Demagog.cz

Senátní duel: Michael Žantovský a Václav Láska

Do druhého kola senátních voleb se v obvodu Praha 5 probojovali Michael Žantovský (navržen TOP09) a Václav Láska (SEN 21). V následné diskuzi se potom střetli v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu.

Ověřili jsme
Pro a proti ze dne 5. října 2020 (moderátor Karolína Koubová, záznam)

6 z celkově 14 ověřených výroků

Michael Žantovský

Michael Žantovský

Já bych rozlišoval mezi mým uskupením a uskupením pana Lásky. Já kandiduji za koalici, nejsem členem ani jedné z těch stran. Kandiduji za všechny tři společně a nerozdílně a máme podporu ještě čtvrté strany – Evropských demokratů. Pan Láska kandiduje za vlastní hnutí SEN 21 a ty ostatní strany mu poskytují podporu a to je přece jenom jiná architektura, jiné složení.

Michael Žantovský kandiduje za koalici ODS, TOP 09 a STAN za podpory Evropských demokratů, zároveň není členem žádné z těchto stran. Senátor Václav Láska je podporován Piráty, KDU-ČSL, Zelenými a Liberálně ekologickou stranou, kandiduje však za hnutí Senátor 21, které založil.

skrýt celé odůvodnění

Bývalý senátor, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED. Není členem žádné z těchto stran a kandiduje bez politické příslušnosti.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 za podpory Pirátů, Lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Hnutí Senátor 21 založil Václav Láska v roce 2017 s cílem usnadnit kandidaturu nezávislým osobnostem.

 

Michael Žantovský

Michael Žantovský

Svobodný přístup k informacím, což je tématika, kterou jsem se zabýval i v prvním období, když jsem byl v Senátu, a tehdy se mi společně s Oldřichem Kužílkem podařilo prosadit zákon o svobodném přístupu k informacím, který dodnes platí.

Předkladatelem zákona o svobodném přístupu k informacím byl Michael Žantovský se skupinou senátorů. Zákon s několika novelami platí dodnes.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o svobodném přístupu k informacím předložil v Senátu v roce 1998 Michael Žantovský spolu se senátory Petrem Pithartem, Vladimírem Zemanem, Zděnkem Babkou a Josefem Jařabem. Senát se za tento návrh postavil a předložil jej Poslanecké sněmovně, kde na jednání zastupoval Senát právě Michael Žantovský.

Spoluautorem zákona byl také Oldřich Kužílek, zakladatel projektu Otevřete.cz zabývající se dostupností úředních informací a ochranou osobních údajů.

Zákon je stále platný, ale byl již několikrát novelizován. Diskutovanou novelou se stala úprava předložená Ministerstvem vnitra v roce 2019. Oldřich Kužílek si na úpravu zákona stěžoval. Návrh obsahoval i bod, podle kterého by úřad při obdrženém požadavku na rozsáhlejší nebo náročnější  vyhledávání informací vyžadující finanční náklady mohl požádat o zálohu do výše 2 000 Kč.  Do konečného znění se však žádný limit pro zálohu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací nedostal.

Michael Žantovský

Michael Žantovský

S paní Němcovou jsme postupovali společně, objevovali jsme se společně na celé řadě předvolebních akcí, debatovali jsme spolu.

S Miroslavou Němcovou i dalšími politiky se Michael Žantovský setkal např. na farmářských trzích v pražských Dejvicích či na volebním mítinku ODS v první polovině září. Miroslava Němcová jej také osobně podpořila. Na počátku října spolu vedli cca hodinový rozhovor.

skrýt celé odůvodnění

Michael Žantovský se potkal s Miroslavou Němcovou např. v cca hodinovém rozhovoru na sociální síti Facebook, který se uskutečnil na počátku října. Již zde ji označil (video, čas 0:20) za „spolukandidátku, spojenkyni a spolubojovnici“. Ta jej na jiném videu osobně podpořila (video). S Miroslavou Němcovou, Milošem Vystrčilem a Eduardem Stehlíkem se pak setkal v první polovině září, kdy dle svých vlastních slov „změnu symbolicky odstartovali“.

Další společnou akcí pak byla návštěva farmářských trhů v pražských Dejvicích koncem srpna. Vedle nich se akce zúčastnil i Vít Rakušan.

