Demagog.cz

Partie nad "seznamem nesvobody"

Nedělní Partii na Primě sehrál místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) a europoslanec Jiří Pospíšil (zvolený za TOP 09) a o poklidnou partii se skutečně nejednalo. Střetli se nad "Seznamem nesvobody", který sestavila TOP 09, probírali kroky, které by mělo Česko a EU podniknout ve vztahu k Číně a vyměnili si názory na možnost placení prvních tří dnů nemocenské.

Ověřili jsme
Partie ze dne 23. května 2016

40 ověřených výroků

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Já třeba pozorně sleduji ministerstvo spravedlnosti, tam se víceméně za 2 roky nic neudělalo, stejně tak v oblasti třeba školství a tak dále. !

Výrok Jiřího Pospíšila je nepravdivý, neboť oba zmíněné resorty jsou legislativně činné (oproti minulosti méně, nicméně zákony předkládají), v resortu školství jde o návrhy, které ve veřejnosti silně rezonují.

Výrok je hodnocen na základě předložené legislativy, kterou do Poslanecké sněmovny poslaly oba jmenované resorty a to za období vlády Bohuslava Sobotky. Ta získala důvěru Sněmovny 18. února 2014.

Od této doby předložilo do Poslanecké sněmovny Ministerstvo spravedlnosti celkem 18 návrhů zákonů, z nichž jich bylo schváleno 6.

Legislativně se měnila např. výše soudních poplatků, upravoval se exekuční řád. V Poslanecké sněmovně leží hned 10 dalších zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Je tedy faktem, že, na rozdíl od minulých volebních období, nebyly předloženy zásadní změny jako byl nový občanský zákoník, nicméně není pravdou, že by byl tento resort zcela nečinný.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pak předložilo poslancům v rozhodném období 7 návrhů, z nichž jich 5 již platí.

Obrázky pocházejí z webu Poslanecké sněmovny - jako rozhodné období počítáme to po zisku důvěry pro Sobotkův kabinet. Pokud tedy vyjdeme z tohoto kvantitativního pohledu, je zřejmé, že jistou legislativní aktivitu oba resorty vyvíjejí. Pro srovnání uveďme, že během ministerského působení Pospíšila ve vládě Petra Nečase (byl ministrem 2 roky), předložil resort 35 návrhů zákonů, z nichž bylo 33 přijato. Byl tedy aktivnější ve srovnatelném období, ale není korektní tvrdit, že zmíněná ministerstva nedělají nic.

Ministerstvo školství např. předložilo již 2 novely školského zákona, které jsou poměrně rozsáhlé. První z nich zavádí např. registr pedagogických pracovníků, povinný rok školky nebo upravuje šířeji inkluzivní vzdělávání.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Takže ve sněmovně došlo k takovým úpravám, které dneska, můžeme mluvit o tom, jestli, jestli v případě, kdy je tady podezření, že nějaký by mohl zneužít zbraně, podobně jako tomu bylo třeba v Uherském Brodě a podobně, jestli mít nebo nemít možnost aktuálně zasáhnout (...) zbrojní průkazy zůstaly na 10 let. !

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Škromach korektně popisuje změny, které poslanci provedli při projednávání novely příslušného zákona.

Senátor Škromach mluví o novele zákona o střelných zbraních a střelivu, která prošla Poslaneckou sněmovnou.

Zákon zavádí v § 56 možnost policie ČR zadržet zbraň, " pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob. " Tato situace reaguje právě na tragickou událost, která se odehrála v Uherském Brodu.

Platnost zbrojních průkazů upravuje § 16 zákona, stanovuje ji na 10 let. Výše uvedená novela tento stav nemění.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Já sám jsem udělal 16 pozměňovacích návrhů s ostatními europoslanci (k návrhu, který má odebírat zbraně - pozn. Demagog.cz), i vašimi europoslanci v Evropském parlamentu, děláme všechno pro to, aby to neprošlo. !

Návrh zpřísňující pravidla držení zbraní projednává Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, mezi jehož členy patří i Jiří Pospíšil. Na začátku května publikoval výbor tři dokumenty s pozměňovacími návrhy členů výboru. V těchto dokumentech se nám podařilo vyhledat celkem 15 pozměňovacích návrhů, pod kterými je Jiří Pospíšil podepsán. Jedná se o pozměňovací návrhy číslo 118, 125, 137, 196 a 206 (.pdf, str. 20, 24, 31, 62, 68), dále 389, 412, 427, 450, 541 (.pdf, str. 48, 61, 69, 83, 131) a 587, 605, 708, 719, 754 (.pdf, str. 8, 18, 82, 89, 108).

Vzhledem k tomu, že nebyl publikován dokument s pozměňovacími návrhy číslo 1 až 87 a Jiří Pospíšil hovořil o 16 pozměňovacích návrzích, je pravděpodobné, že zbývající je součástí právě této nepublikované skupiny návrhů. Jako šestnáctý pozměňovací návrh by se mohl považovat také výborem obecně přijatá připomínka (.pdf, str. 6) zavrhující návrh Evropské komise.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

pokračování předchozího výroku: A já nechápu, jak náš prezident může tvrdit (...) že tedy Číňané tyto podmínky splňují, když je nesplňují. !

Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, a to v obou dílčích aspektech hodnocení.

1. Čína skutečně nesplňuje podmínky EU pro to, aby mohla být označována za tržní ekonomiku. Podrobné zdůvodnění je možné nalézt v Demagogem ověřené debatě ministra Jana Mládka s ekonomem Luďkem Niedermeyerem ZDE.

2. Česká televize cituje vyjádření Jiřího Ovčáčka, podle kterého " pan prezident podporuje udělení statutu tržní ekonomiky Čínské lidové republice. Je třeba si uvědomit, že Čína v tuto chvíli tržní ekonomikou už fakticky je ".

Ačkoliv tedy prezident Zeman (pokud vyjádření jeho mluvčího budeme považovat za autentické vyjádření prezidentových názorů) nehovoří přímo o podmínkách EU, čínskou ekonomiku skutečně za tržní považuje.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Tak jsou tady síly, které, a myslím si, že TOPka u toho celkem dobře asistuje, v házení vajíček na Paroubka kdysi, červené, červené vlajky a podobně. !

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v případě incidentů s vejci TOP 09 ještě ani neexistovala, tudíž za ně nemůže nést (spolu)odpovědnost. V případě použití červených karet vůči prezidentu šlo o občanské protesty, které TOP 09 neorganizovala.

Házení vajíček na Jiřího Paroubka se odehrávalo v květnu 2009 před volbami do Evropského parlamentu. Ty se uskutečnily 5. a 6. června 2009.

V různých městech České republiky byl během kampaně tehdejší předseda ČSSD cílem lidí, kteří na něj házeli vejce. Původ této záležitosti se odehrál v Kolíně, kde během mítinku strany (podle prohlášení ČSSD po skončení mítinku - tuto záležitost nejsme schopni doložit) byl Jiří Paroubek napaden vejcem ze strany jeho odpůrce. Veřejné komentování této věci eskalovalo v další podobné incidenty v různých městech - např. v Plzni, Písku či Litoměřicích.

