Andrej Babiš
Pane, pane Moravče, já jsem se minulý týden dozvěděl, že my jsme prodali v ČSA podíl 44 % Korean Airlines, jak říkal pan Šimáně, za cenu jednoho motoru za 68 milionů korun a my na úrovni Aeroholdingu, kde máme majetek jako stát, 60 miliard, nemůžeme rozhodovat o představenstvu bez souhlasu Korean Air.
Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.
Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.
Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Léčitele tmou, to je ten váš odborník, léčitel tmou, pan Milan Bajgar...
Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.
V případě vstupu do Eurozóny musíme okamžitě zaplatit 40 miliard a potenciálně garantovat 310 miliard.
Ministerstvo financí a Česká národní banka za schválení vlády ČR vydaly v prosinci 2013 dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf), kde na straně 24 uvádí následující: „…členové eurozóny mohou svůj souhlas s přijetím eura v České republice vstupem do mechanismu podmiňovat. Vstup do ESM (pozn. autora: čti jako Evropský mechanismus stability) by pro Českou republiku bezprostředně znamenal povinnost vložit cca 40 mld. Kč do jeho základního kapitálu. Odhadovanou výši tohoto vkladu vyčíslilo MF ČR na základě klíče pro upisování základního kapitálu ECB, podle nějž se v tomto případě postupuje. V případě nesplacení některých půjček poskytnutých ESM či významného snížení bonity smluvních stran by navíc mohla České republice vzniknout povinnost dodat do tohoto mechanismu další vklad. … Při plném využití výpůjční kapacity ESM v budoucnosti by se pak tento podmíněný závazek České republiky mohl vyšplhat do výše cca 310 mld. Kč.“
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
A stejně jsem se domluvil s hejtmany, panem Haškem. Pan Kalousek jim vzal RUD, ano (...) To je rozpočtové určení daní, snížil jim příjem o 3,5 miliardy. A já jim to vracím od prvního ledna 2016.
Podíl na výši daní alokovaný pro kraje se skutečně v roce 2012 během funkce Miroslava Kalouska jakožto ministra financí snížil. Původní procentuální podíl pro kraje byl ve výši 8,92 % z celkově vybraného DPH, ten se však v roce 2012 a v následujících letech snížil na 7,86 %. To podle zdrojů Asociace krajů ČR znamená výpadek daňových příjmů z DPH pro kraje ve výši cca 3,3 mld. Kč pro rok 2014. Meziročně s vyšším výnosem DPH tento výpadek roste.
Dle současného návrhu by mělo skutečně krajům přibýt financování v odhadované výši zhruba 4 mld. Kč, a to v roce 2016, jak Babiš avizuje. Podmínkou je však zachování trendu zvyšování výběru DPH.
Navýšili jsme pobídky pro filmaře, navyšujeme o 900 milionů rozpočet vědy a výzkum. Pan Bělobrádek si vybojoval a já to podporuju.
Vzhledem k tomu, že jednání o státním rozpočtu stále probíhají a jeho návrh není dostupný online, nemůžeme ověřit všechna fakta uvedená v tomto výroku.
Co se týče pobídek pro filmaře, jejich navýšení z 500 na 800 milionů v letech 2015 a 2016 bylo předmětem schůzky ministra kultury a místopředsedkyně sněmovny Jermanové (zástupci vládní koalice). To popisuje ČTK, není však jasné, zda k navýšení skutečně došlo.
Co se týká rozpočtu na vědu, nejsou veřejně dostupná data, která by tvrzení ministra financí podporovala či naopak vyvracela.
Celý výrok je tedy neověřitelný. Nicméně po zveřejnění konkrétních obrysů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jej dopracujeme podle v návrhu uvedených čísel.
My navyšujeme platy státním zaměstnancům o 3,5 procenta. Navyšujeme důchodcům o 205 korun. Navyšujeme dotaci na sociální služby, které on (myšlen je Kalousek - pozn. Demagog.cz) zmrazil.
Sobotkova vláda skutečně v dubnu schválila zvýšení penzí průměrně o 205 Kč a v květnu navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru o 3,5 %. Dotace pro poskytovatele sociálních služeb zároveň od roku 2008 pravidelně (s výjimkou roku 2012, viz tabulka) klesaly. K navýšení došlo až loni díky pozměňovacímu návrhu ke státnímu rozpočtu. Koaliční strany, včetně Andreje Babiše, hlasovaly pro rozpočet se zvýšenými dotacemi, zatímco klub TOP 09 a Starostů byl v čele se svým předsedou Miroslavem Kalouskem proti.
RokDotace pro poskytovatele sociálních služeb20088,2 mld. Kč2009
7,4 mld. Kč2010 6,8 mld. Kč2011 6,2 mld. Kč2012 6,4 mld. Kč20136,1 mld. Kč20147,2 mld. Kč Zdroje: Česká televize, MPSV (data zaokrouhlená na desetiny)
Ale co je strašně důležitý je, že, i když my vykážeme tady v roce 2014 a 15 dvakrát sto miliard deficit, tak náš dluh se nezmění. Zůstane 1 683. To znamená, dluh 2013, 14, 15 bude úplně stejný (...) A víte proč? Protože já jsem zavedl restriktivní řízení likvidity státu. To znamená, že ty dluhopisy, které byly emitovány předtím, nám bohatě stačí na to, i když vykážeme 200 miliard deficit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.
Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.
Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.
My navyšujeme hlavně teda, hlavní sdělení je, že nenavyšujeme daně, to jsme slíbili a to děláme. Navyšujeme náklady o 63 miliard, ano?
Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).
Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
A už co se týká rozpočtu v roce 2014, není to už mínus 112, ale mínus 107. To jsme na zasedání vlády vlastně zablokovali ty peníze.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 z 19. posince 2013 hovoří v § 1 o schodku 112 mld. Kč. Rovněž Ministerstvo financí v informační příručce Státní rozpočet 2014 v kostce (.pdf, str. 27) udává, že deficit pro rok 2014 by měl při příjmech ve výši 1 099,3 mld. Kč a výdajích ve výši 1 211,3 mld. Kč dosáhnout 112 mld. Kč.
Zmíněné zablokování/zavázání výdajů ve výši 5 miliard vláda schválila 2. dubna na svém jednání.
Dokument Ministerstva financí Hospodaření veřejných rozpočtů (.pdf) uvádí na straně 1, že výše salda veřejných rozpočtů bude pro rok 2014 činit -107,6 mld. Kč. Zpráva na straně 7 uvádí následující: "Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů na 107,6 mld. Kč (2,8 % HDP) se projeví výhradně u státního rozpočtu."
A tady je vidět, jak kdo plánoval ten deficit. A my máme velice ambiciózní deficit, protože plánujeme jenom sto miliard naproti bývalé Nečasově vládě a pana Fischera. Ten pan Kalousek měl 110, pan Fischer 120.
Vláda Petra Nečase plánovala původně ve výhledu na roky 2015 a 2016 schodek státního rozpočtu 110 a 115 miliard korun, ale nakonec se rozhodla schodek na tyto roky udržet na hranici 105 miliard korun.
Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, ve které byl Jan Fischer ministrem financí, pak zpřesnila výhled na roky 2015 a 2016 se schodkem 120 miliard korun.
V obou případech se však jedná o rozpočtový výhled, nikoliv o rozpočet jako takový. Srovnávání těchto materiálů se skutečným rozpočtem hodnotíme jako zavádějící.
