Jan Lipavský

Jan Lipavský

Ministr zahraničních věcí

Jan Lipavský

Bohužel toho svědky nejsme (odsouzení války na Ukrajině zástupci Číny v orgánech OSN, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 30. dubna 2023
Zahraniční politika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Jak v Radě bezpečnosti, tak na Valném shromáždění OSN se Čína zdržela hlasování o rezoluci, která odsoudila ruskou invazi na Ukrajině. Většina západních států přijetí těchto rezolucí přitom podpořila.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve svém výroku hodnotí hlasování Číny v orgánech Organizace spojených národů (OSN), a to konkrétně v Radě bezpečnosti a Valném shromáždění. Zmiňuje, že pokud by Čína měla reálný zájem na ukončení války na Ukrajině, v orgánech OSN by hlasovala spolu se západními státy.

Na úvod je důležité poznamenat, že ač je Valné shromáždění OSN vrcholným orgánem této organizace, jeho usnesení plní pouze funkci doporučení členům OSN nebo Radě bezpečnosti (.pdf, str. 14). Základní odpovědnost za udržování mezinárodního míru, a tedy i možnost vydávat právně závazná usnesení, přísluší dle Charty OSN Radě bezpečnosti (.pdf, str. 20).

Rada bezpečnosti

Oba výše zmíněné orgány se v minulosti zabývaly situací spojenou s ruskou invazí na Ukrajině. Rada bezpečnosti OSN se poprvé zabývala návrhem usnesení, který byl předložen 25. února 2022 (tedy den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu) Albánií, USA a dalšími 81 zeměmi, a který odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině jako porušení článku 2, paragrafu 4 Charty OSN (.pdf, str. 9). Návrh rezoluce (.pdf) mj. požaduje okamžité stažení všech ruských vojenských jednotek z Ukrajiny.

Pro kontext dodejme, že Rada bezpečnosti má 15 členů, z toho 5 stálých (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA), kteří mohou využít tzv. pravidlo jednomyslnosti velmocí, tedy právo veta. Pro návrh výše uvedeného usnesení hlasovalo 11 členů Rady bezpečnosti, 3 členové (Čína, Indie a Spojené arabské emiráty) se zdržely hlasování a Rusko hlasovalo proti. Návrh rezoluce tedy nebyl přijat z důvodu veta Ruska jako stálého člena Rady.

Zástupce Číny ke svému postoji uvedl, že se zdržel hlasování, protože „odpověď Rady by měla být přijímána s velkou opatrností, a měla by přispět ke zklidnění situace, a ne přilévat olej do ohně. Ukrajina by měla být mostem mezi Východem a Západem, nikoli základnou pro velké mocnosti.“

Valné shromáždění

Následně byla tato situace probírána také na plénu Valného shromáždění v rámci 11. mimořádného zasedání, které se konalo 2. března 2022. Výsledkem tohoto jednání byla rezoluce (.pdf), která odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a požaduje úplné stažení ruských sil z území Ukrajiny.

Rezoluce mj. dále odsuzuje ruské uznání samozvané Doněcké a Luhanské republiky a označilo jej za porušení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny (.pdf, str. 3). Dokument také odsoudil zapojení Běloruska do invaze na Ukrajinu a vyzvalo ho k dodržování svých mezinárodních závazků (.pdf, str. 3).

Toto usnesení podpořilo 141 států, 5 zemí (včetně Ruska a Běloruska) hlasovalo proti a 35 zemí se hlasování zdrželo. Většina západních států činy Ruska (a Běloruska) na Ukrajině odsoudila hlasováním ve prospěch uvedené rezoluce, avšak Čína patřila do skupiny států, které se hlasování zdržely.

Další hlasování

Valné shromáždění se ruské agresi na Ukrajině věnovalo např. také v únoru 2023, kdy schválilo další rezoluci, ve které odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině, zejména s odkazem na neustálé porušování lidských práv (.pdf). Ve prospěch rezoluce hlasovalo 141 zemí, proti bylo 7 (včetně Ruska i Běloruska) a 32 zemí včetně Číny se hlasování zdrželo.

