Já nejsem autorem toho textu (medializovaný FB status, který Okamura sdílel na svém profilu ‒ pozn. Demagog.cz). Jeden z našich kandidátů, pan Kobza, který byl velvyslancem nebo vedoucím české ambasády v Íránu, žil tam přes 10 let, tak vytvořil text.
Že autorem medializovaného statusu na Facebooku (zde) není sám Tomio Okamura, je přiznané už v samotném jeho textu, který je podepsán " Mgr. Jiří Kobza, člen grémia hnutí Úsvit za Středočeský kraj, diplomat, žil více než 10 let v islámských zemích mj. jako vedoucí české ambasády v Íránu ". Autorství pak Kobzovi přisuzuje jak Česká televize, tak Český rozhlas. Vyjádření samotného Jiřího Kobzy se nám však nikde nalézt nepodařilo a na SMS s otázkou nám zatím neodpověděl.
Pokud jde o minulost Jiřího Kobzy, pak opravdu byl vedoucím OEÚ (Obchodně-ekonomický úsek) ambasády v Íránu, což potvrzuje i jeho vyjádření v této pozici z roku 2004. Na stránce Jiřího Kobzy z webu hnutí Úsvit pak nalezneme, že: " Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako Chargé d´Affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu". Taktéž " pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu" a " po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další 3 roky podnikal.
O další informace jsme požádali MZV a také Jiřího Kobzu, odůvodnění bude na jejich základě doplněno.
(Jeden z našich kandidátů, pan Kobza, který byl velvyslancem nebo vedoucím české ambasády v Íránu, žil tam přes 10 let, tak vytvořil text) na základě žádostí občanů, stovek žádostí občanů, jak se může obyčejný občan v rámci mezích zákona bránit nástupu radikálního islámu, pakliže s ním nesouhlasí.
Co se týká pobytu Jiřího Kobzy v Islámském světě, tato část je popsána v předchozím výroku.
Podařilo se nám získat vyjádření Jířího Kobzy týkající se žádostí od občanů.
Jiří Kobza uvedl: " Přidiskuzích s občany (tedy přinejmenších na těch,u kterých jsem byl) si mnozí stěžovali na pocit bezmoci. Ale nepočítal jsem je. Pan Okamura těchto diskuzí absolvoval mnoho."
Úvahu, která vznikla z těchto podnětů, lze dohledat na webu hnutí Úsvit. Nejedná se o identický text se statusem, který na svůj FB sdílel Tomio Okamura.
Hnutí Úsvit jako jediné bojuje dlouhodobě proti nástupu radikálního islámu do České republiky.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý ‒ problematické je tvrzení, že hnutí Úsvit proti tomuto jevu bojuje dlouhodobě a také, že je v tomto boji osamoceno.
Hnutí Úsvit přímé demokracie bylo zaregistrováno Ministerstvem vnitra České republiky 19. června 2013, funguje tedy zhruba rok a půl.
Co se týká boje proti nástupu radikálního islámu, je otázkou, jak konkrétně Okamura tento fenomén vymezuje. Podívejme se na tento jev prostřednictvím legislativních snah předsedy hnutí. Tomio Okamura v tomto volebním období spolu/předkládal doposud 16 návrhů zákonů, z nichž žádný se netýká jím jmenované problematiky.
Předložil také pozměňovací návrh zákona k zákonu o pobytu cizinců na území ČR. Jeho návrh (.pdf) měl za cíl zjednodušeně odepřít dávky sociální podpory cizincům. O tomto návrhu se však ve 3. čtení nehlasovalo. Výsledek je tedy v tomto případě 0.
Bojem proti nástupu islamismu může Okamura také mínit veřejná vystoupení hnutí Úsvit a jeho sympatizantů. V tomto ohledu je skutečně hnutí poměrně aktivní, a to zejména na sociálních sítích ‒ např. FB profil hnutí Úsvit a Tomio Okamury.
Vztáhneme-li problém obecně na imigraci, Úsvit toto téma akcentuje zhruba od přelomu ledna/února 2014, zejména v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Jde tedy zhruba o rok, což je problematické období, neboť Okamura mluví o dlouhodobosti.
Navíc tento problém v delším období akcentují i další strany. Uvedeme pouze několik příkladů. Dělnická strana např. již v roce 2008 vydala text varující před islámem ("Islám a jeho nebezpečí pro Evropu"). V roce 2010 pak do boje proti výstavbě mešit vytáhla Jana Bobošíková se svojí Suverenitou. Jako poslední příklad uveďme předvolební spot České suverenity (dostupný na Novinky.cz) z voleb do EP 2014, kdy předsedkyně Jana Volfová vystoupila v burce ve spotu, v němž "upozorňovala na rizika islamismu".
Přikládáme obrázek ze zmíněného spotu - zdroj: Novinky.cz
...co jsem říkal, že nesouhlasím, je, aby se tam, jak kdybych to psal já, tak bych vynechal nějaká prasátka a nějaké takové to prostě zlehčující věty.
