Staronový předseda Pirátů Ivan Bartoš

Jindřich Šídlo skutečně slovní spojení „batolata s plamenometem“ použil ve svém pořadu Šťastné pondělí 30. září 2019. Konkrétně v čase 5 minut a 32 vteřin. Celá věta zní: „To jsou Piráti, nebo jak se říká mezi námi, tradičními voliči, batolata s plamenometem, která nám možná už zanedlouho budou vládnout.“ Tuto větu použil poté, co popsal vnitrostranické hlasování o účinkujících na předvolebním mítinku před volbami do EP v roce 2019. Hlasovalo se, zda na mítinku vystoupí lídr kandidátky Marcel Kolaja či poník. Vyhrál poník.

Ne zcela doslova zopakoval slovní spojení reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší, konkrétně řekl „spratci s plamenometem“. Ve svém článku popisuje svůj náhled na celostátní pirátské fórum, které se konalo mezi 11. a 12. lednem 2020. Rovněž popisuje, ze svého pohledu, dospívání strany, plány Pirátské strany do příštích voleb a také hlasování o rozpuštění strany, které je údajně nadsázkou (čas 1:31) a koná se každý rok.

Slova „batolata“ a „spratci“ jsou sice odlišná, nicméně kontext mají společný.

Slovní spojení „batolata s plamenometem“ bylo ale použito v historii vícekrát. Konkrétně v pořadu 168 hodin (čas 8:00) odvysílaném 27. října 2019 uvedl Václav Dolejší, že termín četl na Twitteru. Před odvysíláním byl na Twitteru zmíněn daný termín třikrát. A to 30. září 2019, což mohlo mít souvislost s pořadem Jindřicha Šídla. Nicméně absolutně první dohledaná zmínka tohoto termínu se táhne až k 29. září 2017, kdy ho v Hospodářských novinách uvedl Petr Honzejk s tím, že ho našel na facebookovém profilu Josefa Boušky. Prošli jsme příspěvky, ale zmínku jsme nenašli. Příspěvek mohl být ale smazán.

Byť se termín„batolata s plamenometem“ objevil již předtím, než jej použil Jindřich Šídlo, bezesporu přispěl značně k jeho popularizaci a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Při ověřování jsme čerpali z oficiálních stránek Poslanecké sněmovny, které u jednotlivých poslanců uvádí všechny návrhy, které předložili. Prošli jsme sněmovní tisky, na kterých jsou mezi předkladateli pirátští poslanci. Například Jakub Michálek je (spolu)předkladatelem u 37 sněmovních tisků. Z toho 12 návrhů podal pouze s poslanci Pirátů, na ostatních je mezi předkladateli vždy alespoň 1 poslanec z jiné strany. Poslanec za Piráty Lukáš Černohorský má na profilu 9 návrhů, na kterých není uveden také Michálek. Z nich 1 navrhl Černohorský sám, ostatní byly všechny podány společně s poslanci i z jiných stran. Další návrhy, na kterých se nepodílel žádný nepirátský poslanec, jsou např. návrhy, které podali Jan Lipavský a Lenka Kozlová, u obou jsou jedinými předkladateli.

Celkově je ve Sněmovně 79 návrhů, které mají mezi předkladateli alespoň jednoho poslance za Piráty. Z toho pouze 15 návrhů podali Piráti sami, u ostatních návrhů byl mezi předkladateli vždy alespoň jeden poslanec z jiného klubu.

Je pravda, že pirátští poslanci nepodávají návrhy pouze společně s poslanci opozičních stran, jsou i případy návrhů, na kterých jsou jak poslanci Pirátů, tak poslanci vládních stran. Například schválenou novelu zákona o právu na digitální služby předložila velká skupina poslanců, ve které je většina pirátských poslanců společně s mnoha poslanci za vládní ANO, některými za ČSSD a dále poslanci z nevládních stran, např. z ODS, KDU-ČSL či SPD. Dále můžeme uvést návrh novely zákona o obcích, který podali poslanci za hnutí ANO (plus Antonín Staněk za ČSSD) společně s předsedou pirátského poslaneckého klubu Jakubem Michálkem, či například novelu zákona o urychlení výstavby dopravní struktury, která byla předložena skupinou poslanců, ve které jsou 2 Piráti a také 5 poslanců za vládní hnutí ANO, 2 poslanci ČSSD a někteří další z nevládních stran.