Za zmínku dále stojí, že spolu s většinou západních států Čína v dubnu letošního roku podpořila rezoluci, která podporuje spolupráci mezi OSN a Radou Evropy. OSN v dokumentu mimo jiné vzala na vědomí, že Evropa po agresi Ruské federace vůči Ukrajině čelí bezprecedentním výzvám (.pdf, str. 2). Je nicméně nutné dodat, že se rezoluce netýká přímo Ruska, ruskou agresi jako takovou neodsuzuje a dále se o ní nezmiňuje (.pdf).

Závěr

Jak v Radě bezpečnosti, tak na plénu Valného shromáždění, se Čína zdržovala hlasování o rezolucích, ve kterých OSN odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu. Skutečně tedy nehlasovala spolu s blokem západních států, jak uvádí ministr Lipavský. Čína pouze hlasovala pro rezoluci, která uvádí, že na Ukrajině došlo k ruské agresi. Samotného Ruska se však tento dokument netýká. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Ministerstvo zahraničí vytvořilo v květnu pracovní skupinu, která se problémem majetku Ruské federace na území ČR měla zabývat. V červnu pak uvedlo, že nepovažuje většinu těchto budov za místa pod diplomatickou ochranou.

Ministr zahraničí Jan Lipavský již v květnu tohoto roku vytvořil pracovní skupinu, která se měla zabývat nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem, které v Česku využívá Ruská federace. Ministerstvo evidovalo zhruba 50 nemovitostí. „U řady z nich máme velké pochybnosti, zda skutečně stále slouží k diplomatické činnosti podle příslušných mezinárodních konvencí,uvedla tehdy mluvčí ministerstva Lenka Do. 

V červnu se Ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo, že už nepovažuje většinu budov Ruské federace za místa pod diplomatickou ochranou a požaduje jejich řádné danění. Důvodem je skutečnost, že Rusko budovy pronajímá, což však podle mezinárodního práva není možné. „Je řada objektů, u nichž máme důvodné podezření, že se používají v rozporu s Vídeňskou úmluvou a neslouží pro diplomatické účely,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. Patří mezi ně např. dvě vily v ulici Na Zátorce v Bubenči. Právě v Bubenči se nachází většina nemovitostí, které Rusko v ČR vlastní.

Již v červnu prezidentská kancelář Vladimira Putina podala k pražskému katastrálnímu úřadu návrh, aby celkem šestnáct nemovitostí zatížil věcným břemenem. Ztížily by se tak převody objektů, které v Česku využívá (k jiným než diplomatickým účelům). Zmíněné budovy, mezi které se řadí mimo jiné i bytové komplexy v pražské Bubenči, totiž stojí na pozemcích, které vlastní Česká republika. Ruská federace podala návrh na zřízení věcného břemene v reakci na výrok Ministerstva zahraničí, že bude z těchto budov požadovat nájem.

Na začátku srpna poté do řízení vstoupil také Finanční analytický úřad a Ministerstvo zahraničí. „Katastrální úřad v souladu se zákonem požádal o vzájemnou součinnost ministerstvo zahraničních věcí a Finanční analytický úřad,“ uvedla k tomu v srpnu ředitelka pražského katastrálního úřadu Jana Kyrály. Ruská strana ale na konci září svůj návrh stáhla.

