(...) vnitřní trh, který je velký problém pro naše podnikatele - expotéry, protože je plno bariér netarifních, a oni nemůžou prodávat do Evropy, když teda tvrdíme, že je volný trh.
Jednotný vnitřní trh Evropské unie znamená odstranění vnitřních tarifních omezení mezi členskými státy a stejně tak i postupné odstranění netarifních omezení.
Nejčastěji uplatňovanou formou netarifního opatření je preferování "domácích" firem před těmi zahraničními a to například prostřednictvím státních podpor (dotace, státní zakázky, daňové zvýhodnění, atd.). Přesto, že se Evropská unie snaží postupně omezovat i tyto netarifní bariéry, existuje možnost výjimek, kdy jsou pro daný členský stát netarifní omezení volného obchodu buď dočasně (podpora v důsledku přírodních katastrof), či trvale (ochrana kulturního bohatství) dovolena.
Výše popsané tedy znamená, že netarifní omezení nejsou namířena proti jednotlivým členským státům (například proti českým podnikatelům), ale jsou všeobecná. Není zcela přesné, že díky netarifním omezením nemohou čeští podnikatelé prodávat své zboží do Evropy, protože mohou, a stejně tak se tato problematická oblast netýká pouze českých podnikatelů, ale naopak všech podnikatelů v Evropské unii a problémem českých podnikatelů tak tedy může být spíše nedostatečná konkurenceschopnost, než bariéry v rámci vnitřního trhu EU.
Je tedy pravdou, že některá omezení stále přetrvávají a pro české podnikatele mohou být omezující. Existují však další překážky, např. nedostatečná konkurenceschopnost, nicméně výrok ministra financí je možno považovat za korektní.
Naše hnutí od počátku neprosazuje politické nominanty, nedělali jsme to ani u náměstků ani u ministrů.
Dle hnutí ANO by pozice náměstků ministrů měli zastávat na základě nového zákona o státní službě odborníci, a nikoli politici.
Nicméně sestavování vlády nominace za toto hnutí obsahovala řadu zvolených politiků, a proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.
Ve vládním kabinetu sedí za hnutí Andreje Babiše hned několik zvolených poslanců, jmenujme Babiše samotného, Martina Stropnického, Helenu Válkovou, Věru Jourovou (ta je i 1. místopředsedkyní hnutí ANO), Richarda Brabce.
To znamená, že ze 6 ministrů je hned 5 současně poslanci.
Je otázkou, koho přesně míní Babiš politickým/odborným nominantem, neboť jeho prohlášení, zda členové jeho hnutí jsou či nejsou politici, se časem různí a vyvíjí a Babiš v nich není zcela konzistentní. Je však nepochybné, že zvolení poslanci jistě politici jsou a jsou tak chápány i jejich nominace.
Ti kandidáti našich partnerů (na evropského komisaře) ani nebyli na koaliční kandidátce.
Vládní koaliční partneři hnutí ANO navrhují na pozici evropského komisaře Zuzanu Roithovou (KDU-ČSL) a Pavla Mertlíka (ČSSD.)
Vzhledem k tomu, že ani jedna z vše jmenovaných stran žádnou koaliční kandidátku nevytvořila, předpokládáme, že si vicepremiér Babiš popletl pojmy a myslel kandidátky stran ve vládní koalici. Tam totiž skutečně jméno Zuzany Roithové ani Pavla Mertlíka nenajdeme.
Andreji Babišovi dáváme přes drobnou nepřesnost za pravdu.
Parlamentní volby vyhrála ČSSD (...), a jakým rozdílem? Úplně stejným jako prohrála s ANO (v nynějších evropských volbách).
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z Českého statistického úřadu dostupných na stránce volby.cz.
Volby do poslanecké sněmovny v roce 2013 skutečně vyhrála ČSSD se ziskem 1 016 829 hlasů, což představuje 20,45 % celkového počtu platných hlasů. Politické hnutí ANO se umístilo ve volbách na druhém místě s 927 240 hlasů, tedy 18,65 % platných hlasů. Rozdíl mezi výsledky je 1,8 procentního bodu.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO se ziskem 244 501 hlasů, vyjádřeno v procentech pak 16,13 %. Strana ČSSD v těchto volbách získala 214 800 hlasů, tedy 14,17 %. Rozdíl v těchto číslech je 1,96 procentního bodu.
