Andrej Babiš

Vzhledem ke kontextu vyjádření premiéra Babiše jsou v potaz brány pouze změny výše platů a důchodů schválené vládou Andreje Babiše, a to do února 2020, tedy do začátku pandemie covidu-19.

Kromě každoročních valorizací a zvyšování důchodů byla vládou Andreje Babiše schválena novela zákona o důchodovém pojištění, která s účinností od 1. ledna 2019 zvýšila základní výměru důchodů o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy.

V roce 2020 došlo ke zvýšení platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 1 500 Kč, u některých platových tříd i o více. Zvýšení tabulkových platů se týkalo také státních zaměstnanců, a to konkrétně mezi lety 2019 a 2020. K výraznějšímu růstu platů pak došlo zejména ve školství.

Dodejme, že vzhledem k poměrně nejasnému a subjektivnímu významu slova „razantně“ hodnotíme pouze to, jestli došlo k nějakému nezanedbatelnému zvýšení platů a důchodů. Jelikož k takovému zvýšení skutečně došlo, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Po vítězství hnutí ANO ve volbách 2017 získal Andrej Babiš post premiéra. Vládu, která získala důvěru Poslanecké sněmovny, se mu podařilo sestavit v červnu 2018. V rámci tohoto ověření proto bereme v potaz státní dluh za období od června 2018 do února 2020. Dobu, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky, zde nezapočítáváme.

Přehled o stavu a vývoji státního dluhu lze dohledat na webu Ministerstva financí, které zveřejňuje data také přímo za jednotlivé měsíce roku. Pokud vedle sebe postavíme čísla z června 2018 a února 2020, můžeme zaznamenat téměř na desetiny přesný pokles o 100 mld. korun. V červnu 2018 činil státní dluh 1 713,53 mld. korun, zatímco v únoru 2020 činil 1 613,19 mld. korun.

Uveďme, že státní dluh neklesal konstantně, obzvláště v roce 2019 nenajdeme ve zmíněných datech žádné dva za sebou jdoucí měsíce, kdy by dluh klesal.

Další často sledovanou proměnnou, která se váže ke státnímu dluhu, je podíl dluhu na HDP. Sám Andrej Babiš toto číslo zmiňoval například v námi již dříve ověřovaném výroku v květnu 2020. Vývoj tohoto procentního podílu zobrazuje následující graf, který lze nalézt ve Zprávě o řízení státního dluhu ČR v roce 2020 (.pdf, str. 21), vydané Ministerstvem financí v únoru letošního roku.

Zde je však nutné uvést, že čísla v grafu popisují stav za jednotlivé roky, nikoli za jednotlivé měsíce. Z hodnoty za rok 2020 tedy nelze vyčíst, jaký byl poměr státního dluhu na HDP v únoru 2020.

Ministerstvo financí k výpočtu uváděného podílu používá hodnotu HDP „v metodice ESA 2010“ (.pdf, str. 21). Pokud bychom tedy použili stejná data, můžeme vypočítat, že v červnu 2018, kdy státní dluh činil 1 713,53 mld. Kč, odpovídal poměr dluhu na HDP 31,7 %. V únoru 2020 poté výše dluhu 1 613,19 mld. korun odpovídala přibližně 28,5 %, následně začal státní dluh stoupat. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Čínská vakcína Sinopharm byla v Maďarsku schválena 29. ledna 2021. První dodávka této vakcíny v Budapešti přistála 16. února a zahrnovala 550 000 dávek očkovací látky. Maďarsko jí poté začalo očkovat 24. února, 26. února jí byl očkován například maďarský prezident János Áder a 28. února i premiér Viktor Orbán.

Doplňme, že čínská vakcína není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nicméně Maďarsko, které je první unijní zemí, která čínskou vakcínu začala používat, může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Výrok premiéra Babiše hodnotíme jako pravdivý, protože jím uvedených 500 tisíc dávek vakcíny odpovídá v rámci naší 10% tolerance skutečnosti.

Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. O vakcínu Sputnik V se kromě Maďarska zajímají i jiné státy Evropské unie, jako je třeba sousední Slovensko a Německo, Chorvatsko anebo Španělsko. 

