Demagog.cz

Marian Jurečka

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

  • 78
  • 5
  • 6
  • 19

Výroky

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Rakousko tou cestou (testování obyvatel na přítomnost protilátek proti covid-19, pozn. Demagog.cz) šlo, Velká Británie tou cestou šla. Hlas lidu, 1. září 2021 !

V Rakousku je možné doložit bezinfekčnost testem na protilátky proti onemocnění covid-19. Velká Británie sice neuznává test na protilátky jako jeden z důkazů bezinfekčnosti, avšak občany nechává testovat.

skrýt celé odůvodnění

Marian Jurečka v debatě hovořil o tom, že by Česká republika měla lépe využívat testy obyvatel na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19. Podle něj by výsledek takového testu mohl stačit pro uznání bezinfekčnosti daného člověka, popřípadě by takový test umožnil člověku lépe znát svůj zdravotní stav. V hodnocení se nezabýváme tím, zda je tento postup správný, ale pouze tím, zda Rakousko a Velká Británie takové testování protilátek svým obyvatelům umožňují a zda výsledky takového testu uznávají či využívají.

Aktuálně Česká republika uznává tři způsoby bezinfekčnosti v souvislosti s onemocněním covid-19 – očkování, negativní test, prodělaná nemoc. U očkování musí uplynout 14 dnů od aplikace poslední vakcinační dávky. Akceptován je také PCR test s negativním výsledkem, ne starší než 7 dní, nebo negativní antigenní test absolvovaný nejdéle před 72 hodinami. Prodělaná nemoc se potvrzuje laboratorním potvrzením, které má platnost 180 dnů od prvního pozitivního testu.

Laboratorně prokázané protilátky proti onemocnění jako důkaz bezinfekčnosti se v České republice prozatím neuznávají. Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha není pro správnost tohoto postupu zatím dostatek údajů.

Velká Británie začala testovat protilátky u svých občanů starších 18 let koncem srpna. Britové, kteří podstoupili PCR test a vyšel jim pozitivní, mají možnost využít domácí testy na protilátky. Ty je také možné si objednat například přes web Britské vlády. Testování má za cíl pomoci více pochopit imunitní reakce na různé varianty koronaviru. Nicméně ani Velká Británie neuznává při cestě do země protilátky jako důkaz bezinfekčnosti.

Také Rakousko umožňuje svým obyvatelům testovat se na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19 a je jedinou zemí EU, která daný test uznává jako doklad o bezinfekčnosti. Daný test nesmí být starší než 90 dnů. Test na přítomnost protilátek Rakousko uznává také jako doklad o bezinfekčnosti při vstupu do země.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Já jsem rád, že dlouholetá priorita KDU-ČSL, (...) abychom ocenili tyto maminky tou pětistovkou navíc k důchodu. Bohužel to bude za 2 roky. Hlas lidu, 1. září 2021

KDU-ČSL se opakovaně snažila prosadit zavedení tzv. výchovného, které spočívá v navýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě. V červenci 2021 pak Poslanecká sněmovna na návrh ČSSD výchovné od roku 2023 schválila, i díky hlasům KDU-ČSL.

skrýt celé odůvodnění

Marian Jurečka mluví o návrhu na uzákonění tzv. výchovného, tedy navýšení důchodů rodičům, kteří vychovali dítě, o 500 Kč. Poukazuje na to, že výchovné KDU-ČSL prosazuje již delší dobu.

V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci poslanci předložili vícero pozměňovacích návrhů, jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Tento návrh byl Sněmovnou přijat, i díky hlasům KDU-ČSL. Poslanecká sněmovna návrh novely schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.

O schválení výchovného skutečně usilovali Lidovci již delší dobu a lze to označit za jejich dlouhodobou prioritu. Ve volebním programu pro sněmovní volby v roce 2017 Lidovci například uváděli (.pdf, str. 4): „Zásluhy rodin v  důchodovém systému spravedlivě oceníme nižšími odvody a vyššími důchody pro pracující rodiče.“ V Poslanecké sněmovně pak o prosazení výchovného usilovala zejména lidovecká poslankyně Pavla Golasowská. Ta podala pozměňovací návrh (.pdf) na přidání 500 Kč ženám za každé vychované dítě už v květnu 2018. Tehdy nebyl přijat, ze 132 poslanců hlasovalo pouze 49 pro.