Celá tato série napadení Jiřího Paroubka vyvrcholila 27. května v Praze během akce ČSSD na Andělu. Zde byli kandidáti a představitelé strany vystaveni obzvlášť velkému útoku vejci ze strany odpůrců. Předseda Paroubek uvedl, že morální vinu za tyto incidenty nese ODS. Konkrétně jmenoval pro Novinky.cz (video, čas 1:22) Mirka Topolánka, Ivana Langera a Marka Dalíka. ODS své zapojení v této věci odmítla.

Na výše uvedeném videu je také vidět část útoků na ČSSD na pražském Andělu.

TOP 09, které přisuzuje podíl na těchto činech Zdeněk Škromach, v té době ještě ovšem jako strana neexistovala. Ministerstvem vnitra, které má toto v kompetenci, byla strana zaregistrována až 26. června 2009, není tedy možné, aby měla podíl na událostech, které se odehrály o měsíc dříve. V dobových zdrojích také předseda Paroubek přisuzuje údajnou vinu za celou věc ODS.

Co se týká červených vlajek, tak senátor Škromach má zřejmě namysli červené karty proti prezidentu Zemanovi. Ty byly poprvé použity na demonstraci 17. listopadu 2014 na Národní třídě. Akci organizoval Martin Přikryl, v rozhovoru pro Idnes popisuje ze svého pohledu průběh této demonstrace i následnou eskalaci na pražském Albertově, kde dav házel na prezidenta vejce a to za přítomnosti hlav států zemí V4. Celá akce vznikla jako reakce na prezidentovy výroky v rámci návštěvy Čínské lidové republiky a také směrem k punkové skupině Pussy Riot.

Lze doložit případ, kdy komunální politik veřejně vystavil Zemanovi červenou kartu. Stalo se tak v Pardubicích v lednu 2015. Jan Němec, místní politik TOP 09, protest proti Zemanovi pořádal. Během návštěv krajů, které prezident podniká, se stává, že z davu mu někteří občané vystavují červené karty. Jak tito, tak i účastníci velké demonstrace v Praze 17. listopadu 2014, mohou být příznivci TOP 09 nebo její členové, ovšem je problematické spojit tuto stranu jako celek s protesty proti Zemanovi. Jak protestující, tak i tuto opoziční partaj, spojuje odpor k politice prezidenta. Ovšem představa, že by nejvyšší představitelé TOP 09 nebo snad strana jako celek nějak asistovala v těchto protestech, je iluzorní.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

...například nové velké pokuty pro občany, pokud urazí úředníka, to jako je nevídaná věc, nový přestupek, řeknete úředníkovi svůj názor expresivním způsobem a šup, máte od státu pokutu...

V platné a účinné verzi zákona o přestupcích se tento přestupek nevyskytuje. V připravovaném zákoně o některých přestupcích, který byl 19. května 2016 postoupen z Poslanecké sněmovny do Senátu, je v § 5 odst. 1 písm. b) (.doc) obsažen nový přestupek - znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci.

Za tento přestupek lze podle § 5 odst. 3 písm. b) tohoto zákona uložit pokutu do 10 000 Kč.

Jeho konkréní znění je: " Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. "

Důvodová zpráva k návrhu zákona o některých přestupcích (.pdf, str. 43) uvádí důvod pro nový přestupek. " Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany, mnohdy i problematického chování, a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. "

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

...nebo prolomení domovní svobody (...) možnost, aby policie vtrhla do bytu někoho, kdo drží zbraň bez rozhodnutí soudu, zdůrazňuji, to podtrhuji, a zbraň zabavila, to zkrátka je omezení osobní svobody...

Pospíšil hovoří o připravované novele zákona o střelných zbraních a střelivu (.doc), která v § 56 odst. 2 písm. a) zavádí možnost Policie ČR zadržet zbraň, " pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob."

Následně pokud podle § 56 odst. 3 držitel zbrojního průkazu neprodleně neodevzdá zbraň nebo nesdělí místo uložení a neumožní její převzetí policií, je příslušník policie oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek a zbraň zadržet.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Možnost vtrhnout do bytu držitele legálně držené zbraně existuje, ale musí být předem splněny zákonem stanovené podmínky jako změna zdravotního stavu držitele a z ní vyplývající ohrožení života jeho okolí a držitel nechce zbraň odevzdat. Tyto okolnosti Pospíšil zcela opomíjí.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Zatím, zatím nic takového schváleno (novela zákona o některých přestupcích a úprava u držení zbraní - pozn. Demagog.cz) nebylo, zatím jsou to návrhy, které vychází z různých ministerstev.

Zákoy o některých přestupcích a střelných zbraních a střelivu byly 6. května 2016 schváleny v Poslanecké sněmovně a následně 19. května 2016 postoupeny do Senátu.

V novele zákona o střelných zbraních a střelivu byl Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení přijat pozměňovací návrh poslance Chalupy (.pdf, str. 5) o upřesnění subjektů, na které se tento zákon nevztahuje, nejenom tedy na Armádu České republiky, ale i na Vojenskou policii.

V zákoně o některých přestupcích byl poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení přijat pozměňovací návrh obsažený v usnesení garančního ústavně právního výboru (.pdf). Konkrétně se jednalo o zvýšení výše pokut a odpovědnost právnické nebo podnikající fyzická osoba za přestupek tím, že způsobí škodu na cizím majetku.

Škromach reaguje na Pospíšilovy výtky směrem k novému paragrafu znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci a také k možnému odebírání zbraní. Tyto oba návrhy přišly od předkladatele, kterým bylo Ministerstvo vnitra. V tuto chvíli není legislativní proces stále dokončen a je možné, že v této podobě obě novy nebudou nakonec přijaty. Výrok senátora Škromacha tak hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Ve sněmovně leží už několik týdnů nebo měsíců dokonce senátní návrh na omezení územní působnosti exekutorů.

Výrok je označen jako pravdivý, protože 1. června 2015 byl poslancům rozeslán senátní návrh zákona (jako sněmovní tisk 499/0 (.pdf)), kterým se mění předpis 120/2001 Sb. (Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů). Tento návrh mimo jiné říká:

" V odstavci 2 se po vzoru naprosté většiny států Evropské unie zakotvuje do našeho právního řádu princip místní příslušnosti soudních exekutorů, a to v obvodu jednotlivých soudních krajů. Zkušenost s krajskou působností, resp. s působností ve vyšší správní jednotce, se ukázala jako nejlepší také u zahraničních soudních exekutorů, kde již princip teritoriality funguje." (s. 9)

Projednávání tohoto návrhu bylo navrženo na pořad 47. schůze (od 24. května 2016).