Na závěr uveďme, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt informace o tom, zda Ministerstvo zahraničních věcí přímo „vyzvalo příslušné orgány“, aby považovaly ruské nemovitosti v pražské Bubenči za objekty, které nepodléhají diplomatické ochraně. S dotazem jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničních věcí a pražský katastrální úřad, prozatím jsme ale nedostali odpověď. Vzhledem ke skutečnosti, že však v červnu ministerstvo veřejně prohlásilo, že většinu budov Ruské federace za místa pod diplomatickou ochranou nepovažuje, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Jan Lipavský

Oni (Rusko, pozn. Demagog.cz) zničili 30 % všech elektráren na Ukrajině.
Press klub, 25. října 2022
Energetika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ukrajinští představitelé skutečně informovali, že Rusko zničilo 30 % všech elektráren na ukrajinském území. O tomto údaji psala také zahraniční média. Útoky na energetickou infrastrukturu pak potvrdila i ruská strana.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský reaguje na otázku moderátorky, která zmiňuje, že ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková vyzvala v úterý 25. října Ukrajince pobývající v cizině, aby se na zimu nevraceli domů. Poškozené energetické sítě by dle jejího vyjádření nevydržely nápor v podobě návratu několika milionů osob.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o týden dříve, tedy 18. října, informoval o tom, že ruské síly zničily od 10. října 30 % elektráren na území země, což způsobilo výpadky dodávek elektrického proudu. Podle ukrajinských úřadů zůstalo kvůli raketovým útokům na elektrárny bez elektřiny téměř 1,5 milionu domácností.

Zmiňme, že vycházíme z oficiálních vyjádření ukrajinských zdrojů, které je – stejně jako informace z ruské strany – kvůli probíhající válce komplikované ověřit. Údaj zničení 30 % energetické infrastruktury nicméně uvádí např. také nezisková organizace Institut pro studium války (ISW) a stejné informace zveřejnila s odvoláním na ukrajinské činitele rovněž zahraniční média. Ruské Ministerstvo obrany navíc potvrdilo, že jeho vojska podnikla „vysoce přesné útoky na energetickou infrastrukturu na Ukrajině“.

Podle informací dostupných z veřejných zdrojů tedy ruská armáda zničila 30 % ukrajinských elektráren. Výrok Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý.

Neověřitelné
Český dům byl v Moskvě otevřen v roce 1986. Zda kolem celého areálu plot stál už od začátku jeho provozu, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Jan Lipavský zde reaguje na otázku týkající se skutečnosti, že Rusko 17. října 2022 odstranilo část plotu, který obklopuje Český dům v Moskvě. Ruské úřady tento krok konkrétně odůvodňovaly tím, že plot na daném místě údajně stojí nelegálně.

Český dům v Moskvě je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Postaven byl v roce 1986 a od té doby sloužil pro propagaci obchodu a české kultury v Rusku. V areálu se nachází více než stovka kanceláří a bytů, hotel, konferenční místnosti či restaurace.

Provoz restaurace a hotelu byl přerušen v červnu 2021. Stalo se tak kvůli diplomatické krizi po odhalení zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 (.pdf, str. 6). V březnu 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvedlo Ministerstvo zahraničí pro Seznam Zprávy, že se rozhodlo uzavřít i zbytek Českého domu.

Správa moskevské městské části, kde se Český dům nachází, v říjnu rozhodla o odstranění devatenácti metrů plotu, který kolem areálu stál. Zda se na jeho místě plot nacházel už v době vzniku areálu, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit.

Ministr Jan Lipavský zmiňuje, že jeho kolegové „oprášili technické plány“ z dob výstavby Českého domu, které dokazují, že kolem něj plot stál od samého začátku jeho provozu (audio, 8:39). S dotazem a žádostí o zaslání těchto dokumentů jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničí, to nám ale dosud neodpovědělo. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda
Český dům v Moskvě ani ostatní Česká centra, která jsou zřizována Ministerstvem zahraničí, nemají diplomatický status. Areál Českého domu je majetkem ČR, samotné pozemky vlastní ruská strana. Podle Ministerstva zahraničí je majetkem ČR i plot, který Rusko v říjnu odstranilo.

Jan Lipavský svým výrokem reaguje na otázku týkající se skutečnosti, že Rusko 17. října 2022 odstranilo část plotu, který obklopuje Český dům v Moskvě. 