Poslední voličský průzkum volebního potenciálu, který ukazuje, kolik hlasů by strana získala, pokud by se k ní přiklonili všichni, kdo zvažují její volbu, proběhl v listopadu 2019 (.pdf).

Výzkum provedla agentura Median mezi 29. říjnem a 30. listopadem, kdy pomocí osobního dotazování nebo dotazování online s 1 126 respondenty došla k závěru, že nejsilnější volební jádro a potenciál má hnutí ANO. Volební potenciál Pirátské strany se pohybuje kolem 19,5 %. Z výsledků také vychází, že Piráti mají o něco vyšší potenciál než ODS (18,5 %), ale mají o něco slabší volební jádro. Toto volební jádro pak u Pirátů činí 6,0 %, u ODS je to 7,5 %.

Zdroj: Median

Podle Šetření prognóz makroekonomického vývoje ČR (.pdf, str. 1, 4) vydané Ministerstvem financí v listopadu 2019 by měl procentuální meziroční růst HDP v roce 2020 poklesnout z 2,5 % na 2,2 %. Tento pokles předcházel meziročnímu poklesu mezi lety 2019 a 2018, kdy za rok 2018 meziroční růst HDP činil 3,0 %.

Nedokážeme s jistotou určit, co poslanec Bartoš myslel „dlouhodobými náklady státu", a tím, že je má ANO problémy financovat už teď. Interpretovat ho však můžeme v zásadě dvěma způsoby, buď jako neudržitelnost veřejných financí, popřípadě jako problém s negativním schodkem státního rozpočtu.

Závěr zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 50) z 11. června 2019 tvrdí, že „při zachování stávajícího nastavení vládních příjmových a výdajových politik nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné.“ To platí s přihlédnutím k odhadům makroekonomického a demografického vývoje. Ministerstvo financí se v tiskové zprávě ze stejného dne k této zprávě postavilo kladně.

Je dobré také připomenout to, že úřad Úřad NRR vznikl až na základě § 32 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tedy Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí byla vydána teprve druhým rokem.

Národní kontrolní úřad ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf, str. 11) uvádí: „Tempo růstu mandatorních výdajů je z dlouhodobého hlediska vyšší než tempo růstu příjmů i výdajů státního rozpočtu, což do budoucna představuje riziko pro fiskální udržitelnost státního rozpočtu.“

Dle střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2021 a 2022 (.zip, D01.pdf, str. 43) bude státní dluh v absolutní hodnotě v rocích 2020, 2021 a 2022 růst, ale v poměru vůči HDP klesat. Schodek rozpočtu by se však měl dle tabulky 6 na straně 16 stále pohybovat v záporných číslech, a to na hodnotě -40,0 mld. Kč i v letech 2020, 2021 a 2022.

Dle tiskové zprávy vlády České republiky jsou celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2020 1 618,1 miliard Kč, z čehož jde 147 miliard Kč na kapitálové výdaje. To je přibližně 9 %, což v rámci naší tolerance odpovídá uvedené jedné desetině.

Celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu od roku 2010 lze nalézt na grafech níže. Skutečné hodnoty pro roky 2010 až 2018 lze nalézt na MONITORU. Skutečná čísla pro rok 2019 jsou uvedena v tiskové zprávě MF ČR. Rozpočtované příjmy a výdaje pro rok 2020 se nacházejí v § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Výdaje i příjmy státního rozpočtu dlouhodobě rostou, a to i se započtením meziroční míry inflace dle dat ČSÚ.

Podle jednacího řádu celostátního fóra Pirátů (§ 21 Navrhování kandidátů, bod a) vyplývá, že „kandidáta do republikového předsednictva (...) navrhuje krajské fórum svým usnesením nebo skupina členů“. Kandidovat tedy může jakýkoliv člen strany. Žádná omezení, kdo může o nominaci požádat, pak pirátský jednací řád ani jejich stanovy skutečně neobsahují.

Z vlákna pirátského fóra věnovaného volbám republikového předsednictva vyplývá, že navrženými kandidáty na pozici předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Mikuláše Ferjenčíka nominovala skupina členů i krajské fórum Pardubického kraje. Vojtěch Pikal nominaci skupiny členů odmítl, později získal podporu a nominaci krajského fóra Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje.

