Miloš Zeman

Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož Drahoš konkrétním důkazem nedisponuje, což i veřejně uvedl. Pro úplnost dodáváme, že Zeman jej zcela přesně necituje.

Jiří Drahoš na tiskové konferenci 1. prosince 2017 vyjádřil obavu z ovlivňování voleb v České republice zahraničními vlivy.

„Já jsem přesvědčen, že i v případě našich parlamentních voleb docházelo, a vlastně i dochází stále, k ovlivňování názorů naší veřejnosti ze strany médií a serverů, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou. Já o tom osobně nemám pochyb.“

Jiří Drahoš byl následně konfrontován s dotazy na konkrétní důkaz ovlivňování voleb. Přesné odpovědi „žádný důkaz nemám“ jsme od něj neslyšeli, nicméně například Martin Veselovský jej v DVTV 2. ledna 2018 dotlačil k tomu, aby to de facto uznal. (čas 18:33)

„Asi oba dobře víme, že takovýto důkaz, který bych položil na stůl, se získává poměrně velmi těžko. (...) Já jsem přesvědčen o tom, že se tak děje, víte, kdyby BIS takovýto důkaz měla, tak musí konat, takže ani od ní nelze očekávat jiné vyjádření než to že jsou si toho vědomi, nakonec je to i v jejich výroční zprávě za rok 2016.“ Podobně Drahoš reagoval například v Interview ČT24 z 5. prosince 2017 (čas 3:47).

Ve zprávě BIS není nikde výslovně napsáno, že zahraniční služby ovlivňovaly výsledky parlamentních voleb. Zpráva z roku 2016 ale uvádí několik údajů o hybridní válce.

„Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti… Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.”

Ruské a čínské tajné služby na území České republiky působí a snaží se ovlivňovat veřejné mínění. Ve zprávě však není uvedeno, že by zasahovaly do českých voleb. Dále zpráva hovoří o ruské kyberneticko-špionážní kampani APT28/Sofacy.

„Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.”

BIS ve své zprávě uvádí určité útoky cizích tajných služeb, které by mohly poškodit české zájmy, vést k dehonestaci určitých osob nebo k dezinformacím. Dehonestace vrcholných politiků či dezinformace by v takovém případě mohly způsobit ovlivnění výsledků voleb.

Zpráva jasně nehovoří o ovlivňování voleb tajnými službami. Ředitel BIS nicméně uvedl, že služba nemá podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb cizími zpravodajskými službami.

Na ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami a BIS, konkrétně její ředitel Michal Koudelka, reagovala přímo veřejným prohlášením:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.


Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.


BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Z toho vyplývá, že BIS neměla v době vydání prohlášení žádné podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. BIS ale nevylučuje jiné způsoby ovlivňování, jak sama dokládá na příkladu možnosti dezinformační kampaně v rámci demokratického principu svobody slova.

Miloš Zeman sice dostává plnou, nezkrácenou verzi zprávy BIS. Drahoš však opakovaně mluví o veřejné části výroční zprávy BIS, která je dostupná na webu této instituce. Nepotřebuje tedy speciální přístup, který vyplývá z povahy funkce prezidenta nebo jiného ústavního činitele.

Stejně tak BIS ve svém prohlášení nikdy neoznačila podezření Jiřího Drahoše z ovlivňování voleb jako nepravdivé. 1. prosince 2017 vedoucí BIS - plk. Ing. Michal Koudelka - uvedl, že „v tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské“. Zároveň však dodal, že „vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova“.

BIS tak ústy svého ředitele Drahošovu informaci nepotvrzuje ani neoznačuje za nepravdivou, v prohlášení se píše o „nezákonném ovlivňování”, což je oproti Drahošem nastíněným obavám poměrně úzké vymezení.

Z obou důvodů je pak výrok hodnocen jako nepravdivý.

Miloš Zeman opravdu citoval psychiatra Cyrila Höschla. Sám Höschl dlouhodobě uvádí, že citace je správná, jen byla Milošem Zemanem vytržena z kontextu.