Slovensko nakoupilo dva miliony dávek Sputniku V a svou první zásilku této látky dostalo již v pondělí 1. března, což vedlo k zatím největší krizi kabinetu Igora Matoviče, který ji „potají“ nakoupil a následně jí byla udělena i speciální výjimka podepsaná slovenským ministrem zdravotnictví. Dodejme, že slovenský premiér o možných dodávkách ruské vakcíny i její výrobě na Slovensku mluvil už na začátku února, tady několik týdnů před ověřovaným rozhovorem.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že vítá všechny vakcíny, i ty ruské, pokud je schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Stejně se k tomu staví i španělská ministryně zdravotnictví Carolina Darias, která shodně jako německá kancléřka uvedla, že vláda uvítá jakoukoli vakcínu, která bude mít autorizaci Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zase řekl, že by nebyl proti, aby se v Rakousku vyráběla ruská nebo čínská vakcína, pokud ji schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Chorvatsko se v únoru přidalo k zemím, které se dohodly s Ruskem na dodání Sputniku V. Uvedl to chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Ovšem k maďarskému přístupu schvalování se staví rezervovaně. 

K tomu můžeme připočíst Českou republiku, kde se dva ústavní činitelé, tedy premiér Babiš a prezident Zeman, vyjádřili kladně k ruské vakcíně a jejímu schválení v Česku pouze Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Výrok Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako zavádějící, jelikož vytváří dojem, že všech 6 unijních zemí má o ruskou vakcínu zájem podobný jako Česká republika (či Slovensko). Byť všechny zmíněné státy nějakým způsobem otevřeně daly najevo, že jsou ochotné Sputnik V na svém území použít, zejména pozice Německa a Španělska jsou na rozdíl od Česka a Slovenska velmi rezervované a jejich představitelky dávají jasnou podmínku schválení vakcíny EMA.

Andrej Babiš o slovenském případu mluví v kontextu debaty o úpravě letošních maturit v Česku. Proto jeho výrok interpretujeme tak, že obdobně poukazuje na úpravu letošních maturit na Slovensku, ke které došlo relativně nedávno, nikoli úpravu maturit v roce 2020.

Na Slovensku se maturita skládá ze dvou částí – externí a interní, které se podobají společné a profilové části maturit v České republice. Externí část slovenských maturit, kterou tvoří písemný test, již 4. ledna 2021 zrušil (.pdf, str. 1) ministr školství Branislav Gröhling. Dodejme, že tato externí část probíhá jen u zkoušek ze slovenského jazyka, cizích jazyků a matematiky.

Interní část slovenských maturit pak tvoří ústní zkouška a u jazykových předmětů také písemná část (sloh). Branislav Gröhling 9. února uvedl, že slovenské Ministerstvo školství uvažuje i o zrušení slohové části. Dodal, že rozhodnout by se mělo do konce února. K tomuto tématu v pořadu TV Markíza Na telo PLUS také nicméně řekl: „Jestliže další 2–3 měsíce maturanti nepůjdou do školy, budeme muset uvažovat o jiném řešení.“

Zatím však stále platí, že by se tato část maturit měla uskutečnit v termínu od 12. dubna 2021. Ústní maturita by se měla uskutečnit v termínu od 17. května 2021. Od dubna až do června by se měly konat i praktické části maturit.

Ministr školství zároveň vyzval školy, aby zohlednily distanční vzdělávání a začlenily učivo do maturitní zkoušky ve zúženém rozsahu.

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá jednak ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších 2 nebo 3 dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, formou ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Abychom to shrnuli, ani Česko, ani Slovensko zatím maturitní zkoušky nezrušily, zrušily jen jejich část.

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a v případě škol v prostoru tříd).

Na stejné konferenci ministr školství Robert Plaga oznámil, že na jednání Rady byl představen společný Manuál Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství (.pdf), který se týká provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 ve spojitosti s pandemií covidu-19. Tento manuál měl následně směřovat do škol. Doplňme, že dokument obsahoval také zmínky (.pdf, str. 5) o tzv. semaforu opatření v jednotlivých okresech, podle něhož se měly školy řídit.

Dne 19. srpna 2020 poté ministr zdravotnictví Vojtěch a hlavní hygienička Jarmila Rážová vystoupili na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, která se týkala zveřejněného mimořádného opatření (.pdf) o povinném nošení roušek ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě a školách.

Počínání vlády ohledně roušek v té době kritizoval šéf ODS Petr Fiala. „Před 3 týdny ministr Vojtěch slavnostně představil ‚semafor‘, podle něhož prý stát bude zavádět nová opatření. Dnes, když je skoro v celé republice semafor bílý, zavádějí se roušky zase plošně, včetně restaurací a kadeřnictví. Nedává Vám to smysl? Nevadí. To nikomu," napsal na Twitteru.

