Demagog.cz

Stanislav Polčák o auditu Andreje Babiše

Znovuzvolený europoslanec Stanislav Polčák (STAN) se v Interview ČT24 vyjádřil k aktuálnímu tématu auditu, který do ČR zaslala Evropská komise ohledně podnikání Andreje Babiše. Mohl skutečně Andrej Babiš založit svůj svěřenský fond tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů? Dále hovořil i o právě probíhajících demonstracích za nezávislou justici.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 6. června 2019 (moderátor Daniel Takáč, záznam)

5 z celkově 25 ověřených výroků

Stanislav Polčák

Stanislav Polčák

(...) je tam prostě ta rada protektorů, která je prostě z rodiny, je tam jeho manželka, jsou tam jeho dvorní právníci, s kterými prostě podniká třicet let.

Členem rady protektorů je skutečně manželka Andreje Babiše. S dalšími členy se pak Andrej Babiš sice zná již dlouhou dobu, není však pravda, že by spolu třicet let podnikali.

skrýt celé odůvodnění

Je pravdou, že jedním z členů rad protektorů svěřenských fondů Andreje Babiše AB private thrust I a AB private thrust II je jeho manželka, Monika Babišová.

Dále byl do těchto rad, které dohlíží na činnost svěřenského správce jednotlivých svěřenských fondů, přidán právník Václav Knotek, kterému je teprve 42 let, a logicky tedy nemůže s Andrejem Babišem podnikat již 30 let. Dále je to, v případě rady protektorů pro svěřenský fond AV private thrust II, i Zbyněk Průša, v jeho případě se pak o společném podnikání dá uvažovat až od roku 1999, kdy se stal předsedou představenstva společnosti DEZA, a. s. Člen rady protektorů fondu AB private thrust I je pak Alexej Bílek, který se s Andrejem Babišem přátelí již 25 let, z dostupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda s Andrejem Babišem podnikal, ještě než se stali přáteli.

Je tedy nepravdou, že členy rad protektorů jsou osoby, se kterými Andrej Babiš podniká již třicet let. Tuto podmínku nesplňuje ani Václav Knotek, ani Zbyněk Průša.

Stanislav Polčák

Stanislav Polčák

My jsme mohli mít, myslím, že i lepší zákon o střetu zájmů, ale podívejte se jenom, jak dlouhodobě to hnutí ANO blokovalo.

Novela zákona o střetu zájmů, která se dotýkala i premiéra Andreje Babiše (lex Babiš), nebyla projednávána neobvykle dlouhou dobu, a nedá se tedy hovořit o dlouhodobém blokování.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Polčák hovoří o blokování zákona o střetu zájmů v souvislosti s údajným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše.

Poslanci za hnutí TOP 09 v minulém volebním období předložili návrh zákona na změnu zákona o střetu zájmů dne 19. června 2015. Vláda však k tomuto návrhu podala negativní stanovisko s odůvodněním, že podobnou problematikou se zabývá i připravovaný vládní návrh zákona, a návrh tak nebyl projednán. Tento návrh byl pak Sněmovně předložen na konci července 2015. První čtení zákona proběhlo 16. prosince 2015, následně byl návrh přikázán výborům, které tisk projednávali cca tři měsíce. V červnu 2016 pak zákon prošel i druhým čtením a s pozměňovacími návrhy byl znovu přikázán výborům. Při třetím čtením konaném dne 14. září 2016 pak Poslanecká sněmovna návrh schválila.

Projednání v Poslanecké sněmovně tedy trvalo cca 1 rok, což vzhledem ke kontroverznosti návrhu (jedná se o tzv. lex Babiš) není nijak excesivní, když některé zákony jsou projednávány i násobně déle, a např. v období 2002–2006 trval (.pdf, str. 21) celý legislativní proces (tedy včetně projednání v Senátu a podpisu prezidentem republiky) v průměru osm měsíců.

Následující měsíc byl tisk projednávám v Senátu, který 19. října vrátil zákon Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, ani zde tedy nemůžeme mluvit o blokování. Vyhlášení ve sbírce zákonů se dále zpozdilo i kvůli vetu prezidenta republiky, které bylo Sněmovnou přehlasováno, prezidentské veto však nelze dávat za vinu hnutí ANO.

V tomto volebním období zamítnuté návrhy novel zákona o střetu zájmů se pak týkají pouze dílčích změn zákona o střetu zájmů, tedy odstranění povinnosti starostů, místostarostů apod. podávat oznámení o majetku, popřípadě omezení platů veřejných funkcionářů z druhých a dalších funkcí. Tyto změny se však netýkají střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.

