peníze od státu ze státního rozpočtu jako celku.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

V roce 2011 tedy byl oproti roku 2008 nárůst 14%, oproti roku 2007 17%. Ani jedna hodnota tedy není Jiřím Pospíšilem zmíněných 22%.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy 90, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Výrok Milana Chovance hodnotíme jako nepravdivý, jelikož jeho údaje o zvýšení počtu zaměstnanců nesedí s veřejně dohledatelnými údaji z webového portálu Plzeňského kraje.Údaje o úspoře zaměstnanců na SÚS se nám nepodařilo dohledat.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

Počet zaměstnanců krajského úřadu: rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců mezi lety 2007 a 2011 je 66 pracovníků (od každého dalšího roku míň). Přírůstek 79 zaměstnanců tedy podle dostupných dat není pravdivým údajem.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

K úspoře v SÚS (Správa a údržba silnic) mělo dojít sloučením krajských správ do jedné krajské. O kolik zaměstnanců se snížily počty, se nám však nepodařilo dohledat. Výrok ale hodnotíme jako nepravdivý, kvůli nesouladu čísel v první části výroku.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť krajské výdaje na autobusovou i železniční dopravu jsou opravdu rok od roku zvyšovány, přestože se tak neděje v oblasti dopravy obecně. (viz tabulky)

Nemůžeme však ověřit první část výroku, protože pojem "jeden z mála" nelze objektivně definovat.

Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009276 819,832010313 880,962011345 0002012373 000

Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009350 640,352010384 254,142011386 5002012449 000

Celkové běžné výdaje na dopravu:

20091 419 546,78 20101 515 328,93 20111 265 900 20121 645 500

Zdroj: Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 (.pdf - str. 4)

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Výdaje Středočeského kraje na autobusovou dopravu totiž poklesly mezi roky 2009 - 2012 o přibližně 20 %, zatímco výdaje na železniční dopravu mírně vzrostly. Není tedy pravda, že byla doprava v kraji zredukována o 30 %. Na druhou stranu Plzeňský kraj skutečně mezi roky 2009 - 2012 přidal finance jak na železniční, tak na autobusovou dopravu. Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009276 819,832010313 880,962011345 0002012373 000

Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009350 640,352010384 254,142011386 5002012449 000 Zdroj: Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 (.pdf - str. 4)

Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009828 5202010720 0002011661 6992012661 699

Rok 2009 = 100 %, 2012 = 79,9 %.

Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné; lze vidět nárůst mezi léty 2009/2010 - 2011/2012, ale v posledních dvou letech se již v rozpočtu položka "žákovské jízdné" nevyskytuje.) 2009930 0002010915 0002011975 0002012975 000

Rok 2009 = 100 %, 2012 = 104,8 %.

Zdroje: Rozpočet Středočeského kraje na rok 2009 (.doc - str. 11-12) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2010 (.xls - Kap. 04) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2011 (.xls - Kap. 04) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2012 (.xls - 04)

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít dostatek zdrojů, které by poskytovaly relevantní informace.

Žádný oficiální zdroj, který by uváděl seznam obcí, se nám nalézt nepodařilo. Články na zpravodajských serverech (ct24.cz, regionpodlupou.cz) neuvádějí počet dotčených obcí ani jejich seznam, ale zaměřují se především na obce, které si pohorší nejvíce či nejméně. Část výroku uvádějící, že v Plzeňském kraji je 500 obcí, si dovolujeme označit jako pravdivou, neboť krajský web uvádí počet obcí 501.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle statistiky MŠMT Základní vzdělávání, vývoj základních škol (tabulka č. 7) se počet základních škol v Plzeňském kraji pohyboval od r. 2008 do r. 2012 zhruba na stejné úrovni.

Podle kapitoly Výdaje oblasti ŠKOLSTVÍ a TĚLOVÝCHOVAkrajského rozpočtu pro r. 2012 již od r. 2010, kdy vládla ČSSD, Plzeňský kraj nepřispíval školám na stavební investice a taktéž příspěvky obcím na obecní školy byly od tohoto roku nulové.