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Ta situace je taková, že je v této době návrh, který třeba určitě budete ještě v Evropském parlamentu projednávat, nebo o kterém se zabýváte, otázka odzbrojit občany v situaci, kdy tady je určité, řekněme, i nebezpečí a kdy lidé, vlastně poctiví lidé, kteří mají zbrojní průkazy, tak by měli přijít, přijít o zbraně, (...) myslivci třeba.

Po listopadových teroristických útocích v Paříži se Evropská komise rozhodla zpřísnit směrnice týkající se držení zbraní. Návrh (.pdf) je v současné době projednáván Evropským parlamentem.

Součástí nové směrnice je zákaz poloautomatických zbraní, které mohou být přeměněny na zbraně automatické. Jiné typy poloautomatických zbraní tak mohou být po patřičné autorizaci drženy legálně (.pdf, str. 1) stejně jako tomu bylo doposud. Návrh se podle zprávy EU netýká ani zbraní mysliveckých či sportovních.

Jak ale upozorňuje Vicky Ford, předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu, návrh obsahuje řadu nejasností. Od myslivců tak zaznívají obavy, že zákaz by se mohl týkat části loveckých zbraní. Proti návrhu se postavila i evropská federace myslivců FACE, kterou v dubnové parlamentní debatě podpořila (.pdf) více něž stovka europoslanců.

Navrhovaná směrnice se dotýká jen části zbraní (a to i pro myslivce), nikoli všech, výrok proto hodnotíme jako zavádějící. Upozorňujeme však, že podle analýzy (.pdf, str. 4) Ministerstva vnitra postihne zákaz až 400 tisíc zbraní, tedy polovinu zbraní v ČR.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Evropská komise, nikoliv Unie, bohužel připravila návrh (...) normální lidi, myslivce, kteří léta drží legálně, zdůrazňuji, zbraň a pod rouškou boje proti terorismu jim chce ty zbraně sebrat.

Navrhovaná směrnice Evropské komise zpřísňuje pravidla pro držení zbraní, a to ve snaze čelit teroristickým hrozbám. Součástí návrhu je i zákaz poloautomatických zbraní, které využívají myslivci. Jak ale Evropská komise upozorňuje ve své zprávě (.pdf, str. 1), zákaz se myslivců netýká.

Návrh Komise je však označován za velmi nejasný a od myslivců zaznívají obavy, že zákaz se může vztahovat i na velkou část loveckých zbraní. Směrnice se však netýká všech mysliveckých zbraní, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Podobný výrok zazněl i z úst Zdeňka Škromacha, který jsme rovněž ověřili.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

A samozřejmě tady vznikají problémy v tom, že ten dumping, který v Číně existuje, prostě reálně je tržní hospodářství v Číně za těch podmínek tak, jak dneska se dá těžko označit za tržní hospodářství v porovnání s tím, co jsme zvyklí u nás, v Evropě, ve Spojených státech, ale nakonec svým způsobem i v Rusku, ale i v některých jiných částech světa.

Čína používá dumping hlavně v obchodu se surovými materiály. Evropská unie ani Spojené státy neuznávají Čínu jako tržní ekonomiku právě kvůli státním zásahům do ekonomiky a zvýhodňování místních producentů.

Dumping (tedy státem podporovaný vývoz za nižší ceny než jsou v tuzemsku, případně i za ztrátovou cenu) se posle Evropské komise v Číně týká hlavně surových materiálů. „Čína uvaluje soubor vývozních restrikcí, včetně exportních kvót, povinností a dodatečných požadavků, které limitují přístup k vzácným materiálům pro firmy mimo Čínu. Tato opatření významně deformují trh a favorizují čínský průmysl. Evropská unie považuje tato čínská opatření za porušování obecných pravidel Světové obchodní organizace.“ Touto záležitostí se zabývala i Světová obchodní organizace, která ve své zprávě dala EU za pravdu. Právo každého státu nakládat se svými přírodními zdroji podle ní neumožňuje kontrolovat celosvětový trh se surovými materiály nebo jejich distribuci, země tak nemůže uvalit restrikce pouze na zahraniční uživatele.

Uznání ruské ekonomiky jako tržní oznámila EU v roce 2002. Rusko se stalo členem Světové obchodní organizace v srpnu 2012.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Takže je potřeba velká opatrnost a těch, ty kroky jsou v podstatě dneska 3. Buď nedělat nic a od podzimka je Čína tržní ekonomikou, nebo udělat aktivní rozhodnutí a posunout, posunout to dál, anebo pak je takový kompromis, kdy v podstatě by se už nepřijímala nová opatření, ale ta stávají by platila ještě po dobu několika let.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože i navzdory tomu, že Evropská komise skutečně projednává vzpomínané tři kroky, Čína nejdřív musí splnit konkrétní kritéria k získaní statutu tržní ekonomiky.

Obdobný výrok jsme hodnotili v minulé diskuzi, konkrétně u ministra Mládka, kde jsme informovali o třech možnostech, které Komise analyzuje (.pdf, str. 3):

1) neprovádět žádnou změnu právních předpisů EU

2) odstranění Číny ze seznamu zemí bez tržního hospodářství bez dalších podmínek

3) odstranění Číny z tohoto seznamu a zavedení doprovodných opatření

Výrok tedy opět hodnotíme jako zavádějící, neboť status tržní ekonomiky Čína získá pouze pokud splní konkrétní podmínky (.pdf, str.5). Podle komisařky pro obchod Cecilie Malmström by nicnedělání mohlo vést k závažným dopadům (.pdf, str. 4).

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Mnohdy nesystémové dotace má v rámci Evropské unie, dochází k tomu, že naši zemědělci jsou znevýhodňováni třeba vůči zemědělcům z těch jižních zemí, kde i národními dotacemi výrazně jsou některé komodity, které se najednou objevují jako přebytkové na trhu Evropské unie díky sankcím vůči Rusku.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože místopředseda Škromach v něm míchá několik tvrzení týkajících se jak Společné zemědělské politiky EU, tak samostatných národních dotací či ruského embarga a nám se nepodařilo tyto propojení a dopady na český trh prokázat.

Jako ukazujetabulkaV. pro rozpočtový rok 2014, v absolutních hodnotách čerpá nejvíce Francie (18,9 %), následovaná Španělskem (12,6 %), Německem (11,7 %) a Itálií (10,2 %). Pokud však jde o EZFRV (Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova), nejvíce prostředků čerpá Polsko (14 %), po němž následuje Itálie (9,8 %), Německo (9,8 %), a Rumunsko (9,2 %).

I portál Evropského parlamentu polemizuje o spravedlnosti přímého financování a upozorňuje, že lze pozorovat nerovné rozdělení přímých dotací na úrovni zemědělských podniků, které se přímo dotýká i České republiky. Otázky a snahy o reformu SZP jsou tedy na místě.

Rozličné polemiky o spravedlivosti a udržitelnosti SZP už vedly i k tomu, že byly uskutečněny jisté reformy pro větší spravedlnost. Tato nová SZP má například zajistit, aby dotace dostali jen aktivní zemědělci, nebo předejít dvojitému financování za splnění stejného přínosu pro ochranu životního prostředí.

