Změny politických sil po krajských volbách -Pavel Bělobrádek, Vojtěch Filip, Petr Nečas, Karel Schwarzenberg, Bohuslav Sobotka

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na základě informací získaných na oficiálních stránkách KDU-ČSL jsme zjistili, že průměrný věk v předsednictvu KDU-ČSL je 42 let, takže údaj uvedený předsedou strany Pavlem Bělobrádkem je v zásadě správný.

Výrok premiéra Nečase je nepravdivý, jelikož v rámci hlasování o Zákonu o důchodovém spoření a Zákonu o doplňkovém penzijním spoření nedošlo ani v jednom ze čtení k vyjádření podpory všech poslanců ODS.

Zákon o důchodovém spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 4 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 12 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Zákon o doplňkovém penzijním spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 1 poslanec ODS pro návrh (o zamítnutí), 10 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 2 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 1 poslanec ODS se zdržel, 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Na základě výše uvedeného je patrné, že ne všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu. Přesto pouze jeden z poslanců se rozhodl hlasovat proti návrhu a to v rámci 1. čtení vládního návrhu Zákona o doplňkovém penzijním spoření, kdy se jednalo o jeho zamítnutí. V ostatních hlasováních se žádný poslanec ODS nevyjádřil proti vládním návrhům.

Dva poslanci ODS, Marek Šnajdr a Pavel Suchánek, nehlasovali pro důchodovou reformu dokonce ani jednou, nedá se tedy říct ani to, že by ji podpořili alespoň v jednom z hlasování a výrok Petra Nečase tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Bohuslav Sobotka má formálně pravdu, neboť ČSSD odmítla privatizaci krajských nemocnic, nicméně již nedodává, že dva kraje pod vedením Sociální demokracie nemocnice v období 2008-2012 samy privatizovaly. Část jeho výroku o sociálních službách je pak již přesný.

Zdravotnictví

Strana neměla jednotný centrální program, ovšem lze dohledat jednotlivé krajské programy. Např. v programu (.pdf) Jihomoravské ČSSD lze najít formulaci " Stávající zdravotnické příspěvkové organizace nechceme převádět do rukou privátníchvlastníků". Moravskoslezská ČSSD ve svém programu (část Zdravotnictví) "jasné ne" privatizaci krajských nemocnic neříká, volební program podobnou formulaci neobsahuje. Konkrétně uvádí: "Nedopustíme rozsáhlou likvidaci značné části krajské nemocniční sítě, jak se o to pokouší zdravotní pojišťovny s podporou ministerstva zdravotnictví. Rozumnou racionalizaci krajské nemocniční sítě neodmítáme, nesmí však dojít k ohrožení dostupnosti péče." Karlovarská ČSSD ve svém programu hovoří o zachování základní sítě krajských nemocnic pod veřejnou kontrolou. Co se týká minulosti, na což Václav Moravec naráží, kraje pod vedením ČSSD (Moravskoslezský a Karlovarský) samy privatizovaly (dlouhodobě pronajaly) nemocnice na svém území. Karlovarský kraj pronajal soukromé společnosti Nemos na 20 let nemocnici v Sokolově. O této akci informoval server iHNed 27. prosince 2010. Celkem za těchto 20 let si má přijít na 60 miliónů Kč, tudíž jde o 3 mil. ročně. Kromě této částky se zavázal investor, že do nemocnice nalije dalších 30 mil. Kč.