Vojtěch Pikal se stal členem Pirátské strany v únoru roku 2012. Aktuálně je Vojtěch Pikal 5. místopředsedou Poslanecké sněmovny, členem republikového výboru a členem republikového předsednictva. Republikové předsednictvo je složeno z předsedy a čtyř místopředsedů. Pikal byl v letech 2014–2017 1. místopředsedou Pirátské strany a 11. ledna 2020 byl zvolen 2. místopředsedou.

Mikuláš Ferjenčík byl několikrát zvolen do republikového předsednictva, 2. místopředsedou Pirátské strany byl v letech 2010–2012 a 2013–2014. Třetím místopředsedou byl v letech 2012–2013 a v roce 2010. Členem Pirátů je pak již od roku 2009.

11. a 12. ledna 2020 v Ostravě proběhlo celostátní fórum Pirátské strany. Mimo jiné zde proběhly volby na pozici předsedy a místopředsedů Pirátské strany.

Ve volbách na předsedu Pirátské strany kandidovali Ivan Bartoš, Vojtěch Pikal a Mikuláš Ferjenčík. Kandidáty nominovali členové Pirátské strany, popř. krajské organizace. Volba předsedy v Pirátské straně probíhá ve 2 kolech. Každý člen Pirátské strany, který se hlasování účastní, může „podpořit všechny kandidáty, kteří jsou pro něj přijatelní“. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. V prvním kole získal Ivan Bartoš 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola tak postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, takže staronovým předsedou Pirátské strany se stal Ivan Bartoš.

Probíhaly také volby 4 místopředsedů Pirátské strany (republikové předsednictvo sestává z předsedy a čtyř místopředsedů). Na pozici místopředsedy kandidoval také Vojtěch Pikal. První místopředsedkyní byla zvolena Olga Richterová. Vojtěch Pikal byl poté zvolen 2. místopředsedou Pirátské strany.

Volba předsedy Pirátské strany a jeho místopředsedů probíhala na fóru Pirátů 11.–12. ledna 2020 v Ostravě. Volba předsedy je rozdělena do dvou kol. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. Kandidáty na post předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Ivan Bartoš získal v prvním kole 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, a proto se předsedou Pirátské strany stal Ivan Bartoš, aniž by proběhlo druhé kolo volby.

Ivan Bartoš tedy získal pouze o 230 hlasů více než Vojtěch Pikal, nikoliv 300, jak tvrdí Ivan Bartoš. Dopustil se tak nepřesnosti a výrok proto v souladu s naší metodikou hodnotíme jako nepravdivý.

Na sněmu Pirátské strany, který se uskutečnil v sobotu 11. ledna 2020, se konala volba předsedy strany a také volba místopředsedů. Post předsedy strany obhájil Ivan Bartoš. Funkci prvního místopředsedy získala Olga Richterová, druhého místopředsedy Vojtěch Pikal. Post třetího místopředsedy obsadil poslanec Radek Holomčík a post čtvrtého místopředsedy získal Martin Kučera.

Samotný Vojtěch Pikal kandidoval i na předsedu strany. V prvním kole volby se utkal s Ivanem Bartošem a Mikulášem Ferjenčíkem. Ivan Bartoš první kolo volby vyhrál se ziskem 606 hlasů. Na druhém místě se umístil Vojtěch Pikal s 376 hlasy a na třetím Mikuláš Ferjenčík s 261 hlasy. Do druhého kola volby se tedy kvalifikovali Ivan Bartoš a Vojtěch Pikal. Avšak Vojtěch Pikal před konáním druhého kola volby odstoupil.

Na posty místopředsedů Pirátské strany původně kandidovalo celkem devět kandidátů, včetně dvou uchazečů o post předsedy strany. Poté, co post předsedy strany získal Ivan Bartoš, odstoupil ještě před prvním hlasováním Jan Bednařík. Zůstalo tedy celkem sedm kandidátů. Před samotným hlasováním podpořil poslanec Vojtěch Pikal právě Olgu Richterovou. Podpořil ji i ve svém kandidátském projevu (video, čas 40:11), který je dostupný na facebookovém profilu Vojtěcha Pikala. Olga Richterová nakonec ve druhém kole hlasování vyhrála s 288 hlasy.

