Jan Lipavský

Poslanec Lipavský hovoří o vývoji procesu jaderného odzbrojování KLDR po Singapurském summitu mezi USA a KLDR, který proběhl 12. června 2018. Na summitu se kromě vybraných vládních představitelů obou zemí sešli severokorejský vůdce Kim Čong-un a americký prezident Donald Trump. Výsledkem jejich jednání byl podpis společného prohlášení, které ve čtyřech bodech shrnuje hlavní závazky vyplývající z jednání:

1. USA a KLDR se zavazují k vytvoření nových vzájemných vztahů v souladu s požadavkem svých národů na mír a prosperitu.
2. USA a KLDR spojí své síly v budování trvalého a stabilního mírového režimu na Korejském poloostrově.
3. Opětovným potvrzením Panmunjomské deklarace z 27. dubna 2018 se KLDR zavazuje k nastolení směřování k úplné denuklearizaci Korejského poloostrova.
4. USA a KLDR se zavazují k navrácení ostatků válečných zajatců a nezvěstných v boji, a v případě již identifikovaných k okamžité repatriaci.

Repatriace ostatků amerických vojáků z KLDR započala 27. června 2018, tedy na den výročí vyhlášení příměří mezi KLDR a koalicí států OSN s Jižní Koreou. Z celkového počtu zbývajících 5300 vojáků USA však bylo v tento den navráceno pouze 55. Předpokládá se, že KLDR má k dispozici 200 ostatků, zbylé je třeba lokalizovat a exhumovat.

Proces jaderného odzbrojování Korejského poloostrova částečně probíhá, jak potvrzuje dokumentace Worldwide Threat Assessment of the US Intelligence Community z 29. ledna 2019. Podle této zprávy (.pdf, str. 27–28), která analyzuje bezpečnostní hrozby vůči USA, neproběhly v KLDR více než rok (k 17. lednu 2019) žádné testy jaderných hlavic ani raket, které by byly schopny sloužit jako nosiče pro jaderné hlavice. Dále KLDR vratně rozebrala část své infrastruktury zbraní hromadného ničení.

Podle analýzy se však nepředpokládá, že by KLDR byla ochotna vzdát se jaderných zbraní a jejich vývoje zcela, a to ani výměnou za ústupky mezinárodního společenství vůči režimu. Jaderné zbraně jsou podle oficiálních prohlášení a zpráv severokorejských médií považovány za nezbytné pro přežití režimu.

V novoročním projevu k roku 2019 Kim Čong-un podle zprávy opětovně prohlásil, že KLDR směřuje k úplné denuklearizaci, a slíbil, že nebude jaderné zbraně vyrábět, testovat ani jinak používat či násobit jejich množství. Tento postup však v projevu podmínil dalšími praktickými kroky ze strany USA. Další diplomatický pokrok byl Kim Čong-unem dán do souvislosti s americkými sankcemi vůči severokorejskému režimu.

Zpráva dále uvádí, že jsou na území KLDR neustále pozorovány aktivity, které nejsou v souladu se směřováním severokorejského režimu k denuklearizaci. Jde například o příkaz k masové produkci zbraní z roku 2018 nebo změnu ústavního zákona, kterým KLDR stvrdila svůj status jaderné mocnosti.

KLDR pak také podle zprávy nadále pokračuje ve vývoji konvenčních zbraní, kterými ohrožuje své bezprostřední okolí, tedy Japonsko a Jižní Koreu. Tento vývoj zahrnuje programy pro pokročilé konvenční zbraně, přesnější dělostřelectvo a balistické rakety.

Další jaderný výzkum v KLDR probíhal i po Singapurském summitu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v červenci 2018 na půdě Kongresu prohlásil, že KLDR nadále vyrábí štěpný materiál. Těsně po konání Singapurského summitu v červnu 2018 pak skupina 38 North, která se zabývá sledováním aktivit KLDR, zveřejnila 21. června 2018 snímky jaderného výzkumného střediska v severokorejském Jongbjonu. Fotografie ukazovaly na rapidní vylepšování infrastruktury ve výzkumném středisku, včetně dokončení chladící věže reaktoru pro výrobu plutonia.

Skupina 38 North pak 22. února 2019 vydala další zprávu, ve které uvádí, že poslední aktivita plutoniového reaktoru byla zaznamenána v listopadu 2018 a že v současnosti (tj. k 22. únoru 2019) nejsou žádné jednoznačné indikátory potvrzující chod plutoniového a lehkovodního reaktoru. Je však neustále zaznamenáván pohyb osob a vozidel po areálu.

V květnu minulého roku ohlásil prezident Trump, že Spojené státy jednostranně odstoupí od jaderné dohody s Íránem, která byla uzavřena v roce 2015. Dohoda omezující íránský jaderný program uzavřená mezi Čínou, Francií, Ruskem, Spojeným královstvím, Spojenými státy, Evropskou unií a Íránem byla výsledkem úsilí Baracka Obamy a jeho administrativy.

Americké odstoupení od íránské jaderné dohody se setkalo s nevolí evropských spojenců, generálního tajemníka OSN, Ruska i Číny. Izrael naopak odstoupení od dohody podporuje.