Tomio Okamura sice prohlásil, že by status formuloval jinak, avšak až po kritice, která zazněla z řad hnutí Úsvit. O tři dny dříve prohlásil pro server Idnes.cz, že se se zněním statusu "naprosto shoduje ve všech bodech", a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Medializovaný status Tomia Okamury byl zveřejněn 3. ledna 2015. Téhož dne Tomio Okamura pro server Idnes.cz prohlásil: " S panem Kobzou se ve všech bodech naprosto ztotožňuji. "
O dva dny později se vůči statusu vymezil poslanec Úsvitu Milan Šarapatka a označil ho za "nepřijatelné zlehčování". Kritiku si Okamura vysloužil také od dalšího z kolegů Marka Černocha. Následně se předsednictvo hnutí Úsvit usneslo na tom, že vyjádření týkající se zahraniční politiky budou muset v budoucnu procházet konzultací s vedením strany a poslaneckým klubem. Tomio Okamura při té příležitosti řekl: " Takový příspěvek, kde jsou prasátka a nějaké kebaby, zbytečně bagatelizuje téma, zbytečně zastírá skutečný rozsah nebezpečí. Takže já bych to formuloval rozhodně jinak. "
Vzápětí po zahájení diskuse, kterou hnutí Úsvit na toto vážné téma veřejně zahájilo v sobotu, tak i česká tajná služba BIS zveřejnila a potvrdila to, co jsem říkal, že tady skutečně islamisté již operují a provádějí tady divné transakce.
Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Diskuze v rámci hnutí Úsvit na téma šíření radikálního islamismu skutečně vyvrcholila v sobotu 3. ledna sdílením Tomia Okamury na svém facebooku textu Jiřího Kobzy, v němž radí občanům ČR, jak se proti tomu bránit. Následujícího dne, 4. ledna, pak skutečně vnitřní zpravodajská služba České republiky BIS médiím potvrdila, že odhalila financování v ČR pobývajícího islámského fundamentalisty z některé z arabských zemí. Nesrovnalosti ve finančních transakcích byly také zaznamenány u některých islámských organizací. V souvislosti s tím pak BIS také navrhla změnu zákona o tajných službách.
Jo, a dnes jsme udělali závěry na předsednictvu, takže my jsme stále konzistentní, že hnutí Úsvit samozřejmě to téma a bojuje proti nástupu radikálního islámu do České republiky, připravujeme seminář v Poslanecké sněmovně, chceme dělat legislativní kroky, o to už se snažíme mimochodem rok, ale vláda to nechce.
Jedno z hlavních témat hnutí Úsvit bude nadále boj proti radikálnímu islámu, ovšem pro příště budou muset členové hnutí téma konzultovat s vedením strany.
Roční snaha o legislativní řešení nástupu radikálního islámu v podání Úsvitu není vůbec patrná. Projdeme-li návrhy zákonů, které předkládali poslanci z klubu Úsvit (u jednotlivých poslanců lze dohledat předložené návrhy zákonů/pozměňovací návrhy), tak mezi nimi legislativu např. k migraci, posílení zpravodajských služeb atp. nenajdeme.
Okamura, jak je uvedeno v jiném jeho výroku, měl na jaře schůzku s ministrem vnitra. Ministerstvo vnitra k tomu pro Demagog.CZ uvedlo: "Schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."
Toto setkání ovšem nevedlo k tomu, že by Úsvit návrh zákona v této věci předložil (stejně tak i vláda).
Je pravdou (jak popisujeme v jednom z následujících výroků), že vláda prozatím legislativně zmíněnou problematiku neřeší, nicméně poslanci hnutí Úsvit doposud také nenavrhli žádný takový návrh zákona. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.
My máme program široký samozřejmě, hlavně je to přímá demokracie a přímá odpovědnost politiků, což tato vláda také nechce a už nám zákony smetla v tomto smyslu.
Výrok je zavádějící z několika důvodů. Nejen vláda, ale i zbytek Poslanecké sněmovny hlasuje proti zákonům předkládaným Úsvitem; dále se nedá říci, že by vláda byla proti prvkům přímé demokracie, jelikož je sama předkládá a prosazuje; a závěrem pojem (hmotná a trestní) odpovědnost politiků používá Okamura mylně, jak jsme upozorňovali již v minulosti.
Bod jedna volebního programu hnutí Úsvit mluví o radikální změně politického systému a zavedení přímé demokracie. Tento bod je prosazován hnutím v Polanecké sněmovně prostřednictvím návrhů zákonů jeho členů. Jde především o novelu zákona o celostátním referendu a novelu zákona o místním referendu. Nejen vláda, ale i většina Poslanecké sněmovny novelu zákona o celostátním referendu ale zamítla hned v prvním čtení. Novela o místním referendu zůstala prozatím v prvním čtení.
