Demagog.cz

Poslanci Baxa, Klaus, Luzar a Mašek v 360°

Čtyři poslanci ze čtyř stran - takové rozložení debaty rozhodně dostálo jejímu názvu. Tématem 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima News však nebyla geometrie, ale školství v době pandemie covidu-19. V naší analýze se dozvíte, jak je to s návratem dětí do škol v sousedním Rakousku, ale také, jestli jsou více nakažené děti, které chodí do školy, nebo ty, které běhají kolem paneláku.

Ověřili jsme
360° Pavlíny Wolfové ze dne 8. února 2021 (moderátor  Pavlína Wolfová, záznam)

6 z celkově 18 ověřených výroků

Martin Baxa

Martin Baxa

My jsme navrhli odškodňovací zákon.

Martin Baxa se skupinou opozičních poslanců předložil v říjnu 2020 odškodňovací zákon na podporu podnikatelů, kteří kvůli vládním opatřením museli zavřít.

skrýt celé odůvodnění

Skupina poslanců spolu s Martinem Baxou v říjnu 2020 předložila odškodňovací zákon.

Vláda k návrhu zákona podala nesouhlasné stanovisko. Organizační výbor přesto doporučil projednání návrhu. Návrh by měl být v Poslanecké sněmovně projednáván v prvním čtení 12. února.

Návrh prosazuje plnohodnotnou náhradu fixních nákladů podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít. Kabinet své stanovisko argumentuje tím, že aktuálně platné podpůrné programy je možné lépe zacílit.

Pro podnikatele, kteří byli přímo zasaženi vládními opatřeními, nyní funguje například program Kompenzační bonus (OSVČ, malé s. r. o.) ve výši 500 Kč nebo COVID – Gastro ve výši 400 Kč za každého zaměstnance.

Martin Baxa

Martin Baxa

Kolegové z KSČM ji zatím vždycky podrželi (vládu při schvalování nouzového stavu, pozn. Demagog.cz).

Při všech hlasováních o prodloužení nouzového stavu před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok, hlasovali přítomní poslanci a poslankyně za KSČM vždy pro návrh.

skrýt celé odůvodnění

Před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok (8. února), se v Poslanecké sněmovně již pětkrát hlasovalo o prodloužení nouzového stavu. V každém z těchto 5 případů našla vláda oporu v poslaneckých řadách KSČM, ČSSD a vládního hnutí ANO.

Poprvé se o návrhu prodloužit nouzový stav hlasovalo v dolní komoře Parlamentu 30. října, a také za pomoci hlasů komunistů byl návrh na prodloužení nouzového stavu přijat do 20. listopadu. Podruhé se nouzový stav prodlužoval do 12. prosincepotřetí až do 23. prosince. Tyto návrhy na prodloužení nouzového stavu poslankyně a poslanci KSČM svými hlasy vždy podpořili. Výjimkou nebylo ani hlasování o prodloužení nouzového stavu do 22. ledna nebo 14. února

Pošesté však Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Širší vedení KSČM totiž doporučilo poslancům a poslankyním nehlasovat pro prodloužení nouzového stavu, a vládní strany tak neměly dostatečnou podporu při hlasování. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

Martin Baxa

Martin Baxa

My jsme za Anticovid tým koalice SPOLU (…) navrhli velice jednoduchý plán, který bych shrnul číslovkou 3+3. My navrhujeme, aby se otevřel první stupeň základních škol, aby se do škol vrátili žáci závěrečných ročníků, tzn. 9. tříd základních škol (…) a maturanti a ti co budou dělat závěrečné zkoušky, a také studenti, kteří potřebují praktickou výuku. (…) Okamžitě vybavit učitele respirátory třídy FFP2 ze státních zásob, zajistit, aby byli učitelé co nejvýše v prioritním očkování (…) a tou třetí možností po rakouském vzoru je zajištění plošného testování žáků nějakou jednoduchou neinvazivní cestou.

Koalice SPOLU zveřejnila plán s 6 kroky, jejichž součástí jsou i požadavky zmíněné Martinem Baxou, které se vztahují ke školství.

skrýt celé odůvodnění

Koalice SPOLU zveřejnila 8. února 2021 plán 6 kroků (.pdf), jejichž plnění považuje za nezbytné. První krok se věnuje právě otázce školství. Tzv. Anticovid tým již dříve vyjádřil požadavek obnovení prezenční výuky pro první stupně základních škol, závěrečné ročníky základních i středních škol, dále pro obory s nutností praktické výuky a základní umělecké školy ve formátu jeden žák na jednoho učitele. Zainteresované strany, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, považují obecně za důležité stanovení jasného plánu, který bude předvídatelný a eliminuje nejistotu.

V souvislosti s tím koalice SPOLU vyzývá, aby byli do první vlny očkování, která se týká prioritních skupin, zařazeni také učitelé. Koalice to považuje za určitý krok prevence, aby při zhoršení koronavirové situace nemuselo být školství omezováno zásadnějším způsobem. Pedagogové by podle návrhů koalice zároveň měli být vybaveni respirátory FFP2, a to ze státních zdrojů. Jedním z požadavků, který se týká školství, je i zajištění plošného a šetrného antigenního testování žáků a studentů, aby se minimalizovalo riziko šíření koronaviru ve školách. Koalice jako jeden ze způsobů testování zmiňuje i rakouský model, kdy při odběru vzorku není třeba přítomnosti zdravotnického personálu.