Podruhé podala poslankyně Golasowská pozměňovací návrh (.pdf), který měl zavést tzv. výchovné pro důchodce, kteří vychovali dítě, o rok později – v červnu 2019. Ani v tomto případě nebyl návrh přijat, z přítomných 173 poslanců hlasovalo pro 52 a proti byli 4.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Jan HAMÁČEK
Ne, tak já jenom, když tady kolega Jurečka mluvil o té pětistovce, tak to je samozřejmě fajn, byl to návrh sociální demokracie pro ty maminky, které vychovaly děti.

Marian JUREČKA
Dvakrát jste hlasovali proti. Hlas lidu, 1. září 2021

Poslankyně Golasowská z klubu KDU-ČSL navrhovala zavedení tzv. výchovného v roce 2018 a poté i v roce 2019. Oba tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Z klubu ČSSD je nepodpořil ani jeden přítomný poslanec.

skrýt celé odůvodnění

Jan Hamáček mluví o návrhu ČSSD na uzákonění tzv. výchovného, které spočívá v navýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě. Marian Jurečka pak poukazuje na to, že poslanci ČSSD již v minulosti o tomto návrhu (z pera KDU-ČSL) dvakrát hlasovali, pokaždé proti. V následujících odstavcích se proto zaměříme na případy, kdy byl v předchozích letech projednáván návrh na zavedení výchovného.

V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci předložili poslanci vícero pozměňovacích návrhů. Jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Poslanecká sněmovna návrh novely, i díky hlasům ČSSD, schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.

Návrh na zavedení výchovného však nebyl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé. Lidovecká poslankyně Golasowská spolu s Vítem Kaňkovským podala návrh (.pdf) na zvýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě již v květnu 2018. Tento příspěvek se měl týkat pouze žen (str. 2). Doplňme, že se jednalo o pozměňovací návrh podaný v rámci projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění.

Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh zamítla. Pro přijetí návrhu hlasovalo pouze 49 poslanců, přičemž k přijetí bylo třeba 67 hlasů. Z klubu ČSSD se čtyři poslanci zdrželi a jeden, konkrétně Roman Sklenák, se vyslovil proti. Tentýž poslanec svoje tehdejší rozhodnutí v červenci 2021 odůvodnil tím, že byl špatně napsán text zákona. Byl podle něj diskriminující, jelikož se týkal pouze žen.

Pavla Golasowská a Vít Kaňkovský podali obdobný pozměňovací návrh v červnu 2019, rovněž při projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění. Poslanci znovu navrhovali (.pdf) přidání 500 korun k důchodu za každé vychované dítě. Text návrhu se ovšem tentokrát netýkal pouze žen, ale všech starobních důchodců (str. 2).

Tento pozměňovací návrh také nebyl přijat. Pro přijetí hlasovalo pouze 52 poslanců. Deset poslanců ČSSD se zdrželo a dva – Roman Sklenák a Václav Votava – hlasovali proti návrhu. Prvně jmenovaný své rozhodnutí odůvodňoval tím, že v zákoně chybí způsob, jak by byla výchova dítěte prokazována, a uvedl, že od ledna 2020 není tento návrh technicky realizovatelný.

Poslanec ČSSD Roman Sklenák tedy skutečně již dvakrát hlasoval proti návrhu KDU-ČSL na zavedení výchovného a poté předložil a pomohl schválit vlastní návrh. Většina zbývajících poslanců ČSSD se při hlasováních o lidoveckých návrzích zdržela, což mělo na výsledky hlasování stejný dopad, jako kdyby je odmítli. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Vemte si, že vláda plánuje na příští rok deficit vyšší než v krizovém roce 2020. Hlas lidu, 1. září 2021

Plánovaný deficit státního rozpočtu na rok 2022 je skutečně vyšší než skutečný schodek v roce 2020.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna 4. prosince 2019 schválila původní rozpočet na rok 2020. V rozpočtu se mělo hospodařit se schodkem 40 mld. korun. Tento návrh byl prosazen ještě před vypuknutím koronavirové krize, a tak s žádnými mimořádnými opatřeními nepočítal. Vláda do rozpočtu prosadila mj. navýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení platů učitelů a zaměstnanců ve veřejné sféře a také nárůst rodičovského příspěvku. 