Situace v Moravskoslezském kraji se točila kolem nemocnice v Novém Jičíně. Hejtman Palas ji pronajal na 20 let společnosti Agel (tu vlastní Tomáš Chrenek). Server Aktuálně.cz informoval, že se investor zavázal k převzetí závazků nemocnice (výše 270 mil. Kč), dále k investicím do zařízení ve výši 200-220 mil. Kč. Za roční pronájem by pak investor po dobu 20ti let platil 25 mil. Kč bez DPH.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v kauze privatizace nemocnice v Novém Jičíně veřejně tvrdil (video), že "Sociální demokracie je politická strana, která se staví programově proti tomu, aby se pronajímala, či privatizovala krajská či státní lůžková zdravotnická zařízení, pokládám tuto věc za velmi zásadní..." V již zmíněném článku serveru iHNed z 27. prosince roku 2010 mluví o pronájmu nemocnice v Sokolově, tedy v Karlovarském kraji David Rath (tehdejší poslanec, hejtman a stínový ministr zdravotnictví za ČSSD), kdy tvrdí: "Pronájem jakékoli nemocnice je ve skutečnosti prakticky to samé jako její privatizace. Pronájem sokolovské nemocnice je proto hrubé porušení programu ČSSD. Pokud by byla sokolovská nemocnice zbytečná, tak bych její pronájem ještě možná pochopil. Jenže tato nemocnice patří do základní sítě nemocnic. Pan Novotný (hejtman Karlovarského kraje) byl kvůli této věci na předsednictvu strany a tam mu bylo jasně řečeno, že je to nepřijatelné".

Sociální služby Z výše zmiňovaných programů ČSSD do jednotlivých krajů nejvíc explicitně popisuje program Karlovarské ČSSD, když uvádí: " Navrhujeme, prosadíme, podpoříme -Všechny kroky, které budou bránit privatizaci a komerčnímu pronájmu svěřených sociálních služeb."

Na základě dohledaných informací z webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť počet hlasování, který uvádí premiér Nečas, neodpovídá reálnému stavu.

Co se týká hlasování premiéra Nečase v této otázce, tak z informací webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR vyplývá následující. Petr Nečas měl jako poslanec jednu možnost hlasovat o tomto problému, z pozice člena vlády pak možnosti 2.

Na pořad hlasování Poslanecké sněmovny se doposud dostal 1 návrh na zřízení tohoto soudu. Šlo konkrétně o novelu zákona o soudech a soudcích, který se zmíněným počítal (návrh předkládalo zastupitelstvo Libereckého kraje). V hlasování (v 1. čtení byl návrh zamítnut) 13. prosince 2011 Petr Nečas nehlasoval, byl nepřihlášen.

Již před tímto hlasováním o tomtéž návrhu jednala Vláda ČR, ta vydala k novele zákona nesouhlasné (.pdf) stanovisko. Záznam z jednání Vlády ČR, která stanovisko vydala (12. října 2010) konkrétně uvádí, že jednání vedl předseda vlády. U zmíněného bodu (bod 3 jednání) je uvedeno, že pro nesouhlasné stanovisko hlasovali všichni členové vlády, Petr Nečas tak hlasoval proti.

V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona skupiny poslanců o zřízení Krajského soudu v Liberci. Tento návrh je zařazen na pořad 47. schůze, která začíná 23. října 2012. Vláda však o tomto návrhu už jednala, její stanovisko (.pdf) bylo nesouhlasné. Kabinet premiéra Nečase o tomto návrhu jednal 7. března 2012, schůzi Vlády ČR řídil předseda vlády a pro toto nesouhlasné stanovisko (bod 6) hlasovali všichni přítomní členové vlády. Z výše uvedeného vyplývá, že co se týká navrženého zřízení Krajského soudu v Liberci, tak Petr Nečas hlasoval proti.

Celkově tak ze tří možností hlasoval Petr Nečas proti návrhu na zřízení Krajského soudu v Liberci dvakrát jako člen vlády, jako poslanec pak při projednávání nehlasoval vůbec. Jeho výrok je tak nepravdivý, neboť pro konkrétní opatření nehlasoval minimálně třikrát, jak sám uvádí.

Na základě informací souhrnných statistických výsledků z voleb v letech 2008 a 2012 bylo zjištěno, že ČSSD získala v krajských volbách v roce 2008 celkem 1 044 719 hlasů (35,85 %). V roce 2012 získala ČSSD 621 961 hlasů, což činí 23,58 %. Ztratila tak oproti předchozím volbám 422 758 hlasů.

V minulých volbách byla volební účast 40,30 % a v letošních volbách byla účast o bezmála 4 % nižší, a to 36,89 %.

Na základě informací z volebního serveru Českého statistického úřadu ČSSD vyhrála krajské volby 2012. Procentuální zisk stran přítomných ve studiu je dostupný v tabulce níže.