Stanislav Polčák

Stanislav Polčák

Já myslím, že v každém volebním období to probíhá několikrát (hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, pozn. Demagog.cz).

V 1., 2., ani 3. volebním období Poslanecké sněmovny neproběhlo žádné hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Ve 4. volebním období však toto hlasování proběhlo dvakrát, v 5. a 6. volebním období dokonce pětkrát. V 7. a 8. volebním období se pak o nedůvěře hlasovalo jen jednou.

skrýt celé odůvodnění

V prvním volebním období během vlády Václava Klause (1992–1996) neproběhlo žádné hlasování o nedůvěře vlády.

V druhém volebním období (1996–1998) se taktéž neuskutečnilo hlasování o nedůvěře, a to ani v období vlády Václava Klause, ani Josefa Tošovského.

Ani ve třetím volebním období (1998–2002) za vlády Miloše Zemana se neuskutečnilo žádné hlasování o vyslovení nedůvěry vládě.

Ve čtvrtém volebním období (2002–2006) bylo pak o nedůvěře vládě hlasováno dvakrát. Poprvé k tomu došlo v období vlády Vladimíra Špidly (2002–2004) v září 2003, a to v souvislosti s vládní reformou veřejných financí, s níž opozice nesouhlasila. Návrh byl zamítnut. Podruhé bylo o nedůvěře hlasováno během vlády Stanislava Grosse (2004–2005) v dubnu 2005 v souvislosti s vládní krizí kvůli nejasným majetkovým poměrům premiéra Grosse. Návrh byl však také zamítnut.

V pátém volebním období (2006–2010) bylo o nedůvěře vládě hlasováno celkem pětkrát, všechny pokusy proběhly během vlády Mirka Topolánka (2007–2009), poprvé v červnu 2007 v souvislosti s korupčními podezřeními ministra pro místní rozvoj, vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Návrh byla zamítnut. Druhý pokus o vyslovení nedůvěry v prosinci 2007 se uskutečnil např. kvůli kritice reformy veřejných financí, návrh byl však také zamítnut. Korupční aféra Jiřího Čunka byla důvodem i třetího návrhu na vyslovení nedůvěry v dubnu 2008. Návrh opět nebyl přijat. Čtvrtý pokus pak proběhl v říjnu 2008, po aférách Jana Moravy a Vlastimila Tlustého z ODS (první se vzdal poslaneckého mandátu, druhý se začal stavět proti ODS) a po konfliktu Strany zelených s Olgou Zubovou a Věrou Jakubkovou. Návrh však opět nebyl přijat. Popáté zkusili opoziční poslanci vyslovit vládě nedůvěru v březnu 2009, v hlasování, které iniciovala ČSSD po lednových personálních změnách. Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, a ta byla nucena podat demisi.

V šestém volebním období za vlády Petra Nečase (2010–2013) bylo hlasování o vyslovení nedůvěry vládě zahájeno opět pětkrát. Poprvé v prosinci 2010, kdy návrh podali opoziční sociální demokraté v souvislosti s korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí a Státního fondu životního prostředí České republiky.  Návrh však nebyl úspěšný. Druhé hlasování o vyslovení nedůvěry se uskutečnilo v dubnu 2011. Návrh iniciovala opoziční ČSSD kvůli aférám spojeným s některými členy vlády a vládní krizí. Návrh nebyl přijat. Potřetí bylo vyslovení nedůvěry naplánováno v březnu 2012 v souvislosti s reformami vlády a úspornými opatřeními. Návrh opět nebyl přijat. Počtvrté byla nedůvěra vládě v červenci 2012 kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu letadel CASA ze strany členů vlády i kvůli rozpočtové politice vlády. Návrh nebyl opět úspěšný. Popáté bylo hlasování o nedůvěře vyvoláno v lednu 2013 v souvislosti s kontroverzní amnestií Václava Klause, kterou spolupodepsal premiér Nečas. Návrh nebyl přijat.

V sedmém volebním období (2013–2017) se opozice snažila svrhnout vládu pouze jednou, a to v květnu 2015 kvůli zachování daňové podpory biopaliv spojované s podnikáním ministra financí Andreje Babiše. Návrh nebyl úspěšný.

V osmém, současném, volebním období (od roku 2017) bylo o nedůvěře hlasováno prozatím jednou, a to v listopadu 2018 v souvislosti s nejasnostmi kolem cesty premiérova syna Andreje Babiše ml. do Moskvy a na Krym. Návrh však ani tentokrát neuspěl.

