Lubomír Zaorálek

V nedělních OVM přišla řeč také na důvěru obyvatel v Poslaneckou sněmovnu, Zaorálek na to reagoval výrokem směrem k americkému Kongresu. Neohodnotíme tedy jeho pobyt v USA, ale důvěru v jím zmíněné těleso.

Dle průzkumů společnosti Gallup se důvěra v práci amerického Kongresu před volbami pohybovala i na hodnotách kolem 12 %. Položenou otázkou v průzkumu bylo, zda respondent schvaluje či neschvaluje způsob, jakým Kongres odvádí svoji práci (Do you approve or disapprove of the way Congress is handling its job?). Krátce po volbách, které proběhly na počátku listopadu (společně byl volen prezident, senátoři a členové Sněmovny reprezentantů) se důvěra respondentů zvýšila na přibližně 18 %. Od května 2012 do července byla důvěra stabilní s mírným růstem, propad však přišel v srpnu (na přibližně 11 %) a poté se zvyšoval až na 21 % na přelomu října a listopadu.

Ing. Miloslav Kala v současné době pracuje jako viceprezident NKÚ. Dle výše uvedeného údaje byl v letech 2002-2008 poslancem Parlamentu ČR za ČSSD. Jak potvrzuje také server Nasipolitici.cz, před svým působením v Poslanecké sněmovně se pohyboval v komunální politice.

V dostupných zdrojích bohužel nelze dohledat reference od občanských sdružení, o nichž hovoří Lubomír Zaorálek, proto hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Pomineme-li jistou expresivnost ve výroku Lubomíra Zaorálka, lze pozorovat, že vládní návrh zmíněného zákona a poslanecká iniciativa Pavla Suchánka jsou velmi rozdílné a do jisté míry míří v základní filozofii návrhu zákona i proti sobě. Výrok tak lze pokládat za pravdivý.

Lubomír Zaorálek mluví o návrhu zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který je aktuálně projednáván Sněmovnou jako tisk 715. Vládní návrh zákona (.pdf) řeší např. změnu formy tzv. anonymních akcií a v roce 2014 by již měly být tyto akcie převedeny na konkrétní jméno majitele. Vládní návrh požaduje změnu směrem k prokázání majetkové struktury akcií k 30. červnu 2014.

Pozměňovací návrh (.doc - kompletní znění) poslance Suchánka /ODS/ však obsahuje opatření, že by stávající anonymní akcie nemusely být převedeny směrem k jasnému majiteli, ale vztahovalo by se to až na akcie nové, vydané po nabytí platnosti zákona.

Konkrétní návrh poslance Suchánka zní: "§ 2Vydané listinné akcie na majitele
Listinné akcie na majitele platně vydané před účinností zákona nadále platně existují."

Jak vyplývá z porovnání základních ustanovení ve vládním návrhu zákona a v pozměňovacím návrhu poslance Suchánka, vládní návrh je přísnější, poslanecká iniciativa v tomto případě spíše konzervuje současný platný stav. Pro doplnění uvádíme, že argumenty poslance Suchánka ohledně jeho návrhu se týkají především negativních administrativních dopadů, pokud bude přijat vládní návrh, který naopak je postaven na snaze o větší transparentnost.

Výrok na základě dohledaných informací ze stránek Ústavního soudu hodnotíme jako zavádějící.

V případě veřejných prací se skutečně skupina poslanců ČSSD, mezi které patřil také Lubomír Zaorálek, obrátila na Ústavní soud s žádostí (.pdf) o zrušení několika zákonů. Mimo jiné zde byl také návrh na zrušení zákona č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 o zaměstnanosti. Ústavní soud ve svém nálezu nezrušil zákon celý, vyškrtl z něj ale § 30 odst. 2 písm. b), který umožňoval vyřadit z evidence uchazeče, jež bez vážného důvodu odmítne vykonávat veřejné práce. V tomto případě tedy šlo o oprávněné podání.O oprávněném rušení zákona týkajícího se spotřebitelského úvěru se však Ústavní soud nikde nezmiňuje.

V čele Legislativní rady vlády je od 13. prosince 2012 Petr Mlsna. Karolina Peake zastávala tuto pozici před ním od 1. července 2011.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož byl vyřčen 16. prosince, kdy už Karolina Peake nebyla v čele legislativní rady, ale předtím byla v této funkci po celou dobu existence současné vlády.

Lubomír Zaorálek hovoří pravdu, neboť se jedná o paragraf 61, odstavec 2, bod d) zákona 247/1995 Sb., v němž stojí: "k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,".

V mediálních zprávách z doby, kdy byla vytvářena předloha zákona o volbě prezidenta, jsme zmínky o její změně nenalezli. Veřejně dostupný je pouze návrh (.doc) Ministerstva vnitra, který sněmovna projednávala a schválila.

V původním návrhu (.pdf) zákona o volbě prezidenta republiky v roce 2013 se opravdu zmiňované věci (tedy finanční limit na volební kampaň, volební účet, vedení účetnictví a sankce za překročení) nenachází. Ty byly předmětem až pozměňovacích návrhů (.pdf) dodaných po jednání (.doc) ústavně právního výboru ke druhému čtení. Ve třetím čtení byl pak zákon schválen 171 poslanci. V platné verzi zákona (.pdf) můžeme nalézt v paragrafech:

• volební účet - §24
• vedení účetnictví - §36
• finanční limit na volební kampaň - §37
• sankce za překročení limitu - §90a (vložen za §90, v dokumentu str. 30)

O informaci, že tento zákon byl schválen jako kompromis mezi vládními stranami i ČSSD informovaly média, o roli ČSSD informoval např. i Bohuslav Sobotka nebo Novinky.cz. Podle ČTK se návrhům sociální demokracie např. vládní ODS nebránila, návrh finančních stropů zmiňovala již v únoru také např. strana Věci veřejné.

Že se výše zmíněné podobné návrhy snažila prosadit sociální demokracie můžeme odvodit také například ze slov poslance Jana Chvojky, který v prvním čtení tohoto zákona jménem sociální demokracie označil za nejzásadnější výhradu otázku řešení financování a limitů. Také zmínil svou představu tohoto stropu ve výši 20 mil. Kč, podle zpravodajství pak ČSSD uvažovala o 15 mil. Kč (v platném znění je to však jak uvádí Lubomír Zaorálek 40 mil. Kč v případě účasti v prvním kole, 50 mil. Kč v případě účasti v obou kolech volby).

Výrok je na základě dohledaných informací o druhém kole senátních voleb pravdivý. Podle stránek volby.cz mandát obdrželo 13 senátorů za ČSSD z celkových 27 zvolených. To znamená 48% mandátů pro ČSSD.

Lubomír Zaorálek dle svého životopisu vykonává funkci předsedy Krajského výkonného výboru ČSSD pro Moravskoslezský kraj.

Moravskoslezský kraj eviduje dle přehledu zpravodajského serveru ČTK celkem osmnáct mrtvých, zatímco Zlínský kraj zaznamenal čtyři oběti, Olomoucký kraj a Jihomoravský kraj po třech a Středočeský a Plzeňský kraj po jedné.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.