Podle webových stránek Plzeňského kraje žije poslanec Karel Šidlo v obci Bezděkov. Na letošní rok počítá tato obec s příjmy (.pdf) rozpočtu ve výši cca 10,5 milionu a s výdaji (.pdf) ve výši 13,5 milionu. Tato čísla jsou již značně odlišná od tvrzení Karla Šidla, jeho výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila je s jistou výhradou pravdivý, neboť návrh je již hotov, nicméně byl zpracován na MŽP, byl projednáván s experty a vzhledem k jeho stavu bude projednáván v Parlamentu s velkou pravděpodobností na podzim.

Česká televize informovala 4. srpna 2012 o tom, že zákon o Národním parku Šumava z pera ministra Chalupy, který byl projednáván i s odborníky na danou problematiku, je hotov a míří do připomínkového řízení. Posléze tedy zamíří i do vlády a do Parlamentu.

Na základě dohledaného návrhu zákona o Národním parku Šumava z dílny Plzeňského kraje je výrok poslance Jiřího Pospíšila hodnocen jako pravdivý.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje předložilo návrh zákona o Národním parku Šumava 1. srpna 2011. Jde o sněmovní tisk 435. Celý návrh je k dispozici zde (.doc).

Tento návrh zákona v § 12 Zajištění péče o národní park říká v bodu 1, že: "Hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky, se kterými je příslušná hospodařit Správa, bude vykonávat obecně prospěšná společnost, která bude Správou založena do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Hospodaření se svěřeným majetkem bude vykonáváno v souladu s obecným právním předpisem 2) a tímto zákonem a s péčí řádného hospodáře." Obsazení této OPS regionálními politiky se věnuje bod 2. "Členové správní rady budou jmenováni zakladatelem, s tím, že:a)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva životního prostředí,
b)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva zemědělství,
c)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Jihočeského kraje,
d)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Plzeňského kraje,
e)jeden z členů bude jmenován na základě společného návrhu obcí, na jejichž území se národní park rozkládá." Tedy 3 z 5 lidí ve správní radě této OPS by byli jmenováni regionálními politiky, resp. by v radě politici sami seděli.

Pro informaci ještě doplníme, že zmíněný návrh byl zařazen na projednávání 46. schůze (bod 99), která začíná 18. září 2012.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Správa Národního parku Šumava skutečně sama sobě přiděluje výjimky např. v souvislosti s kůrovcovou kalamitou.

Oprávnění udělit si výjimku mají dle rozhovoru s tehdejším ředitelem NP Šumava Janem Stránským i ostatní správy NP v ČR.

Nepodařilo se najít, že by existovala nějaká obecně prospěšná společnost spravující kterýkoliv z Národních parků v ČR. Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí ani Národní park Šumava tedy nejsou pod správou o.p.s. Tyto národní parky jsou spravovány příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.

Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.

Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť byl projekt Otevřený kraj zahájen v únoru letošního roku (funguje tedy cca 7 měsíců, nikoliv 12).

Jeho obsah je k nalezení na webových stránkách Plzeňského kraje. Cílem je poskytnutí důležitých informací o činnostech kraje a zároveň co největší zjednodušení jejich dostupnosti. Má se stát nástrojem, kterým chce kraj dosáhnout maximální transparentnosti a co největšího propojení volených orgánů kraje, krajského úřadu a zřizovaných organizací s obyvateli kraje (viz popis na uvedených stránkách).