Přestože tento rozdíl v procentních bodech nepředstavuje zcela totožné číslo, s určitou mírou tolerance můžeme výrok Andreje Babiše označit za pravdivý.
V případě vstupu do Eurozóny musíme okamžitě zaplatit 40 miliard a potenciálně garantovat 310 miliard.
Ministerstvo financí a Česká národní banka za schválení vlády ČR vydaly v prosinci 2013 dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf), kde na straně 24 uvádí následující: „…členové eurozóny mohou svůj souhlas s přijetím eura v České republice vstupem do mechanismu podmiňovat. Vstup do ESM (pozn. autora: čti jako Evropský mechanismus stability) by pro Českou republiku bezprostředně znamenal povinnost vložit cca 40 mld. Kč do jeho základního kapitálu. Odhadovanou výši tohoto vkladu vyčíslilo MF ČR na základě klíče pro upisování základního kapitálu ECB, podle nějž se v tomto případě postupuje. V případě nesplacení některých půjček poskytnutých ESM či významného snížení bonity smluvních stran by navíc mohla České republice vzniknout povinnost dodat do tohoto mechanismu další vklad. … Při plném využití výpůjční kapacity ESM v budoucnosti by se pak tento podmíněný závazek České republiky mohl vyšplhat do výše cca 310 mld. Kč.“
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Právě dnes jsme schvalovali nový způsob výkupu pozemků, abysme to urychlili (stavbu dálnic - pozn. Demagog.cz).
Jednání Vlády ČR z 23. dubna 2014 skutečně obsahuje zmíněný bod. Vláda tento nový způsob chce přijmout prostřednictvím Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (celý návrh lze najít zde ve formátu .doc) .
A čerpání resortu dopravy v této chvíli je 8,7 %, my jsme nebyli schopní vyčerpat ani peníze na dálnice, takže jsme vraceli 10 miliard.
Česká republika skutečně v loňském roce vracela 10 miliard korun, nebylo to však manko resortu dopravy. Největší rezervy mají ministerstva životního prostředí a školství.
Nedohledali jsme nicméně informaci, z kterých zdrojů pochází zmiňované číslo 8,7 %, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Vezměme si, kolik je úředníků v Bruselu - 23 500. A kolik je tam Čechů? 452. A Maďarsko, které má stejnou populaci, má tam 700.
Na základě námi dohledaných informací o počtu úředníku v Evropské komisi hodnotíme Babišův výrok jako pravdivý.
Dle oficiálních údajů Evropské komise ze dne 1. 4. 2014 je celkový počet zaměstnanců Evropské komise 23 642 (.pdf). Počet českých úředníků dosahuje čísla 459. Tyto hodnoty se přibližně shodují s Babišovým výrokem. Počet maďarských úředníků v Bruselu je 612.
Číslo 700 je tedy mírné navýšení, avšak pokud vezmeme v potaz počet obyvatel České republiky (10,51 miliónu) a počet obyvatel Maďarska (9,91 miliónu), hlavní myšlenka Babišového výroku je pravdivá.
Když si vezmete to naše předsednictví, tak to byla skutečně ostuda, to byl unikát, že my jsme dokázali v čase předsednictví – opozice svrhla vládu a většinu předsednictví se čekalo, kým ta vláda skončí.
Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy Topolánkova vláda, kterou se do té doby snažila opozice čtyřikrát svrhnout. Povedlo se jí to až napopáté, 24. března 2009, kdy se pro nedůvěru vládě vyslovilo 101 poslanců. Topolánkova vláda nakonec vládla v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval vládu novou, úřednickou. Na novou vládu se tedy čekalo asi měsíc a půl a ne většinu předsednictví.
Ačkoliv to není příliš obvyklé, vlády v historii během předsednictví v Radě EU padly. Konkrétně v Itálii (v roce 1996), Francii (v roce 1995) a v Dánsku (v roce 1993). Výrok Andreje Babiše je proto hodnocen jako nepravdivý.
My tam vyvážíme (do EU) 80 procent českého exportu.
V roce 2013 činil export České republiky do Evropské unie 81% celého vývozu země.
V průběhu desetiletého členství České republiky v Evropské unii nikdy neklesl český export do Evropské unie pod 80%, Nejčastěji se pohybuje mezi 80% a 85%. Tyto údaje jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu.
Na základě údajů z Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako pravdivý.