Na svých stránkách Cyril Höschl uvádí v rozhovoru pro Reflex z roku 2004, že byla citace vytržena z kontextu:

„Citát je vytržen z atmosféry té chvíle a oné doby. Byla to doba, kdy u nás začala po prvotním nadšení prosakovat „blbá nálada“ spojená s neschopností nadhledu a odstupu. Chtěl jsem tehdy ukázat, že schopnost humoru, tj. vhledu za prvoplánový význam slov a situací, souvisí také s inteligencí.“

Naposledy se k tématu vyjádřil (0:31) v rozhovoru pro EchoTV 18. ledna 2018:

Balšínek: Ten výrok souvisel s tím, že většina populace je dementní. Vzpomínáte si na to, vadí vám to?
Höschl: Trošku mi to vadí, protože s čase, ono už je to takových 27 let, došlo k určitému posunu významu toho výroku, který je ještě navíc vytržený z kontextu. Rozhodně to neznamenalo, že polovina populace je dementní.

Současná vláda skutečně vydala souhlasné stanovisko k návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Návrh zákona počítá se zdaněním finančních náhrad, které stát vyplácí církvím za majetek, jenž jim nemůže vrátit v rámci restitucí.

Církve, respektive církevní diecéze, kongregace a řády opravdu v reakci na církevní restituce hromadně podávaly (.pdf) na kraje a obce žaloby. Většina žalob na kraje byla stažena poté, co k tomu Česká biskupská konference řády a kongregace v tuzemsku působící vyzvala, a to po svém vzoru, kdy žaloby sama stáhla také. ČBK, sbor českých biskupů, se opravdu vyjádřila tak, neměla pravomoc diecézím stažení žalob nařídit, zároveň však byla ráda, že tak učinily.

Zeman reaguje na to, když Drahoš odmítá zpětné zdanění církevních restitucí slovy: „Nevidím žádný důvod pro to, aby v této chvíli byl otevřen problém zdanění církevních restitucí, protože velmi podobně bychom mohli sáhnout postupně i [ke] zdanění jiných věcí.“

Rozdíl mezi zpětným zdaněním restitucí a novými daňovými zákony je však zjevný - daňové zákony udávají výši, vyměřovací základy a jiné aspekty daní, vždy však s působností do budoucna (budoucí příjmy, budoucí převody atd.) Například zákon o daních z příjmů se takto bez větší pozornosti novelizuje pravidelně několikrát do roka (byť často kvůli malým změnám při novelách jiných zákonů). Při zasažení do přijatého zákona o církevních restitucích by ale došlo k tzv. pravé retroaktivitě - změně směrem ke vztahům, které již vznikly. Ta je kvůli právní jistotě nepřípustná, jak jsme vysvětlili v jiném výroku. Takový krok by pak mohl čekat i přezkum Ústavním soudem a případné zrušení.

Není jasné, jakou “anketu” má Jiří Drahoš na mysli, proto je pro nás výrok neověřitelný.

Jiří Drahoš může myslet výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění, které tuto otázku sleduje. Například výzkum z února 2017 (.pdf, strana 2) se zabývá mírou naléhavosti různých oblastí veřejného života. Problematika migrace se zde skutečně nevyskytuje na prvním místě (to patří korupci), ovšem až na druhém s 61 % občanů považujícími ji za do nějaké míry naléhavou.

Církevní restituce se na prvních 20 příčkách opravdu nenacházejí, daný průzkum se však zaměřil na konkrétních 29 oblastí, které byly určeny CVVM, restituce nebyly do seznamu vůbec zařazeny.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť veřejná vyjádření Jiřího Drahoše neukazují, že by byl mezi českými politiky ve vztahu k migraci nějak unikátní. Zemanovo tvrzení o tom, že Drahoš souhlasí s přijímáním nelegálních migrantů, nemá oporu v realitě.