Připomeňme, že první dva případy nákazy covidem-19 v Evropě zaznamenala Francie 24. ledna 2020. V České republice se pak první případy nákazy objevily 1. března téhož roku.

Kvůli navyšování výdajů v důsledku krize byl rozpočet na rok 2020 třikrát novelizován. Poprvé byla novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 Poslaneckou sněmovnou přijata 24. března 2020, čímž se navýšil deficit rozpočtu na 200 mld. korun. Navýšení bylo reakcí na pokles daňových příjmů a navýšení výdajů k zajištění zdraví obyvatelstva.

O měsíc později byla novela zákona o státním rozpočtu aktualizována a deficit státního rozpočtu byl navýšen o dalších 100 mld., počítalo se tedy s celkovým schodkem ve výši 300 mld. korun.

Na začátku července 2020 byl deficit navýšen o dalších 200 mld. korun. Schodek státního rozpočtu se tedy dostal na celkovou částku 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová navýšení shrnula následovně: „Hlavním cílem této novely je masivně podpořit investice, a to především investiční akce obcí a krajů. Pro obce jsme už připravili několik dotačních titulů, díky kterým budou moci okamžitě zahájit své projekty. Výrazně proto navyšujeme vládní rozpočtovou rezervu, kterou použijeme nejen k financování těchto programů. Navýšená rezerva bude sloužit také jako finanční polštář, abychom se pokud možno vyhnuli potřebě další novely.“

Za rok 2020 nakonec schodek rozpočtu dosáhl 367,4 mld. korun a nebyl tedy naplněn o 132,6 mld. korun. Na boj s pandemií covidu-19 bylo utraceno 216,5 mld. korun. Deficit nebyl naplněn díky vyšším příjmům, než se kterými se během roku počítalo.

Předpokládané parametry státního rozpočtu pro rok 2022 předložilo Ministerstvo financí na konci května 2021. Vládou schválené parametry počítaly se schodkem 390 mld. korun. Ve druhém návrhu rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí představilo vládě 1. září, však očekávaný schodek klesl. Plánovaný deficit dosahuje výše 376,6 miliard.

Vzhledem tomu, že se debata odehrávala 1. září, nedokážeme určit, zda Marian Jurečka reagoval na parametry rozpočtu či na návrh Ministerstva financí z téhož dne. Oba návrhy nicméně převyšují deficit z roku 2020, a to o 22,6 mld., respektive o 9,2 miliard Kč. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Program ANO, ten nenajdete. Program ANO neexistuje. Je tady zatím jenom knížka. Hlas lidu, 1. září 2021

K 1. září 2021, tedy ke dni konání debaty, hnutí ANO nezveřejnilo program pro nadcházející sněmovní volby. Svůj oficiální volební program hnutí ANO představilo až 2. září. Před tímto datem hnutí prezentovalo své vize v knížce, kterou Andrej Babiš vydal v červenci.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že se námi ověřovaná předvolební debata uskutečnila 1. září. K tomuto datu hnutí ANO skutečně nezveřejnilo žádný program pro nadcházející sněmovní volby, o kterém ve výroku hovoří Marian Jurečka. K oficiálnímu zahájení kampaně tohoto hnutí následně došlo až 2. září. Právě tehdy také hnutí ANO představilo svůj program (.pdf) pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny, a učinilo tak jako poslední z parlamentních stran.

Doplňme, že hnutí ANO některé předvolební propagační kroky učinilo i před oficiálním startem kampaně. V červnu 2021 například Andrej Babiš rozeslal do českých domácností leták, v němž vyzdvihoval výsledky své vlády. Uveďme, že předseda vlády tento dokument prezentoval jako osobní dopis občanům.