V Brně funguje koalice složená ze zástupců Pirátů, ODS, KDU-ČSL a ČSSD od podzimu 2018. Primátorkou města je pak zastupitelka za ODS Markéta Vaňková. Tuto koalici samotní koaliční partneři hodnotí jako stabilní a pozitivní, nicméně s prostorem pro zrychlení v určitých oblastech.

Na ostravské radnici nyní funguje koalice čtyř stran na formátu Piráti, ANO, KDU-ČSL a ODS s primátorem Tomášem Macurou z ANO.

Koalice na pražském magistrátu je pak složená ze zastupitelů Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 + Starostové a nezávislí + KDU-ČSL) s primátorem Zdeňkem Hřibem za Piráty.

Česká pirátská strana získala v krajských volbách v roce 2016 celkem 6,67 %, a zajistila si tak 3 mandáty v Zastupitelstvu Karlovarského kraje.

V karlovarském zastupitelstvu sedí Vojtěch Franta a Markéta Monsportová, ti byli při volbách kandidáty bez politické příslušnosti. Třetím zastupitelem je Josef Janů, který je členem Pirátské strany.

Rada Karlovarského kraje má 9 křesel. Za Českou pirátskou stranu v ní působí Josef Janů. Piráti jsou přitom součástí rady již od voleb v roce 2016.

Předseda Pirátů Bartoš patrně pojmem „předvolební“ myslí povolební strategii 2017, kterou Piráti zveřejnili před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, v jejímž úvodu se uvádí:

„Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“ Dále se v povolební strategii uvádí: „Budeme požadovat rozumné záruky, abychom předešli zneužití moci, např. odmítneme podpořit kandidáty, kteří by byli v neustálém střetu zájmů.“

Piráti tedy skutečně podmiňují svoji podporu vlády demokratičností svých případných koaličních partnerů. Dle citované povolební strategie pak Piráti odmítají spolupráci s SPD a KSČM. Ivan Bartoš dále uvádí odmítnutí podpory vlády, v níž bude mít hnutí ANO většinu, což je rovněž v souladu s citovanou částí strategie. Bartoš dle citované povolební strategie uvádí i korupční minulost a střet zájmů jako překážku pro možnou podporu vlády.

Dále existuje i pirátská povolební strategie 2019 pro volby do Evropského parlamentu, která je v souladu s předchozím citovaným dokumentem. Uvádí se v ní:

„Chceme, aby se do vyjednávání promítly naše programové priority i personální požadavky na osoby komisařů. Eurokomisaři musejí být lidé kompetentní, bez korupčních skandálů a vazeb na lobbisty velkých korporací. (...) Odmítáme se proto podílet na tvorbě politické skupiny se stranami nedemokratickými či stranami, které nerespektují lidská práva nebo jsou principiálně proti existenci Evropské unie jako takové.“

Návrh novely zákona o státním zastupitelství byl podán Poslanecké sněmovně dne 21. června 2019 poslancem za Piráty Jakubem Michálkem, za ODS Zbyňkem Stanjurou a za KDU-ČSL Markem Výborným. Mezi navrhované změny patří zrušení možnosti vlády odvolat nejvyššího státního zástupce či také možnost ministra spravedlnosti odvolat krajského nebo okresního státního zástupce. Státní zástupce by podle návrhu měl být odvolán pouze na základě rozhodnutí kárného soudu v kárném řízení.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová představila novelu zákona o státním zastupitelství o den dříve, avšak s její účinností je počítáno až od roku 2022. Tuto několik měsíců slibovanou legislativu poslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení 20. června 2019, ovšem Piráti na svém webu informovali o již dokončeném návrhu jejich novely 19. června 2019. Návrh ministryně Benešové navíc stále nebyl předložen Poslanecké sněmovně.

Návrh Ministerstva spravedlnosti se shoduje s návrhem Pirátů na odvolatelnosti státních zástupců, které bude možné odvolat pouze v případě kárného provinění, o kterém rozhodne soud. Nově stanovuje dobu výkonu funkce nejvyššího státního zástupce na 7 let bez možnosti opakovaného jmenování. Oba návrhy pak shodně navrhují povinnou délku předchozí praxe, kterou musí uchazeč splňovat.

Původně se pro krajské volby v Olomouckém kraji, které se budou konat v letošním roce, diskutovalo o velké koalici složené z více stran. Mimo Piráty se jednalo ještě o TOP 09, STAN, Zelené, KDU-ČSL a ProOlomouc. Z této spolupráce nakonec sešlo právě z iniciativy Pirátů, ke kterým se později připojili i STAN.

