Demagog.cz

Partie nad "seznamem nesvobody"

Nedělní Partii na Primě sehrál místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) a europoslanec Jiří Pospíšil (zvolený za TOP 09) a o poklidnou partii se skutečně nejednalo. Střetli se nad "Seznamem nesvobody", který sestavila TOP 09, probírali kroky, které by mělo Česko a EU podniknout ve vztahu k Číně a vyměnili si názory na možnost placení prvních tří dnů nemocenské.

Ověřili jsme
Partie ze dne 23. května 2016

3 z celkově 40 ověřených výroků

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Mnohdy nesystémové dotace má v rámci Evropské unie, dochází k tomu, že naši zemědělci jsou znevýhodňováni třeba vůči zemědělcům z těch jižních zemí, kde i národními dotacemi výrazně jsou některé komodity, které se najednou objevují jako přebytkové na trhu Evropské unie díky sankcím vůči Rusku.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože místopředseda Škromach v něm míchá několik tvrzení týkajících se jak Společné zemědělské politiky EU, tak samostatných národních dotací či ruského embarga a nám se nepodařilo tyto propojení a dopady na český trh prokázat.

Jako ukazujetabulkaV. pro rozpočtový rok 2014, v absolutních hodnotách čerpá nejvíce Francie (18,9 %), následovaná Španělskem (12,6 %), Německem (11,7 %) a Itálií (10,2 %). Pokud však jde o EZFRV (Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova), nejvíce prostředků čerpá Polsko (14 %), po němž následuje Itálie (9,8 %), Německo (9,8 %), a Rumunsko (9,2 %).

I portál Evropského parlamentu polemizuje o spravedlnosti přímého financování a upozorňuje, že lze pozorovat nerovné rozdělení přímých dotací na úrovni zemědělských podniků, které se přímo dotýká i České republiky. Otázky a snahy o reformu SZP jsou tedy na místě.

Rozličné polemiky o spravedlivosti a udržitelnosti SZP už vedly i k tomu, že byly uskutečněny jisté reformy pro větší spravedlnost. Tato nová SZP má například zajistit, aby dotace dostali jen aktivní zemědělci, nebo předejít dvojitému financování za splnění stejného přínosu pro ochranu životního prostředí.

Co se nám ale nepodařilo dokázat, je přímé propojení těchto nerovností na úrovni ZSP s národními dotacemi jihoevropských zemí do komodit dotčených ruským embargem, které by tyto zemědělce zvýhodňovalo v porovnání s těmi českými.

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

...agresivní projevy, třeba Mirka Kalouska, snaha vyprovokovat konflikty, například při odborářských demonstracích, když vyšel mezi demonstranty a snažil se vyprovokovat nějaký střet...

Zdeněk Škromach korektně popisuje, že Kalousek coby ministr financí vyšel během vypjatých demonstrací mezi odboráře. Zda tímto účastníky provokoval, nejsme však schopni posoudit, je to spíše věc názoru, obě strany se na tomto neshodnou. V textu je uvedena řada odkazů na průběh demonstrací včetně videozáznamů z celé akce a necháváme tedy posouzení na každém čtenáři.

Událost, o které mluví Škromach, se odehrála 16. června 2011. Během odborářských demonstrací proti politice vlády Petra Nečase dorazili protestující do Letenské ulice v Praze, kde sídlí Ministerstvo financí. Tehdejší ministr Miroslav Kalousek vyšel ven mezi protestující a snažil se s některými mluvit. Vzhledem k vypjaté atmosféře to považovali představitelé odborů za provokaci, Kalousek to prostřednictvím svého mluvčího popřel s tím, že chtěl pouze s lidmi mluvit.

Z celého incidentu existuje řada videozáznamů, na nichž je Kalousek poměrně nevybíravě urážen. Jedna účastnice akce, která s ním poměrně emotivně rozmlouvala, křičela, že by měl být svžen do Vltavy a to po hlavě. Některé další záznamy z incidentu ukazují Novinky.cz.

Je pravdou, že Kalousek skutečně mezi odboráře vyšel a situace byla velmi vypjatá. Ovšem je otázkou, zda to bylo skutečně zapříčiněno pouhou Kalouskovou přítomností, či nepřátelským až agresivním naladěním účastníků demonstrace. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni toto korektně posoudit. Přikládáme několik odkazů s videozáznamy z incidentu v Letenské ulici a necháme na posouzení čtenáře, nakolik se rozhodnutí Kalouska vyjít mezi demonstranty dá brát jako provokace.

V den konání demonstrace také v pořadu Události, komentáře České televize hodnotil incident ministr financí Kalousek a předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Kromě tohoto incidentu se Kalousek účastnil také další akce, kde byl popsán jako provokující člověk. Např. během návštěvy čínského prezidenta v Praze upoutal pozornost médií předseda strany Kalousek, když se pokoušel dostat na vyklizené Hradčanské náměstí.

Protestní akci proti porušování lidských práv v Číně svolali Martin Bursík a Kateřina Jacques. Bursík v rozhovoru pro rádio Impuls konstatoval, že Kalousek celou protestní akci zbytečně vyhrotil a přál si konflikt. Také sdělil, že Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil (zvukový záznam od času 8:30).

Doslova Bursík uvedl:

" Najednou tam vletěl Miroslav Kalousek a šel do toho hrozně tvrdě. Vlastně šlo vidět, že on si přeje konflikt, to bylo vidět z těch záběrů. On si prostě přál, aby tam došlo k nějakému incidentu. Najednou v té ulici se nahromadili lidi a těch lidí tam bylo tisíc. (...) A ten Kalousek tam volal za "5 minut prorazíme zátarasy". Mně tam ta jeho role nebyla vůbec příjemná. (...) Myslím, že ten Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil. "

Zdeněk Škromach

Zdeněk Škromach

Přitom, když se podíváme do Německa, do Rakouska a dalších zemí, tak zaměstnavatelé platí (při nemoci zaměstnance - pozn. Demagog.cz), ne první 2 týdny, ale někde, myslím, že v Německu 6 týdnů, v Rakousku daleko víc a platí to někde 80 až 100 procenty. A nikdo neřeší to, že lidi podvádí, že lidi zneužívají snad nemocenskou, což je častý argument právě pravice.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat Evropské komise o nemocenských dávkách v jednotlivých zemích EU.

Rakousko: Nemocenská se vyplácí od 4. dne nemoci. Strop pro nemocenskou je nastaven na 4 440 EUR měsíčně, příjem nad tuto hranici není při výpočtu brát v potaz. Během prvních 42 dní nemoci je vypláceno 50 % příjmu, další dny je to pak 60 % příjmu. Na základě pracovních dohod však může být až 12 týdnů vyplácen plný plat. (strana 9)

Německo: Nemocenská se vyplácí z pojistných fondů, platí se 70 % pravidelného příjmu. (strana 14)

Informace o případném zneužívání této nemocenské se nám nepodařilo dohledat. Rovněž ani to, zda s tímto argumentem operují kritici tohoto nastavení v obou jmenovaných zemích.