Podporoval jsem návrh, aby byla přímá volba starostů, primátorů a dokonce i hejtmanů. Podporoval jsem zákon o referendu.
Návrh zákona o přímé volbě starostů v malých obcích z dílny hnutí STAN, které návrh později předložilo také do Sněmovny, podpořil na sjezdu tohoto hnutí v květnu 2013 i Miloš Zeman. Prezident Zeman by do návrhu přidal i přímou volbu hejtmanů.
Hnutí STAN, tehdy ještě spolupracující s TOP 09, v roce 2013 plánovalo předložit návrh zákona, podle něhož by ve všech malých obcích existovala povinnost přímé volby starosty. Ve větších a malých městech by zavedení systému bylo volitelné. Hnutí v minulém volební období návrh také předložilo, ten byl nicméně zamítnut.
Návrh zákona o celostátním referendu předložila do Poslanecké sněmovny v minulém volebním období Sobotkova vláda. Miloš Zeman tento návrh Sobotkovy vlády podpořil, když během projednávání tohoto návrhu vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili.
V nynějším volebním období, konkrétně v prosinci 2017, předložili návrh zákona o celostátním referendu do Poslanecké sněmovny poslanci SPD.
U nás byla povinnost za Masarykovy první republiky, je v Belgii, Lucembursku, Austrálii atd.
Povinná volební účast za první republiky skutečně existovala, obsahoval ji volební zákon č. 123/1920 Sb. (.pdf, str. 5, 13), podle kterého se musel voleb účastnit každý volič mimo osob, které:
Sankce za porušení volební povinnosti jsou dále rozvedeny v následujícím výroku.
V Belgii, Lucembursku i Austrálii volební povinnost v současnosti platí. V Belgii je dle volebního zákona volební neúčast postihována pokutou 5–10 eur (.pdf, str. 53, čl. 210), při opakovaném provinění může pokuta vzrůst na 10–25 eur (při dnešním kurzu to činí cca 640 Kč).
V Lucembursku voliči hrozí za neúčast pokuta, v praxi ale není vynucována (.pdf, str. 10); v Austrálii volič za nesplnění volební povinnosti zaplatí 20 australských dolarů (.pdf, str. 262, čl. 245), což je v přepočtu přibližně 360 Kč.
Teď do Číny přiletěl francouzský prezident Macron. Podepsal tam obrovský kontrakt na dodávku Airbusů, taktně se vyhnul otázce lidských práv. Jenom prohlásil, že každá země má svou kulturu, to bylo vše.
Francouzský prezident Macron byl na třídenní státní návštěvě Číny 8.–10. 1. 2018. Na závěr návštěvy bylo mimo jiné oznámeno, že si Čína objedná 184 letadel Airbus A320 v celkové hodnotě 18 miliard dolarů. Nicméně podle agentury Bloomberg nemá tato dohoda prozatím podobu závazné smlouvy.
Macron během návštěvy, jak uvádí např. zpráva ČTK, veřejně o lidských právech nemluvil. Uvedl, že „mezi námi jsou rozdíly, které souvisejí s naší historií, s našimi hlubokými filozofiemi, s povahou našich společností.“
Jak zpráva uvádí, Macron měl se svým protějškem tuto věc probírat na soukromém jednání. Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože smlouva, jak o ní Zeman mluví, nebyla doposud podepsána, Macron kromě zmíněného prohlášení měl navíc jednat podle svých vlastních slov s čínským prezidentem za zavřenými dveřmi.
Měl jich víc, měl jich víc, pane Soukupe, 80 tisíc měl pan Horáček. A pan Drahoš měl kolem 130 tisíc (myšleno podpisů pod kandidaturu, pozn. Demagog.cz).
Výrok Miloše Zemana o počtu podpisů odevzdaných protikandidáty hodnotíme jako pravdivý, i když se čísla mírně liší.