Při interpelacích v Poslanecké sněmovně konaných 8. července se nicméně premiér Babiš vymezil proti tomu, že by byl tento dopis součástí předvolební kampaně. Ve své odpovědi na dotaz pirátského poslance Jakuba Michálka, proč transparentní volební účet hnutí ANO neobsahuje výdaje spojené s rozesíláním dopisu, tehdy Andrej Babiš uvedl, že hnutí ANO „žádnou kampaň“ nedělá. „Naše vláda má plno práce a nemáme čas dělat kampaň,“ dodal. Dále zmínil, že se vyúčtování na volebním účtu objeví, až hnutí zaplatí fakturu.

V polovině července poté premiér Babiš vydal knihu s názvem Sdílejte, než to zakážou! (.pdf). V ní například vypočítává své dosavadní politické úspěchy ve funkci předsedy vlády a představuje své další vize do nadcházejícího volebního období. Za jasně formulovaný volební program však tyto části knihy označit nelze.

Doplňme, že o tom, že hnutí ANO zveřejní svůj volební program pro říjnové volby až na začátku září, hovořil 16. července 2021 i sám premiér Babiš. Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť k datu 1. září 2021 hnutí ANO skutečně nezveřejnilo program pro nadcházející sněmovní volby a publikována byla pouze kniha, kterou Andrej Babiš představil v červenci letošního roku.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

KDU-ČSL dvakrát vám (vládě, pozn. Demagog.cz) na aktualizaci rozpočtu dala hlasy. Hlas lidu, 1. září 2021

KDU-ČSL skutečně podpořila vládu při dvou novelizacích zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Tyto novelizace byly reakcí na koronavirovou krizi a navyšovaly schodek státního rozpočtu.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v kontextu výroku naráží na novelizace státního rozpočtu na rok 2020. Zákon o státním rozpočtu na rok 2020 byl Poslaneckou sněmovnou schválen 4. prosince 2019, KDU-ČSL tento návrh rozpočtu nepodpořila. Proti přijetí zákona se vyslovili rovněž poslanci z ODS, Pirátské strany, SPD, TOP 09, STAN a tři nezařazení poslanci. Schválený rozpočet počítal se schodkem 40 miliard korun.

V souvislosti s koronavirovou krizí byl rozpočet během roku 2020 celkem třikrát novelizován, a to konkrétně v březnu, dubnu a červenci 2020. Návrh novely zákona o státním rozpočtu byl pokaždé předložen vládou (sněmovní tisk 789, 833, 889). V první novelizaci státního rozpočtu byl navýšen schodek rozpočtu z původních 40 mld. korun na 200 mld. korun. Hlasování se odehrálo 24. března 2020 a lidovci tuto novelu podpořili – pro její přijetí hlasovalo všech pět přítomných poslanců za KDU-ČSL.

Druhá, dubnová, novelizace navyšovala schodek státního rozpočtu o dalších 100 mld. korun, počítala tedy s celkovým deficitem 300 miliard Kč. KDU-ČSL podpořila i tuto novelizaci, pro přijetí návrhu hlasovalo opět pět poslanců z KDU-ČSL.

Poslední novelizaci zákona o státním rozpočtu v roce 2020 Sněmovna schválila v červenci. Novela se týkala navýšení schodku rozpočtu o dalších 200 mld. korun, a deficit se tedy měl vyšplhat na celkovou částku 500 miliard. KDU-ČSL tento návrh již nepodpořila. Uveďme, že za rok 2020 nakonec deficit rozpočtu dosáhl 367,4 mld. korun.

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL v době koronavirové krize svými hlasy dvakrát podpořila vládu při novelizaci státního rozpočtu.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

(...) že jste jim na to (učitelům na mobilní data pro výuku online, pozn. Demagog.cz) nedali ani korunu, na rozdíl třeba od slovenské vlády? Hlas lidu, 1. září 2021

Slovenské ministerstvo školství se dohodlo s mobilními operátory na bezplatném navýšení mobilních dat pro učitele v říjnu minulého roku. V Česku ministerstvo finančně podpořilo nákup potřebné techniky, výhodnější mobilní tarify pro učitele však nezajistilo.

skrýt celé odůvodnění

Uveďme, že část výroku „učitelé celých 12 měsíců učili on-line z domu na své mobilní data“ neověřujeme. Zaměříme se pouze na srovnání podpory učitelů na Slovensku a v Česku.