Politická stranaCelkový zisk v %ČSSD23,58KSČM20,43ODS12,28TOP 096,63KDU-ČSL5,82

V každých volbách do krajských zastupitelstev utrpěly vládní strany porážku. Výrok premiéra Nečase tedy hodnotíme jako pravdivý.

První volby do zastupitelstev krajů se konaly v listopadu 2000, tyto volby celkově vyhrála ODS. V té době fungovala menšinová vláda (.pdf, str. 1), jejímž předsedou byl Miloš Zeman (ČSSD).

Volby do krajských zastupitelstev z listopadu 2004 vyhrála opět ODS. Premiérem byl Stanislav Gross (ČSSD), vládu (.pdf., str. 1) tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.

V říjnu 2008 vyhrála krajské volby celkově ČSSD. Vládla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), koalice (.pdf, str. 1) byla tvořena ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených.

Prozatím poslední krajské volby z října 2012 vyhrála ČSSD. Premiérem je Petr Nečas (ODS), v současnosti vládu tvoří ODS, TOP 09 a LIDEM.

Zisky hlasů vybraných stran ve volbách do krajských zastupitelstev:

2000

2004

2008

2012

4Koalice

22,86 %

x

x

x

ČSSD

14,66 %

14,03 %

35,85 %

23,58 %

KDU-ČSL

x

10,67 %

6,65 %

5,82 %

KSČM

21,14 %

19,68 %

15,03 %

20,43 %

ODS

23,80 %

36,35 %

23,57 %

12,28 %

TOP 09 STAN

x

x

x

6,63 %

(zdroj: volby 2000, volby 2004, volby 2008, volby 2012)

Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.

Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích

Kraj

Výsledek

Plzeňský

26,48 %

Středočeský

18,32 %

Jihočeský

12,56 %

Olomoucký

10,91 %

Pardubický

10,90 %

Královéhradecký

10,62 %

Vysočina

10,29 %

Moravskoslezský

9,92 %

Karlovarský

9,79 %

Ústecký

9,68 %

Zlínský

9,49 %

Liberecký

9,26 %

Jihomoravský

9,21 %

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý, protože pětiprocentní klauzuli pro zisk mandátu překročilo celkem osm sdružení, mezi nimiž bylo i sdružení z Jihočeského kraje.

V následující tabulce uvádíme všechny místní sdružení, které se dostaly do krajských zastupitelstev.

KrajSdruženíVolební zisk (%)

Jihočeský"JIHOČEŠI 2012"14,57KarlovarskýHnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst9,09KarlovarskýALTERNATIVA6,70ÚsteckýSeveročeši.cz12,02ÚsteckýHnutí PRO! kraj8,15LibereckýStarostové pro Liberecký kraj22,21LibereckýZMĚNA pro Liberecký kraj16,85KrálovéhradeckýVÝCHODOČEŠI7,69VysočinaPro Vysočinu6,38Zdroj: ČSÚ

Jelikož strana TOP 09 vznikla 26. června 2009, do voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 nemohla kandidovat. I přesto však má jisté zastoupení na krajské úrovni v důsledku vstupování zvolených krajských zastupitelů do nové strany. V Jihočeském kraji byla TOP 09 ve volebním období 2008 - 2012 zastoupena Františkem Zrzaveckým a v Olomouckém kraji Leošem Hannigem,

TOP 09 jinak neměla žádné zastoupení na zastupitelském ani hejtmanském úřadu v kraji Středočeském,Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském (jmenný seznam dostupný zde), Moravskoslezského, ani ve Zlínském kraji.

Vzhledem k tomu, že měla TOP 09 pouze dva zastupitele na krajské úrovni a žádného hejtmana a vzhledem k tomu, že ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 nekandidovala souhlasíme s výrokem Karla Schwarzenberga, že na takovémto nereprezentativním vzorku není možné srovnávat práci v krajských zastupitelstvech strany TOP 09 s ostatními, v krajských zastupitelstvech zavedenými stranami, a proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.

Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.

Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.

KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě údajů dostupných na webových stránkách krajů. Prvním krajem, kde byli komunisté v radě kraje, byl Karlovarský kraj. Zde měli komunisté 2 zástupce: Jaroslava Borku a Evu Valjentovou, přičemž Jaroslav Borka byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí.

Druhým krajem byl Moravskoslezský kraj, v jehož zastupitelstvu měla KSČM 3 zástupce: Karel Konečný, Svatomír Recman a Josef Babka. Karel Konečný je náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a Svatomír Recman pro sociální věci a kulturu.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Karlovarského kraje a portálu volby.cz. Zde se uvádí, že pro období 2008 - 2012 byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí Jaroslav Borka za KSČM, dalším členem rady za KSČM byla Eva Valjentová.

Na portálu volby.cz se můžeme dozvědět, že KSČM získala v Karlovarském kraji 22,98 % hlasů, což byl skutečně nejlepší výsledek v tomto kraji.

"Nepsaná koalice", tedy tichá podpora KSČM vůči sociálně demokratickému vedení kraje skutečně existovala: již volba hejtmana Ratha (přestože zápis ze zasedání - .zip, .doc, str. 2 - zmiňuje pouze součty hlasů) proběhla s pomocí komunistů. Hlasování bylo veřejné, můžeme tedy důvěřovat zdrojům, které to uvádějí: jde např. o Novinky.cz (dle Práva), Idnes.cz (dle ČTK) či Asociaci krajů ČR.

Přestože nemůžeme ověřit, jak členové jednotlivých stran hlasovali v průběhu období, neboť kraj v zápisech ze zasedání zveřejňuje pouze souhrnné počty hlasujících, lze s poslancem souhlasit, že jím zmíněná koalice od počátku volebního období existovala.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, přesto, že se zmýlil v přesném pojmenování funkce Bohuslava Sobotky.

Bohuslav Sobotka vykonával od 30. října 2003 do 4. srpna 2004 funkci ministra financí a předsedy vlády. Prvním místopředsedou vlády v tomto období byl JUDr. Stanislav Gross.

Od roku 2003 byl poslanec Sobotka členem předsednictva ČSSD a počínaje rokem 2005 získal funkci statutárního místopředsedy ČSSD, kterou zastával až do roku 2011, jak je uvedeno v jeho životopisu.

Nicméně v ostatních částech je již jeho výrok pravdivý.

Výsledky krajských voleb pořádaných v roce 2004, naznačují jednoznačně prohru ČSSD, vzhledem k tomu, že sociální demokraté získali přibližně o 22 % hlasů méně než ODS.

PořadíNázev stranyCelkový zisk hlasů v %1.ODS36,352.KSČM19,683.ČSSD14,034.KDU-ČSL10,67

Výsledky krajských voleb pořádaných v roce 2012, dále dokládají, že ČSSD před osmi lety dopadla skutečně podobně jako ODS v roce 2012.

PořadíNázev stranyCelkový zisk hlasů v %1.ČSSD23,582.KSČM20,433.ODS12,284.TOP 096,63

Na základě výsledku krajských voleb 2012 Bohuslav Sobotka skutečně vyzval vládu k rozpuštění poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb v rámci rozhovoru s reportérem ČT:

"...ale my se teď pokusíme využít toho jasného výsledku krajských voleb, abychom zesílili tlak na vládu. Vláda by měla odejít a měla by umožnit konání nových voleb do poslanecké sněmovny.... " (11:30) V roce 2004 však Bohuslav Sobotka, ani žádný jiný představitel ČSSD nevyzýval k předčasným volbám, a výrok premiéra je tedy pravdivý.

Pro zajímavost můžeme dodat, že naopak práve Petr Nečas po vítězství ODS v krajských volbách řekl: "Lepší možností pro naši zemi je však třetí varianta: široká politická shoda vedoucí k předčasným volbám, dosažená na základě jednání představitelů demokratických stran."

Dle informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.

Dle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny schůze výboru svolává jeho předseda, popř. některý z místopředsedů (§36). V případě Rozpočtového výboru je jeho předseda člen ODS Pavel Suchánek. Dokladem, že schůzi svolal opravdu Pavel Suchánek, je tato pozvánka (.doc) ze 3. října 2012 umístěna na stránkách Poslanecké sněmovny.

