Přišlo 90 procent přímých zahraničních investic (z EU).
Přímé zahraniční investice z Evropské unie tvořily v letech 2004 - 2013 87,20% všech přímých zahraničních investic na území České republiky.
Celkem bylo v tomto období v rámci přímých zahraničních investic v České republice investováno 1 320 584,4 mil. CZK, z toho 1 151 598 mil. CZK pocházelo z Evropské unie.
Výše uvedené hodnoty pocházejí ze stránek České národní banky, která shromažďuje výše částek přímých zahraničních investic.
Ze 16 miliard, které minulý rok všechny členské země nevyčerpaly, Česko nevyčerpalo 10 miliard.
Česká republika přijde za uplynulý rok o 10 miliard korun z evropských fondů, které nestihla ze svého limitu vyčerpat. Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová uvedla, že se celkově na úrovni EU za rok 2013 nepodařilo vyčerpat částku 16 miliard v přepočtu na české koruny.
Vezměme si eurofondy. Jsme nejhorší v čerpání v EU.
Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová v únoru uvedla, že ČR je v čerpání peněz z evropských fondů za období 2007 - 2013 skutečně nejhorší v rámci celé EU.
Celková naše platební bilance je plus 333 miliard, jsme dostali víc peněz, než jsme odevzdali.
Dle údajů Ministerstva financí odvedla Česká republika do rozpočtu Evropské unie (od 1. května 2004 do 31. prosince 2013) celkově 342,8 mld. Kč a naopak z rozpočtu EU obdržela 676,2 mld. Kč, což vytváří kladnou čistou pozici ČR vůči EU v hodnotě 333,4 mld. Kč. S ohledem na vývoj čisté pozice byl rekordním rokem rok 2013, ve kterém platby do rozpočtu EU byly rovny 41,7 mld. Kč a příjmy z tohoto rozpočtu 125,7 mld. Kč, což vytvořilo kladné saldo čisté pozice ve výši 84,1 mld. Kč.
Daniela DRTINOVÁ: Ona hovoří o tom, kolik čerpáte právě z evropských peněz a že je máte pak jakoby z hlediska Ministerstva financí a kontroly garantu. Andrej BABIŠ: Ale já na to nemám žádný vliv. To, co my čerpáme, jsou nárokové dotace do zemědělství, kde máte pole, máte dotaci, máte krávu, máte dotaci. A není to nic neobjektivního.
Členové koncernu AGROFERT čerpají nenárokové evropské dotace poměrně zhusta a úspěšně.
Například Kostelecké uzeniny a.s. již uskutečnily Rozvojový projekt pro zaměstnance, společnosti Mafra, a. s., podobný projekt stále běží. Vícero dotací pak získala například společnost Deza a. s., některé z nich k dnešnímu dni stále běží.
Proto nelze říct, že to, co Agrofert čerpá, jsou jen nárokové dotace do zemědělství a výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Pane předsedo, určitě my jsme včera, na našem jednání já jsem říkal, my budeme trvat na tom, pokud se domluvíme na koaliční smlouvě, aby ji podepsali všichni poslanci ČSSD a hnutí ANO a popřípadě KDU-ČSL, pokud se všichni domluvíme, nechť to podepíšou všichni poslanci.
Bohužel se nedá dohledat, zda Andrej Babiš na sobotním jednání mezi zástupci ANO a ČSSD opravdu navrhoval podpis koaliční smlouvy všemi poslanci a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. O vyjádření jsme však požádali vyjednavače z týmu ČSSD a v případě odpovědi hodnocení upravíme.
Andrej Babiš se však v podobném duchu vyjádřil 30. října, kdy po volbách probíhaly spory uvnitř ČSSD mezi křídlem Michala Haška a příznivci Bohuslava Sobotky. Babiš tehdy řekl, že bude chtít od sociálních demokratů podpisy poslanců, kteří budou podporovat vládu.
...to jednání jde velice rychle. My jsme, ani to není dva týdny, my jsme začali před dvěma nedělemi v 18:00.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, veřejné zdroje dokládají jeho časové vymezení vyjednávání o budoucí vládě.
V neděli 10. listopadu začala povolební vyjednávání týmů sociální demokracie a hnutí ANO.
Krátce před začátkem schůze uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Je to vlastně první jednání širších vyjednávacích týmů po volbách. Já jsem se zatím s panem Babišem viděl jenom jednou od voleb do Poslanecké sněmovny, takže předpokládám, že dnes budeme hlavně mluvit o struktuře dalšího jednání“.
O výsledcích svých jednání chtějí vyjednavači ČSSD a hnutí ANO seznámit lidovce. S KDU-ČSL, možným třetím koaličním partnerem, zasednou poprvé, a to ve Sněmovně po skončení zasedání nových poslanců.
Po schůzi sněmovny dnes (25. listopadu) začnou první trojstranná jednání mezi ČSSD, hnutí ANO a lidovci.
Já se pana prezidenta půjdu zeptat nejdřív, předtím, než by teda došlo k nějaký nominaci, co si o tom myslí, proč v časopisu Týden mě obhajoval a říkal, že to byl předvolební faul (Babiš mluví o možné potřebě negativního lustračního osvědčení - pozn. Demagog.cz).
Výrok Andreje Babiše je hodnocen na základě dohledaného vyjádření prezidenta Zemana pro časopis Týden jako pravdivý.
V rozhovoru s názvem " Volby jednoznačně vyhrál Babiš ", který vyšel v časopise Týden v pondělí 28.10., padl také dotaz: " V souvislosti s Andrejem Babišem se také hodně mluvilo o jeho údajné spolupráci s StB. Je to pro vás důležité téma? A co si myslíte o lustračním zákonu? "
Miloš Zeman na něj odpověděl:" Jsem velice skeptický k lustračnímu zákonu obecně a k jednotlivým případům zvláště. Vezměte si příklad Jiřiny Bohdalové a mnoha dalších konkrétních lidí, které nakonec soud očistil. Myslím, že kdyby tato věc byla skutečně aktuální, tak by vyplynula najevo už dřív, a ne těsně před volbami. Proto ji lze považovat za jakýsi předvolební faul. Odpůrcem lustračního zákona jsem i t toho důvodu, že pan Lorenc nechal skartovat patnáct tisíc živých svazků velkých ryb na začátku revoluce, kdy vládl chaos. Teď už se bavíme jen o malých rybách. "
Nelze jasně určit, co měl Andrej Babiš na mysli, když mluvil "o obhajobě" ze strany prezidenta Zemana, necháváme proto tuto část výroku na posouzení čtenáři. Výrok hodnotíme jako pravdivý především díky formulaci o "předvolebním faulu".
...já uvedu nějaké čísla, ministerstvo financí od roku 2006 do roku 2012 odpustilo na daních a poplatcích 40,5 miliardy korun.
Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k opravnému komentáři mluvčí Finanční správy ČR.
Informaci o odpuštěných daních udal v Parlamentnich listech tehdejší místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Ten konstatuje, že:
„Na základě komunikace s ministerstvem financí a po zaplacení částky 22.750,- Kč jsem obdržel oficiální informaci, že od 4. 6. 2006 do 31. 8. 2011(tedy v drtivé části za působení ministra financí M. Kalouska) bylo odpuštěno na daních, clech, poplatcích a odvodech a souvisejících příslušenstvích částka 40.544.000.000,-Kč.“
V reakci na tento článek mluvčí Generálního finančního ředitelství uvádí:
„Zveřejněná informace o prominutých daních, clech, poplatcích, odvodech a souvisejících příslušenství je rovněž bez bližšího vysvětlení zavádějící. Z částky 40,544 mld. Kč představuje prominutí daní a jeho příslušenství částku 10,8 mld. Kč. Zbytek jsou prominuté odvody a penále za méně závažná administrativní pochybení při použití dotací.“
Částka uvedená poslancem Babišem tak obsahuje nejen prominuté daně a poplatky, ale také další položky. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Pohledávky, pohledávky státu vůči daním a poplatcích jsou 141 miliard, plus když k tomu sociální dávky připočítáme, tak tomuto státu, našemu státu dluží někdo 200 miliard, ano, když se podíváte na statistiku dovozu vůči vykazování DPH z dovozu, je rozdíl 450 miliard korun...Ročně.
Finanční správa zveřejňuje na webu pouze roční statistiky, poslední dostupná čísla jsou tedy z konce roku 2012, tehdy se jednalo o necelých 135 miliard. Na přímý dotaz potvrdilo Generální finanční ředitelství, že k 31. říjnu 2013 činila tato částka 141 572 milionů korun.
Pohledávky České správy sociálního zabezpečení jsou pak zveřejňovány čtvrtletně, poslední dostupný údaj k 30. září jsou necelé 64 miliardy korun, dohromady s nedoplatky na daních se tedy skutečně jedná o více než 200 miliard korun.
Údaje o dovozu najdeme na stránkách Českého statistického úřadu, jsou založeny na výkazech Intrastat, tedy pochází přímo od firem. Podle této evidence byla hodnota dovozu v roce 2012 více než 2,7 bilionu korun. Údaje o vykazování DPH z dovozu se nám však nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