Problematické na celém vyjádření pak především pasáž "což tato vláda také nechce", kterou nelze označit za korektní. Jednak vláda se ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 4) zavázala, že "předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu." Tento bod je dále rozvíjen v článku 9 (str. 44).
Vláda se zákonem o obecném referendu skutečně počítá. Účinnosti by měl nabýt 1. ledna 2016. Návrhy referend vzešlé od poslanců hnutí Úsvit byly zamítnuty, protože měly mj. být v rozporu s Ústavou a s principy zastupitelské demokracie. Podrobnosti o zamítnutí lze nalézt ve stanovisku vlády k návrhu o celostátním referendu (.pdf) a ve stanovisku vlády k návrhu o místním referendu (.pdf).
Co se týče přímé odpovědnosti politiků - čímž má Okamura zřejmě na mysli Úsvitem prosazovanou odpovědnost hmotnou a trestní (bod 2) - tak tuto část musíme rovněž hodnotit jako zavádějící. Osoby ve veřejných funkcích již podle platné legislativy totiž odpovědné jsou.
Jednalo by se tedy o duplicitní právní úpravu, která vedla vládu k odmítnutí Úsvitem navrhované novely zákona o majetku ČR (.pdf). Exekutiva novelizaci zamítla jak ve svém stanovisku (.pdf) tak v následném hlasování ve Sněmovně. Podrobněji je tato problematika rozebírána v našich předchozích odůvodněních.
Karolína KOUBOVÁ: Nicméně vy jste ten text v podstatě zveřejnil nebo zveřejnil ho Jiří Kobza někde jinde? Tomio OKAMURA: Už ho zveřejnil před měsícem na našem webu a na našem Facebooku.
Předmětný příspěvek se nám nepodařilo najít v období přibližně odpovídajícím začátku prosince 2014 ani na webu hnutí Úsvit, ani na jejich Facebooku.
Pokud jde o web, 23. 12. zveřejnil Jiří Kobza (autor medializovaného statusu) článek o islamismu a 21. 12. úvahu o budoucnosti tradic pod tlakem politického islámu (1. část). Další texty na stejné téma byly zveřejněny Radkem Rozvoralem a dva Milanem Šarapatkou (o imigraci a imigrantech). Text odpovídající statusu na Facebooku Tomia Okamury však nelze nalézt ani skrze interní vyhledávač stránek hnutí Úsvit. Pouze výše zmíněná úvaha z 21. 12. statusu odpovídá tématem, autorem a doplňujícím obrázkem, nenajdeme v ní však medializované návody zmiňující se o kebabech či prasatech.
Na Facebooku pak situace odpovídá webovým stránkám. Nalezneme zde jak odkaz na úvahu od Kobzy i jeho autorský status o islamismu, tak text Šarapatky o imigrantech. Znovu se nám však nepodařilo nalézt předmětný medializovaný status.
Kobzova úvaha (viz výše) je spíše obecným pojednáním autora o islamismu, Okamurův status pak popisuje "možnosti občanů ČR" s tímto jevem u nás bojovat.
Mimochodem je zajímavý, že i vy v Radiožurnálu jste si toho všimli až teďka po roce, ale já už jsem před rokem, a toho si média nevšimly, už jednal s panem ministrem Chovancem, s panem ministrem vnitra, a apeloval jsem za přítomnosti jeho dvou ředitelů odborů, který mají na starosti imigrační politiku, abychom připravili společně novelu imigračního zákona, která by umožňovala České republice zamezit pobytu právě radikálních, například islamistů a různých nepřizpůsobivých prostě lidí...
Údajná schůzka Tomia Okamury s ministrem vnitra Chovancem je zmíněna na stránkách hnutí Úsvit. Žádné mediální zprávy se nám ale nepodařilo nalézt. Tím je potvrzen výrok o mediálním nezájmu o zmiňovanou schůzku.
Samotné uskutečnění schůzky nám potvrdilo MVČR, doslova uvedlo:
" schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."
pokr. předchozího výroku: "a nic se neděje, vláda nic nepřipravila, to znamená, my na tom pracujeme legislativně."
Vláda ČR v programovém prohlášení uvedla, že jedním z jejích cílů bude mimo jiné boj proti extrémismu a terorismu. Bližší specifikaci dokument již neobsahuje. Největší pozornost si zasloužil záměr ministra Chovance vyhlásit referendum o přijímání syrských uprchlíků.
Od toho nakonec upustil, ale v této kauze byla vláda nadále aktivní. Například nesouhlasila se stanovením kvót ze strany Evropské unie, které by se týkaly právě uprchlíků ze Sýrie. K těm je vláda nadále odmítavá a nepřipouští možnost přijetí tisíců uprchlíků.
V oblasti legislativy v podobě např. novely imigračního zákona ale vláda ČR žádné konkrétní kroky v omezování pobytu rizikových skupin nepodniká. Proto hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý s výhradou právě směrem k postoji Milana Chovance.