Hlasování o usnesení ke státnímu rozpočtu se konalo 10. října 2012 a Rozpočtový výbor skutečně nepřijal (.doc) usnesení. Opozici se zde podařilo prosadit své stanoviska díky nepřítomnosti některých koaličních členů a jejich zdržení se hlasování. Rozpočtový výbor má celkem 28 členů, na schůzi podle dohledaných informací bylo přítomno 21 členů a to 11 členů opozice (ČSSD, KSČM a VV). Vycházíme především ze zpravodajských článků, protože zápisy z jednání prozatím ještě nejsou k dispozici (poslední z 18. září 2012).

Kdyby Bohuslav Sobotka správně zaokrouhlil, vyšlo by mu sice číslo 19, stejně však výrok hodnotíme jako pravdivý. ODS dostala v krajských volbách 12,29 % hlasů, TOP 09 6,64 %.

Na základě dohledaných dat je patrné, že za poslední rok je důvěra občanů ve vládu na svém dosavadním minimu. Protože se nepodařilo najít výsledky průzkumů veřejného mínění za sledovanou dobu pouze z jednoho zdroje, data pochází ze dvou odlišných zdrojů - do roku 2009 z agentury CVVM, v letech 2010 - 2012 z agentury STEM.

Vývoj důvěry vládě v ČR v letech 1990 - 2009 podle IVVM/CVVM (.pdf, str. 4), pololetní průměry; vývoj důvěry vládě v ČR v letech 2010 - 2012 podle STEM (prosinec 2010, červen 2011, prosinec 2011, září 2012):

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

I/1990

79

I/1995

54

I/2000

28

I/2005

29

I/2010

x

II/1990

72

II/1995

54

II/2000

35

II/2005

42

prosinec/2010

32

I/1991

67

I/1996

51

I/2001

37

I/2006

42

červen/2011

16

II/1991

56

II/1996

49

II/2001

40

II/2006

x

prosinec/2011

16

I/1992

50

I/1997

39

I/2002

43

I/2007

33

září/2012

17

II/1992

56

II/1997

27

II/2002

37

II/2007

29

I/1993

58

I/1998

37

I/2003

41

I/2008

29

II/1993

57

II/1998

41

II/2003

32

II/2008

27

I/1994

57

I/1999

33

I/2004

31

I/2009

29

II/1994

55

II/1999

23

II/2004

34

II/2009

54

V roce 2006 byl státní dluh 802,5 mld. Kč. Aktuálně se státní dluh pohybuje okolo 1 568 mld. Kč.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dne 16. října se ministr zdravotnictví Heger nechal pro server aktuálně.cz slyšet, že ministerstvo "opravdu o nucené správě [ve VZP] neuvažuje."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle údajů Ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu ČR v období 1. 1. až 30. 9. 2012 jsou příjmy rozpočtu určené na důchody v celkovém objemu 246,50 mld. Kč. Výdaje představují částku 281,84 mld. Kč. Deficit důchodového účtu tedy činí 35,34 mld a nikoliv uvedených 40 či 50 mld. Kč.

Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.

Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.

V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.

Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.

krajpočet hlasů
(2008)% všech
hlasů (2008)počet hlasů
(2012)% všech
hlasů (2012) Středočeský

40701,02

3444

0,98

Jihočeský

2454

1,20

3480

1,81

Plzeňský

2639

1,47

2604

1,56

Karlovarský

1019

1,23

2401

3,34

Ústecký2881

1,19

9322

4,37

Liberecký1157

0,89

2093

1,61

Královéhradecký1838

1,02

2480

1,51

Pardubický 2229

1,28

2226

1,43

Vysočina 16710,92

1198

0,73

Jihomoravský2146

0,56

2634

0,75

Olomoucký16050,82

1763

0,99

Zlínský 13230,68 1150

0,61

Moravskoslezský3833

1,00

6908

2,15Celkem28 8650,9941 7121,57

Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.

Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu volby.cz jako pravdivý.

Pokud srovnáme počet získaných zvolených zastupitelů (podle navrhující stran) KDU-ČSL ve volbách 2008 a 2012, zjistíme, že v roce 2008 získali lidovci 56 zastupitelů a v letošních volbách 61. Strana také získala větší procent hlasů. Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako pravdivý.

