Andrej Babiš

Nepodařilo se nám bohužel vyhledat popisované podrobnosti o elektronizaci dánské státní správy.

Podle žebříčků zavádění E-Governmentu (elektronické státní správy) je Dánsko na první příčce v rámci Evropy a na druhé celosvětově. Pro zajímavost, první je Jižní Korea, Česká republika figuruje na 46. místě.

Podle dostupných informací z médií je Česká republika skutečně jedinou zemí EU, která doposud nepřijala zákon o státní službě, ačkoliv se k tomu ve vstupních dohodách zavázala. Návrhy zákona připravila v roce 2002 Zemanova vláda a také v letošním roce kabinet Petra Nečase. Zákon však dosud stále nenabyl účinnosti.

Náklady ministerstev se v tomto směru opravdu velmi liší, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, na kterou odkazuje zpravodajský server ČTK.

K problematice kterou popisuje Andrej Babiš se zde například uvádí:

"Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun."

Je ovšem potřeba dodat, že Ministerstvo pro místní rozvoj však argumentuje tím, že průměr navýšil nákup sedmi ředitelských židlí.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva práce a sociálních věcí.

ČSSZ ve své tiskové zprávě z 27. září 2013 uvádí, že celkový počet osob, kterým byl vyplacen starobní důchod, dosahuje výše 2 340 234. Tuto informaci eviduje ČSSZ ke konci června roku 2013. Informace byla publikována rovněž v tiskové zprávě (.pdf) MPSV.

Základní rozdělení nemocnic dle vlastnické struktury je na veřejné a privátní, veřejné se dále dělí na krajské či městské, fakultní a specializované.

Počet zdravotních pojišťoven působících v České republice je roven sedmi. Dle výsledků ke konci minulého roku výnosy zdravotních pojišťoven (.pdf) dosáhly výše 231,8 mld. Kč.

Andrej Babiš uvádí ve svém výroku přibližný výnos 260 mld. Kč, což nás vede k označení výroku za pravdivý (ač je výnos za minulý rok nižší než řečená částka).

Andrej Babiš vypovídal na 11. schůzi Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zhodnocení role vlády, privátních firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu, která se konala ve čtvrtek 19. ledna 2006. Právě ta se zabývala privatizací Unipetrolu. To zda mělo nějaké médium zájem věc zveřejnit, neověřujeme.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se shoduje s informacemi, které uvádí vícero serverů a které vycházejí ze statistiky České správy sociálního zabezpečení.

Je pravdou, že rozdíl mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na důchody narůstá. Níže uvádíme tabulku ve kterém jsou srovnané důchodové schodky v jednotlivých letech.

201029,5 mld. Kč201139,5 mld. Kč201249,9 mld. Kč

Je tedy zřejmé, že od roku 2009 se tento rozdíl skutečně prohluboval zhruba o 10 mld. korun ročně.Tyto informace uvedené Českou správou sociálního zabezpečení jsou potom zprostředkovány např. servery: Investujeme.cz, Novinky.cz

Doplňujeme však, že dle vyjádření ministerstva financí je nepřesné hovořit o konkrétním důchodovém účtu (resp. jeho deficitu), neboť důchody i prostředky z pojistného jsou zahrnuty přímo v rámci státního rozpočtu, protože se jedná o mandatorní výdaj (tedy takový, na nějž je zákonný nárok).

Zvláštní "důchodový účet" je potom zakládán až v situaci, kdy jsou příjmy z pojistného vyšší než samotné výdaje na důchody a v takovém případě jsou tyto prostředky určené jakožto rezervy pro důchodovou reformu.