Český dům je jedním z 26 tzv. Českých center, která jsou zřizována Ministerstvem zahraničních věcí. Jejich hlavním účelem je reprezentace země převážně skrze zprostředkovávání kontaktů, a to obzvláště v oblastech kultury, obchodu a cestovního ruchu. V tomto kontextu můžeme také zmínit, že se Česká centra občas označují (.pdf, str. 1) jako nástroj kulturní diplomacie.

Jak uvádí Strategie Českých center 2020–2023 (.pdf, str. 1): „Česká centra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR. Jsou integrální součástí české zahraniční politiky, prosazují hodnotová stanoviska, formulovaná v preambuli Ústavy České republiky, a jsou stěžejním nástrojem kulturní diplomacie v rámci diplomacie veřejné, jejímž posláním je šíření a podpora dobrého jména České republiky ve světě a posilování kulturních vztahů mezi zeměmi.“

Co se týče statusu těchto center, na rozdíl od jiných organizací Ministerstva zahraničních věcí nemají Česká centra diplomatický status. Zmiňme, že se o této možnosti hovořilo, konkrétně v roce 2016 chtělo ministerstvo některá z center zařadit přímo pod ambasády. Z tohoto kroku však nakonec sešlo. 

Uveďme, že Český dům v Moskvě, který je už od března uzavřen, je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Samotné pozemky, na nichž stojí, nicméně vlastní ruská strana.

Podle ruského ministerstva zahraničí správa tverské městské části v Moskvě rozhodla o demontáži plotu, protože je podle ní postaven bez povolení, a to na pozemku nelegálně zabraném Českým domem. S odstraněním plotu nicméně české velvyslanectví ani české Ministerstvo zahraničí nesouhlasilo a hovořilo dokonce o porušení mezinárodního práva. Plot je totiž podle českého Ministerstva zahraničí majetkem České republiky. Doplňme, že Ruská strana upozorňovala na to, že Český dům v Moskvě nemá diplomatický status. Ministerstvo následně 19. října reagovalo zasláním diplomatické nóty, ve které požaduje nápravu situace.

Česká centra, včetně Českého domu v Moskvě, tedy skutečně nemají diplomatický status. Pozemky, na kterých budova stojí, sice vlastní Rusko, samotný Český dům je však majetkem České republiky. Podle Ministerstva zahraničních věcí je ve vlastnictví českého státu rovněž plot, který ruská strana 17. října odstranila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Jan Lipavský při projednávání tzv. lex Dukovany předložil dva pozměňovací návrhy, kterými se snažil zabránit tomu, aby se na výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany podílely Rusko a Čína.

Poslanecká sněmovna 16. června 2021 schválila návrh zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice, tzv. lex Dukovany. Jeho původní verzi (.pdf) předložila tehdejší Babišova vláda a Jan Lipavský, který byl poslancem za Piráty, k němu spolu s Pavlem Žáčkem (ODS) podal dva pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh (.pdf) ve výsledném textu zákona rozšířil (.pdf, str. 2) definici nízkouhlíkové výrobny. Takovouto výrobnou se v návrhu rozumí výrobna, „při jejíž výstavbě byly užity pouze technologie od dodavatelů, kteří jsou státními příslušníky státu, který přistoupil k Dohodě o vládních zakázkách a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země“. Rusko ani Čína tuto dohodu nepodepsaly, proto by podle návrhu neměl stát využít jejich nabídek na výstavbu nového bloku Dukovan. Sněmovna tento pozměňovací návrh schválila.

Dodejme, že důvodová zpráva uváděla (.pdf, str. 3), že „je v ekonomickém zájmu České republiky, aby tato stavba byla realizována s dodavateli ze zemí, které mají ve své legislativě nejvyšší možnou právní ochranu a zároveň umožňují českým společnostem se ucházet o podobné veřejné zakázky a státní podporu v daných státech“.