Martin Baxa

Martin Baxa

V sousedním Rakousku za přísných podmínek se děti do škol vracejí a může začít fungovat prezenční výuka.

Od 8. února se postupně vracejí v Rakousku žáci do škol. Na základních školách se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru dvakrát týdně a v případě odmítnutí se nemohou účastnit prezenční výuky. Ve škole mají žáci povinnost nosit ochranu úst a nosu vyjma jejich lavice.

skrýt celé odůvodnění

V některých spolkových zemí Rakouska, jako je Vídeň a Dolní Rakousy, se od 8. února 2021 (po skončení pololetních prázdnin) do základních škol vrátili žáci prvního stupně. V pondělí 15. února se mají vrátit do škol žáci z ostatních spolkových zemí, kterým skončí prázdniny. Děti z druhého stupně a středních škol se ve školách budou střídat ve dvoudenních intervalech, přičemž jedna skupina žáků bude chodit do školy v pondělí a úterý a druhá skupina ve středu a čtvrtek.

Děti jsou podrobovány pravidelnému testování antigenními testy (žáci základních škol dvakrát týdně) na přítomnost koronaviru, v případě odmítnutí testování se žáci místo prezenční výuky účastní výuky distanční.

Ve škole musí děti nosit ochranu úst a nosu, které si však mohou sundat na svém místě v lavici. Učitelé se musí nechat otestovat na přítomnost koronaviru jednou týdně.

Martin Baxa

Martin Baxa

Máme mimochodem téměř 50 mateřských škol a téměř 30 základních škol (město Plzeň, pozn. Demagog.cz).

Oficiální stránky města Plzeň i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve svých statistikách uvádějí, že se v Plzni nachází 46 mateřských škol a 26 základních škol zřízených obcí.

skrýt celé odůvodnění

Na svých oficiálních stránkách město Plzeň uvádí, že je zřizovatelem 40 samostatných mateřských školek, dalších šest školek je pak součástí základních škol. Dohromady se tedy jedná o 46 školek. Základních škol zřízených městem je poté v Plzni celkem 26. Stejné počty pak lze dohledat i přímo v Rejstříku škol a školských zařízení a Adresáři škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Další školky a základní školy v Plzni jsou zřízeny také Plzeňským krajem (aktuálně 4 MŠ a 7 ZŠ), církví, soukromými subjekty či samotným ministerstvem školství. Celkem je tak podle Adresáře MŠMT v Plzni 62 mateřských a 42 základních škol.

Martin Baxa (ODS) nicméně pravděpodobně hovoří jen o školách a školkách, které zřizuje město Plzeň, kde je primátorem. Jelikož tedy tyto počty odpovídají „téměř padesáti“ a „téměř třiceti“, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Baxa

Martin Baxa

Průzkumy teď ukazují, (…) že zhruba 10 % dětí má velmi špatný přístup k distančnímu vzdělávání.

Průzkumy od společností PAQ Research a Scio ukazují, že přibližně 10 % žáků nemá k distanční výuce dobré technické vybavení nebo internetové připojení.

skrýt celé odůvodnění

V prosinci 2020 se uskutečnil průzkum na vzorku 405 rodičů s dětmi na prvním a druhém stupni ZŠ i středních školách. Výzkum (.pdf) provedla společnost PAQ Research v rámci svého dlouhodobého projektu Život během pandemie. Výzkum byl realizován s podporou organizace Učitel naživo a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Online dotazování provedla agentura NMS na Českém národním panelu.

Výsledky výzkumu zveřejněné 24. ledna 2021 mj. ukazují, že část dětí podle rodičů nemá k distanční výuce dobré podmínky. „V podzimním výzkumu 11 % rodičů hodnotí jako velmi špatné (známky 0 až 3 na škále 0–10) podmínky v oblasti konektivity – připojení dětí k internetu, jeho stabilita atd. A 9 % hodnotí jako velmi špatné hardwarové podmínky – dostatek počítačů v domácnosti a jejich vybavení,“ shrnul Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.

Podle odpovědí rodičů nejde však jen o IT vybavení a připojení k internetu, ale také o nevyhovující místo k učení či režim distanční výuky (.pdf, str. 22). Z výsledků výzkumu je zřejmé i to, že výrazně častěji mají problémy s technickým vybavením děti z chudších, méně vzdělaných domácností a v domácnostech, ve kterých žije tři a více dětí (.pdf, str. 23).

Další průzkum zveřejnila společnost Scio 7. ledna 2021. Šetření zaměřené na distanční výuku proběhlo na přelomu listopadu a prosince v rámci Národního testování 9. tříd a zapojilo se do něj přes 3 800 žáků 9. tříd z 238 základních škol. Z výsledků vyplývá, že špatné vybavení má zhruba každý desátý žák, tedy 10 % žáků. Zároveň 22 % dotázaných žáků zmínilo problémy s internetovým připojením.