Dne 20. srpna se ministr zdravotnictví a epidemiologové sešli s premiérem Babišem. Tématem schůzky byla chaotická nařízení ohledně nošení roušek, ke kterým měl Andrej Babiš výhrady. Premiér Babiš po tomto jednání později označil epidemiologa Rastislava Maďara za toho, kdo přísná pravidla pro nošení roušek prosazoval. Babiš opakovaně v rozhovorech pro média tvrdil, že Vojtěch neměl dobré informace, protože každá pracovní skupina měla na nošení roušek jiný názor.

„Pan docent Maďar chtěl, aby plošná opatření byla bez ohledu na semafor. My jsme ale chtěli, aby opatření byla řízena semaforem a dalšími daty z chytré karantény, protože jinak semafor nemá smysl,“ řekl ještě 20. srpna Seznam Zprávám architekt chytré karantény Petr Šnajdárek, který se zmiňované schůzky také zúčastnil.

S podobou opatření, která prosazoval Rastislav Maďar a která měla začít platit od 1. září, tehdy nesouhlasili také někteří členové jeho týmu a další pracovní skupiny. „Na jednání naší skupiny padla řada názorů, že nesouhlasíme s tím, aby se to ve středu (19. srpna, pozn. Demagog.cz) vyhlásilo v tomto znění. Nechtěl jsem, aby roušky ve školách byly povinné,“ uvedl například epidemiolog a člen Maďarova týmu Roman Chlíbek.

Vzápětí bylo na tiskové konferenci 20. srpna oznámeno zmírnění plánovaných opatření. Lidé je podle nových pravidel měli nosit, jen když bylo v regionu vyšší riziko nákazy nemocí covid-19. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch.

Dne 21. srpna portál Seznam Zprávy přinesl informace o tom, že ministr Vojtěch přesunul všechny tři pracovní skupiny, které se zabývají řešením epidemie covidu-19, tedy skupinu laboratorní, klinickou a epidemiologickou, do takzvaného Integrovaného centrálního řídícího týmu (ICŘT) chytré karantény. Ten řídí právě hlavní hygienička Jarmila Rážová. Cílem vzniku ICŘT měla být lepší koordinace pracovních skupin. Změny měly platit od 24. srpna.

Dne 24. srpna také v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech, ve volebních místnostech nebo v případě vnitřních hromadných akcí nad 100 osob. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – podle nového znění mimořádného opatření (.pdf) tak ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.

Výrok chápeme tak, že zde Andrej Babiš hovoří o celkovém počtu vakcín, které má Česká republika v daném období dostat, tedy včetně těch, které již dostala.

Z údajů Ministerstva zdravotnictví o uskutečněných a plánovaných dodávkách vakcín vyplývá, že do konce června 2021 by do ČR mělo dorazit celkem 10 349 863 dávek vakcíny proti covidu-19. Zaokrouhlený údaj 10,5 milionu se pohodlně vejde do naší obvyklé 10% tolerance, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost uveďme, že původní vládní očkovací strategie z prosince 2020 počítala (.pdf, str. 9) s dodáním 6,6 milionu dávek do konce června 2021. V lednu 2021 však Evropská komise vyjednala zvýšení dodávek od firmy Pfizer pro všechny členské země. Prosincová strategie rovněž nepočítala s dodávkami od firmy Novavax, které už jsou nyní v plánu zahrnuty.

Jako první byly do ČR dodány vakcíny od firmy Pfizer v prosinci 2020. Během ledna 2021 pak dorazily první vakcíny od firmy Moderna a v únoru i od firmy AstraZeneca. Na začátku roku 2021 měli všichni tři výrobci problémy s distribucí a dodaných dávek bylo ve skutečnosti méně, než bylo původně domluveno. Ministerstvo zdravotnictví nyní počítá s tím, že během dubna dorazí od těchto tří výrobců 2,3 milionu dávek vakcín a v dalších měsících dokonce o něco více. Od dubna 2021 ministerstvo rovněž počítá s dodávkami vakcín od firem Johnson & Johnson, CureVac a Novavax, které by do té doby pravděpodobně měly získat schválení od Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Uveďme také, že navíc k uvedeným dodávkám nasmlouvaným s výrobci dostala Česká republika také symbolických 5 000 dávek jako dar od státu Izrael. Kromě toho Francie přislíbila, že v březnu pošle do ČR 100 000 dávek vakcín. Tyto vakcíny však má ČR Francii později vrátit, proto je v našem ověření k celkovému počtu vakcín nepřičítáme.