Michael Žantovský

Michael Žantovský

Zákon volební i o volbách do krajů neříká nic jiného, než že volby proběhnou a krajské zastupitelstvo se ustaví z většiny, která ze zvolených zastupitelů vzejde, neříká, že to musí být nejsilnější strany, že to musí být druhé dvě strany, ani nic jiného.

Michael Žantovský se ve výroku dopuští nepřestností, je však pravdou, že dle zákona je rada kraje (nikoliv zastupitelstvo) zvolena většinou všech zastupitelů. Zákon přitom nedává vítězi voleb žádné zvláštní právo na post hejmana či členy rady.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o volbách do krajů pouze popisuje způsob rozdělení mandátů na základě volebních výsledků. V případě krajských voleb se jedná o poměrný volební systém, v němž se získané hlasy přerozdělují na mandáty d΄Hondtovou metodou. Složení zastupitelstva je pak určeno pouze na základě výsledků voleb a zastupitelský mandát vzniká právě zvolením.

Michael Žantovský však má zjevně na mysli ustanovení krajské rady, která jakožto výkonný orgán kraje kraj řídí a za svou činnost je odpovědná zastupitelstvu.

O tom, jak se bude utvářet rada, zákon o volbách do zastupitelstev krajů nemluví. Příslušným zákonem je zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, dle kterého je to již zmíněné zastupitelstvo, kdo má pravomoc volit a odvolávat hejtmana a další členy rady. Pro jakékoliv usnesení či volbu přitom musí hlasovat alespoň nadpoloviční většina všech zastupitelů. Zákon však skutečně nestanoví, že by vítězná strana měla jakékoliv právo na členství radě.

Ve výroku Michaela Žantovského jsou nepřesnosti, avšak z kontextu rozhovoru (čas 16:10, především od 18:30) je zřejmé, že Michael Žantovský má na mysli právě ustavení rady, nikoliv zastupitelstva, a příslušnou právní úpravu, přestože nesprávně zmiňuje zákon volební. Zmiňme např. otázku moderátorky: „Když vidíme (…) jak se sestavují krajské koalice (…) tak některé kraje (…) vyhlásily krajské koalice, kde se nepočítá s hnutím ANO. (…) Souhlasíte s tím, když se takto jedná, kdy se obejde vítěz voleb?“ Jelikož vznik rady pak popisuje správně, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Michael Žantovský

Michael Žantovský

Zadlužování státu, který už přesáhl půl bilionu korun a přes 40 % HDP. To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií, které by nám to umožnovaly.

Jedním z maastrichtských kritérií je kritérium udržitelnosti veřejných financí. To vyžaduje, aby stát vstupující do eurozóny měl dluh nižší než 60 % HDP a schodek pod 3 % HDP. Dluh by měl v roce 2020 dosáhnout 39,4 % HDP a plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2020 je 6,4 %.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika má pro letošní rok schválený rozpočet se schodkem 500 mld. Kč. V červenci jej schválila Poslanecká sněmovna na návrh vlády v důsledku ekonomických dopadů koronavirové krize a s tím spojených výdajů státu. V důsledku rekordního schodku očekává (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 9) Ministerstvo financí (MF) nárůst státního dluhu vyjádřený v procentech HDP z 30,2 % v roce 2019 až na 39,4 % na konci roku 2020. Samotný půlbilionový schodek MF vyčíslilo pro rok na 6,4 % HDP.

Michael Žantovský ve výroku hovoří o maastrichtských konvergenčních kritériích, jejichž smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do měnového režimu eurové oblasti (eurozóny) bez vzniku nestability pro zemi samotnou i pro eurozónu jako celek.

Konvergenční kritéria jsou stanovena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Maastrichtská smlouva).

Jsou sledována tato kritéria:

  • kritérium cenové stability,
  • kritérium dlouhodobých úrokových sazeb,
  • kritérium kurzové stability,
  • kritérium udržitelnosti veřejných financí.

K přijetí do eurozóny je nezbytné, aby v okamžiku evaluace (hodnocení) byla splněna všechna maastrichtská kritéria současně.

Podívejme se tedy na to, zda Česká republika opravdu vzhledem k rostoucímu zadlužení nesplňuje maastrichtská kritéria, konkrétně kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Pravidla pro udržitelné veřejné finance stanovuje článek 126 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, podle kterého se mají všechny státy vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí. Významný je taktéž odstavec druhý.