Co se nám ale nepodařilo dokázat, je přímé propojení těchto nerovností na úrovni ZSP s národními dotacemi jihoevropských zemí do komodit dotčených ruským embargem, které by tyto zemědělce zvýhodňovalo v porovnání s těmi českými.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Čína nesplňuje těch 5 kritérií, které byly stanoveny Evropskou unií. Tam jsou kritéria typu vláda nemá ovlivňovat chod podniku, což v Číně samozřejmě je, komunistická vláda ovlivňuje celou ekonomiku, takže Čína se vůbec neblíží tomu, že mohla být tržní ekonomikou

Podle poslední zprávy Evropské komise z roku 2008 Čína kritéria tržní ekonomiky nesplňovala, i když mířila k většímu podílu tržního hospodářství.

Podle nařízení Rady (.pdf, s. 5 článek 2 odstavec 7 písmeno c) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, jsou kritérii pro uznání země jako tržní ekonomiky:

- společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě,

- společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodní­mi účetními standardy a používané ve všech oblastech,

- výrobní náklady a finanční situace společností nepodlé­hají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením,

- společnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností, a

- měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

Poslední zkoumání stavu čínské ekonomiky vzhledem ke statutu tržního hospodářství provedla Evropská komise na žádost Číny v roce 2008. Z reportu (.pdf, s. 26) vyplývá, že čínská ekonomika nesplňuje žádnou z klíčových podmínek a nemůže být zatím považována za tržní. Je však patrný postup směrem k tržní ekonomice a některé nedávné (rozuměj v roce 2008) reformy, např. daňového systému, by mohly zemi posunout dále tímto směrem.

Pokud jde o kritérium nezasahování státu, podle zprávy je patrný trend odklonu čínského státu od zásahů do ekonomiky (s. 12), na druhou stranu však přetrvávala např. restrikce ve vývozu, čímž docházelo k umělému snižování cen některých produktů a také ovlivňování celosvětového trhu s těmito produkty (s. 7).

Čínská ekonomika je podle článku Xuepeng Liu z Chin Research Center nicméně také charakteristická velkým rozsahem státem vlastněného majetku a problémem tzv. "červeného" kapitalismu: "symbiózou mezi velkým byznysem a vysokými vládními úředníky, jejich delegáty či členy rodiny." To podporuje korupční prostředí a působí proti posilování role volného trhu.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Odhady, které jsou, obzvláště v oblasti ocelářství a podobně, tak tam můžou být dopady v řádu desítek tisíc, ale celosvětově, až možná milionu pracovních míst, o které by se mohlo hrát.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť jen v EU jsou podle studií ohroženy až jednotky milionů pracovních míst. Globálně pak toto číslo bude nepochybně ještě vyšší.

Pokud vyjdeme ze studie Economic Policy Institute ze září 2015, tak ta odhaduje možnou ztrátu pracovních míst pouze v Evropské unii v souvislosti s udělením statutu tržní ekonomiky Číně na 1,7 - 3,5 milionu.

Pokud jde přímo o ocelářství, studie zmiňuje údaj 350 tisíc ohrožených pracovních míst.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Třeba takové Spojené státy americké, ty vůbec neřeší to, jaké jsou závazky Světové obchodní organizace. Amerika před 5 dny uvalila na čínskou ocel clo větší než 500 procent.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je pravdou to, že dne 18. května 2016 americké ministerstvo obchodu přijalo rozhodnutí ohledně stížnosti části amerických výrobců oceli na podezření z dumpingové ceny a státní dotační politiky v případě dovozu u části výrobců válcované oceli z Číny a Japonska. Ve svém setření ministerstvo navrhlo uvalení celní přirážky, která by měla u čínských výrobků dosahovat více jak 500 %.

Tvrzení je hodnoceno jako zavádějící, především proto, že rozhodnutí amerických úřadů není finální. Ze strany USA se čeká na rozhodnutí Americké obchodní komise, která má rozhodnout do 30. června 2016 zda navýšení cel potvrdit nebo zrušit. Cla proto nejsou v tuto chvíli platná.

Navíc ani uvalení cla na dovážené zboží nemusí být porušením dohod či ignorováním závazků WTO, neboť dle článku 6 Všeobecné dohody o clech a obchodu má členský stát možnost, za splnění určitých podmínek, využít antidumpingová cla jako dočasné ochrany svého trhu.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Dneska to je tak, že Číňané vyrobí ocel, ale prodávají pod cenou, než je stojí ta výroba. To znamená, dotují to ze státních peněz a tím by poškodili a položili ty firmy ve světě a v Evropě.

Čína oficiálně popírá, že by ocel prodávala pod cenou, podle neoficiálních údajů se tak však pravděpodobně děje. Levná ocel z Číny destabilizuje trh s ocelí a ohrožuje producenty z ostatních zemí.

Podle článku BBC Čína zvedla svoji produkci oceli v souvislosti s velkým hospodářským růstem v posledních 25 letech. V současnosti však dochází ke zpomalení růstu, domácí poptávka po oceli klesá. Čínská ocel je proto prodávána na mezinárodním trhu, a to za velmi nízké ceny. Na ocel je navázáno velké množství pracovních sil, Číně tak jde také o sociální stabilitu. Čína však oficiálně odmítá, že by ocel byla prodávána pod výrobní cenou.

Agentura Reuters uvádí, že někteří producenti prodávají ocel pod cenou (se ztrátou až 32 dolarů za tunu) a se ztrátou prodávají i na domácím trhu. Producenti oceli z různých regionů se spojují a vydávají společné protestní zprávy (.pdf), ve kterých uvádějí, že Čína způsobuje nadprodukci a destabilizuje trh. V této souvislosti lobují proti přidělení statutu tržní ekonomiky, protože neregulovaný prodej levné oceli by tyto společnosti poškodil ještě více. Předseda OECD Komise pro ocel se vyjádřil, že „selhání zastavení zakřivení trhu vyústí v subvence a přežívání státem podporovaných společností na úkor soukromých a výkonných společností, které operují v prostředí s minimální státní podporou“ (s. 1).

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Náš zájem je na tom abychom na čínském trhu uplatnili co nejvíce našich výrobků, služeb, našich firem, nakonec mnohé jsou tam úspěšné a některé se z Číny dneska vracejí, třeba firma KOH-I-NOR, která najednou zjistila, že už dneska v Číně je práce tak drahá, že se nevyplatí tam vlastně pro ně podnikat a vrací se zpátky do Česka.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože českých firem působících na čínském trhu je skutečně více, jsou ale také pozorovatelné i návraty podniků do více západních zemí a toho především z důvodu rostoucích mzdových nákladů v Číně.