Uvažování o spolupráci s jinými politickými stranami lze nalézt i v záznamech ze schůzí na pirátském krajském fóru pro Olomoucký kraj. O možnosti koalice se jednalo např. 12. června 2019 (záznam schůze, bod krajské volby), přestože větší část přítomných Pirátů byla pro samostatnou kandidaturu, dle záznamu nechali možnost koalice otevřenou pro diskuzi s dalšími politickými subjekty. Další koaliční jednání poté proběhlo na krajské schůzi 14. srpna 2019 se zástupci ProOlomouc. Zápis ke krajským volbám už ale není veřejný. Samotné hlasování poté proběhlo ve dvou etapách. Nejdříve se hlasovalo v rámci členského podnětu a teprve na jeho základě se hlasovalo s konečnou platností. Výsledky členského podnětu jsou veřejné, 77 % Pirátů se zde vyjádřilo proti dalším jednáním o předvolební koalici, 23% hlasovalo pro. Závěrečné hlasování potom veřejné není. Z důvodu nedostupnosti informací proto výsledek hlasování s rozdílem jednoho hlasu nelze ověřit.

Piráti a STAN spolu v Olomouckém kraji v předchozích letech již spolupracovali. Spolupráce probíhala v roce 2018 v rámci komunálních voleb. Společná kandidátka nesla název Piráti a Starostové. V těchto volbách získali 11,95 % a 6 zastupitelů.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se uskutečnily 20. října a 21. října roku 2017. Piráti v nich získali 10,79 % a třetí pozici.

Dle lobbistických záznamů (Evidence kontaktů a schůzek) se Piráti z vlastní iniciativy skutečně sešli k vyjednávání se zástupci STAN jako prvními. Schůzka proběhla 23. října 2017 v 15:30. Za pirátský vyjednávací tým se účastnili Ivan Bartoš, Jakub Michálek a Lukáš Bartoň. Za STAN Petr Gazdík, Jan Farský a Vít Rakušan. Diskutovala se témata průsečíků v programech a prioritách.

Jediná dřívější povolební schůzka je evidována 22. října mezi Jakubem Michálkem, Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a Petrem Gazdíkem (STAN). Podle zápisu Jakuba Michálka však šlo pouze o krátký nezávazný rozhovor, navíc součástí tohoto rozhovoru byl zástupce hnutí STAN.

Podle údajů dostupných na webových stránkách strany je ODS „liberálněkonzervativní stranou“. Ve stanovách (.pdf, str. 3, článek 2) je jedním z cílů ODS „být stranou navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti současných západních demokraci퐓.

KDU-ČSL na svém webu uvádí: „Jsme křesťanskodemokratická, konzervativní strana položená na křesťanských hodnotách a principech.“ Ve stanovách (.pdf, str. 1, článek 2) se KDU-ČSL definuje jako „politická strana, jež usiluje o uplatňování křesťanských a konzervativních hodnot ve společnosti a státu“.

TOP 09 je dle svých stanov (.pdf, str. 1, článek 2) „stranou konzervativní a demokratickou“.

Lukáš Wagenknecht vskutku patří mezi odborníky v boji proti korupci. Za svou práci například v roce 2015 obdržel od Nadačního fondu proti korupci Cenu za odvahu.

Wagenknecht byl od února 2014 prvním náměstkem na Ministerstvu financí v době, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš. Ten ho po roce a čtvrt odvolal, ačkoliv mu zároveň nabídl pozici politického náměstka, kterou ovšem Wagenknecht nepřijal.

Ivan Bartoš ve výroku zde zřejmě naráží na konflikt mezi Lukášem Wagenknechtem a Andrejem Babišem ohledně netransparentního výběrového řízení IT systému připravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Tato kauza nakonec vedla k pozastavení čerpání dotací ve výši 568 miliónů korun. Skutečné důvody Wagenknechtova odvolání však nehodnotíme, protože reálnou motivaci premiéra Babiše pochopitelně neznáme.

V roce 2018 byl pak Lukáš Wagenknecht skutečně zvolen za Piráty senátorem.