I po odstoupení USA však podle nejnovějších zjištění Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán stále dodržuje své závazky vyplývající z dohody.

Dle posledních vyjádření Severokorejské tiskové agentury (KCNA) je denuklearizace korejského poloostrova chápána poměrně široce. Nejedná se jen o Korejský poloostrov, ale i okolní území a vody, ze kterých je možné vést jaderný útok.

KCNA se k věci vyjádřila v prohlášení dle NYTimes ze dne 20. prosince 2018 takto:

„Pokud se odkazujeme na denuklearizaci Korejského poloostrova, znamená to odstranění zdrojů jaderné hrozby nejen ze severu a jihu (pozn. poloostrova), ale také z okolních území, ze kterých je možné cílit na poloostrov. Denuklearizace by měla být definována jako kompletní eliminace jaderné hrozby ze strany USA vůči Severní Koreji předtím, než budeme uvažovat o odstranění našich schopností odstrašení.“

USA své jaderné zbraně stáhly z Korejského poloostrova již koncem roku 1991. Ve stejném roce prohlásila Jižní Korea, že se vzdává jakéhokoliv využití a držení jaderných zbraní.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek mluvil o změně zákona o elektronických komunikacích v neděli 24. února 2019 v Otázkách Václava Moravce s tím, že návrh bude zveřejněn v úterý.

„Chtěli bychom, aby se snížil poplatek, aby mohl zákazník přejít k jinému operátorovi. Dnes se platí tisíce korun, a my bychom chtěli, aby to byly maximálně stovky. [...] Náš expert na telekomunikace Martin Jiránek připravil a zkonzultoval s řadou stakeholderů ten návrh zákona, který řeší alespoň jednu z těch věcí, jako je pokuta.“ (čas 9:47)

Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO prohlásil, že návrh je málo ambiciózní a hnutí ANO by ho chtělo rozšířit například o rychlejší přenositelnost čísla. Zmínil také, že „pan premiér poslal 22. 2. dopis šéfovi asociace mobilních operátorů panu Šuchmanovi, kde mu píše, že chce řešit ceny, přenos čísla, pokuty za předčasné ukončení smlouvy a také přípravu tenderu na čtvrtého operátora.“ (čas 5:07)

Piráti svůj návrh novely zákona o elektronických komunikacích představili 26. února, hnutí ANO tak učinilo ve stejný den. Podle serveru idnes.cz svolal předseda vlády Andrej Babiš svou tiskovou konferenci jen pár desítek minut po Pirátech.

Vládní návrh ve středu 27. února vláda schválila. Podle něj by lidé při odchodu do tří měsíců neplatili nic namísto stávajících dvaceti procent z ceny, která zbývá do data konce smlouvy (.pdf, str. 6). Další změny se týkají například rozšíření ochranných opatření pro živnostníky. Pirátská alternativa zahrnuje snížení pokuty z dvaceti na pět procent (.pdf, str. 2). Vláda předložila svůj návrh Sněmovně 1. března 2019.

Pirátský program se problematice monopolů věnuje v několika bodech. V sekci Svoboda podnikání se strana staví proti monopolizaci hospodářství: „Jsme proti narušování hospodářské soutěže (monopoly, kartely, uplácení politiků, úředníků a zaměstnanců, nerovné subvence, vázaný prodej počítačů a software, zákaz paralelního dovozu a státní intervence).“

Pirátské dvanáctero pak uvádí následující příklady: „Odmítáme umělé monopoly na informace, které stát lidem pod tlakem korporací vnucuje. Otevřený přístup k informacím umožňuje lepší rozhodování lidí. Pomocí přímé demokracie mohou svá rozhodnutí i prosadit.“ nebo „Patenty a další omezení na léčiva zavádějí umělé monopoly a zdražují léky, aniž by podněcovaly inovace. Podporujeme výzkum nových léčiv pro všechny, ale trváme i na možnosti tradiční léčby bylinami. Místo farmaceutického monopolu navrhujeme svobodný výběr léčebné metody a větší podporu výzkumu.“

Za příklad snahy Pirátské strany o narušování monopolů společností v různých oblastech, jak o něm hovoří Jan Lipavský, můžeme pokládat aktivní zapojení Pirátské strany do veřejné konzultace ohledně novely autorského zákona, kterou vypsalo Ministerstvo kultury v roce 2011. Pirátská strana zaslala své připomínky k dané novele, ve kterých mimo jiné požadovala omezení a zkrácení kopírovacího monopolu. 

Dne 28. února 2019 pak Piráti předložili návrh novely zákona, který má usnadnit přechod mezi operátory (například díky snížení poplatku za odstoupení od smlouvy s operátorem) a podpořit tak otevření českého trhu dalším společnostem, které by poskytly telekomunikační služby.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš se zúčastnil také demonstrace proti směrnici EU (především kontroverzním článkům 11 a 13), která se týká ochrany autorských práv. Směrnice by podle něj postihla především malé vyhledávače a zpravodajské servery, nepomohla by však v boji proti monopolům společností jako jsou Google a Facebook.