Druhý pozměňovací návrh (.pdf) měl do zákona doplnit (str. 2): „Ministerstvo návrh na uzavření smlouvy o výkupu nepředloží, pokud by uzavření smlouvy mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost nebo jiný životně důležitý zájem státu, životy, zdraví, významné majetkové hodnoty, energetickou bezpečnost státu a dlouhodobou stabilitu dodávek energií (…).“

Ustanovení bylo navrženo (.pdf, str. 3) kvůli tomu, že se Rusko a Čína dle Bezpečnostní informační služby (BIS) dlouhodobě snaží ovlivňovat rozhodování Česka v oblasti energetiky a mohou tak ohrozit bezpečnost státu. I tento návrh (.pdf, str. 2) poslanci odsouhlasili.

Zmiňme, že konečnou podobu odstavce, který chtěli Jan Lipavský a Pavel Žáček prosadit ve svém druhém pozměňovacím návrhu, ovlivnil Senát. Ten o zákonu jednalčervenci 2021 a vrátil jej s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Dodejme také, že tehdejší poslanec Lipavský se v obou případech, kdy Sněmovna zákon jako celek schvalovala, zdržel hlasování. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský tedy jako poslanec v minulém volebním období skutečně předložil dva pozměňovací návrhy, jejichž cílem bylo zabránit tomu, aby se Rusko a Čína zapojily do výstavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Tento výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Zástupci České republiky, mimo jiné se zástupci Polska a pobaltských zemí, podporovali rozšíření sankcí proti Íránu za jeho vojenskou podporu Ruska, konkrétně za dodávky dronů. Ruská armáda jimi v posledních týdnech útočí napříč ukrajinským územím.

První zprávy o tom, že íránská vláda údajně plánuje dodat Rusku drony pro boj na Ukrajině, se v médiích objevily v červenci, kdy informaci zveřejnil americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Írán následně tvrzení americké strany popřel. V srpnu pak Spojené státy uvedly, že dle jejich zpravodajských služeb do Ruska dorazila první dodávka íránských dronů.

Součástí zmíněné srpnové dodávky z Íránu měly být mimo jiné i Janem Lipavským zmiňované sebevražedné drony, tedy poměrně levné bezpilotní letouny nesoucí trhavinu, které v podstatě plní stejnou roli jako raketa s hlavicí nižšího výkonu.

V polovině září ukrajinská armáda informovala o prvním úspěšném sestřelu této zbraně na území Ukrajiny. 25. září Rusko například využilo sebevražedné drony k útoku na ukrajinské přístavní město Oděsa a zasáhlo jimi jednu z tamních administrativních budov. Podle ukrajinské armády šlo o drony íránského původu. Na konci září zástupci ukrajinské armády uváděli, že se ruské útoky prostřednictvím íránských kamikaze dronů stupňují.

Na začátku října zaútočilo Rusko na cíle poblíž Kyjeva, gubernátor Kyjevské oblasti přitom uvedl, že útočily právě íránské drony. 10. října, dva dny po explozi na Kerčském mostě spojujícím okupovaný Krym s Ruskem, následovala série útoků napříč Ukrajinou. I v tomto případě se podle Ukrajiny jednalo o drony íránské výroby. Vlna ostřelování pomocí sebevražedných dronů pokračovala i v následujících dnech.

Rusko v říjnu popřelo, že by k útokům používalo íránské drony, ačkoli ho z využití těchto zbraní obvinily i Spojené státy nebo britské ministerstvo obrany. 18. října zároveň agentura Reuters informovala, že podle vyjádření některých vysokých íránských představitelů a diplomatů Írán Rusku přislíbil poskytnout střely i další drony. 

17. října Evropská unie schválila balíček sankcí proti Íránu ve spojitosti se smrtí Mahsy Amíníové, která zemřela bezprostředně po zatčení zdejší mravnostní policií, a ve spojitosti s brutální reakcí Íránu na následné protesty. Na sankční seznam bylo přidáno jedenáct osob a čtyři subjekty, které se na těchto činech podílely.