Web uvádí přehled následujících informací: 1) Plánované veřejné zakázky Plzeňského kraje pro rok 20122) Veřejné zakázky Plzeňského kraje od 1. 4. 20113) Veřejné zakázky plzeňského kraje do 31. 3. 20114) Centrální nákup (příspěvková organizace zřízena Plzeňským krajem především za účelem centralizovaného zadávání veřejných zakázek a zastoupení zadavatele v zadávacím řízení)5) Termíny a Pozvánky na jednání Rady Plzeňského kraje (zahrnující i Projednané programy Rady Plzeňského kraje od 27. 2. 2012)6) Termíny a Pozvánky na jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje (zahrnující Projednané programy Zastupitelstva Plzeňského kraje od 12. 3. 2012)7) Usnesení (Rady kraje od 24. 5. 12 a Zastupitelstva kraje od 9. 6. 2011)8) Videoarchiv zasedání Zastupitelstva Plzeňského kraje (od 1. Ustavující jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje 14. 11. 2008)9) Dotace (systém pro dotační řízení Plzeňského kraje)10) Prodej nemovitého majetku a nabídka movitého majetku Plzeňského kraje (ten je zajištěn společností Realitní služby REELA, s.r.o.)11) Výstavba klatovské nemocnice (obsahuje analýzu a hodnocení postupu Plzeňského kraje při výstavbě Klatovské nemocnice - zajistila Společnost Delloitte Advisory, s.r.o.)

To, zda jsou zveřejněné informace "téměř veškeré", necháme posoudit Vás občany a podnikatele.

Po proklikání se webovými stránkami, tak jak nám Milan Chovanec popisuje, se nám podařilo dostat do databáze veřejných zakázek. Starý systém vyhledávání poskytuje možnost vyhledat jednotlivé zakázky kraje se zadáním do 1. 4. 2011. Bohužel zde ale není nějaký přehled současných zakázek, pouze vyhledavač. Novější verze EZA-K (EZAP je pravděpodobně přeřeknutí), o které Milan Chovanec mluví, už poskytuje značně přehlednější systém vyhledávání.

Systém vyhledávání veřejných zakázek v rámci Plzeňského kraje skutečně existuje a funguje, a proto lze výrok označit za pravdivý.

Výrok můžeme označit za pravdivý, protože výsledky analýzy serveru Oživení zveřejněné na stránce Hodnocení krajů posunují Plzeňský kraj na 11. místo v otázce transparentnosti mezi kraji. Je však nutné dodat, že toto hodnocení vychází z výsledků pouze pěti kategorií oproti kompletní škále deseti kategorií. Zveřejnění druhé poloviny údajů je naplánované na 17. 9. 2012.

Na základě informací z webu krajské plzeňské ODS hodnotíme výrok jako pravdivý. Vedení ODS v Plzeňském kraji skutečně tvoří (mimo jiné) předseda Jiří Pospíšil a místopředseda Roman Jurečko.

Tento výrok musíme hodnotit jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti dohledat v otevřených zdrojích předsedy kontrolního výboru města Plzeň od roku 1992.

Plzeňskému kraji skutečně vládne ČSSD s podporou KSČM, což dokládá například Asociace krajů České republiky. Kontrolní výbor kraje vede František Podlipský z KSČM.

Část výroku o kontrolním výboru ve městě Plzeň nejsme však schopni posoudit, město nemá takové informace zveřejněné. Dodáváme alespoň, že v současnosti vede tento výbor zástupce opoziční TOP09 Ondřej Ženíšek.

Na základě dohledaného textu zmíněné petice hodnotíme výrok jako pravdivý.

Text petice mimo jiné uvádí: "Žádáme příslušné orgány města Plzně, zejména vedení městského obvodu Plzeň 3, vedení města, Zastupitelstvo městského obvodu Plzeň 3 a města, Útvar koncepce a rozvoje, aby iniciovaly veřejnou diskusi za účasti všeobecně respektovaných nezávislých odborníků, podle jejíž výsledků bude vytvořen závazný regulační plán pro dané území. Zároveň žádáme všechny zodpovědné orgány, aby před schválením regulačního plánu nedopustily provedení nevratných změn v tomto prostoru." Organizátoři akce tak skutečně mají v současné době především snahu o to, aby samotné orgány města nedopustily nezvratné změny, což se shoduje s výkladem Jiřího Pospíšila.