Michal Horáček nasbíral k 1. listopadu 2017 téměř 115 tisíc podpisů, část však musel vyřadit kvůli chybám nebo chybným údajům. Na ministerstvo vnitra přinesl podpisové archy s 86 tisíci podpisy (.pdf, str. 80).
Jiří Drahoš již v srpnu loňského roku překročil nutných 50 tisíc podpisů o více než 28 tisíc. V pořadí se tak dostal před Michala Horáčka i Miloše Zemana. V listopadu počet příznivců, ochotných podepsat jeho kandidaturu, čítal téměř 160 tisíc. Po vyřazení nesprávně vyplněných archů se Jiří Drahoš dostavil na ministerstvo vnitra se 142 tisíci podpisy (.pdf, str. 282).
Na druhé straně jsem se dozvěděl, že pan Drahoš o mně velmi často mluví na setkáních s občany a při jiných veřejných vystoupeních.
Jiří Drahoš skutečně na různých akcích s občany o Miloši Zemanovi mluví. Namátkou můžeme uvést jeho setkání s občany v Klatovech či Holubově.
Něco podobného hnutí FEMEN bylo při setkání Merkel-Putin. Tam těch dam bylo podstatně víc.
V průběhu státní návštěvy Vladimira Putina v Německu došlo při návštěvě průmyslové výstavy v Hannoveru 8. dubna 2013 k incidentu, kdy dvě polonahé členky hnutí FEMEN vběhly v rámci svého antiputinovského protestu s hesly namalovanými na svých tělech do přímé blízkosti obou státníku. Video z incidentu je dostupné na stránkách zpravodajského portálu Euronews. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.
No, samozřejmě, že ano, protože když si přečtete například program Íránu, tak přesto, že tam došlo k určité, no oblevě, tak nejvyšší vůdce Íránu prohlásil, že do 20 let nebude Izrael existovat.
Nejvyšší íránský představitel ajatolláh Alí Chameneí skutečně hovoří o tom, že by měl být Izrael zničen v horizontu 25 let. Výrok tak hodnotíme, i když není zcela přesný, jako pravdivý.
Vysocí představitelé Íránu se opakovaně vyjadřují proti existenci Izraele (např. zde a zde), ajatolláh Chameneí v tom není výjimkou.
V roce 2014 zveřejnil Chamaneí 9 bodů, proč a jak by měl být zničen Izrael. Plán spočívá v uspořádání referenda na území Izraele a palestinských územích. V tomto referendu by však nemohli hlasovat lidé, kteří na tomto území žijí dnes, ale původní obyvatelé. Vyloučena z hlasování by tak byla valná část židovských obyvatel Izraele, která sem přišla až po druhé světové válce. Naopak by se mohli referenda zúčastnit muslimští obyvatelé, kteří z této oblasti uprchli po vyhlášení nezávislosti Izraele. Referendum by rozhodlo o dalším státním uspořádání v oblasti. Chamaneí upozorňuje, že Izrael se bude těmto snahám bránit a proto je potřeba vyzbrojit místní obyvatele Gazy a Západního břehu Jordánu (muslimové).
Samotný plán neobsahuje žádné časové určení, do kdy by měl být naplněn. Ve svých jiných vyjádřeních ale Chameneí hovoří o tom, že do 25 let nebude Izrael existovat.
Zrušením těchto poplatků naše zdravotnictví ztratilo dvě miliardy korun.
Rozhodnutím Ústavního soudu byl od začátku roku 2014 zrušen poplatek za pobyt v nemocnici. Zrušením tohoto poplatku přišly nemocnice podle důvodové zprávy vládního návrhu zákona o navýšení platby za pojištěnce ročně přišly o 2,1 mld. korun (doc. str. 5). Od začátku roku 2015 byla změnou zákona zrušena i většina zbylých regulačních poplatků ve zdravotnictví.
Dále bylo rozhodnuto o kompenzacích pro nemocnice, ambulantní lékaře i lékárny, které měly být pokryty zvýšením plateb za státní pojištěnce a změnou úhradové vyhlášky. Výše těchto kompenzací se pohybují kolem 5 mld ročně (viz video).
