Miloš Zeman

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných 20. a 21. října 2017 zvítězilo hnutí ANO 2011 vedené Andrejem Babišem s 29,64 %. Na druhém místě se umístila ODS předsedy Petra Fialy, která ve volbách získala 11,32 %.

Miloš Zeman hovoří o ukrajinské aktivistce hnutí Femen Anželině Diašové, která v pátek 12. ledna 2018 ve volební místnosti vyběhla polonahá před prezidenta v momentě, kdy se chystal hlasovat v prezidentské volbě.

Média pak informovala, že aktivistka byla vyšetřována kriminalisty ve zkráceném přípravném řízení a soud jí uložil trest tři měsíce odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu jednoho roku a vyhoštění z České republiky.

Prezident Zeman doposud udělil osm milostí. V prvním případě šlo o odsouzeného za majetkovou trestnou činnost, druhou milost udělil odsouzenému za maření výkonu úředního rozhodnutí. Třetí milost proběhla formou abolice. Opět šlo o maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Ve čtvrtém, pátéma šestém případě se jednalo o majetkovou trestnou činnost. Sedmá milost se týkala odsouzeného za majetkovou trestnou činnost a nedovolené ozbrojování.

Poslední milost byla udělena právě Jiřímu Kajínkovi v květnu roku 2017, a skutečně tak šlo o jediného odsouzeného za vraždu. Pravdou je i to, že Jiří Kajínek strávil ve vězení 23 let.

Samotné soudy o vině Jiřího Kajínka neměly nikdy pochybnosti (viz infobox Jak rozhodovaly soudy). Ty nicméně vyjádřili například někdejší ministři spravedlnosti Pavel Rychetský nebo Jaroslav Bureš.

Miloš Zeman zde mluví o tzv. kauze Budišov. Věra Jourová byla, jakožto bývalá náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj, zatčena a poslána do vazby, kde strávila 33 dní. Měla údajně převzít úplatek dva miliony korun. Její případ byl však ukončen pro nedostatek důkazů a Jourová byla odškodněna 3,6 miliony korun.

Dnes je eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů.

Miloš Zeman hovoří v kontextu svého slibu, ve kterém tvrdil, že nebude vládu veřejně kritizovat. Tento slib ovšem porušil a kriticky se k vládě Bohuslava Sobotky vyjádřil hned několikrát, a to průřezově svým volebním obdobím.

V září 2017 Zeman označil Sobotkovu vládu jako vládu "promarněné příležitosti". Závěr výroku tedy souhlasí, při končícím volebním období vládu považoval za špatnou. Kritizoval především čekání na reformy. Pokus o spolupráci nebyl znatelný ani při řešení vládní krize v květnu 2017, kdy tehdejší premiér Sobotka přišel s prezidentem konzultovat situaci o odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí. Zeman tehdy počítal s tím, že Sobotkova vláda podá demisi, přestože to nebylo oficiálně vyhlášeno. Zeman také v této chvíli odešel ze sálu dříve, než Sobotka dokončil svoji řeč, což naznačuje trhlinu v otázce spolupráce.

Příkladem některých dalších kritik může být Zemanův rozhovor v Českém rozhlase (2014): "...nejsem člověk, který by vládu nekritizoval, pokud si nemyslí, že si to zaslouží. Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zku***la (sic!) služební zákon."

Následně Zeman kritizoval ještě například legislativní priority vlády nebo výběr eurokomisaře. Většina kritiky mířila na premiéra Sobotku, nešetřil ale ani ministra Dientsbiera v souvislosti se zamýšlenou změnou pravomocí hlavy státu. Celé odůvodnění tohoto slibu a další konkrétní příklady jsme již ověřili v našem výstupu Sliby Miloše Zemana (konkrétně slib veřejná kritika vlády).

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018 byl ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou schválen 19. prosince 2017. O den později byl podepsán prezidentem.

Abychom zjistili „půdorys hlasování“, podívejme se na jeho záznam. Kromě stran předchozí vlády (ANO, ČSSD a KDU-ČSL) návrh podpořili právě také poslanci KSČM a SPD. Zdrželi se všichni poslanci STAN a převážná část Pirátů, proti byla TOP 09 a ODS. Miloš Zeman tedy správně vyjasňuje, že návrh nebyl přijat jen na půdorysu předchozí vlády, ale byl schválen za přispění dvou dalších stran.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože názory prezidenta Zemana a premiéra Babiše na přesun americké ambasády do Jeruzaléma jsou skutečně rozdílné.

V pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov ze dne 14. prosince se Miloš Zeman vyjádřil takto: „…a krátkodobě jsme se teď rozešli (s Andrejem Babišem, pozn. Demagog.cz) v názoru na to, zda je třeba následovat Trumpova gesta a i naši ambasádu přesunout do Jeruzaléma. (…) A vytknul jsem Andreji Babišovi, že se v životě nezabýval zahraniční politikou.“

V tomtéž pořadu ze dne 7. prosince Miloš Zeman řekl toto : „A teď se stalo v souladu s předvolebními sliby prezidenta Trumpa, že konečně snad k tomuto přesunu dojde. Já mám z toho velkou radost, protože když jsme byli asi před čtyřmi roky na návštěvě v Izraeli, tak jsem říkal, že bych velmi uvítal, kdyby česká ambasáda se přesunula do Jeruzaléma.“ (…) „Každá země má právo rozhodnout, jaké město bud jejím hlavním městem, a každá země má také právo rozhodnout, kam umístí svoji ambasádu. Zpravidla samozřejmě do toho hlavního města.“

Naproti tomu Andrej Babiš uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál ze dne 8. prosince: „My máme se státem Izrael dlouhodobé vztahy, česká vláda měla víckrát společné zasedání. Určitě z dlouhodobého hlediska je to spojenec, nicméně si myslím, že tenhle nápad pana prezidenta Trumpa není dobrý, protože je vidět ty reakce. My jsme malá země, ale ty velké země by měly usilovat o klid a mír, a my musíme bojovat proti situacím, kdy vzniká zase nějaký konflikt. (…) Já si myslím, že bychom neměli to rozhodnutí pana prezidenta Trumpa podpořit.“

Podle čl. 68 Ústavy České republiky jmenuje prezident předsedu vlády v prvních dvou pokusech bez jakéhokoliv omezení. V případě, že první dva pokusy nejsou úspěšné, jmenuje prezident republiky při třetím pokusu premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Třetí pokus pro jmenování premiéra je tedy na vlastním rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny a prezident do něj nijak nezasahuje.

Jednání o belgické vládě, na které Miloš Zeman odkazuje, trvalo 589 dní (anglicky). Přesněji se jedná o 19měsíční období od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Sice se nejedná přesně o dva roky, toto rozmezí se k nim ale blíží, a proto výrok v tomto kontextu hodnotíme jako pravdivý.

Od poslední vlády, která rezignovala v roce 2010, vládl zemi úřednický kabinet. Dlouhá jednání zapříčinily neshody mezi valonským (francouzsky hovořícím) jihem a vlámsky hovořícím severem Belgie.

Miloš Zeman byl skutečně osm let předsedou ČSSD. Stranu vedl v letech 1993 až 2001, kdy byl vystřídán Vladimírem Špidlou.

V roce 1992 získala Československá sociální demokracie (později transformována na Českou stranu sociálně demokratickou) ve volbě do České národní rady 6,53 %.

V následujících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1996 získala ČSSD pod vedením Miloše Zemana 26,44 % a o dva roky později 32,31 %.

V posledních volbách do Poslanecké směnovny v říjnu 2017 získala ČSSD 7,27 % hlasů.