Na podzim roku 2020 proběhnou senátní volby. Piráti při sjezdu v Ostravě představili kandidáty jak do krajských, tak do senátních voleb. Jsou to kandidáti: Michal Horák, Adéla Šípová, Petr Jeník, Zdeněk Žák, Markéta Monsportová, Cyril Koky, Pavel Vacek, Daniel Kůs, Jiří Kadeřávek, Pavel Ondrůj, Martin Tomášek a Radim Kravčík.

Jde tedy o 12 kandidátů, nikoliv 11, i toto číslo je však v rámci naší 10% tolerance.

Ivan Bartoš zde hovoří o tzv. „vězeňském“ autobusu, který používali Piráti v rámci předvolební kampaně ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Objevil se i v jejich volebním spotu.

Zdroj: iDnes.cz

Na boku autobusu jsou karikatury některých vrcholných politiků, které upozorňují na známé kauzy. Mezi vyobrazenými se skutečně nacházejí lidé z ČSSD. Konkrétně jde o Bohuslava Sobotku, spojeného s kauzou OKD, a Davida Ratha, který byl v roce 2019 po sedmi letech od zadržení pravomocně odsouzen za korupci.

Poslední věta výroku hovoří o Miroslavu Kalouskovi, který působil jako ministr financí ve 2. vládě Mirka Topolánka za KDU-ČSL a poté znovu ve vládě Petra Nečase, tentokrát už za TOP 09.

Dalšími politiky vyobrazenými na boku autobusu jsou Andrej Babiš a Jana Nečasová (Nagyová).

Celostátní volební tým Pirátské strany tvoří volební výbor a volební koordinátor. Fungování volebního výboru upravuje § 15c volebního řádu. Ve volebním výboru je v současné době 6 lidí a jeho předsedou je skutečně senátor Lukáš Wagenknecht. Do funkce byl členy volebního výboru jednomyslně zvolen na seznamovací schůzi konané dne 19. července 2019.

Mezi další členy patří Karolína Sadílková (zástupkyně mediálního odboru), Helena Vondráková (koordinátorka Libereckého kraje a zástupce odboru personálního), Petr Fojtík, Kamil Kubica a Aleš Krupa. Volebním koordinátorem je Pavel Štěpánek.

Mezi hlavní úkoly volebního výboru patří zejména schvalování celkové strategie a financování volební kampaně a koordinace volebního štábu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

O odvolání poslance Michálka z postu místopředsedy Pirátské strany se mluvilo už v druhé polovině října 2019. Jednalo se o nařčení Jakuba Michálka z šikany a arogantního chování. Toto se událo na fóru Pirátské strany, kde si vedoucí Personálního odboru Jana Kovaříková stěžovala právě na údajné arogantní chování, šikanu poslance Michálka. Konkrétně na přehnaný nátlak na pracovišti či diskreditace před poslanci.

Paní Kovaříkové se zastal poslanec EP za Pirátskou stranu Mikuláš Peksa. Ten podal svůj náhled na situaci. Konkrétně souhlasil s šikanou na pracovišti. Dodal, že pokud nebude Jakub Michálek odvolán z funkce místopředsedy, tak sám europoslanec Peksa na svou funkci místopředsedy rezignuje.

4. listopadu 2019 se na celostátním fóru hlasovalo o odvolání Jakuba Michálka z postu místopředsedy strany. Hlasování se účastnilo 770 z 1008 straníků. Pro odvolání bylo nutných 385 hlasů. Pro odvolání hlasovalo 294 členů, proti bylo 371 členů a pro pokračování diskuse hlasovalo 184. Během hlasování bylo možné hlasovat pro více možností. Jakub Michálek tedy hlasování o odvolání ustál.

Druhý den, 5. listopadu 2019, na hlasování zareagoval poslanec EP Mikuláš Peksa. S okamžitou platností se vzdal postu místopředsedy strany. Odvolal se na svá dřívější slova.