Andrej Babiš ve výroku hovoří o v té době aktuálních údajích z 27. února 2021. K tomuto dni bylo hlášeno (.csv) 1 461 pacientů s covidem-19 na JIP. Premiér zde uvádí číslo 1 400. V jiné části rozhovoru pak říká (video, čas 15:56), že je téměř 1 500 lidí na jednotkách intenzivní péče. Oba tyto údaje lze chápat jako zaokrouhlení, a čísla uváděná Andrejem Babišem se tedy vejdou do 10% tolerance.

V sobotu 27. února bylo dle statistik Ministerstva zdravotnictví zaznamenáno 7 819 nových případů onemocnění covid-19. Andrej Babiš ve výroku uvádí 7 000 nakažených covidem-19, a je tak těsně za hranicí 10% tolerance.

Odchylka nad 10 % je však minimální a Babišův výrok má zjevně ilustrovat, že denní přírůstek počtu nakažených je vysoký. Skutečné číslo přírůstku nakažených bylo ještě vyšší. V tomto kontextu tedy výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.

První nouzový stav byl v souvislosti s epidemií covidu-19 v České republice vyhlášen 12. března 2020 (.pdf), přesněji začal platit od 14:00 téhož dne, a to na dobu 30 dnů. Doplňme, že na jaře roku 2020 byl nouzový stav vládou postupně prodlužován až do 17. května.

Za 12. březen pak v ČR přibylo 22 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Celkový počet nakažených tak stoupl na 117. Podle dat Ministerstva zdravotnictví byly také k 12. březnu 2020 hospitalizovány celkem tři osoby. 

V pondělí 2. března 2020 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ochranné opatření (.pdf), které zakázalo provádění přímých mezinárodních letů z Jižní Koreje. Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření v reakci na návrh Bezpečnostní rady státu. Zákaz letů z Korejské republiky vstoupil v účinnost ve čtvrtek 5. března 2020.

Ve stejný den vydalo Ministerstvo zdravotnictví ochranné opatření (.pdf), které leteckým dopravcům zakázalo provádět přímé lety z některých italských regionů. Jmenovitě se jednalo o regiony Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie a Benátsko. Zákaz letů se tedy nevztahoval na celou Itálii, ale pouze na některé z jejích severních oblastí.

Pro úplnost dodejme, že opatření se netýkalo zákazů letů do těchto oblastí. Cestovní kanceláře tak zájezdy do Itálie plošně nezrušily. Ministerstvo zahraničí ovšem Čechům nedoporučilo cestovat do Itálie.

Opatření o plošném zákazu vycestování z České republiky (.pdf) bylo vládou přijato 13. března 2020. V účinnost vstoupilo od 16. března 2020. Až tímto opatřením se tedy fakticky zrušily lety do výše uvedených států.

Česká republika k 1. březnu 2021 nemá přímé letecké spojení s Íránem. Přímé letecké linky s touto zemí nemělo Česko ani v loňském roce. Premiér Andrej Babiš tedy chybně uvádí, že Česká republika zrušila lety z Íránu, jelikož tak kvůli absenci přímého leteckého spojení ani učinit nemohla. Ministerstvo zahraničních věcí již na konci února 2020 českým občanům doporučilo do Íránu vůbec necestovat a těm, kteří v zemi již byli, v co nejkratší době odcestovat. Až 7. března však bylo vydáno rozhodnutí o pozastavení vydávání víz ambasádou v íránském Teheránu.

Evropské státy v tomto období až na výjimky nezakazovaly lety z výše uvedených oblastí. K 10. březnu 2020 pouze některé aerolinky rušily lety z Itálie. Již 2. března však Švédsko zastavilo přímé letecké spojení s Íránem.

Co se týče zemí mimo Evropu, např. Mongolsko zakázalo lety z Jižní Koreje již 24. února. Ve stejný den Omán uvedl, že ruší lety z Íránu. Ke konci února podobná opatření přijal rovněž Libanon, který zakázal lety z Íránu, Itálie a Jižní Koreje.

Ve stejnou dobu, kdy výše zmíněná opatření vydala Česká republika, zakázal Kazachstán vstup Íráncům na své území. K 2. březnu 2020 zakázal Kuvajt lety z Jižní Koreje, Itálie a Thajska.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Česká republika nebyla první zemí, která omezila pohyb lidí z Íránu na své území. Česko zastavilo udělování víz až 7. března. Švédsko však zakázalo zakázalo letecké spojení s Íránem již o pět dní dříve. V případě dalších zmiňovaných opatření pak bylo Česko první v Evropě.