KDU-ČSL má v současné době v Senátu ČR senátorský klub o sedmi členech. Kromě tohoto klubu zde má svůj klub i ČSSD s 38 členy, ODS s 24 členy a TOP 09 a Starostové s pěti členy. Dále je v Senátu sedm senátorů nezařazených do senátorských klubů.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV začínala se 118 hlasy. Současná vládní koalice disponuje hlasy ODS(51), TOP 09(41) a LIDEM(9). Tzn. předpokládá se, že se opírá se o těsnou většinu 101 hlasů.

Po krizi Věcí veřejných a odštěpení části jejich poslanců vznikla nová strana LIDEM, která poté VV v koalici nahradila. ODS od začátku volebního období přišla také již o 2 poslance (Pavla Béma a Michala Doktora).

V souvislosti s jednáním o daňovém balíčku však není vůbec jisté, jestli vláda většinu v Poslanecké sněmovně má. Ukáže se to při hlasování, které je také spojeno s důvěrou vládě. V této chvíli tedy o skutečném počtu hlasů můžeme jen spekulovat, a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Podobný výrok vyřkl Bohuslav Sobotka v Otázkách Václava Moravce dne 30. září.

Podle zprávy serveru iDnes.cz se úřady práce ještě na konci září potýkaly s problémy vyplácení dávek zapříčěnými novým počítačovým systémem.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).

Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.

Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.

Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.

Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).

Předmětný "blokační paragraf" je § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, který zní: "Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku." Podle vyjádření Pozemkového fondu ČR, který zablokovaný církevní majetek spravuje, je " pozastaveno převádění bývalého církevního majetku a lze ho jenom pronajímat." (Pozemkový fond ČR) Ustanovení § 29 bylo dokonce napadeno ústavní stížností podanou skupinou senátorů, Ústavní soud návrh zamítl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/07.

Informace o počtu obcí, které jsou blokačním paragrafem významně postiženy, s nalézt nepodařilo. Pozemkový fond pouze uvádí, že se jedná o čtyřicet osm tisíc hektarů, které církvi patřily před rokem 1948. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:

Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců

Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sobotka skutečně před volbami dal veřejně najevo, se kterými politickými stranami by ČSSD mohla po volbách vytvořit krajské koalice - s KSČM, případně KDU-ČSL.

Rozhovor pro Hospodářské noviny 10. října 2012: "Jestliže voliči dají většinu levici, pak je přirozená spolupráce mezi ČSSD a komunistickou stranou, pokud budou mít třeba v moravských regionech silnou pozici lidovci, pak budeme spolupracovat s nimi. Takové koalice máme už dnes a osvědčily se. Z programového hlediska jsou nevhodné koalice s ODS. Nicméně nemáme žádný striktní zákaz."iDnes.cz: "My jsme zatím jako vedení strany nevydali žádné doporučení, pokud jde o koalice. Můj názor, který řeknu našim lídrům i vedení ČSSD, je jasný. Doporučuji programově blízké koalice. Vidím dva možné partnery po krajských volbách. Tím prvním jsou lidovci, popřípadě středová uskupení nezávislých kandidátů, druhým komunistická strana. Záleží na tom, komu voliči dají důvěru a jak ty subjekty budou silné. Pokud jde o spolupráci, viděl bych ji velmi nerad. Ukázalo se, že spolupráce s ODS na úrovni krajů sociální demokracii spíše poškodily a zavlekly ji i do některých problémů typu Regionální operační program Severozápad."

KDU-ČSL ve své novodobé historii na krajské (.pdf) ani celostátní úrovni nevstoupila do koalice závislé na podpoře KSČM.

To však nelze říci o úrovni obecní, kde jsou otevřené koalice či tichá podpora KDU-ČSL ze strany KSČM existujícím jevem. Pro ilustraci např. Analýza komunálních voleb 2006 v okresu Žďár nad Sázavou - obce Svratka, Štěpánov nad Svratkou či Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie) (.pdf) - obec Stachy atd. Výrok tedy označujeme za pravdivý (min. v kontextu krajských a sněmovních voleb), ovšem s výhradou vzhledem ke zmíněné lokální úrovni.