Jakub Michálek čelil na přelomu října a listopadu 2019 neúspěšnému pokusu o odvolání z pozice prvního místopředsedy Pirátů. V listopadu 2019 se nechal slyšet, že svoji pozici místopředsedy obhajovat nebude a bude pokračovat v práci ve Sněmovně. Je předsedou poslaneckého klubu Pirátů již od října 2017. Na pirátském fóru se ke svému odvolání v příspěvku z 24. října 2019 vyjadřuje následujícím způsobem:

„Já jsem již před nějakou dobou řekl, že znovu kandidovat nebudu, že se chci plně soustředit na vedení klubu a přenechat práci v republikovém předsednictvu někomu dalšímu kdo má čerstvý elán posouvat věci k lepšímu. Máme hodně nových šikovných zastupitelů a já si chci trochu oddechnout, dodělat dizertaci a věnovat se více svým blízkým.“

Poslanec Michálek pak skutečně 7. ledna 2020 obhájil post předsedy poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Michálkův příspěvek na pirátském fóru potvrzuje slova poslance Bartoše, že svůj záměr neobhajovat post místopředsedy strany proklamoval Michálek ještě před kauzou jeho odvolání. Zda to však skutečně bylo již v létě 2019 se nám nepodařilo z veřejných zdrojů zjistit.

Ivan Bartoš odpovídá na otázku, zda je rád, že Pirát Jakub Michálek, na kterého v prosinci 2019 byly vzneseny kritické ohlasy uvnitř strany, nekandiduje na prvního místopředsedu strany. Ivan Bartoš ve výroku zkráceně popisuje stranický systém – členové Pirátů navrhnou své kandidáty a o nich se na celostátním sjezdu hlasuje, viz stanovy strany. Staronový předseda Bartoš pak správně upozorňuje, že celostátní sjezd strany není určen jen vybraným delegátům, ale všem straníkům (čl. 8 odst. 2 Stanov).

Volení místopředsedy se zúčastnilo celkem 653 Pirátů (jedná se o 63,4 % všech členů Pirátů) včetně těch, kteří hlasovali prostřednictvím internetu a nebyli na sjezdu přítomni. Na celostátním fóru se opravdu sešlo 700 lidí, registrováno bylo kromě členů také 70 novinářů a 40 dětí, je tedy pravdou, že ne všichni účastníci celostátního fóra byli členové.

Od 6. ledna 2018 se předsednictvo Pirátské strany skládalo z předsedy Ivana Bartoše (poslanec od 21. října 2017), první místopředsedkyně Olgy Richterové (poslankyně od 21. října 2017), druhého místopředsedy Radka Holomčíka (poslanec od 21. října 2017), třetího místopředsedy Jakuba Michálka (poslanec od 21. října 2017) a čtvrtého místopředsedy Mikuláše Peksy, který rezignoval na post místopředsedy 5. listopadu 2019 (poslanec od 21. října 2017 do 6. června 2019 a europoslanec od 2. července 2019).

Piráti mají nové předsednictvo od 11. ledna 2020. Na post předsedy strany opět usedl Ivan Bartoš, své pozice místopředsedů opět obhájili také Olga Richterová a Radek Holomčík. Nově zvolen za místopředsedu Pirátů byl poslanec Vojtěch Pikal a také Martin Kučera, který je vedoucím administrativního odboru strany, kterým byl zvolen již v roce 2014, a je členem Pirátů od roku 2010.

Na webu České pirátské strany je k dispozici velké množství informací týkající se financování a provozu strany, počínaje výročními zprávami, přes účetnictví strany a jednotlivé faktury až ke smlouvám a transparentním účtům.

Rozcestníkem pro orientaci ve financování Pirátů je stránka Finančního týmu, ze které je možné se dostat k výročním zprávám (nejnověji za rok 2018), pohybům na účtech či rozpočtu strany a jeho plnění. V sekci „Aktuální rozpočet strany“ je také možno nalézt výdaje Poslaneckého klubu Pirátů, velmi přehledně jsou také příjmy a výdaje klubu zpracovány přímo na stránkách strany. V Aktuálním rozpočtu strany je pak také možno dále dohledávat detaily k jednotlivým nákladům a jejich fakturám. Zároveň je možno do účetnictví Pirátů vstupovat i přes jejich Otevřené účetnictví, které zobrazuje hospodaření strany z účetního pohledu. Transparentní účty jednotlivých poslanců nebylo možno dohledat, na stránkách strany jsou k dispozici jen příjmy a náklady jednotlivých poslanců vážících se k asistentovnému a „expertovnému“ (např. Mikuláše Ferjenčíka), nicméně kompletní přehled všech pohybů k dispozici není.

Registr smluv, na základě kterých dochází k plnění a proplácení faktur, je pak také k dispozici na stránkách strany.