Slovenské ministerstvo školství v říjnu 2020 po dohodě s mobilními operátory oznámilo navýšení mobilních dat pro učitele. Operátoři se zavázali poskytovat tuto službu bezplatně. Slovenský ministr školství uvedl, že učitelé, kteří učili online a byli nuceni využívat k výuce svůj telefon, mohli zažádat prostřednictvím ředitelů o navýšení nejen dat na minimálně 10 GB, ale i o neomezené volání. Např. mobilní operátor Telekom se rozhodl pro neomezený objem dat pro pedagogy. Slovenští učitelé mohli využít akci do 30. června 2021.

Dodejme, že výzkum, který si nechala zpracovat společnost Avast, ukázal z pohledu rodičů hodnotících výuku to, že učitelé na Slovensku distanční výuku zvládali lépe než jejich čeští kolegové. Na Slovensku kupříkladu funguje webová stránka Učíme na diaľku, která slouží jako nástroj podpory učitelům, aby zvládali distanční vyučování.

V Česku ministerstvo školství také zřídilo podobný web nazvaný Na Dálku, s mobilním připojením k internetu však učitelům nijak finančně nepomohlo. Ministerstvo nicméně pro školy vyčlenilo více než miliardu korun na pořízení techniky nutné k distanční výuce. Doplňme, že z českých operátorů se zvýhodněným tarifem pro učitele přišel v listopadu 2020 Vodafone.

Marian Jurečka svým výrokem nesprávně naznačuje, že Slovensko dalo učitelům peníze na mobilní internet. Reálně službu navýšení dat hradili operátoři a slovenský stát nemusel vynaložit ani euro. Nicméně Marian Jurečka zjevně upozorňuje zejména na rozdíl v přístupu na Slovensku a v Česku – na Slovensku ministerstvo školství vyjednalo lepší podmínky s operátory, zatímco v Česku nic takového neproběhlo. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Je 15. 2. 2021, na tento rok má vláda schválen deficit −320 mld. Kč a premiér nám říká, že vláda teď nemá peníze!
Že potřebuje teď hned další novelu rozpočtu s deficitem −500 mld. Kč!

Za leden vláda na přímou pomoc vyplatila 15 mld. Kč, nerozumím tomu, že vláda nemá peníze! Twitter, 15. února 2021

Stát letos hospodaří s plánovaným schodkem 320 mld. Kč. Vláda 15. února 2021 schválila návrh novely rozpočtu, který schodek zvyšuje na 500 mld., a dala tedy najevo, že požaduje více peněz. Na přímou podporu v souvislosti s pandemií vydala vláda v lednu ještě méně, 13,0 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna dne 18. prosince 2020 schválila návrh státního rozpočtu na rok 2021. Původní návrh (.pdf, str. 1), ale i schválený rozpočet, počítá s celkovými příjmy ve výši 1 488,3 miliard, výdaji 1 808,3 miliard korun a se schodkem 320 miliard korun (.pdf).

Ministerstvo financí 15. února 2021 oznámilo, že vláda schválila novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021, „která reflektuje aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva“.

Státní rozpočet by měl podle novely (.docx, str. 1) v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1 385,6 mld. Kč (pokles příjmů o 102,7 mld. Kč), výdaji 1 885,6 mld. Kč (nárůst výdajů o 77,3 mld. Kč) a schodkem 500 mld. Kč (zvýšení schodku o 180 mld. Kč).

„Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun,“ uvedla k tomu ministryně financí Alena Schillerová. Vláda proto schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun. Uveďme, že Sněmovna by o návrhu měla jednat ve čtvrtek 18. února.

Nicméně, žádnou zmínku o tom, že by se premiér vyjadřoval, že vláda nemá peníze, a proto potřebuje novelu rozpočtu s deficitem 500 mld. Kč, jsme nenašli. Na svém účtu na Twitteru sdílel jenom status ministryně Schillerové vztahující se ke zmiňované novele. Doplňme, že Andrej Babiš, ale ani ministryně financí Schillerová, se také 15. února po schválení návrhu novely vládou nezúčastnili tiskové konference, kde by mohli říci více podrobností.

