Demagog.cz

Petra Pecková

Petra Pecková

  • 6
  • 4
  • 2
  • 2

Výroky

Petra Pecková

Petra Pecková

(…) kraj říká, že doprava už je zcela zaintegrovaná, tak tomu není. ČT24, 25. září 2020

Doprava ve Středočeském kraji není stále integrována. Tuto skutečnost však ve svých veřejných prohlášeních potvrzují hejtmanka Pokorná Jermanová a radní pro dopravu Petrtýl, opakovaně je také uváděna na webu kraje.

skrýt celé odůvodnění

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje schválený v září 2016 obsahuje harmonogram integrace dopravy v kraji. Tento dokument určil, že „za účasti dopravců, obcí a měst by měly být do konce roku 2018 integrovány všechny oblasti“ (.pdf, str. 19) ve Středočeském kraji.

K integraci všech oblastí do systému Středočeské integrované dopravy (SID) však dosud nedošlo. Tento fakt je přiznán na webových stránkách kraje, a to na několika místech (např. zde). Vedle SID však je však doprava ve Středočeském kraji integrována i v rámci systému Pražské integrované dopravy (PID), na jejíž propojení se SID se v několika posledních letech pracuje. PID nyní pokrývá již celý Středočeský kraj, i v jejím případě však kraj přiznává, že integrace není 100%.

Středočeský kraj se na organizaci systému PID významně podílí – právě jeho prostřednictvím pracuje na zlepšení integrace dopravy v kraji.

Že se na integraci dopravy stále pracuje, připouští i radní pro oblast dopravy Středočeského kraje František Petrtýl (ANO 2011). Ten v červnu 2020 prohlásil, že integrace dopravy by měla být dokončena v polovině roku 2021. V podobném duchu se vyjádřila v srpnu 2020 i hejtmanka Pokorná Jermanová.

O stále nedokončené integraci dopravy veřejně promluvil i zástupce ředitele Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK) Tomáš Duroň, když prohlásil, že „díky nouzovému stavu, který zde byl v nedávné době vyhlášen, došlo k posunutí všech integrací veřejné autobusové dopravy“. Nepodařilo se nám však dohledat prohlášení zodpovědných osob, která by potvrdila, že krajská doprava je plně integrována. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petra Pecková

Petra Pecková

(…) pořád tady je zhruba jedna čtvrtina kraje bez integrace – Mladoboleslavsko, Uhersko, Mnichovohradišťsko. ČT24, 25. září 2020

Systémy Středočeské integrované dopravy a Pražské integrované dopravy významně spolupracují, na organizaci PID se velkou měrou podílí i Středočeský kraj. Území prakticky celého kraje je pak integrováno minimálně v systému PID.

skrýt celé odůvodnění

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přesto, že určité části kraje nejsou integrovány v systému SID, jsou alespoň částečně integrovány v systému PID, což jsou systémy do značné míry integrované.

Na závěr dodejme, že Uhersko není oblastí ve Středočeském kraji, avšak z kontextu debaty (čas 1:07:52) je zřejmé, že se Petra Pecková pouze přeřekla a ihned opravila.

Petra Pecková

Petra Pecková

My jsme třeba udělali cyklostezku se šesti obcemi, která vede z Mnichovic až do Prahy. ČT24, 25. září 2020

Na vybudování cyklostezky „Do Prahy na kole“ se podílela pražská městská část Kolovraty a pět obcí, včetně Mnichovic, kde je Petra Pecková starostkou. Cyklostezka vede z Mnichovic do pražských Kolovrat.

skrýt celé odůvodnění

Cyklostezka je postavena na území šesti obcí, které při výstavbě spolupracovaly. Jedná se o Mnichovice, kde je Petra Pecková starostkou, dále o Všestary, Strančice, Světice, Říčany a pražskou městskou část Kolovraty.

Budování cyklistické trasy bylo rozděleno do čtyř úseků a stálo přibližně 155 milionů korun. Většinu finančních prostředků obce získaly prostřednictvím evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Petra Pecková

Petra Pecková

Například s Libereckým krajem to (integrace dopravy, pozn. Demagog.cz) zatím nefunguje. ČT24, 25. září 2020

Integrace veřejné dopravy mezi Středočeským a Libereckým krajem není tak pokročilá jako např. v systému IREDO Královehradeckého a Pardubického kraje. Přesto však existuje několik „přeshraničních“ linek a určitá spolupráce mezi kraji.

skrýt celé odůvodnění

Smlouva (.pdf) mezi Středočeským a Libereckým krajem má sloužit k zajištění spolupráce při zajištění dopravní obslužnosti mezi oběma kraji. Rovněž je nástrojem k podpoře dopravní integrace.