Portál investicniweb.cz informuje o Škodě Auto, Škodě Electric či o mateřské Škodě Transportation. Dále v Číně působí i skupina PPF Petra Kellnera, která na tamním trhu nabízí spotřebitelské úvěry pod značkou Home Credit a investuje také v oblasti biotechnologií.

O plánech dalších firem rozšířit své působení do Číny informoval v březnu tohoto roku server Idnes.cz. Zmiňovány jsou podniky jako Gastro Group, Bageterie Boulevard či Pivovary Lobkowitz, do kterých minulý rok investovala čínská společnost CEFC.

Ani v druhé části výroku se Škromach nemýlí. O návratech západních firem z čínského trhu z důvodu vysokých mezd informovaly např. Lidovky.cz už v roce 2012, konkrétně návrat KOH-I-NORu se v médiích objevil v srpnu minulého roku.

Jako důvody k odchodu uvedl generální ředitel firmy i změnu podmínek, které byly při příchodu společnosti na čínský trh před 11 lety přívětivější. Jako příklad slouží investiční pobídka, kterou v tom čase firma získala - šlo o nižší daně, které musela odvádět. Vzpomínané čínské mzdy, které jsou tedy uváděny jako jeden z hlavních důvodů odchodu, narostly podle jeho slov za tuto dobu dvojnásobně.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Česká republika dneska je vlastně pomalu nejrychleji rostoucí ekonomikou v rámci Evropské unie, kdy je u nás nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.

Data Eurostatu o růstu HDP a nezaměstnanosti dávají Zdeňku Škromachovi za pravdu. Česká republika skutečně v těchto statistikách mezi zeměmi EU vyniká.

V meziročním srovnání růstu HDP za 4. čtvrtletí 2015 vychází Česká republika skutečně jako jedna ze zemí s nejrychlejším růstem. Rostla o 4 %, stejně rychle jako Polsko. Rychleji rostlo jen Irsko (9,3 %), Malta (5,8 %) a Švédsko (4,5 %).

Data za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou kompletní, ale ve výhledu na rok 2016 se počítá s odhadovanou hodnotou růstu 2.1 % za celý rok, což by znamenalo zpomalení růstu, zatímco mnoho dalších zemí má růst rychleji.

V březnu 2016 (zatím poslední publikovaná data) byla pak v Česku zaznamenaná i nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU. Zatímco průměr evropské osmadvacítky byl 8,8% nezaměstnanost, v ČR to bylo 4,1 %.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Vlastně vyvážíme jenom desetinu toho, co dovážíme z Číny.

Dle údajů Českého statistického úřadu je průměrná hodnota vývozu do Čínské lidové republiky za první tři měsíce roku 2016 3 487 milionů korun. Naopak dovoz za stejné období činí průměrně 34 722 milionů korun. Tedy jedná se přibližně o jednu desetinu.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Tak nejprve řeknu, paní redaktorko, že jsem nikdy nepotvrdil, že budu kandidovat na prezidenta.

V posledním mediálním výstupu na adresu své kandidatury Jiří Pospíšil v březnu pro DVTV (od 13:45) uvedl, že pokud se nevygeneruje žádný kandidát podle jím vymezených hodnot, bude o své kandidatuře vážně uvažovat.

Osobnost, kterou by případně podpořil, by musela mít hodnoty, se kterými by se Pospíšil sám ztotožňoval, jde mu zejména o to, aby budoucí prezident spojoval společnost, byl západně orientovaný a měl šanci porazit Miloše Zemana.

Kandidaturu by však zvažoval až tři čtvrtě roku před samotnými volbami. Jednoznačné potvrzení ucházení se o prezidentský post zatím Jiří Pospíšil neposkytl a to ani v dalších veřejných vyjádřeních. Zatím mluvil o tom, že o kandidatuře " vážně uvažuje či přemýšlí " - např. v rozhovoru pro IHNED.cz či interview pro Deník.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Když se podíváte na návštěvu čínského prezidenta ve Spojených státech, ve Velké Británii, tak to, co bylo u nás, byl jenom obyčejný odvar.

Státní návštěvu do Spojených států amerických podnikl čínský prezident na konci září, během šestidenní návštěvy zavítal do Seattlu, New Yorku a Washingtonu. Přivítání na americké půdě nedosahovalo takové pompéznosti, jaké se Si Ťin-pching dočkal o měsíc později v Londýně.

Čínský prezident navštívil Spojené království v říjnu loňského roku. Jak celá návštěva vypadala je možné vidět ve fotogaleriích deníků The Guardian a The Independent. Na první pohled je zjevné, že Číňanům se v Londýně dostalo pompéznějšího přivítání, než jakého se dočkali v Praze. Podobně jako v Praze ale vyšlo najevo, že tisícům lidí vítajících čínské prezidenta rozdávala propagační materiály, jako trička a vlajky, čínská ambasáda.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Pane místopředsedo, vaše strana tady hovoří o možném ohrožení demokracie ze strany například pana Babiše jako oligarchy, máte billboardy, stát, není firma a tak dále, sám na to upozorňujete.

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 si sociální demokraté odsouhlasili rezoluci (pdf. str. 5), ve které se objevuje pasáž:

"Náš demokratický systém se nesmí stát předmětem manipulace ze strany bohatých oligarchů, vlastnících a kontrolujících současně firmy, média i politická uskupení. Proto, abychom tu brzy neměli jen parodii na demokratický systém, v níž místo politických programů a demokratických stran budou spolu o vliv na budoucnost státu soupeřit jen bohaté podnikatelské klany, potřebujeme v zákonech jasněji definovat střet zájmů, zpřísnit pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní a zpřesnit mediální legislativu."

Ačkoli v textu rezoluce není zmíněno jméno ministra financí Andreje Babiše,výše zmíněná pasáž je jasným popíchnutím směrem ke koaličnímu partnerovi a šéfovi hnutí ANO, majitele Agrofertu i mediálního domu Mafra.

V březnu sociální demokraté spustili kampaň"Stát není firma. Je to společenství lidí." Jak potvrdil ČTK místopředseda ČSSD Martin Starec, strana v březnu spustila jarní část kampaně před nadcházejícími krajskými volbami.

Volební heslo je narážkou na předvolební slogan hnutí ANO z roku 2013, ve kterém lidem slibovalo, že bude stát řídit jako firmu.

Sám Škromach na svém weby vyvěsil některé odkazy, které se vztahují právě k vymezování vůči Babišovi. Např. má nasdíleno video předsedy strany Sobotky s jeho rozhovorem "Stát není firma" (viz výše), stejně tak má umístěno na webu prohlášení jihomoravského hejtmana Haška, který říká:

" Burešův amok - vyjádření v Blesku??? Pan Babiš si zjevně myslí, že volby budou zase skok voličů na koblihu. Nejen, že je podceňuje, ale každý den dokazuje, že jim nerozumí. Stát není firma, Čapí hnízdo není čapí, a miliony na Babišových účtech rozhodne nejsou miliony v kapsách lidí.
Pan Babiš by měl na Moravě strávit delší čas než jeden víkend. Měl by vidět, jak nelehko zde mnozí lidé žijí, jak tvrdě musí pracovat, aby dobře uživili sebe a své rodiny. Neměl by jen přehrabovat Agrofertí miliardy vidlemi a dělat předem volební účet bez 'hostinského'. Ať už s EET, či bez ní.
"

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

A já tady za TOP 09 musím odmítnout, že my bychom někdy házeli nějaká vajíčka nebo něco takového.

