My jsme jednoznačně vybrali minulý rok o 72 miliard více daní a odvodů a pokud bysme vlastně nezlevňovali daně, že jsme snížili DPH, že i v rámci EET navrhujeme snížení DPH z 21 na 15 %, že jsme zavedli daňové výhody pro rodiče na druhé a třetí dítě, že jsme zavedli daňové výhody pro pracující důchodce, školkovné, tak na tom jsme přišli o 22 miliard. Takže my daně snižujeme a vybíráme.
Při hodnocení výroku vycházíme z tiskové zprávy Ministerstva financí a z důvodových zpráv předkládaných daňových zákonů. Nakolik měly koaliční změny v daňových zákonech skutečný dopad na plnění státní kasy však nemůžeme z dostupných dat přesně vyčíslit a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Celkový výsledek státního rozpočtu za rok 2015 najdeme v tiskové zprávě, ze které vyplývá, že celostátní příjmy (to znamená státní rozpočet spolu s územními rozpočty – daňovými příjmy obcí a krajů) z daní se zvýšily oproti roku 2014 o 72,19 miliard korun. Jedná se o nárůst o 5,4 %.
Dopad Babišem zmíněných opatření kvantifikuje ministerstvo ve zmíněné tiskové zprávě. Podle něj se na uvedené částce 22 miliard vedle výše zmíněných změn, které jsou výsledkem koaliční dohody, podílí také vyplacení dlouhodobě zadržovaných nadměrných odpočtů DPH finanční správou či vracení daní z emisních povolenek.
Dopad znovuzavedení daňové slevy pro druhé a třetí dítě a možnost uplatnění odpočtu pro pracující důchodce, kvantifikuje také důvodová zpráva (.pdf, str. 75) k zákonu – předkladatel zákona (tedy Andrej Babiš) odhaduje celkový hotovostní dopad daných změn na 5,6 miliardy.
Dopad zavedení druhé snížené sazby DPH byl v důvodové zprávě (.pdf, str. 16) vyčíslen na 6,640 miliard.
Takzvané školkovné, tedy možnost uplatnění výdajů za umístění dítěte do předškolního zařízení jako odečitatelnou položku od základu daně, bylo zavedeno spolu se schválením zákona o dětských skupinách. Důvodová zpráva (.pdf, str. 50) k tomuto zákonu nevyčísluje možné snížení výběru daní na základě uplatnění této slevy, zákon naopak hovoří o nemalých přínosech díky možnosti dřívějšího návratu rodičů předškolních dětí do zaměstnání.
My jsme minulý rok začali vydávat dluhopisy s negativním úrokem. Takže jsme si půjčili a ještě nám zaplatili. A na tom ministerstvo financí mimochodem vydělalo minulý rok 540 milionů, jsme vydělali. A v roce 2014 jsme vydělali 240 milionů.
K historicky prvnímu dosažení záporných úrokových sazeb došlo v druhé polovině roku 2015, což České republice zajišťuje dodatečné příjmy z přijatých půjček.
Tiskové zpráva Ministerstva financí z 26. srpna 2015 informuje o historicky prvním dosažení záporného úroku ve výšce 0,001 % v aukci střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. To v praxi skutečně znamená, že za půjčku v podobě prodeje státních dluhopisů stát inkasuje dodatečný příjem.
Další tisková zpráva MF z 18. prosince informuje o takovémto dodatečném příjmů za rok 2015 ve výšce 414 milionů korun.
V roce 2014 úrok ještě záporných hodnot nedosahoval, a proto není jasné, o jakém „výdělku“ hovoří ministr v poslední větě svého výroku. Kontaktovali jsme tedy Ministerstvo financí s žádostí o další informace k tomuto tématu a prozatím hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Pan předseda neříká pravdu. ODS nám navýšila daň z DPH z 5 na 15 %. Takže vytáhla každý domácnosti, průměrný český domácnosti tisíc korun měsíčně z peněženky, jo. Takže neříká jako pravdu.
