Demagog.cz

Pavel Žáček

Pavel Žáček (ODS)

  • 4
  • 0
  • 0
  • 0

Výroky

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Tu podporu (podporu ČSSD Pavlu Žáčkovi ve 2. – pozn. Demagog.cz) vyjádřila městská organizace ČSSD, které pan Zaorálek zřejmě nebude. ČT24, 13. října 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože to byla skutečně pražská městská organizace ČSSD, která se paradoxně v druhém kole senátních voleb rozhodla proti Václavu Láskovi podpořit kandidáta ODS Pavla Žáčka. Uvádíme, že podpora je paradoxní, protože v případě, že by voliči ČSSD naslouchali doporučením celostátních sociálnědemokratických politiků, měli by v druhém kole senátních voleb dát svůj hlas protikorupčnímu aktivistovi Václavu Láskovi. Takové doporučení svým voličům tak například vzkázal v prvním kole senátních voleb neúspěšný kandidát za ČSSD Stanislav Štěch.Podporu pro protikorupčního aktivistu vyslovili i šéf Senátu Milan Štěch (ten bude za ČSSD obhajovat mandát v Pelhřimově) a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (obhajuje mandát za ČSSD v Kladně).

Pravdu má Pavel Žáček i v tom, že Lubomír Zaorálek není členem pražské městské organizace ČSSD. Zaorálek je totiž členem Městské organizace (Okresního výkonného výboru) ČSSD v Ostravě.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Faktem je, že ta situace roku 2010 (okolo ÚSTRu – pozn. Demagog.cz) se promítala i loni při odvolání Daniela Hermana jako ředitele ÚSTRu a tam teda ta profilace a ty útoky ze strany sociálních demokratů se týkaly v podstatě 2 vrcholových politiků. ČT24, 13. října 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kritika ÚSTR v dubnu 2013 při odvolání tehdejšího ředitele Hermana přicházela ze strany sociálních demokratů zejména od dvou vrcholových politiků, jmenovitěLubomíra Zaorálka a Jiřího Dientsbiera.

Dienstbier tehdy kritizoval ÚSTR například za to, že byl institucí závislou na ODS, která ji dle jeho slov"přes své lidi využívala k vedení politického boje".

"Máme tady něco, co se špatně založilo, nedobře to funguje a má to celou řadu vad." Takto zase v pozadí jednání o odvolání tehdejšího ředitele ÚSTR Daniela Hermana komentovalčinnost této instituce Lubomír Zaorálek.

Byl to také Zaorálek, který již v roce 2010 přišel s kritikou tehdy odstupujícího ředitele ÚSTR Pavla Žáčka. Konkrétně kritizoval, že Žáček zneužíval svého postavení v ÚSTR "k vytahování kompromitujících údajů o svém nástupci historikovi Jiřímu Pernesovi". Zaorálkovi se tehdy nelíbilo, že na nového ředitele média vytáhla informace (které získala díky jejich vypuštění z archívu ÚSTR) o jeho minulosti jako kandidáta na spolupracovníka s STB nebo Pernesovo navštěvování Večerní univerzity marxismu a leninismu.

Je však potřeba poznamenat, že situace vzniklé kolem ÚSTR v roce 2010 a 2013 jsou v mnoha věcech značně odlišné.

Spory vzniklé v minulém roce vyplynuly z přeměn v členství Rady ÚSTR, o něž se zasloužil Senát, ve kterém tehdy většinově vládla ČSSD. Kritika z řad nových členů rady (zejména Šustrové, Jelínka, Benešové a Uhla) spočívala v nespokojenosti se způsobem, jakým Herman instituci řídí. Kritika však byla mnohými považována za nepodloženou a byla označována jako výsledek zpolitizování činnosti ÚSTR ze strany ČSSD.

Situace kolem odvolání Pavla Žáčka v roce 2010 však nabývala komplexnějších rozměrů. Kritika činnosti ÚSTR tehdy přicházela z širší společnosti. Petici za odvolání Žáčka sepsanou aktivistou Stanislavem Pencem tehdy podepsal mimo jiné i exprezident Václav Havel, předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý, architekt Zdeněk Lukeš nebo historik Petr Blažek, jenž v ústavu dříve pracoval. Jádrem kritiky bylo "nakládání ústavu s historickými kauzami". Týkalo se to zejména kauzy bratří Mašínů, kteří měli plánovat atentát na komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Ctirad Mašín s Milanem Paumerem sice po letech připustili, že je něco podobného napadlo, sami však přiznávají, že to nemysleli vážně. Největší rozruch ale vyvolala kauza kolem údajného udavačství spisovatele Milana Kundery.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Tu podporu já mám teď širší, od TOP 09, Karel Schwarzenberg. ČT24, 13. října 2014

Pavel Žáček má v rámci senátních voleb podporu od Karla Schwarzenberga, dále však také od Konfederace politických vězňů v ČR, profesora politologie Michaela Krause či herce Oldřicha Navrátila a mnohých dalších. Co se pak týče podpory od politických stran, kromě zmíněné TOP 09 získal kandidát ODS ve druhém kole senátních voleb i podporu od Svobodných a ČSSD. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Žáček

Pavel Žáček

Těch modelů (u volebního systému – pozn. Demagog.cz) poměrného systému může být pochopitelně více, aby přinášely jistotu tomu, kdo vytváří koalici a kdo vládne. ČT24, 13. října 2014

Modelů poměrného systému je skutečně vícero. Česká republika například pro volby do Poslanecké sněmovny od roku 1990 změnila poměrný volební systém celkem 4x, a to například změnou dělitele (od roku 2002 přešla ČR od Hagenbach-Bishoffovy metody k přijetí d΄Hondtovy metody) či změnou počtu volebních obvodů (do voleb v r. 1998 jich bylo 8, od r. 2002 jich je 14).

Další z takových metod pak může být systém jednoho přenosného hlasu (.pdf), jenž oproti Českem využívanému listinnému poměrnému volebnímu systému dává větší důraz na vůli voliče a personalizaci volby.

Další metodou je bonus pro vítěze voleb, který nyní funguje například v Itálii (.pdf).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.