Evropský poslanecký klub a evropští poslanci poté fungují podle stejného modelu a jejich výdaje, faktury, registr smluv, popř. transparentní účty (např. Mikuláše Peksy) jsou taktéž k dispozici na internetu.

Předně uveďme, že poslanec Bartoš reaguje na poznámku moderátorky, že pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal při hlasování o nominantech na státní vyznamenání nevěděl, kdo to byl Karel Sýs. Část Pirátů pak navíc pro tohoto komunistického básníka, resp. pro nominaci na jeho vyznamenání, hlasovala.

Co se pak týče samotného výroku, Vojtěch Pikal skutečně předkládal jednotlivé návrhy na udělení státních vyznamenání pouze po jménech, na schůzi 25. května 2018 se neprojednávaly jednotlivé medailonky navržených vyznamenání, není to ovšem něco neobvyklého, jak Vojtěch Pikal zmínil na schůzi, medailonky byly rozeslány poslancům den před hlasováním a podle pravidel sněmovního jednání mohou být návrhy (jiné než návrhy zákonů) zařazeny na pořad schůze tak, aby měli poslanci podklad (tzv. sněmovní tisk) doručený nejméně 24 hodin před projednáváním návrhu na schůzi.


„Nebudu samozřejmě číst podrobně ty jednotlivé medailonky, které vám byly rozeslány během včerejška a jsou vám k dispozici již delší dobu na discích Sněmovny (od 11. května 2018, pozn. Demagog.cz), to můžeme případně potom rozebrat podrobně, jestli bude mít někdo zájem. Já bych teď jenom načetl ta jména a pak budeme hlasovat u každého jména jednotlivě a potom o návrhu jako celku.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018.

Na sněmovním webu byly medailonky dostupné již od 11. května 2018. Návrh byl součástí pořadu 13. plenární schůze Sněmovny dle doporučení grémia Sněmovny, přičemž byl zařazen jako bod č. 114. Dne 25. května 2018 pak skutečně došlo k předřazení tohoto bodu, resp. jeho zařazení jako pevný bod programu daného dne. Tento návrh však podal sám místopředseda Sněmovny Pikal.

„A pak mám druhý návrh. Jedná se o to, že na dnešní schůzi jsou zařazeny návrhy Poslanecké sněmovny na udělení státních vyznamenání. Jedná se o bod 114, sněmovní dokument 731. Já bych vás chtěl poprosit, abychom ho projednali dnes, to znamená 25. 5., po případném bloku třetích čtení, abychom to mohli stihnout včas dodat na Hrad. Děkuji.“

„Další návrh bylo pevné zařazení bodu číslo 114, to jsou státní vyznamenání, dnes po případném bloku třetích čtení. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, bylo přihlášeno 151 poslanců, pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já vám děkuji.“ – Místopředseda PSP Vojtěch Pikal, stenoprotokol 13. schůze, pátek 25. května 2018

Bez tohoto pevného zařazení by pak skutečně ten den nedošlo k projednání návrhu státních vyznamenání, a to vzhledem k tomu, že 25. května byly projednávány body pořadu schůze č. 21 – 33. Projednat bod 114, pod kterým byla státní vyznamenání na pořadu schůze zařazena, by se tak zjevně nestihlo.

Důležitá jsou dále i slova samotného Vojtěcha Pikala. Na svém facebookovém profilu přiznal, že jména a historii jiných nominantů si před hlasováním kontroloval. Kontrolovat „dětského básničkáře" Sýse ho však nenapadlo. Dále pak neprojednání jednotlivých nominací nepřikládal časové nemožnosti, avšak nižší důležitosti tématu. „Nepřikládali jsme tomu nějakou zásadní důležitost vedle toho, jaké tisky byly v tu chvíli připraveny na plénu,“ uvedl poslanec Pikal.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť medailonky nominantů byly k dispozici již 2 týdny před předmětným hlasováním a návrh na předřazení bodu, který dle Bartoše měl danou chybu spočívající v hlasování i pro komunistického básníka Karla Sýse způsobit, pak podal sám pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Neprojednání nominantů na jednání poslaneckého klubu také Vojtěch Pikal zdůvodnil nikoliv časovou nemožností, nýbrž nižší atraktivností tématu. Informace o jiných nominantech si navíc Vojtěch Pikal zjišťoval individuálně.