Výše sazby daně z přidané hodnoty je určena § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Do roku 2015 se rozlišovaly dvě sazby, základní a snížená (v roce 2015 byla vytvořena třetí, nejvíce zvýhodněná kategorie pro léky, knihy a kojeneckou výživu). Snížená zahrnovala potraviny (kromě alkoholických nápojů), knihy, dřeviny a rostliny, dětské autosedačky, některé služby (sběr, přeprava a likvidace komunálního odpadu, opravy invalidních vozíků, hromadná pravidelní doprava) aj., což určoval výčet v příloze zákona.
Snížená sazba DPH byla až do roku 2007 5 %, poté se během vlády Mirka Topolánkazvýšila na 9 %. Základní zůstala v tomto období nezměněná, a to ve výši 19 %.
K dalšímu zvyšování snížené sazby došlo v letech 2010 (na 10 %), 2012 (14 %) a 2013 (15 %), tedy za vlády Petra Nečase. Zvýšila se také základní sazba, a to v roce 2010 (na 20 %) a v roce 2013 (na 21 %).
Za období vlád ODS od doby, kdy snížená sazba DPH byla ve výši 5 %, tedy skutečně došlo k zvýšení této daně, a to z 5 % na 15 % pro sníženou sazbu a z 19 % na 21 % pro základní sazbu.
Existuje poměrně mnoho studií zabývajících se dopadem zvýšení DPH na výdaje domácností, nepodařilo se však dohledat žádnou, která by porovnávala daňové zatížení konkrétně pro sazby 5 % a 15 %. Tuto částku se nám nepodařilo ověřit ani z jiných zdrojů a z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Potom zavedli takzvanou rovnou daň. Potom zjistili, že vyberou málo peněz, tak udělali takzvanou superhrubou mzdu, co je podvod. To je jako vlastně jenom marketingový název na navýšení daní. A tak zavedli ilegální, pardon, solidární přirážku. Takže oni se tvářili, že máme 15 %, ale měli jsme 15 % ze 134. To je ta superhrubá mzda. To bylo 20,34 myslím.
Premiér Mirek Topolánek zavedl r ovnou daň vypočítávanou ze základu tzv. superhrubé mzdyZákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů v roce 2008. Její princip znamenánesníženízákladu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň jejízvýšení o částky odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %). Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde.
Základ daně tak vzrostl o 34 % a 15% daň ze superhrubé mzdy je skutečně přibližně 20 % ze mzdy hrubé.
Ministr Babiš ale neříká pravdu, když tvrdí, že zavedení rovné daně a superhrubé mzdy bylo provedeno ve dvou krocích, v důsledku toho, že „zjistili, že vyberou málo peněz“.
Solidární daň byla skutečně zavedenadodatečně, vládou Petra Nečase v roce 2013. Jedná se o navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhl 48násobek průměrné mzdy.
Pane redaktore, v koaliční smlouvě máme jasně napsané, že to zrušíme (superhrubou mzdu - pozn. Demagog.cz), pokud to nebude mít nějaký dopad na rozpočet a na lidi.
V koaliční smlouvě podepsané zástupci ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL 13. ledna 2014 se na straně 11 uvádí:
„Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob).“
Proto výrok ministra Babiše hodnotíme jako pravdivý.
Reakce: Obcházení daní to bylo (...) Ano. Taky obcházení daní.
Dle důvodové zprávy Novely zákona o daních z příjmů (.pdf, str. 69), jejíž součástí byla i úprava daní pro investiční fondy, je uvedeno, že změna je směřována na eliminaci prvků škodlivé daňové soutěže, které dle Kodexu chování pro zdanění podniků přijatého Radou EU naplňoval dosavadní stav.
Pokud jde o úpravu zdanění stavebních pozemků, novelu zdůvodňuje náměstkyně pro daně a cla na ministerstvu financí Simona Hornochová: „Situace je způsobena tím, že zdanění stavebních pozemků bylo dlouhodobě obcházeno mnohými developerskými a realitními společnosti a novela zákona o DPH od 1. ledna 2016 jen zpřesňuje definici pojmu „stavební pozemek“ tak, aby k těmto nežádoucím daňovým optimalizacím dál nedocházelo.“
Podle renomovaných agentur potenciál ztráty z takzvaných karuselových obchodů je 2,7 procenta HDP. To je těch sto miliard.
Podobný výrok Andreje Babiše jsme již hodnotili v předchozích diskusích, např. zde. Již tehdy jsme Babišův výrok hodnotili jako zavádějící z důvodu směšování dvou odlišných věcí: úniků DPH obecně a tzv. karuselových obchodů. Na tomto hodnocení setrváváme i v tomto případě.
Lidovci nominovali jedného člena do dozorčí rady Aeroholdingu, ČSSD si zase nominovalo jedného člena do Čepra a jsou tam všechno odborníci z branže, to nejsou politický nominanti.
Ministerstvo financí obměnilo 27. června členy dozorčích rad společností Mero, Čepro, ČEZ a Český Aeroholding. U prvních dvou jmenovaných navíc snížilo počet členů dozorčí rady z osmi na pět.
Nepodařilo se nám však dohledat informace o tom, které kandidáty měli nominovat do dozorčích rad Českého Aeroholdingu, resp. Čepra lidovci a ČSSD. Do Čepra byli dosazeni Otokar Krejsa, Ivan Souček, Petr Blažek a Roman Vaigel. Do dozorčí rady Aeroholdingu nově zasednou Jan Švejnar, Tomáš Šabatka, Jiří Opletal, Petr Blažek a Michal Požár. V případě některých, jako například Ivana Součka, se opravdu jedná o odborníky.
Co se týče nominantů KDU-ČSL a ČSSD, oslovili jsme jmenované strany s žádostí o potvrzení/vyvrácení tvrzení ministra financí. Doposud jsme však odpověď nezískali. Výrok případně na základě dodaných informací upravíme.
...já bych jenom připomenul panu Kalouskovi rok 2008, kdy on byl ministr a řídil ten ČEZ, nebo mal to na starosti a dopustil, aby se vyvedlo to nejcennější aktivum, ta strategická firma pro a opravdu jaderné elektrárny IC Energo, který zašantročili a tehdá pan Borovec rezignoval.
Je pravdou, že v roce 2008 ČEZ prodal svou třebíčskou firmu IC Energo maďarské skupině MOL za podezřelých okolností. Podrobnosti kauzy detailně popisuje server Motejlek. Podezřelé skutečnosti se podle Idnes či Ihned rozhodl stát prošetřit.
V tomto období rovněž rezignoval na funkci místopředsedy představenstva ČEZ Jiří Borovec, který následně nastoupil jako ředitel firmy Čepro. Důvody svého odchodu neuvedl a Demagog.CZ nezjistil, že by se v této souvislosti spekulovalo o prodeji IC Energo.
Ministerstvo financí, v čele s tehdejším ministrem Kalouskem, skutečně zastupuje stát v roli většinového vlastníka ČEZ, resp. vykonává akcionářská práva státu, stejně jako řady dalších společností.
Kalousek ovšem pro Idnes tehdy uvedl, že "ministerstvo jako akcionář ČEZ o transakci nikdy nerozhodovalo a nemá jiné možnosti, jak ji prověřit." Navíc prošetření celé věci inicioval právě ministr Kalousek. Kvůli stále neukončenému šetření necháváme prozatím zhodnocení míry zodpovědnosti Ministerstva financí na čtenáři.
Prodej pak ověřili auditoři firmy KMPG, jak informovala Česká pozice. Citujeme: "V manažerském shrnutí závěrů KPMG (...) nalézáme bod, který fakticky dokládá, že ve skutečnosti žádná podezření – spojovaná s prodejem I&C Energo (ICE) - dosud vyvrácena nebyla. KPMG totiž upozorňuje, že do smluvní dokumentace mezi ČEZ a kupující maďarskou společností MOL vůbec nebyla zahrnuta pasáž ohledně „upravení rizika dalšího prodeje ICE třetím stranám“. Například těch z rizikových destinací." Dle závěrů zasedání dozorčí rady ČEZ (.pdf) k pochybení nedošlo.
Celá věc je aktuálně v rukou protikorupční policie.
Andrej Babiš popisuje celou situace korektně, ačkoliv ještě jednou upozorňujeme, že míru pochybení Ministerstva financí nelze v tuto chvíli objektivně posoudit.
Léčitele tmou, to je ten váš odborník, léčitel tmou, pan Milan Bajgar...
Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.