Házení vajíček na Jiřího Paroubka se odehrávalo v květnu 2009 před volbami do Evropského parlamentu. Ty se uskutečnily 5. a 6. června 2009.

V různých městech České republiky byl během kampaně tehdejší předseda ČSSD cílem lidí, kteří na něj házeli vejce. Původ této záležitosti se odehrál v Kolíně, kde během mítinku strany (podle prohlášení ČSSD po skončení mítinku - tuto záležitost nejsme schopni doložit) byl Jiří Paroubek napaden vejcem ze strany jeho odpůrce. Veřejné komentování této věci eskalovalo v další podobné incidenty v různých městech - např. v Plzni, Písku či Litoměřicích.

Celá tato série napadení Jiřího Paroubka vyvrcholila 27. května v Praze během akce ČSSD na Andělu. Zde byli kandidáti a představitelé strany vystaveni obzvlášť velkému útoku vejci ze strany odpůrců. Předseda Paroubek uvedl, že morální vinu za tyto incidenty nese ODS. Konkrétně jmenoval pro Novinky.cz (video, čas 1:22) Mirka Topolánka, Ivana Langera a Marka Dalíka. ODS své zapojení v této věci odmítla.

Na výše uvedeném videu je také vidět část útoků na ČSSD na pražském Andělu.

TOP 09, které přisuzuje podíl na těchto činech Zdeněk Škromach, v té době ještě ovšem jako strana neexistovala. Ministerstvem vnitra, které má toto v kompetenci, byla strana zaregistrována až 26. června 2009, není tedy možné, aby měla podíl na událostech, které se odehrály o měsíc dříve. V dobových zdrojích také předseda Paroubek přisuzuje údajnou vinu za celou věc ODS.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

...agresivní projevy, třeba Mirka Kalouska, snaha vyprovokovat konflikty, například při odborářských demonstracích, když vyšel mezi demonstranty a snažil se vyprovokovat nějaký střet...

Zdeněk Škromach korektně popisuje, že Kalousek coby ministr financí vyšel během vypjatých demonstrací mezi odboráře. Zda tímto účastníky provokoval, nejsme však schopni posoudit, je to spíše věc názoru, obě strany se na tomto neshodnou. V textu je uvedena řada odkazů na průběh demonstrací včetně videozáznamů z celé akce a necháváme tedy posouzení na každém čtenáři.

Událost, o které mluví Škromach, se odehrála 16. června 2011. Během odborářských demonstrací proti politice vlády Petra Nečase dorazili protestující do Letenské ulice v Praze, kde sídlí Ministerstvo financí. Tehdejší ministr Miroslav Kalousek vyšel ven mezi protestující a snažil se s některými mluvit. Vzhledem k vypjaté atmosféře to považovali představitelé odborů za provokaci, Kalousek to prostřednictvím svého mluvčího popřel s tím, že chtěl pouze s lidmi mluvit.

Z celého incidentu existuje řada videozáznamů, na nichž je Kalousek poměrně nevybíravě urážen. Jedna účastnice akce, která s ním poměrně emotivně rozmlouvala, křičela, že by měl být svžen do Vltavy a to po hlavě. Některé další záznamy z incidentu ukazují Novinky.cz.

Je pravdou, že Kalousek skutečně mezi odboráře vyšel a situace byla velmi vypjatá. Ovšem je otázkou, zda to bylo skutečně zapříčiněno pouhou Kalouskovou přítomností, či nepřátelským až agresivním naladěním účastníků demonstrace. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni toto korektně posoudit. Přikládáme několik odkazů s videozáznamy z incidentu v Letenské ulici a necháme na posouzení čtenáře, nakolik se rozhodnutí Kalouska vyjít mezi demonstranty dá brát jako provokace.

V den konání demonstrace také v pořadu Události, komentáře České televize hodnotil incident ministr financí Kalousek a předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Kromě tohoto incidentu se Kalousek účastnil také další akce, kde byl popsán jako provokující člověk. Např. během návštěvy čínského prezidenta v Praze upoutal pozornost médií předseda strany Kalousek, když se pokoušel dostat na vyklizené Hradčanské náměstí.

Protestní akci proti porušování lidských práv v Číně svolali Martin Bursík a Kateřina Jacques. Bursík v rozhovoru pro rádio Impuls konstatoval, že Kalousek celou protestní akci zbytečně vyhrotil a přál si konflikt. Také sdělil, že Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil (zvukový záznam od času 8:30).

Doslova Bursík uvedl:

" Najednou tam vletěl Miroslav Kalousek a šel do toho hrozně tvrdě. Vlastně šlo vidět, že on si přeje konflikt, to bylo vidět z těch záběrů. On si prostě přál, aby tam došlo k nějakému incidentu. Najednou v té ulici se nahromadili lidi a těch lidí tam bylo tisíc. (...) A ten Kalousek tam volal za "5 minut prorazíme zátarasy". Mně tam ta jeho role nebyla vůbec příjemná. (...) Myslím, že ten Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil. "

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Asi po roce a půl, kdy jsme se tou záležitostí (proplácení prvních 3 dnů v nemoci - pozn. Demagog.cz) zabývali v Senátu, tak se podařilo najít v Senátu většinu a to průřezově přes všechny nebo téměř všechny politické strany, které jsou zastoupeny v Senátu. A ten návrh na placení prvních 3 dnů nemoci prošel, včetně snížení pojistného ze 2,3 na 2,1 pro zaměstnavatele, což je skoro 3 miliardy korun, které by mohli zaměstnavatelé, zaměstnavatelé ušetřit.

Na základě materiálů ze senátu hodnotíme výrok jako pravdivý. Výroku Zdeňka Škromacha odpovídá jak snížený sazby pojistného, tak přibližně i vyčíslená úspora.

Senátem prošel návrh několika senátorů v čele právě se Zdeňkem Škromachem. Návrh mj. upravuje Zákoník práce (strana 3), kde vrací do hry proplácení prvních tří dnů nemocenské. Zároveň novelizuje Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kde snižuje celkovou výši sociálního pojistného placeného zaměstnavatelem z 25 na 24,9 %, z toho příspěvek na nemocenské pojištění se sníží ze stávajících 2,3 na 2,2 procenta. Stejně se pak snižuje i pojistné na nemocenské pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví a sociální politiku toto snížení ještě navýšil, nově by pojistné na nemocenské pojištění mělo dělat 2,1 %. Návrh byl schválen ve znění tohoto pozměňovacího návrhu.