Integrovaný dopravní systém Liberecké kraje (IDOL) vydal Plán dopravní obslužnosti Libereckého kraje na období let 2019–2023. Interní analýza obsažená v tomto plánu popisuje dopravní spojení příměstskou autobusovou dopravou mezi Středočeským a Libereckým krajem jako „silnou stránku“ (.pdf, str. 34) mezikrajské dopravy.

Mapa železničních linek udává, že vlakové stanice na Mladoboleslavsku budou do systému IDOL zařazeny ode dne vyhlášení. Schéma je platné od 15. prosince 2019. Také mapa veřejné dopravy Libereckého kraje zobrazuje např. Mladoboleslavsko jako součást IDOL.

Na tarifní mapě IDOL lze vidět, že určité oblasti na severu Středočeského kraje jsou zapojeny do systému integrované autobusové dopravy Libereckého kraje. Jedná se např. o Mladou Boleslav, Mnichovo Hradiště či o Bělou pod Bezdězem.

V rámci Středočeské integrované dopravy (SID) pak probíhá rozsáhlá integrace s Pražskou integrovanou dopravou (PID). Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID je pak zřejmé i z mediálních článků. Právě z mapy linek PID (severní část označená „mimo tarif PID“) lze vyčíst, že část těchto linek vede i na území Libereckého kraje. Určitá integrace tedy probíhá oběma směry.

Hromadná doprava na území Středočeského a Libereckého kraje není plně integrována tak, jako je tomu například v případě Královehradeckého a Pardubického kraje a jejich systému IREDO. Přesto zde však existuje několik „přeshraničních“ linek a určitá spolupráce, resp. integrace tedy existuje. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Petra Pecková

Petra Pecková

Středočeský kraj nevyjednával a nedělal v tom (integraci dopravy s ostatními kraji - pozn. Demagog.cz) žádné kroky. ČT24, 25. září 2020

Středočeský kraj vyjednával s dalšími kraji o integraci dopravy a uzavíral smlouvy o vzájemné spolupráci k zajištění mezikrajské dopravní obslužnosti.

skrýt celé odůvodnění

Na přelomu let 2018 a 2019 uzavřel Středočeský kraj s Libereckým krajem smlouvu (.pdf) o spolupráci k zajištění dopravní obslužnosti mezi oběma kraji. Smlouvu podepsali hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Smlouva má sloužit k zajištění dopravní integrace mezi oběma kraji.

Ústecký kraj se Středočeským krajem o integraci dopravy jedná od konce roku 2017 (.pdf, str. 2). Oba kraje mají spolupracovat na koordinaci jízdních řádů a zavazují se (.pdf, str. 3-4) zajistit vzájemnou dopravní obslužnost.

V roce 2017 byla uzavřena smlouva mezi Středočeským krajem a Prahou o integraci dopravy a o rozvoji společného dopravního systému. Ta má zajistit spolupráci těchto krajů při integraci dopravy a při budování Integrovaného dopravního systému (IDS), (.pdf, str. 2).

Dále existuje i smlouva mezi Středočeským a Jihočeským krajem o spolupráci k zajištění mezikrajské dopravní obslužnosti, která má zlepšit koordinaci obou krajů při „rozvoji mezikrajské drážní dopravy" (.pdf, str. 3).

Petra Pecková

Petra Pecková

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Nicméně na obranu kraje v tomhletom případě je nutno uvést, že kraj dokončil, myslím, že to bylo v tomto roce, zpracování studie krajských záchytných parkovišť v několika, teď nevím, kolik je to dohromady, ale v poměrně vysokém počtu míst.

Petra PECKOVÁ, /STAN/
V deseti. ČT24, 25. září 2020

Integrovaná doprava Středočeského kraje si nechala vypracovat studii, která měla prověřit možnost stavby záchytných P+R parkovišť v 11 lokalitách.

skrýt celé odůvodnění

V červenci 2019 Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) vypsala veřejnou soutěž na územně-technickou studii, která měla za cíl prověřit možnost stavby záchytných P+R parkovišť. Celkem bylo určeno 11 lokalit na základě dříve zpracované analýzy poptávky po službě a vazby na dopravní systém veřejné dopravy.