Ve stejný den, kdy byl schválen tento sankční balíček, podpořili zástupci České republiky, společně se zástupci dalších zemí včetně Polska a pobaltských států, potrestání Íránu kvůli zásobování Ruska bezpilotními letouny. Doplňme, že Česko v současnosti předsedá Radě EU, která o sankcích rozhoduje. „Írán se spojil s Ruskou federací ve válce proti Ukrajině. Začal dodávat významné množství vojenského materiálu, v současnosti vidíme například útoky dronů,“ řekl tehdy český ministr zahraničí Lipavský.

Sankce vůči Íránu, o kterých mluví Jan Lipavský, byly prosazeny hned 3 dny poté, tj. 20. října. Evropská unie přidala na sankční seznam tři osoby a jeden subjekt. Důvodem bylo jejich zapojení do vývoje a dodávek bezpilotních vzdušných prostředků, „které Rusko používá ve válce proti Ukrajině“.

Neověřitelné
Jan Lipavský neobdržel pozvánku na ceremoniál předávání státních vyznamenání už v roce 2019. Podle svých slov ji nedostal ani letos, hradní kancléř Mynář ale tvrdí, že ho Hrad pozval. Z veřejně dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, jestli byl Lipavský pozván či nikoliv.

Ministr zahraničí Jan Lipavský hovoří o tom, že tento rok, stejně jako již v minulosti, neobdržel pozvánku na předávání státních vyznamenání, které se běžně koná 28. října na Pražském hradě.

K pozvánce na letošní hradní ceremoniál se Jan Lipavský vyjádřil i pro jiná média, například pro web Seznam Zprávy, který s touto informací přišel 24. října. Údajně neobdrženou pozvánku ministr Lipavský zmínil i pro deník Právo, a to v článku, který vyšel 25. října, nebo pro server iDNES.cz, který o dané záležitosti informoval o dva dny později.

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nicméně 26. října pro internetovou televizi XTV uvedl, že ministra zahraničí Pražský hrad zval (video). „Takže jestli pan Lipavský neobdržel pozvánku na slavnostní ceremoniál, tak to není naší vinou, ale buď pošty, nebo případně ministerstva,“ řekl (video) kancléř. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo zahraničí, zda mohou potvrdit, že pozvánka na Pražský hrad Janu Lipavskému skutečně nedorazila. Odpověď jsme ale doposud neobdrželi.

Pozvání podle svých slov neobdržela ani předsedkyně Poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Miloš Vystrčil (ODS), který v uplynulých senátních volbách obhájil senátorské křeslo. Miloš Vystrčil v současnosti není předseda horní komory, očekává se však, že v této roli bude pokračovat.

Jan Lipavský se stal ministrem zahraničí v loňském prosinci, pozvání mohl ale dostat i jako poslanec, kterým byl od roku 2017. V roce 2019 pozvánku na hradní ceremoniál neobdržel nikdo z pirátských poslanců. Uvedla to tehdy mluvčí Pirátů Karolína Sadílková. Pozvání tedy nedostal ani Jan Lipavský, který ale avizoval, že se zúčastní alespoň následné recepce ve Španělském sále. Kromě poslanců za Piráty nepozval Hrad ani další – tehdy opoziční – zákonodárce. Skutečnost, že tehdy Pražský hrad nepozval některé politiky na ceremoniál 28. října, potvrdil i prezident Zeman, ačkoliv nikoho konkrétně nejmenoval.

Pro úplnost uveďme, že v letech 2020 a 2021 byla předávání státních vyznamenání zrušena. V říjnu 2020 se prezident Miloš Zeman rozhodl slavnostní předávání přesunout o rok kvůli pandemii covidu-19. Hrad tehdy seznam vyznamenaných osob pouze zveřejnil na svých webových stránkách.

O rok později se předávání přesunulo kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Zemana. který byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Ceremoniál měl poté proběhnout 1. ledna 2022, Miloš Zeman ho ale kvůli nepříznivé epidemiologické situaci opět odložil a nakonec vyznamenání předal 7. března. Šéf diplomacie Lipavský se z události ovšem omluvil.