Vyčíslení dopadů návrhu v důvodové zprávě návrhu ale neodpovídá vyčíslení, jak ho uvádí Zdeněk Škromach. "Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč" dočteme se v důvodové zprávě. Protože bylo snížení sazby navýšeno, a místo o 0,1 se snižuje o 0,2 procentní body, bude úspora ekvivalentně vyšší.

Návrh byl do Senátu předložen 17. prosince 2015 a schválen 16. března 2016, Senát se jím tedy zabýval jen poměrně krátce. Již v prosinci 2014 se ale Senát zabýval podobným návrhem. Tehdy byla skupina navrhujících menší a návrh nezískal dostatečnou podporu Senátu.

Aktuální návrh při hlasování podpořil aspoň jeden senátor z každého senátorského klubu kromě ODS. Pro návrh hlasovalo 38 z 56 přítomných.

Aktuálně je návrh v Poslanecké sněmovně a čeká na 1. čtení. Vláda k němu nezaujala stanovisko.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

V dobách pravicových vlád, ve kterých byl i pan kolega Pospíšil, došlo k tomu, že vlastně jednak byly zavedeny první 3 dny neplacené nemocenské, za druhé byly sníženy náhradový poměr v těch, za ta další dny z 69 procent, později ze 72 procent na jednotných 60 procent.

Jiří Pospíšil byl ve třech vládách, ve všech jako ministr spravedlnosti. Mezi roky 2006 a 2009 ve dvou vládách Mirka Topolánka, a ve vládě Petra Nečase v letech 2010-2012.

V té době se nemocenské pojištění měnilo k 1. 1. 2008, kdy byly za Topolánkovy vlády novelou 261/2007 Sb. zrušeny výplaty za první tři dny pracovní neschopnosti, a upravena výše nemocenské takto (vlevo do roku 2008, vpravo po reformě):

1. až 3. den25 % denního základu04. až 30. den69 % denního základu60 % denního základu31. až 60. den69 % denního základu66 % denního základuod 61. dne69 % denního základu72 % denního základu

Vláda Jana Fischera pak od 1. 1. 2010 zavedla dočasnou sjednocující sazbu 60 % denního základu, platnou ale pouze po dobu roku 2010.

S účinností od 1. 1. 2011 tuto sjednocenou sazbu (Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu) zavedla bez časového omezení vláda Petra Nečase, zákon 347/2010 Sb. ale zrušil Ústavní soud svým nálezem ke konci téhož roku.

S platností od 1. 1. 2012 zavedla stejná vláda totožné opatření v novele 364/2011 Sb. (Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu). Takto je výše nemocenského stanovena i v aktuálním znění zákona.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Ale tady chci jenom zdůraznit to, že, že ve vládním programu bylo řečeno, že se sociální partneři domluví, jeden ze sociálních partnerů, zaměstnavatelé, nehledají ani způsob dohody (...) zaměstnavatelé zneužívají toho, že tam je podmínka, že se musí sociální partneři domluvit.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013- 2017 (.pdf) obsahuje v kapitole věnované zaměstnanosti následující závazek : " Pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě, obnovíme výplatu nemocenské v prvních třech dnech nemoci."

To, zda zaměstnavatelé "zneužívají" uvedeného ustanovení koaliční smlouvy v kontextu odmítání obnovení výplaty nemocenské, hodnotit nemůžeme. Faktem však zůstává skutečnost, že zaměstnavatelé zrušení karenční doby dlouhodobě odmítají (např. Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků).

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Přitom, když se podíváme do Německa, do Rakouska a dalších zemí, tak zaměstnavatelé platí (při nemoci zaměstnance - pozn. Demagog.cz), ne první 2 týdny, ale někde, myslím, že v Německu 6 týdnů, v Rakousku daleko víc a platí to někde 80 až 100 procenty. A nikdo neřeší to, že lidi podvádí, že lidi zneužívají snad nemocenskou, což je častý argument právě pravice.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat Evropské komise o nemocenských dávkách v jednotlivých zemích EU.

Rakousko: Nemocenská se vyplácí od 4. dne nemoci. Strop pro nemocenskou je nastaven na 4 440 EUR měsíčně, příjem nad tuto hranici není při výpočtu brát v potaz. Během prvních 42 dní nemoci je vypláceno 50 % příjmu, další dny je to pak 60 % příjmu. Na základě pracovních dohod však může být až 12 týdnů vyplácen plný plat. (strana 9)

Německo: Nemocenská se vyplácí z pojistných fondů, platí se 70 % pravidelného příjmu. (strana 14)

Informace o případném zneužívání této nemocenské se nám nepodařilo dohledat. Rovněž ani to, zda s tímto argumentem operují kritici tohoto nastavení v obou jmenovaných zemích.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Analýzy OECD všechny ukazují, že pokud není karenční doba, to znamená, u krátkých a lehkých nemocí se platí sociální jaksi zajištění, takže to je zkrátka výrazně zneužíváno.

Podobnou studii jako Jiří Pospíšil zmiňuje i jeho stranická kolegyně Markéta Adamová. "Takže to, do jaké míry lidé skutečně přecházejí nemoci nebo jako nemocní stále chodí do zaměstnání, není nikde změřeno, není k tomu žádný relevantní výzkum. Naopak jsou velmi relevantní výzkumy z jedné mnichovské univerzity, které srovnávají země OECD. Zaměřují se na to, že je dost zvláštní, že v některých zemích, ještě před zavedením karenční doby, docházelo k takové výrazné nemocnosti oproti porovnatelným zemím se zhruba stejnou zdravotní péčí, stejnou úrovní zdravotnictví,"řekla Adamová v Událostech, komentářích. Zmíněnou studii, ani žádnou podobnou studii zabývající se touto problematikou se však nepodařilo dohledat a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

To se nikdy neprokázalo, navíc určitě, podívejte se do těch statistik, že na tu banální chřipku umírá ročně tisíce lidí, to není žádné, to není jenom tak.

Podle aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu z 19. týdne (k 16. květnu 2016) bylo v ČR zaznamenáno v sezoně 2015/2016 zatím 84 úmrtí na chřipku.

Ke konci loňské sezóny bylo zaznamenáno 56 úmrtí na chřipku, v sezóně 2013/2014 byl podle zpráv výskyt chřipky přímo ojedinělý.

Data o úmrtnosti podle nemocí sleduje i Český statistický úřad. Ten ve statistice zemřelých podle nemocí nabízí data mezi roky 2005-2014 (tato jsou nejaktuálnější). Na chřipku (v celkové statistice vedena jako J09-J11) umírá ročně (.xls) v průměru 72 osob.

Ve všech těchto případech se však jedná o úmrtí způsobená čistě chřipkou. Daleko vyšší počty uvádí Ministerstvo zdravotnictví jako úmrtí související s chřipkou, tedy případy, kde se k samotné chřipce přidávají další komplikace. Takových úmrtí jsou podle zprávy Ministerstva skutečně až dva tisíce ročně. Na základě těchto údajů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Jeden fakt, jedno číslo, zvyšuje se a zlepšuje se zdravotní stav obyvatelstva a každý rok se prodlužuje rok dožití, naštěstí se prodlužuje rok dožití českých obyvatel.