Server Seznam Zprávy v únoru 2020 získal informace, že se záchytná parkoviště nakonec budou stavět v těchto obcích: Hostivice (400 parkovacích míst), Čerčany-Pyšely (230), Mstětice (387), Poříčany (200), Rudná (190), Měšice (100), Roztoky u Prahy (200) a Stará Boleslav (200). V registru smluv je k této studii dohledatelný Dodatek ke smlouvě (.docx), zveřejněný v květnu 2020, ve kterém je uveden zhotovitel studie, a to PRO CEDOP s. r. o. a Centrum pro efektivní dopravu, z. s. Dále je uvedeno, že pro každou lokalitu měly být vypracovány studie ve dvou variantách – řešení formou klasického parkoviště a řešení formou parkovacího domu. Najdeme zde i informaci, že v některých lokalitách projekty nebude možné realizovat vůbec nebo bude možné realizovat pouze jedno řešení. Některé lokality byly proto upraveny, celkem jich má být ale stále 11.

Jedná se tedy o 11 míst, nikoli 10, jde však o minimální ochylku, kterou tolerujeme.

Petra Pecková

Petra Pecková

(Kraj, pozn. Demagog.cz) nemá stanovené standardy dopravní obslužnosti právě, které by měly vést k tomu, jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí, kolik za to budou ty obce platit, protože některé obce platí velké částky za hromadnou dopravu, doplácejí a některé nedoplácí. ČT24, 25. září 2020

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje stanovuje standardy dopravní obslužnosti i počet spojů v obcích. Kraj v Plánu ovšem nestanovuje, kolik budou obce platit za ostatní dopravní obslužnost, obce si uzavírají smlouvy s dopravci samy a samy si je i částečně financují.

skrýt celé odůvodnění

Petra Pecková ve výroku uvádí, že Středočeský kraj nemá stanoveny standardy dopravní obslužnosti, které by podle ní měly obsahovat určení toho, „jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí, kolik za to budou ty obce platit“, a tuto potřebu zdůvodňuje tím, že dnes „některé obce platí velké částky za hromadnou dopravu, doplácejí a některé nedoplácí“. V rámci odůvodnění se proto zaměříme na to, jestli má kraj stanoveny standardy dopravní obslužnosti.

V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Středočeský kraj Plán dopravní obslužnosti území Středočeského kraje na roky 2016–2020.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje na roky 2016–2020 (.pdf, str. 110) definuje standardy dopravní obslužnosti jako:

a) dostupnost zastávek (místní, časová)

b) minimální rozsah obslužnosti (počty spojů, intervaly, pro různá období) 

c) maximální obsazenost vozidel (pro různá období, druhy dopravy i oblasti)

Co se týče rozsahu obslužnosti: „Tento standard by měl být definován s ohledem na skutečné přepravní potřeby dané oblasti. Jakékoli konkrétní hodnoty počtu spojů v jednotlivých obdobích dne a týdne budou vždy závislé na reálných rozpočtových možnostech objednatelů a na přepravní poptávce. Pro každou samostatnou obec je dán minimální počet 6 párů spojů v pracovní dny a 2 páry spojů v nepracovní dny pouze při odůvodnitelné poptávce v časovém rozložení provozního dne podle přepravní potřeby a místních podmínek.“ (.pdf, str. 117)

Vždy však záleží na rozpočtových možnostech objednatelů, kterým je v tomto případě kraj. Z Plánu dopravní obslužnosti vyplývá (.pdf, str. 78), že: „Objednateli v SID je v rámci zajištění ‚základní dopravní obslužnosti’ (ZDO) Středočeský kraj a v rámci ‚ostatní dopravní obslužnosti’ (ODO) jednotlivé obce Středočeského kraje nebo jejich svazky (například na Benešovsku nebo Nymbursku).“

Kromě toho Plán stanovuje (.pdf, str. 85), že: „Smlouva na ostatní dopravní obslužnost objednávanou obcemi nad rámec objednávky kraje je řešena dvoustrannými smlouvami obec (popřípadě svazek obcí) – dopravce. Kraj není účastníkem smlouvy a nemá detailní přehled o smlouvách.“

Veřejná doprava se financuje nejenom z krajských, ale i z obecních rozpočtů: „Ostatní dopravní obslužnost znamená dopravní obslužnost nad rámec základní dopravní obslužnosti, kterou zajišťují kraje. Má-li tedy nějaká obec či město zájem na posílení nějaké linky či časového pásma v rámci lokálních či regionálních linek, může si na základě vlastních prostředků u dopravce tyto služby objednat.”