Na závěr shrňme, že Jan Lipavský podle mluvčí Pirátů neobdržel pozvánku na slavnostní předávání státních vyznamenání v roce 2019. Prezident Miloš Zeman tehdy potvrdil, že některé politiky skutečně nezval. Ministr zahraničí Lipavský podle svých slov pozvání nedostal ani letos, dle tvrzení hradního kancléře Vratislava Mynáře však Jan Lipavský pozván byl. Z veřejně dostupných zdrojů nelze jednoznačně zjistit, jestli byl ministr zahraničí na letošní ceremoniál zván či nikoliv. S upřesňujícím dotazem jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničních věcí, které nám ovšem doposud neodpovědělo. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Nepravda
Trend vývoje českého zahraničního obchodu s Ukrajinou a s Ruskem před pandemií covidu-19 nenaznačoval, že by Ukrajina směřovala k překonání objemu českého obchodu s Ruskem.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský v rozhovoru poukazuje na to, že se Ukrajina podle něj již před ruskou invazí v únoru 2022 postupně alespoň ekonomicky přibližovala Evropské unii. Lipavský to ilustruje na vývoji obchodní výměny mezi Českem a Ukrajinou, která podle něj v posledních letech rostla takovým tempem, že směřovala k překonání obchodu mezi Českem a Ruskem.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na vývoj hodnoty vzájemného obchodu Česka s Ukrajinou a s Ruskem v letech předcházejících pandemii covidu-19. Podíváme se také na trendy, které je možné v těchto datech pozorovat. Zaměříme se na data Českého statistického úřadu, konkrétně na hodnoty obratu zahraničního obchodu se zbožím v letech 2005–2019. Upřesněme, že obrat zboží představuje součet hodnoty vývozu a hodnoty dovozu z ČR do dané země.

V následujícím grafu jsou zachyceny časové řady české obchodní výměny s RuskemUkrajinou, přičemž obě řady jsou doplněny lineární regresní přímkou, která naznačuje dlouhodobý trend. Český obchod s Ruskem je dlouhodobě násobně větší než ten s Ukrajinou, trend vývoje obratu je nicméně u obou zemí podobný. V námi sledovaném období 15 let obchod s oběma zeměmi mírně rostl, přičemž v obou případech došlo k poklesu obchodní výměny v roce 2009 a pak po roce 2013.

Graf: Demagog.cz. Zdroj: ČSÚ

Vzhledem k podobnému vývoji jsou regresní přímky obou časových řad téměř rovnoběžné, a data tedy nijak nenaznačují, že by objem obchodu s Ukrajinou „dotahoval“ na obchod Česka s Ruskem. Přestože Jan Lipavský nezmínil, od kterého roku tempo obchodu s Ukrajinou uvažuje, pro žádné libovolné časové období do roku 2019 v rámci dostupných dat ČSÚ neplatí, že by se regresní přímky měly potkat před rokem 2030.

Situace je podobná, i při práci s daty České národní banky, která vychází z běžného účtu platební bilance České republiky s Ukrajinou a Ruskem. Graf níže konkrétně obsahuje součet hodnot dovozu (debet) a vývozu (kredit) zboží i služeb. Od roku 2016 lze v tomto grafu sledovat nárůst v případě bilance s Ukrajinou i Ruskem. I kdybychom se však zaměřili jen na období od roku 2016, nepotkaly by se regresní přímky Ukrajiny a Ruska před rokem 2030, stejně jako tomu bylo u předchozího grafu porovnání zahraničního obchodu se zbožím.

Spolu s vývozem a dovozem v posledních letech rostly i další položky běžného účtu platební bilance ČR s Ukrajinou i Ruskem. I po jejich započítání by se nicméně trend vývoje celkového běžného účtu Česka s uvedenými dvěma zeměmi významně nezměnil. Doplňme také, že hodnoty obratu zboží dle dat ČSÚ a platební bilance ČNB (.pdf) se nepatrně liší, pravděpodobně kvůli odlišným metodikám.