Miloš Zeman tímto způsobem označil Jiřího Drahoše zřejmě na základě Drahošova tvrzení, kdy Drahoš v červnu 2017 řekl, že „přijmout nějakých 2 600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.“

Ilustrovat takto jeho „vítačství“ je tedy samo o sobě přinejmenším zavádějící. Drahoš také podepsal Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Drahoš se již dříve vymezil proti tomu, že by mělo jít o výzvu pro přijímání imigrantů.

Proto se zaměříme na názor Jiřího Drahoše na migraci. Jiří Drahoš dle svých vyjádření nesouhlasí s nelegálními příchozími. Své názory na migraci Jiří Drahoš prezentuje na svém oficiálním webu.

Jiří Drahoš se jasně (stejně jako další čeští politici - např. Andrej Babiš) staví proti uprchlickým kvótám.

„Přerozdělování uprchlíků na základě kvót je neúčinné a dokonce politicky škodlivé. V celé střední a východní Evropě kvůli tomu roste nedůvěra k samotnému projektu Evropské unie.“

Proti nelegální migraci Jiří Drahoš navrhuje řešení (které je v zásadě podobné jako řešení samotného Miloše Zemana): tedy zastavit migraci již na vnějších hranicích. Riziko příchodu nelegálních migrantů a teroristů by Jiří Drahoš eliminoval posílením tajných služeb a důslednější identifikací příchozích.

„Je jasné, že tolik lidí, kolik je dnes v pohybu, Evropa prostě nepobere a neuživí. Proto musíme ty obrovské toky zastavit už na vnějších hranicích. Zároveň se musíme bránit riziku příchodu teroristů posílením tajných služeb a navýšením kapacity pro identifikaci přicházejících. Právě takovou pomoc česká vláda nabízí Itálii, kde je v současnosti problém největší.“

Kontrola příchozích migrantů by se dle Jiřího Drahoše měla zabývat i důkladnějšími vstupními pohovory.

„Při vstupních pohovorech na evropských hranicích je důležité zjišťovat nejen totožnost uprchlíků, ale také jejich ochotu adaptovat se k našim hodnotám a normám. Kdo pokládá hodnotu snášenlivosti, princip rovnosti mužů a žen a respekt k lidským právům za neslučitelné s vlastním světonázorem nebo s věroučnými dogmaty, nemá v Evropě co pohledávat.“

Jiří Drahoš se v rozhovoru pro Info.cz postavil i proti ekonomickým migrantům (především z Afriky a dalších lidnatých zemí).

Zavádějící je výrok z důvodu chybně prezentovaného obsahu výzvy. Drahošovu větu o přijetí 2600 migrantů navíc Miloš Zeman vytrhl z kontextu tak, že jej líčí jako nestřídmého „vítače” migrantů. Záměna lokality ani nepřesná citace (obsahem i pořadím vět) nehrály v hodnocení roli.

Prakticky totožný výrok, jakým je první věta, Zeman pronesl v rozhovoru pro TV Barrandov. Jiří Drahoš v červnu 2017 v Lucerně (nikoli Karolinu) řekl, že „přijmout nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.” Ilustrovat takto jeho „vítačství” je tedy samo o sobě přinejmenším zavádějící.

Co se týče petice, Drahoš podepsal Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Již dříve se vymezil proti tomu, že by mělo jít o výzvu pro přijímání imigrantů, v tom má prezident pravdu. Ačkoli nejde o první větu, ve druhém odstavci výzva obsahuje toto: „Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení.” Odstavec pokračuje následovně: „Ti skutečně potřebnímusí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.” Již v preambuli jsou vymezeny cíle výzvy - nezlehčovat skutečná migrační rizika, neagitovat za konkrétní kroky vůči uprchlíkům, ale vymezit se proti iracionálnímu rozdmýchávání xenofobie a etnické a náboženské nesnášenlivosti. Zemanovo vyjádření je zavádějící - byť v dílčích částech rámcově pravdivé. Ukazuje pouze částečný a neúplný obraz situace, Drahošovi i výzvě samotné připisuje sdělení, které však on ani výzva nepředávali.