Konkrétní zmínku o rozšíření kontrolních pravomocí i na politické strany se nám bohužel nepodařilo dohledat. Zaslali jsme proto email přímo hnutí ANO 2011 a informaci doplníme ihned po obdržení odpovědi. Uvádíme alespoň dohledané informace, které potvrzují pravdivost první části výroku Andreje Babiše. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož existence je zakotvena přímo v Ústavě České republiky (Hlava V., článek 97), má své pravomoci vymezeny zákonem (.pdf) č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Konkrétně se jedná o § 3. O podpoře novely Ústavy a zákona o NKÚ se hovoří i v resortním programu ANO 2011 (Bod č. 6 - Veřejná správa). Tato novela má podle ANO 2011 rozšířit kontrolní pravomoci úřadu " ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, veřejné vysoké školy a Česká národní banka. " Pro doplnění: Návrh na rozšíření pravomoci NKÚ byl podán vládou již v květnu roku 2011. Tato novela zákona byla nicméně nakonec zamítnuta Senátem a následně i Poslaneckou sněmovnou v lednu, resp. únoru roku 2013.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o aktivitě poslance Antonína Sedi jako nepravdivý.

Poslanec Antonín Seďa byl do Sněmovny zvolen v roce 2002 a postupně svůj mandát obhájil ve volbách v letech 2006 a 2010. Kandidoval na kandidátce ČSSD ve Zlínském kraji. Poslanecký post tedy vykonává asi jedenáct let.

Následující tabulka ukazuje stručné shrnutí poslanecké aktivity Antonína Sedi v Poslanecké sněmovně za dobu, co zde vykonává svůj mandát.

Počet předložených návrhůPočet podaných interpelací2002 - 2006602006 - 201029962010 - doposud3389

Ve volebním období 2002-2006 byl Antonín Seďa autorem nebo spoluautorem6 sněmovních návrhů zákona. V tomto období nepodal žádnou ústní interpelaci (ovšem je důležité upozornit, že strana poslance Sedi byla po celé volební období hlavní vládní stranou, tudíž je absence interpelací i návrhů zákonů v české realitě zcela logická).

Ve volebním období 2006-2010, kdy byla ČSSD v opozici, se poslanec Seďa podílel na předložení 29 sněmovních zákona. V tomto období také Antonín Seďa podal 96 ústních interpelací. Byl tedy druhým nejčastěji interpelujícím poslancem. V tomto ohledu byl aktivnější pouze David Rath (analýzu aktivity poslanců mapoval server KohoVolit.eu - tato analýza také ukazuje aktivitu poslanců obecně - na základě různých indikátorů byl Seďa hodnocen jako třetí nejaktivnější poslanec).

V aktuálním volebním období poslanec Seďa prozatím navrhl/spolunavrhl 33 návrhů zákonů. Byl také aktivní v podaných interpelacích - celkem jich již podal 89 (na předsedu vlády a na jednotlivé ministry).

Sdružení Kohovolit.eu mimo jiné sleduje také účast jednotlivých poslanců na hlasování. Ve volebním období 2006 - 2010 se Seďa účastnil 90,3 % hlasování, což jej řadí mezi nejvíce aktivní poslance v této oblasti (průměrná neúčast poslanců na hlasování byla v této době 20 %).

Data od voleb 2010 jsou přístupná k části volebního období a vyplývá z nich, že poslanec Seďa patří k aktivnějším poslancům, co se účasti na hlasování týká.

(Volby 2010 - začátek roku 2011 - 88% účast; Rok 2011 - 90% účast; Leden - květen 2012 (.xls) - 86% účast)

Na základě dohledané aktivity poslance Sedi je výrok hodnocen jako nepravdivý. Seďa patří mezi aktivní poslance a to jak počtem podaných návrhů zákonů, účastí na hlasování, tak i počtem interpelací na předsedu vlády či na ministry vlády. Navíc tyto své návrhy zákonů a interpelace podává v průběhu volebních období a ne pouze před volbami, kdy sám kandiduje. Jedinou výjimkou tvoří volební období 2002 - 2006, tehdy však ČSSD byla hlavní vládní stranou, zákony tak byly ze strany sociálních demokratů navrhovány cestou vládních návrhů zákona a není také příliš typické, aby "vládní poslanec" interpeloval "svou" vládu.