Kancléř ze zákona vůbec prověrku nepotřebuje.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože je sice pravda, že kancléř čistě formálně prověrku podle zákona nepotřebuje, pro výkon jeho funkce je ovšem nezbytná, a to z toho důvodu, že bez ní se nemůže účastnit řady jednání nebo se seznamovat s utajovanými informacemi.
Je pravdou, že vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemá zákonem přímo uloženou povinnost získat prověrku na určitý stupeň. Zákon totiž neváže stupně na jmenovité funkce, ale újmu, kterou vyzrazení informací, se kterými se osoba bude potýkat, může způsobit. Podle této hrozby újmy si pak osoba musí opatřit příslušné osvědčení, a to podle toho, s jakými informacemi přichází do styku. Z podstaty funkce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky tedy zákon de facto vyžaduje bezpečnostní prověrku. Čím nižší je její stupeň, tím více bude kancléř v této funkci limitován omezeným přístupem k citlivým dokumentům a jednáním.
Kancléřova funkce je upravena v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky, byť velmi stručně. O žádném stupni prověrky zde není řeč z důvodů výše uvedených. Na nátlak mj. ze strany prezidenta Zemana zažádal Mynář koncem roku 2013 o prověrku na nejvyšším stupni, tedy „přísně tajné“. Ta mu však po vleklém řízení, kdy měl kancléř potřebné doklady dodávat zhruba jeden rok, nebyla udělena. Musel se tak spokojit s nejnižším stupněm, tedy „vyhrazeno“, který mu však neumožňuje například účastnit se s prezidentem zasedání Bezpečnostní rady státu a neměl by znát ani program státních návštěv.
Mynář proti rozhodnutí podal rozklad, tedy přezkumný nástroj směřující k vedení NBÚ. Ten byl ovšem zamítnut a Mynář již v tu chvíli ohlásil úmysl dovést případ k soudu žalobou. V říjnu loňského roku potvrdila mluvčí městského soudu v Praze serveru Lidovky.cz, že případ pana Mynáře mají na stole, nicméně nebude do konce roku rozhodnut. To vskutku nebyl.
V Číně jsem třeba jednal o dodávce letadel L-410.
V průběhu státní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve dnech 28.–30. března 2016 v České republice došlo v rámci uzavření strategických dohod mezi preferované oblasti vzájemného zajmu i oblast letectví. V případě letounu L-410 se tak podepsáním memoranda 30. března 2016 o zakoupení 20 kusů letounu L-410 čínskou firmou CASC naplnil první krok k jeho přístupu na čínský trh.
Pokud jde o reálné výsledky, v současné době výrobce Aircraft industries nedodal do ČLR ani jedno letadlo L-410, a dokonce ještě nezískal potřebné certifikace, které by mu umožňovaly na tamějším trhu letadla provozovat. O aktuální situaci svého obchodu s ČLR se firma nezmiňuje. Lidové noviny o aktuální situaci napsaly 29. dubna 2017 toto:
„Memorandum o porozumění podepsali loni také kunovický výrobce letadel Aircraft Industries a China Aviation Supplies Holding Company. Dohoda zahrnovala prodej 20 letadel L-410 v průběhu pěti let za přibližně tři miliardy korun. Firma chtěla závaznou smlouvu na dodávku prvních pěti letadel uzavřít již v roce 2016, je ale otázkou, zda se to podařilo a jaký je osud plánovaného obchodu. LN zaslaly vedení společnosti dotazy, zůstaly však bez odpovědí.”
Dále také Miloš Zeman prezentoval informace o čínském zájmu o letadla L-410 a jeho výrobce v článku pro iDNES 5. října 2016, které však nikdo ze strany CEFC či vedení firmy Aircraft industries nepotvrdil.
Zeman ovšem o dané věci jednal, jak uvádí. Netvrdí, že ke kontraktům došlo. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.