Dopravní obslužnost Středočeského kraje je tvořena především železniční dopravou a regionální autobusovou dopravou. Organizací dopravy na území Středočeského kraje je pověřená společnost Integrovaná doprava Středočeského kraje.

Středočeský kraj má tedy v rozporu s první částí výroku Petry Peckové v rámci Plánu dopravní obslužnosti stanoveny standardy dopravní obslužnosti. Výrok dále hodnotíme jako nepravdivý kvůli tomu, že Petra Pecková poukazuje na to, že kraj nemá stanovené takové standardy dopravní obslužnosti, které by určily, „jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí“.

Petra Pecková

Petra Pecková

Kraj tedy za 4 roky připravil studii 10 parkovišť, zatímco obce jich postavily 25. ČT24, 25. září 2020

Středočeský kraj nechal v roce 2019 zpracovat studii, která měla navrhnout podobu výstavby 11 parkovišť P+R. Obce s pomocí evroského dotačního programu IROP postavily 13 parkovišť, z toho 11 P+R. Zda byla postavena i další parkoviště nemůžeme potvrdit, ani vyloučit.

skrýt celé odůvodnění

Středočeský kraj si skutečně nechal v roce 2019 zpracovat studii, která měla navrhnout podobu výstavby 11 parkovišť ve Středočeském kraji. Nepodařilo se nám ale dohledat, jestli za poslední čtyři roky obce samy postavily 25 parkovišť. Webové stránky Integrovaného regionálního operačního programu zmiňují 13 projektů výstavby parkovišť v obcích Středočeského kraje, jen 11 z nich ale má charakter P+R.

Studie zadaná Středočeským krajem měla (.pdf, str. 1) „prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu – technické řešení výstavby záchytných parkovišť ‚park and ride‘ (dále jen P+R) v 11 zadavatelem určených lokalitách na území Středočeského kraje.“ 

Smlouva o vypracování studie byla uzavřena v srpnu 2019, podle plánu měla být výstavba parkovišť placena převážně z programu Integrovaných teritoriálních investic (ITI). V květnu 2020 byl zveřejněn dodatek smlouvy, ve kterém byly upraveny původní plány výstavby, některá vybraná místa pro parkoviště byla zrušena a nahrazena jiným apod.

Z dotačního programu IROP tedy bylo obcemi vystavěno jen 11 parkovišť P+R a 13 parkovišť celkem. Protože ale nemůžeme vyloučit, že další parkoviště byla postavena bez evropských dotací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Petra Pecková

Petra Pecková

A cyklostezek postavily obce zhruba asi 30 km, kraj postavil 3 km. ČT24, 25. září 2020

Obce dle portálu IROP postavily 31,5 kilometru cyklostezek, kraj pak 3,7 km. Pecková tedy nezaokrouhluje přesně, v jejím srovnání však jde o zanedbatelnou odchylku.

skrýt celé odůvodnění

V sobotu 19. září 2020 byla otevřena (.pdf, str. 1) tzv. Cyklostezka do Prahy na kole. Tento projekt byl rozdělen na 4 části, o které se staraly obce Říčany, Všestary a Mnichovice. Tato cyklostezka je podle žádosti o dotaci na Ministerstvu pro místní rozvoj cca 14 km dlouhá. Otevřeno by mělo být také 1,8 kilometru cyklostezky v Kosmonosech, 1,9 km v Rakovníku, 3,5 km v Kutné Hoře, 150 m v Bašti, 300 m v Debři, 970 m v Klenicích, 2,7 km mezi Lhotou a Zbraslaví, 1 km v ulici Havlíčkova v Mladé Boleslavi, 330 m ve stejném městě na Náměstí Míru a 1,15 km v ulici Jičínská, 1,5 km ve Slaném, 1 km mezi Buštěhradem a Lidicemi, 1,1 km mezi Bakovem a Dřínovem. Bohužel se nám nepodařilo dohledat délku cyklostezky mezi Kosmonosy a Bradlecem, i tak však z těchto dat vyplývá, že obce postavily minimálně 31,5 km cyklostezky.