Vláda Andreje Babiše však schválením novely, jejímž účelem je vytvoření disponibilních prostředků na řešení vládních opatření a programů souvisejících s pokračující epidemií COVID 19“, dala jasně najevo, že k pokrytí jejích plánovaných výdajů nynější nastavení státního rozpočtu nepostačuje. To lze slovy předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky parafrázovat tak, že nám premiér říká, „že vláda teď nemá peníze“.

Výše reálných přímých výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,0 miliard Kč ze státního rozpočtu, celkově 13,7 miliard Kč ze všech veřejných rozpočtů. Jelikož Marian Jurečka mluví o penězích, které „vláda vyplatila“, nezapočítáváme odklady a úpravy záloh daní, ani záruční schémata, a bereme v potaz částku 13,0 mld. Kč ze státního rozpočtu. Odchylka od Jurečkou uvedených 15 mld. Kč je přitom zanedbatelná vzhledem ke srovnání, které předseda Lidovců používá.

Abychom to shrnuli, původní návrh státního rozpočtu na rok 2021 počítal se schodkem 320 mld. Kč. Vláda 15. února na návrh MF ČR schválila zvýšení schodku na 500 mld. Kč. Na přímou pomoc vláda v lednu vyplatila 13,0 mld. Kč. Andrej Babiš sice výslovně neuvedl, že „vláda teď nemá peníze“, nicméně vláda svým krokem dala najevo, že požaduje více peněz, tedy že je pro ni nynější rozpočet nedostatečný.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Já jsem na sjezdu delegátům řekl, že já teď v tento okamžik opravdu preferuji to, aby KDU-ČSL dokázala sama za sebe získat větší důvěru u lidí, aby lidé měli důvod o volbě KDU-ČSL uvažovat, tím, že dokážeme řešit praktické problémy. Český rozhlas PLUS, 27. ledna 2020

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se na mimořádném sjezdu, který proběhl 25. ledna 2020, skutečně rozpovídal o svých preferencích ohledně směřování své strany.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se o své straně rozhovořil v průběhu svého kandidátského projevu (video, čas 1:38:30) na post předsedy strany v rámci mimořádného sjezdu KDU-ČSL dne 25. ledna 2020.

„Stojím tady dnes proto, protože jsem zvyklý – a chci – pracovat a nechci utíkat před odpovědností. (...) Nejsou mi jedno dvě věci, kam bude směřovat KDU-ČSL a jak se bude vyvíjet osud naší země,“ řekl na úvod Jurečka. Poté pokračoval popisem svých preferencí ohledně směřování strany (čas 1:41:06): „(...) Nenechme si vnutit, že jsme malá strana, která nemá svoji vlastní budoucnost (...), pokud budeme mít odvahu, pracovitost a důvěryhodnost, tak můžeme stát opět na bedně.“ Nabádal, aby místo spekulací, s kým jít do koalice, byla strana silná. „Naším úkolem je obrazně řečeno vystoupit z davu opozice.“ Podle Jurečky stranu tíží ztráta sebedůvěry. „Mohu vám slíbit, že pokud budu zvolen vaším předsedou, tak tuto poraženeckou náladu vyženu daleko od nás.“ „Není čas přemýšlet, na čích zádech chceme vstoupit do Sněmovny nebo s kým vstoupit do vlády (...) musíme nejprve bojovat za naše občany a až pak vyjednávat s kým budeme tančit na politickém parketu,“ uvedl. „Chci, aby volič TOP 09, STANu, Pirátů, ODS, nebo i hnutí ANO, ČSSD o nás více slyšel a začal vážně uvažovat o naší volbě,“ doplnil Jurečka (čas 1:44:07).

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Protože v okamžiku, kdy máte 2–3 strany, tak to znamená 10 nebo 15 % minimálně volebního výsledku. Český rozhlas PLUS, 27. ledna 2020

Volební klauzule nutná pro vstup strany do Poslanecké sněmovny České republiky činí pro koalice složené ze dvou stran 10 %, ze tří stran 15 %.

skrýt celé odůvodnění

Marian Jurečka mluví o uzavírací klauzuli potřebné pro koalice stran. Jedná se o minimální podíl platných hlasů, který musí daná koalice získat, aby měla nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně ČR. Koalice dvou stran tak pro vstup do Poslanecké sněmovny potřebuje získat alespoň 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů.