Andrej Babiš

V současnosti je dle ministra Karla Havlíčka pozastaveno (cca 8:35–9:00) až 19 miliard korun v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. V posledních letech mělo MPO zcela přijít o 2,5 miliardy korun. Nelze však zjistit, čeho se těchto 19 miliard týká, a ani to, kdo je zodpovědný za jejich pozastavení, a tedy na čí straně bylo pochybení.

Již v minulosti mělo MPO problémy s čerpáním dotací. Například v dubnu 2018 se pozastavení vyplácení dotací v rámci MPO dotklo operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Pozastaven byl na základě auditu, ve kterém byla zjištěna chybovost 14 %. Podle Hospodářských novin byl pozastaven program o celkovém objemu 114 miliard korun a následně se samo ministerstvo přihlásilo ke korekci o 550 milionů korun. Příčinou chyb byla podle náměstka Piechy především nejasná definice malých a středních podniků, z čehož komise usuzuje, že dotace nešly právě těmto firmám. Chyby se týkají projektů z let 2015 až 2017. Zde se však očekává, že program bude znovu obnoven. Program jako takový běžel dále, ale až do vyšetření Evropskou komisí byly projekty hrazeny z národních zdrojů.

Na inovační linku na výrobu toustového chleba PENAM a.s. měla Evropská unie poskytnout dotaci 100 milionů. Ministerstvo financí však nakonec nedalo Unii tuto dotaci proplatit a prostředky tak pocházely ze státního rozpočtu. Finanční příspěvek ze soukromých zdrojů je 300 milionů korun, celková schválená částka na inovační linku je tedy 400 milionů korun. Podle Penamu je pekárna spolufinancována z prostředků fondu pro regionální rozvoj. Podle zadávací dokumentace (.pdf, str. 5) byla předpokládaná hodnota zakázky za část a) 5 365 000 euro (zhruba 137 milionů korun) a za část b) 5 180 000 euro (zhruba 132 milionů korun) bez DPH. Na stránkách Evropského fondu pro regionální rozvoj se v současné době nedají vyhledat projekty.

Schvalování jednotlivých projektů, tj. rozhodování, kterému projektu bude evropská dotace udělena, je v rukou národních orgánů (viz bod 4). Jan Mládek byl ministrem průmyslu a obchodu od 29. 1. 2014 do 26. 10. 2017. Zahájení projektu proběhlo v červenci 2015 a bylo dokončeno v dubnu 2018 (.xls). Dotaci na inovační linku lze najít pod registračním číslem CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_014/0000516.

Oficiální zahraniční návštěvy premiéra či členů vlády musí být potvrzeny v usnesení vlády. Pro rok 2018 vláda potvrdila dvakrát oficiální zahraniční cestu premiéra Andreje Babiše (5. ledna Slovensko, 5. září Německo). Předseda vlády se také účasnil tzv. pracovních návštěv (4.–6. prosince Maroko, 20.–21. listopadu Bavorsko a 24. listopadu Rakousko, 16. listopadu Belgie, 10.–12. listopadu Francie a 13. listopadu Dánsko, 17. října Rakousko a 24. října Spojené Království, 15. října Polsko, 26. dubna Slovensko, 22. ledna Bulharsko). Předseda vlády se také účastnil oslav ve slovenském Martině 30. října 2018. Tedy pokud jde o bilaterální návštěvy, lze mluvit o 14 zahraničních návštěvách či cestách.

Do počtu cest je nutné ale připočítat cesty na různá fóra a summity, jakým byl třeba ekonomický summit v Davosu, mezinárodní schůzka o situaci v Libyi či různá jednání EU mimo rámec Evropské rady.

Přijatých předsedů vlád bylo za dobu trvání vlády Andreje Babiše celkem 10 (16.–17. prosinec Finsko, 10.–
11. prosinec Srbsko, 30. listopadu – 1. prosince Maďarsko, 22.–23. listopadu Estonsko, 27. října Lucembursko spolu s vicepremiérem Slovinska, rumunským ministrem a chorvatskou ministryní zahraničí, 26. října Německo, 27. října Lucembursko, 6. července Polsko, 11. dubna Slovensko, 23.–24. ledna Sasko.

Babiš se též sešel s několika prezidenty. Při příležitosti 100 let Československa ČR navštívil francouzský prezident. Jihokorejský prezident přijel lobovat za dostavbu Temelína korejskou firmou. Babiš se setkal též s makedonským a indickým prezidentem.

Evropská rada se v roce 2018 sešla celkem sedmkrát, z toho byla čtyři setkání řádná, jedno mimořádné a dvě neformální. 17. května 2018 proběhla také ještě neformální schůzka představitelů státu EU v rámci formátu EU–Západní Balkán. Je tedy možné hovořit o osmi setkání v rámci formátu Evropské rady v roce 2018.

Část Babišova nápadu ohledně řešení migrační krize vyplývá ze srpnového rozhovoru českého premiéra pro Mladou frontu. Andrej Babiš trvá především na odmítání vpouštění dalších migrantů do Evropy, spolupráci zemí jižní Evropy při hlídání hranic či existenci konkrétního ekonomického plánu pro africké země.

„(...) chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení. To řešení musí být kombinací různých opatření v mnoha oblastech. Opakuji: základ je to, že jižní státy, jako jsou Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, musí postupovat jednotně a musí přestat brát ilegální ekonomické migranty. (...) Když říkám, že nevezmeme ani jednoho ilegálního migranta, je to symbolické vyjádření. Znamená to, že není možné řešit situaci tak, že loď posbírá migranty a jižní státy ji postupně odmítají přijmout, až je do přístavu pustí Španělsko a do světa se tak vyšle signál, že cesta přes Španělsko je otevřená.“

Andrej Babiš v poslední době prezentoval svůj projekt na řešení migrace například v Itálii premiérovi Giuseppe Contemu či německé kancléřce Angele Merkelové.

O vstupu ČSSD do vlády s hnutím ANO rozhodovali straníci prostřednictvím vnitrostranického referenda. To započalo koncem května loňského roku a v půlce června již bylo rozhodnuto. Referenda se zúčastnilo 64,75 % z téměř 18 tisíc členů ČSSD, z nichž se pro vstup do menšinové vlády Andreje Babiše vyslovilo 58,53 % účastníků referenda, proti pak 40,20 %.

O výrazné stranické podpoře tohoto rozhodnutí se tedy hovořit nedá. Proti byly ústecké a hradecké organizace i sociálnědemokratičtí senátoři, včetně předsedy Senátu Milana Štěcha. Hlavním argumentem bylo trestní stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Dalšími důvody byly rozdílné názory na zahraniční politiku či obavy z hlasovací koalice ANO-ČSSD-SPD. Petr Vícha, šéf sociálnědemokratické frakce v Senátu, se například nechal slyšet: "Respektujeme rozhodnutí předsednictva ČSSD jednat s ANO, ale trváme na tom, aby platilo, co bylo řečeno - tedy že ANO souhlasí s odstoupením premiéra, pokud bude odsouzen, což podle aktuálních výroků už není pravda."

Ve volbách do Poslanecké sněmovny z října 2017 získalo hnutí ANO 29,6 % hlasů.

Volební modely, které ukazují, jak by volby dopadly ve dnech dotazování, připravuje více výzkumných agentur.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo poslední průzkum v prosinci 2018 (.pdf, s. 3). Podle něj by hnutí ANO dosáhlo výsledku 33,5 % (respektive vzhledem k výběrové chybě se pohybuje mezi 30,4–36,4 %). Dlouhodobě (s. 5) se v modelech CVVM pohybuje hnutí ANO kolem 30% zisku.

Model Medianu (.pdf) z přelomu listopadu a prosince 2018 ukazuje, že by hnutí ANO volilo 29,5 % lidí (s. 7), přičemž i zde se hnutí ANO pohybuje dlouhodobě kolem 30 % (s. 8). Statistická odchylka je v modelu u velkých stran 3,5 p. b.

Podobně Kantar TNS v prosinci 2018 zaznamenal 32,5 % hlasů pro hnutí ANO (statistická chyba 3,1 p. b.).

Projekt MOJE daně se připravuje, nehodnotíme tedy, jak usnadňuje život živnostníkům či jak je úspěšný.

Projekt MOJE daně představilo ministerstvo financí v červnu 2016, tehdy v čele s ministrem financí Andrejem Babišem. Podle něj projekt MOderní a JEdnoduché daně pro občany a podnikatele přinese jednodušší daňový systém po vzoru nejlepší světové praxe. Kromě nového zákona o příjmových daních je jeho součástí tzv. samovyměření, díky kterému odpadne poplatníkovi čekání na to, jak se správce daně vypořádá s podaným daňovým přiznáním. Projekt také počítá s elektronickým portálem pro správu daní, tzv. daňovým kioskem. Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček říká: „Bude se vlastně jednat o virtuální finanční úřad. Kdo bude chtít, vyřeší všechny daně z domova. Ve svém účtu uvidí kompletní přehled o svých daňových povinnostech, historii, automaticky se mu vyplní některé údaje v daňovém přiznání a také bude moci portál využívat k jednoduchému účetnictví.“ Dodává, že se spuštění projektu předpokládá v roce 2020.

Údaj o přínosu 10 miliard do státní pokladny od zavedení EET najdeme hlavně v citacích Andreje Babiše, a to i na webu Ministerstva financí, kde se za celkový přínos zmiňuje dokonce částka 18 miliard, případně od ministryně financi (citace v poslední sekci článku).

Vliv EET na výběr daní je ovšem těžké očistit od dalších vlivů. Je ovlivněn též ekonomickým růstem, a tedy růstem tržeb obecně. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Ani Český statistický úřad není schopen ze svých nezávislých šetření tento vliv posoudit. Není proto možné určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Nutno předně říct, že Andrej Babiš mluví o pouhém návrhu zákona, kterým se novelizuje zákon o evidenci tržeb i zákon o dani z přidané hodnoty. Ten se momentálně nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Dle tohoto návrhu (.pdf, str. 9 bod 4) se má skutečně snížit DPH u stravování přesunutím do druhé snížené sazby DPH, tedy do sazby DPH 10 %. Snížení se týká (.pdf, s. 19–20) úpravy a rozvodu vody prostřednictvím sítí, odvádění a čistění odpadních vod, některých služeb v domácnostech (čistění prostor, mytí oken), péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené, drobné opravy a úpravy kožených a textilních výrobků, drobné opravy jízdních kol, kadeřnických a holičských služeb a také stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů a točeného piva.

V současné době se však na stravovací služby a nealkoholické nápoje uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15 %, a pouze na točené pivo základní sazba 21 %. DPH bylo u nealkoholických nápojů sníženo z 21 % na 10 % již v první vlně EET. U kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a točeného piva tedy opravdu dochází tímto návrhem (.pdf, s. 16) ke snížení DPH z 21 % na 10 %.

Podle výzkumu STEM pro Ministerstvo financí z října 2018 vidí EET jako pozitivní opatření 68 % lidí. STEM vývoj názorů na EET sleduje agentura od roku 2016 a pozitivní hodnocení od té doby nekleslo pod 60 %. Podle tohoto výzkumu navíc EET podporuje 46 % lidí, nepodporuje ho 24 % respondentů.

Postoje živnostníků však tak jednoznačně pozitivní nejsou. Krátce po zavedení EET (prosinec 2016) ukázal průzkum mezi podnikateli, že se obávají negativních dopadů zavedení EET; toto uvedlo 49 % podnikatelů. Z toho tedy vyplývá, že zde budou rozdíly v průzkumech mezi podnikateli a většinovou populací, nicméně Andrej Babiš hovoří pravdu, neboť dle průzkumů z roku 2018 nahlíží většinová populace na EET pozitivně.