Po volebním patu v parlamentních volbách v roce 2006 tehdejší šéf křesťanských demokratů Miroslav Kalousek skutečně jednal okoalici s ČSSD s tichou podporou komunistů. I přes souhlas předsednictva KDU-ČSL jeho jednání neposvětil celostátní výbor strany, načež sám Kalousek rezignoval na funkci jejího předsedy.

ČSSD a komunisté mají dokonce velmi silnou většinu. Tyto strany mají dohromady 27 křesel ve 45 členném zastupitelstvu, zastupitelé ODS mají 15 křesel, zástupci TOP 09 STAN si rozdělili 3.

Výrok označujeme jako pravdivý, neboť poskytovatelem zdravotnické záchranné služby na území České republiky (součástí Integrovaného záchranného systému ČR), kterou má pravděpodobně předseda KSČM na mysli, jsou příspěvkové organizace zřízené krajem.

Tím se např. liší od jiné součásti integrovaného záchranného systému, a to Hasičského záchranného sboru České republiky, který je podřízen přímo Ministerstvu vnitra ČR, od kterého se odvíjí jeho centrálně řízená struktura.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V rámci reformy v roce 2010 vzniklo 14 krajských policejních ředitelství, oficiální informace k této reformě zde. Dále je pravdou, že se v Poslanecké sněmovně objevil tlak na vznik dalších krajských soudů. Poslanec za TOP 09 Václav Horáček předkládal návrh zákona, který měl počet krajských soudů v konečném důsledku změnit na 14. Tento zákon ovšem v Poslanecké sněmovně neprošel. Přepis celé debaty o tomto zákonu je k nahlédnutí na oficiálních stránkách PS PČR. Tlak na vznik krajských státních zastupitelství můžeme sledovat např. zde v kraji Vysočina. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravda, že výše plateb je poslední tři roky zmrazena, což můžeme chápat jako řadu let. Poslední navýšení plateb za státní pojištěnce proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.

ČTK: "Nečas připustil, že zvýšení příspěvků na státní pojištěnce by rychle a jednoduše deficit zdravotních pojišťoven smazalo, ale znamenalo by větší zatížení pro státní rozpočet.K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun." Podíváme-li se na hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, pak je na tom VZP relativně nejhůře.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zákon (txt. čl.20) o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR říká: "Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu "

Na základě programu jednání vlády a tiskové konference z 10. října 2012 výrok hodnotíme jako pravdivý.

V programu jednání vlády z 10.10. 2012, skutečně figuruje bod 6. Souhrnné hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 zpracované na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2011. Na následující tiskové konferenci pak premiér uvádí: „...vláda uložila na můj podnět panu ministru zdravotnictví, aby do konce měsíce informoval i o aktuálním vývoji za první půlrok letošního roku v oblasti zdravotního pojištění.“

Miroslava Opálku dle volebních výsledků skutečně oslabila účast "konkurenčního" komunistického kandidáta z KSČ.

Komunistická strana Československa (KSČ) staví na programových bodech jako " v této zemi již bylo lépe " (myšleno před r. 1989), ovšem programem se vymezuje vůči Filipově KSČM, která údajně " zapomíná na cesty ", které vedou k socialismu.

Lze nicméně souhlasit s Vojtěchem Filipem, že KSČ nejspíše "odebírá hlasy" KSČM, obě komunistické strany tedy čerpají z obdobné základny volební podpory.

V senátních volbách letos o zisk mandátu usilovali tři kandidáti za stranu KSČ a mezi nimi byl Jindřich Skařupa, který v obvodu Opava získal 5,04 %. Filipův spolustraník, Miroslav Opálka, se přitom v Opavě umístil na třetím místě, z něhož těsně (o 2,03 %) nepostoupil do druhého kola volby.

Tento Filipův příklad je sice zároveň jediným případem z těchto senátních voleb, kdy KSČ "odebrala" kandidátovi KSČM dostatečný počet hlasů k postupu do druhého kola, poslancův výrok je nicméně ve všech částech pravdivý.