2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného dluhu v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií:

a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže by:

— buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě,

— nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě;

b) zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Referenční hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeném ke Smlouvám.

Zmiňovaným protokolem je Protokol č. 12 O postupu při nadměrném schodku. Dle článku 1 tohoto protokolu:

Článek 1

Referenční hodnoty uvedené v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou:

— 3 % pro poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách,

— 60 % pro poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách.

Aby členský stát splňoval kritérium udržitelnosti veřejných financí, musí tedy mít schodek veřejných financí, který nepřekračuje referenční hodnotu 3 % HDP, a zároveň jeho poměr veřejného dluhu k HDP musí být nižší než 60 %. 

Jak je vidět z grafu, druhé kritérium Česká republika dlouhodobě splňuje a podle odhadů jej bude plnit i v letech 2020 a 2021, kdy se hodnota dluhu ku HDP má dostat na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

Kritérium 3 % však ČR formálně nesplňuje. Plánovaný schodek pro rok 2020 i ten navrhovaný pro rok 2021 představují podstatně více, než jsou 3 % HDP. Letošní 6,4% schodek plánuje vláda v roce 2021 doplnit schodkem ve výši 320 mld. Kč (.zip, E_01_zpráva SR 2021, str. 8), což by mělo představovat 4,9 % HDP (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

V květnu 2020 vydala Evropská komise zprávu dle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, ve které uvedla (.pdf, str. 2), že Česká republikanesplňuje kritérium 3% deficitu. Již v červnu však Komise dospěla k závěru (.pdf, str. 11), že vzhledem k současné situaci, kondici českého fiskálního rámce a přijatým opatřením lze i přes nominální překročení považovat kritérium deficitu veřejných financí pro ČR za splněné.

Pro úplnost doplňme, že Česká republika podle červnové zprávy Evropské komise splňuje (.pdf, str. 10–12) dvě ze čtyř maastrichtských kritérií. Kromě kritéria udržitelnosti veřejných financí se jedná ještě o kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

I přes závěr Evropské komise hodnotíme výrok jako pravdivý, protože Michael Žantovský doslova říká: „To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií.“ Poukazuje tedy právě na referenční hodnoty obsažené v kritériu udržitelnosti veřejných financí, tedy 60 % a 3 % HDP, nikoliv na reálné vyhodnocení plnění či neplnění kritéria. Že Žantovský nemluví pouze o výši dluhu České republiky (jak by mohlo napovídat samotné znění výroku), ale i o tempu tohoto zadlužování, je pak zřejmé z kontextu, ve kterém je výrok pronesen.

Michael Žantovský

Michael Žantovský

On (Miloš Vystrčil – pozn. Demagog.cz) se mnou konzultoval cestu na Tchaj-wan už asi před půl rokem.

Miloš Vystrčil s Michaelem Žantovským zahraniční otázky týkající se vztahů s Čínou a Tchaj-wanem skutečně konzultoval. Kromě něj oslovil např. Petra Pitharta či Libuši Benešovou.

skrýt celé odůvodnění

V únoru 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil potvrdil, že v zahraničních otázkách ohledně situace s Čínou a Tchaj-wanem požádal o konzultaci. Stalo se tak potom, co se objevil výhružný dopis adresovaný bývalému předsedovi Jaroslavu Kuberovi. Nastupující předseda Senátu Miloš Vystrčil požádal v zahraničních otázkách o konzultaci Michaela Žantovského i další bývalé osobnosti Senátu – Petra Pitharta či Libuši Benešovou. 

O konzultaci s Milošem Vystrčilem se Michael Žantovský zmiňoval již dříve. V rozhovoru pro Novinky z července 2020 na otázku podpory Vystrčilovy cesty uvedl: „Já jsem s ním jakožto bývalý předseda senátního zahraničního výboru mluvil. Myslím, že pan Vystrčil zdědil po svém předchůdci problém a v této situaci nemohl dělat nic jiného než to, co udělal. Takže v tomto smyslu ano.“ Žantovský ve svém funkčním období působil ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Michael Žantovský pak cestu Miloše Vystrčila podporoval, jak dokazují například jeho vyjádření na sociálních sítích či v poskytnutých rozhovorech.