Dodáváme, že se jedná o kauzu protestu občanů Plzně proti záměru postavit nákupní centrum na místě Domu kultury.

Hejtman Chovanec na svém blogu poměrně detailně popisuje své postoje k této otázce. Shodují se (nejen v otázce podpisu petice) s jeho vystoupením v pořadu Otázky Václava Moravce Speciál. Nicméně se nám nepodařilo dohledat jiný veřejný zdroj, který by podpořil tvrzení Milana Chovance, musíme tedy tento výrok hodnotit jako neověřitelný.

Česká televize informovala o situaci ohledně financování tohoto projektu 27. dubna 2012, kdy popisovala problémy se sháněním finančních prostředků. V tomto textu také uvádí rozpočet projektu - má jít o 2,6 miliardy. To je částka značně odlišná od tvrzení hejtmana Milana Chovance, jeho výrok tudíž hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hejtmana Chovance je hodnocen jako zavádějící, neboť u daňových příjmů kraje by se dala částka s výhradou akceptovat, ale reálný daňový příjem města Plzeň je velmi odlišný.

Město Plzeň získalo podle výroční zprávy (.pdf - str. 26) za rok 2011 na sdílených daních celkem 3,395 mld. Kč. Závěrečný účet (.pdf) Plzeňského kraje pro rok 2011 pak uvádí jako daňový příjem kraje za daný rok částku 3,384 mld. Kč.

Na základě dohledaných položek v rozpočtu kraje na rok 2012 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rozpočet na rok 2012 (.pdf - str. 15) v části Kultura ukazuje některé finanční částky kraje do oblasti kultury. Jedná se konkrétně o dotace ve výši 6 milionů na Plzeňskou filharmonii, 6 milionů na Divadlo J. K. Tyla a 1,5 milionu na Divadlo Alfa. Dotace v podobné výši byly vyplaceny krajem, jak vyplývá z tohoto rozpočtu, i v minulých letech.

Výrok Bohuslava Borovanského je hodnocen jako neověřitelný, neboť je poměrně obecně formulován a neuvádí konkrétní města, o kterých politik mluví.

Podařilo se nám dohledat konkrétní případ, který výrok Bohuslava Borovanského vyvrací.

Pokud budeme vycházet z analýzy připravené pro Komisi v roce 2004 (Palmer / Rae), zjistíme, že například Soluň (.pdf) (Evropské město kultury 1997) dokázala infrastrukturní projekty dokončit až v letech následujících po průběhu vlastního kulturního programu města a bylo tedy nutné hledat provizorní prostory pro pořádané akce - například orchestr z milánské La Scaly byl nucen místo koncertního sálu účinkovat v prostorách univerzitní auly.

ČSSD nemá zveřejněn svůj volební program do krajských voleb z roku 2008 (na rozdíl např. od programu do stejných typů voleb z roku 2004). Nicméně pravdivost výroku poslance Pospíšila v debatě potvrdil samotný hejtman Chovanec, když říká (video - čas 85:00): "My jsme od samého začátku říkali, že budeme stavět novou galerii pouze v případě, že seženeme evropské prostředky. To se nepodařilo. Bohužel ta stavba zatím stojí."

Pavel Čížek pojmenovává personálie na úrovni města Plzeň i na úrovni kraje správně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Ve městě Plzni zastává pozici primátora v současné době Martin Baxa z ODS. Jeho náměstci jsou 3 z ČSSD a 1 z ODS. Další radní jsou pak 3 z ODS a 1 z ČSSD. Kontrolní výbor kontroluje opoziční TOP09, konkrétně Ondřej Ženíšek.

Rada kraje v Plzeňském kraji je jednobarevná, podporuje ji KSČM. Šéfem finančního výboru (.doc) je Pavel Karpíšek z ODS.