Stanislav Polčák

Stanislav Polčák

Dvojciferný výsledek nám žádný ten průzkum vlastně nepředpovídal (před eurovolbami, pozn. Demagog.cz).

Předvolební průzkumy agentury CVVM koalici STAN, TOP 09, Zelených a dalších menších uskupení sice výsledek přesahující 10 % nepředpovídaly, ale kupříkladu agentury STEM/MARK nebo MEDIAN uveřejnily šetření, podle kterých měl být výsledek koalice dvojciferný.

skrýt celé odůvodnění

Podle únorového (.pdf, str. 3) a dubnového (str. 3) průzkumu voličských preferencí agentury CVVM měla koalice získat přibližně 7,5 %, respektive 5 %. Výsledkem měření jsou v tomto případě údaje o voličských preferencích, tedy rozložení podpory mezi lidmi, kteří jsou rozhodnuti jít k volbám, ale nemusí mít jasno v tom, koho budou volit. Zahrnuti jsou tedy i voliči, kteří neví, koho budou volit (v únorovém průzkumu bylo takových voličů cca 15 %, v dubnu již jen 10 %). Každý z průzkumů měl navíc trochu jinou metodologii a při únorovém šetření byl vznik koalice ohlášen až v závěru průběhu šetření, takže respondenti nemohli této skutečnosti přizpůsobit svou volbu.

Pokud se podíváme na průzkumy jiných agentur, přes dvojcifernou hranici se v nich výsledek STAN a TOP 09 dostal. V květnovém šetření STEM/MARKu uvedlo koalici jako svou první volbu 12 % respondentů (jako případnou druhou pak dalších 8 %). Výsledky agentury STEM/MARK ukazují volební potenciál – výzkumníci se v tomto případě ptali jen těch respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a mají již jasnou preferenci pro určitou stranu.

Agentura MEDIAN pak ve stejném měsíci uveřejnila šetření (str. 9), které zohledňuje různou volební účast. Při předpokládané patnácti nebo dvacetiprocentí účasti by podle tohoto průzkumu koalice dostala 11,3, respektive 10,5 % (při vyšší účasti by se přes desetiprocentní hranici výsledek nedostal). Výsledkem MEDIANU je volební model, který počítá s aktuální preferencí již rozhodnutých voličů. Metodika toho průzkumu byla komplikovanější vzhledem ke snaze simulovat voličské preference v závislosti na volební účasti.

Každé z šetření využilo jinou metodologii, a proto je srovnávání jednotlivých výsledků problematické. Samotné výstupy také ukazují odlišné údaje z podstaty toho, co se snažily zjistit, nikoliv pouze kvůli metodologii (která je svému cíli přizpůsobena). Nedá se však říci, že by žádný z průzkumů neukazoval dvojciferný výsledek.

Stanislav Polčák

Stanislav Polčák

(...) že jsem dostal snad osmý nebo devátý počet celostátní (preferenčních hlasů v eurovolbách, pozn. Demagog.cz) ze všech kandidátů, takže pro mě to je rozhodně posun. Já jsem v minulých volbách získal 15 tisíc hlasů a teď jsem získal myslím 28 tisíc.

Mezi zvolenými europoslanci ve volbách do Evropského parlamentu 2019 se Stanislav Polčák umístil až na 11. místě podle preferenčních hlasů. Těch získal jen 25 352. V předchozích volbách, v roce 2014, získal jen 11 997 preferenčních hlasů, a umístil se tak na 12. místě.

skrýt celé odůvodnění

Stanislav Polčák kandidoval v evropských volbách jako druhý na kandidátce TOP 09+STAN. Jako nově zvolený europoslanec získal u voleb 25 352 preferenčních hlasů. To ho řadí na celkově 11. místo v pořadí mezi nově zvolenými českými europoslanci. Nejvíce preferenčních hlasů získal Luděk Niedermayer, třetí v pořadí na kandidátce TOP09+STAN, poté Dita Charanzová, lídryně kandidátky ANO, a třetí se umístil Jan Zahradil, lídr kandidátky ODS.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval Stanislav Polčák jako třetí kandidát za Koalici TOP 09+STAN. Ve volbách získal 11 997 preferenčních hlasů, umístil se tak mezi všemi 21 zvolenými českými europoslanci na 11. místě.
Ve volbách v roce 2019 Stanislav Polčák tedy získal o 13 355 hlasů více, posunul se ale jen o jednu příčku v pořadí podle množství preferenčních hlasů.