Věk dožití (naděje dožití při narození) se v České republice podle dat ČSÚ (.xlsx) skutečně zvyšuje každý rok s výjimkou zakolísání v letech 2001-2003. Ženy narozené v roce 2014 měly naději na dožití 81,7 roku, muži pak 75,8 let.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Těch prvních 14 dní (u nemocenské - pozn. Demagog.cz), je a při těch sazbách, které jsou, tak je to nejmenší spoluúčast zaměstnavatelů pomalu, pomalu v Evropě. A samozřejmě jsou země, kde neplatí zaměstnavatelé vůbec, ale je to víceméně výjimka.

Česká republika, má ve srovnání s dalšími zeměmi EU jednu z těch nižších spoluúčastí zaměstnavatelů na nemocenském. Pro ilustraci je popsána situace několika Evropských zemí.

Česko

Pracovník má nárok na nemocenskou při dočasné pracovní neschopnosti “od 4. pracovního dne - 14. kalendářního dne = náleží náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku), a vyplácí jí zaměstnavatel, resp. u státních zaměstnanců náleží plat ve snížené výši (60 % platu),” (Portál veřejné správy)

Chorvatsko

V Chorvatsku platí zaměstnavatel nemocenskou při dočasné pracovní neschopnosti prvních 42 dnů a ne méně než 70% platu. Tedy výrazně vice než v ČR (server europa.eu).

Bulharsko

Pouhé první 3 dny jsou hrazeny zaměstnavatelem a to až do výše 70 % denní mzdy. Tedy méně než v ČR (server europa.eu).

Dánsko

Prvních 30 dnů platí nemocenské zaměstnavatel a to v odpovídající hodinové mzdě, kterou by zaměstnanec dostával při práci, ale se stanoveným maximálním limitem (server europa.eu).

To je více, než v ČR.

Lotyšsko

V Lotyšsku platí zaměstnanec nemocenskou od 2. do 11. dne. Druhý a třetí den, částka vyplacená nesmí být menší než 75 % průměrného platu zamýšleného zaměstnance. Čtvrtý až desátý den jde o 80 % (server europa.eu).

Litva

Nemocenskou platí zaměstnavatel jenom první 2 dny a to od 80 % do 100 % průměrného denního výdělku zaměstnance (server europa.eu).

Velká Británie

Ve Velké Británii platí zaměstnavatel nemocenskou za zaměstnance až 28 týdnů, ale jenom 87,55 liber týdně (server europa.eu).

Švédsko

Nemocenské poskytované zaměstnavatelem je alespoň 80 % průměrné mzdy zaměstnance a to od 2. do 14. dne (server europa.eu).

Jedná o částku vyšší než v ČR.

Příkladem země, ve které nemá zaměstnavatel povinnost poskytovat zaměstnancům nemocenskou dávku, jsou například Spojené státy (United States Department of Labor).

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

...takzvané sick days, které jsou v některých západních zemích, ale hlavně už to nás pětina českých firem dobrovolně přijímá...

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Pospíšil korektně popisuje jak fakt, že tzv. sick days jsou zaváděny v západních zemích, tak i to, že zhruba pětina českých firem je dobrovolně přijímá.

Koncept tzv. sick days vychází z možnosti až pěti plně placených dní zdravotního volna bez lékařského potvrzení. Anketa Hospodářské komory z února tohoto roku informovala o tom, že tuto možnost využívá už pětina firem. Stejný koncept ale se třemi volnými dny nabízí dobrovolně třetina oslovených firem. Hospodářská komora se ve své tiskové zprávě staví proti zrušení karenční doby a vyzvala k debatě právě ohledně koncepcu sick days, podle jejího názoru by se tak předešlo zneužívání benefitu, který by mohl být zaveden opětovným proplácení prvních 3 dnů v nemoci.

O pětinovém podílu firem informoval podle Hospodářských novin i Svaz průmyslu a dopravy ČR. To, že už dnes firmy takové benefity pro své zaměstnance nabízejí dobrovolně, svaz zdůrazňuje i ve své tiskové zprávě (.pdf) z března tohoto roku, ve které, podobně jako Hospodářská komora, nesouhlasí se zrušením karenční doby.

Co se týká západních zemí, think tank The Center for Economic and Policy Research (CEPR) analyzoval způsoby proplácení (.pdf - str. 8) sick days. V této studii zjistili, že z 22 zkoumaných bohatých zemí pouze USA, Kanada a Japonsko negarantují 5 dní nemoci v tabulce označené jako "5-Day Flu". Mezi analyzované země patřily vyjma zemí západní Evropy také USA, Kanada, Japonsko, Nový Zéland.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

V době před senátními volbami se tady vystřelí takovýhle návrh (senátní návrh na zavedení opětovného proplácení prvních 3 dnů v nemoci - pozn. Demagog.cz).

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož propojení motivace k prosazení návrhu zákona se snahou o úspěch v senátních volbách se nedá prokázat.

Návrh byl v Senátu projednáván dvakrát. Poprvé v prosinci 2014 byl předložen skupinou senátorů (jmenovitě Škromach, Maštalíř, Sekaninová, Látka, Kratochvíle, Berka, Jermář, Syková, Štohl, Třísková, Nenutil, Emmerová) a po několika projednáváních nebylo k tomuto návrhu přijato usnesení.

Podruhé byl návrh předložen početnější skupinou senátorů a to v prosinci 2015. V tomto případě byl tisk projednán v březnu 2016 a usnesením č. 370 schválen jako senátní návrh zákona.

Nedá se říci, že by návrh byl "vystřelen" před senátními volbami, jelikož návrh existoval již dříve, avšak se slabší podporou jednotlivých senátorů.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Jenom chci zdůraznit, že tento návrh jsme jako skupina senátorů podali už před rokem a půl. A to žádné volby nebyly.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož dnešní znění návrhu zákona č. 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce, sice bylo Senátu předloženo již před rokem a půl, avšak tehdy se Senát na přijetí tohoto návrhu neshodl. Stejný návrh byl úspěšnější až rok poté.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, byl poprvé podán skupinou senátorů 17. prosince 2014. Hlavním účelem tohoto návrhu je dle důvodové zprávy zrušení institutu "karenční doby", který plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců, ačkoliv byl zneužíván pouze neurčitým počtem příjemců nemocenských dávek.

Senát se návrhem zabýval až do července 2015, kdy jednání o tomto tisku odročil a nepřijal k němu usnesení. V prosinci 2015 pak byl tento návrh předložen Senátu znovu, ten ho schvaluje a v březnu 2016 předkládá Poslanecké sněmovně jako senátní návrh zákona.

Tento návrh byl tedy v Senátu předložen dvakrát, a to poprvé před rokem a půl a podruhé před půl rokem.