Graf: Demagog.cz. Zdroj: ČNB

Jelikož před příchodem pandemie covidu-19 vývoje obchodní výměny České republiky s Ukrajinou a s Ruskem nenaznačovaly, že by mělo dojít k vyrovnání objemu českého obchodu s oběma zeměmi, hodnotíme výrok Jana Lipavského jako nepravdivý.

Pravda
Ačkoliv byl postoj ruského prezidenta Putina k návrhům generálního tajemníka OSN poněkud vlažný, podařilo se domluvit, aby se do evakuace mariupolských oceláren Azovstal zapojily OSN a Červený kříž. K úspěšné evakuaci civilistů z Azovstalu pak za jejich pomoci skutečně došlo.

Generální tajemník OSN António Guterres navštívil ve dnech 25. a 26. dubna 2022 Rusko, kde jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o situaci na Ukrajině. ČT 24 uvedla, že Guterres také „apeloval na vytvoření humanitárních koridorů a navrhl vytvoření skupiny pro koordinaci mezi OSN, Ukrajinou a Ruskem, která by zajišťovala organizaci evakuací i bezpečnostní garance“. Při setkání Antónia Guterrese a Sergeje Lavrova s novináři v Moskvě Guterres hovořil konkrétně o krizi v Mariupolu, kde tisíce civilistů naléhavě potřebovaly humanitární pomoc, nebo evakuaci. Uvedl, že OSN je připravena mobilizovat své lidské a logistické zdroje a pomáhat zde zachraňovat životy.

Ukrajina měla před Guterresovou návštěvou potíže dohodnout se s Ruskem na podobě humanitárních koridorů z válkou nejvíce postižených oblastí. Rusko podle ukrajinské vicepremiérky Vereščukové odmítlo přistoupit k požadavkům Ukrajiny a pokračovalo v ostřelování. Prezident Zelenskyj zase uvedl, že Moskva nuceně deportovala ukrajinské civilisty do Ruska. Zejména v případě města Mariupol, kde je katastrofální humanitární situace již delší dobu, Ukrajina podle svých slov opakovaně žádala o příměří a možnost evakuace civilistů, nicméně ze strany Ruska se nesetkala s dostatečnou odezvou.

Po setkání s Lavrovem následovala schůzka Guterrese s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Ten se ke Guterresovým návrhům stavěl poměrně vlažně a například uvedl, že v Mariupolu neprobíhají žádné boje a humanitární koridory jsou efektivní. Výsledkem jednání podle tiskové zprávy OSN bylo, že Putin „ ‚v podstatě‘ souhlasí se zapojením OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace civilistů z mariupolských oceláren Azovstal“. V podzemním komplexu pod tímto závodem se podle dostupných zpráv ukrývaly stovky civilistů a zhruba dva tisíce ukrajinských vojáků.

Dne 1. května 2022 poté začala evakuace civilistů z oceláren Azovstal, probíhala několik dní a podle vyjádření Kyjeva ze 7. května se odtud podařilo evakuovat všechny ženy, děti a starší lidi. Na evakuaci se podle ruské státní agentury TASS i ukrajinských představitelů podílely OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže. „Pokud víme, všichni civilisté byli evakuováni,“ uvedl (video, čas 0:55) pro Sky News 10. května, tedy den po vystoupení Jana Lipavského v pořadu Události komentáře, mluvčí a příslušník pluku Azov Ilja Samojlenko. Právě pluk Azov se v ocelárnách Azovstal ukrývá. Prezident Zelenskyj pak 13. května uvedl, že ve hře je další vyjednávání s Ruskem o možnosti dostat z Azovstalu také ukrajinské vojáky.

Je tedy pravda, že se při své návštěvě Kremlu podařilo generálnímu tajemníkovi OSN dohodnout s ruským prezidentem konkrétní humanitární aktivity v Mariupolu. Vladimir Putin totiž souhlasil, aby se do evakuace mariupolských oceláren Azovstal zapojily OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže. K úspěšné evakuaci civilistů z oceláren Azovstal pak došlo právě za pomoci těchto dvou organizací.