V případě kraje byly otevřeny 2 úseky Labské cyklostezky, a to úsek Čelákovice – Lázně Toušeň a úsek Mělník–Kly, v celkové délce 3,7 km. Petra Pecková si zřejmě pamatovala otevření 3 km cyklostezek, které ovšem proběhlo 14. dubna 2016. O tomto otevření kraj informoval i na svých stránkách. Za poslední 4 roky (tedy minulé volební období) kraj otevřel pouze 1,43 km dlouhý úsek Čelákovice – Lázně Toušeň, a to 26. července 2017. Kraj tyto informace zveřejnil na svých stránkách i v sekci Projekty.

Je dobré upozornit, že informace o postavených cyklostezkách jsme čerpali z portálu IROP, a náš přehled tedy obsahuje pouze cyklostezky spolufinancované evropskými dotacemi. Je tedy možné, že obce či kraj postavily i další cyklostezky, na jejichž stavbu nevyužily evropské peníze. Takové jsme však ve veřejných zdrojích nedohledali. Celkově tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přesto, že v případě kraje je celková postavená délka cyklostezek delší než tvrzené 3 km, Petra Pecková svůj odhad značně zrelativizovala slovy „zhruba asi“.

Petra Pecková

Petra Pecková

Co se týče cyklostezek, tak cyklostezky dělali na oddělení dopravy dva lidé. Poté bylo celé cyklooddělení přesunuto na krajskou správu a údržbu silnic, kde zůstal jeden člověk, a ten jeden člověk už tam nepracuje. Takže teď je to přesunuto právě pod krajskou správu a údržbu silnic (…). ČT24, 25. září 2020

Agenda cykloinfrastruktury byla na začátku roku 2019 z Krajského úřadu převedena na Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje. Jeden z původních dvou zaměstnanců, kteří se agendou zabývali, přešel na Krajskou správu a údržbu silnic a později na vlastní žádost odešel.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Výrok Petry Peckové byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely. Proto jsme se s žádostí o objasnění obrátili na Krajský úřad Středočeského kraje. Vzhledem k informacím obsaženým v odpovědi měníme hodnocení výroku na pravdivé.

Patrik Macho, vedoucí oddělení koncepce dopravní infrastruktury Krajského úřadu Středočeského kraje, nám potvrdil, že v roce 2018 se na Odboru dopravy Krajského úřadu zabývali agendou cyklistiky dva zaměstnanci. Následně došlo k přesunutí agendy spojené „s přípravou a realizací staveb cyklistické infrastruktury“ na Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje (KSÚS). Dle vyjádření Krajského úřadu k tomuto přesunu došlo na začátku roku 2019, a to na základě usnesení (.pdf) krajského zastupitelstva z 26. listopadu 2018, respektive dodatkem zřizovací listiny KSÚS. Podle Františka Petrtýla (.doc, str. 108–109), tehdejšího radního pro dopravu, se tímto dodatkem „rozšiřuje náplň činnosti o investiční a správní činnost v cyklistické infrastruktuře“. „Kromě tzv. investiční činnosti (v souvislosti s agendou cyklistiky) přešla na KSÚS též agenda spojená se správou a údržbou cyklostezek, které se věnují další zaměstnanci,“ doplňuje Macho.

K otázce zaměstnance, který měl podle Petry Peckové pracovat na přesunutém „cyklooddělení“ Patrik Macho uvádí: „Jeden ze dvou zaměstnanců Odboru dopravy přešel do organizace KSÚS, kde společně s ním začali agendu přípravy projektů staveb cyklistické infrastruktury vykonávat další 3 investičními techniky (sic), kteří současně vykonávají obdobnou agendu staveb silnic. Tento zaměstnanec nakonec skutečně z této pracovní pozice na vlastní žádost odešel.“

Druhý z původních dvou zaměstnanců, Pavel Klimeš, který na Odboru dopravy zůstal, „byl v polovině roku 2019 zařazen do nově vzniklého oddělení Koncepce dopravní infrastruktury, kde vykonává koncepční činnost v oblasti rozvoje cyklistické dopravy – tvorba strategických rozvojových dokumentů, evidence cyklistické infrastruktury ve Středočeském kraji, administrace poskytování dotací obcím, městům a jejich sdružením na přípravu a realizaci nové cyklistické infrastruktury, monitoring provozu na cyklostezkách apod.“.