Je tady třicet mrtvých (otrávených methanolem, pozn.).
Dle zpravodajského serveru ČTK je 21. říjnu 2012 evidováno 30 obětí metylalkoholu, přičemž poslední obětí byl šedesátiletý muž, který zemřel ve Fakultní nemocnici v Brně.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem nesouhlasil s tímto trestním zákoníkem, ve kterém, rozumíte, já jsem (pro něj, pozn.) nehlasoval.
Lubomír Zaorálek v tomto případě hlasoval proti návrhu zákona. 45. schůze, 49. hlasování, 6. září 2012: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 584/5."Stav projednávání návrhu zákona ke dni 22. října 2012
A prosím vás, ještě jedna věc, to co jsme tady mluvili předtím, miliarda daňových úniků na alkoholu, miliarda na tabáku, 10 miliard na benzinu.
Z důvodu nedostatku dostupných veřejných informací se nám výrok Lubomíra Zaorálka nepodařilo ověřit.
Na webových stránkách ministerstva si dneska přečtete, když si to otevřete, že se to bude týkat pouze dávek a že se to nebude týkat těch pojistných peněz (sKarty, pozn.).
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě informací dostupných na webové prezentaci sociální reformy provozované Ministerstvem práce a soc. věcí jako pravdivý. Konkrétně se tam můžete dočíst: " sKarta je určena příjemcům následujících nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti, které se vyplácejí buď jednorázově, nebo pravidelně:
Ústavní většina je 120 nebo 49 v Senátu.
Výrok označujeme jako pravdivý na základě Ústavy České republiky. Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců, Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.
To, že si u nás veřejnoprávní médium vezme agenturu (PPM Factum, pozn.), která je vlastnicky neprůhledná, na průzkum a ona ovlivní výsledek voleb tak, že si na konec třeba nepozve lidovce v kraji Hradeckokráloveckém, kde pak docílí 12 %, že diference mezi realitou a jejími odhady jsou 14 %, to je podle mě pěkný skandál (...).
Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Ppm factum a. s. má anonymní akcie, takže je vlastnicky neprůhledná. Stejně tak se rozdíly mezi jejími odhady a reálnými výsledky v krajských volbách podstatně lišily.
Podle výpisu z obchodního rejstříku (.pdf, str. 2) má ppm factum a. s. 200 kmenových akcií na majitele.
Podle serveru novinky.cz, který se již rozdílům mezi průzkumy a realitou věnoval, je zřejmé, že rozdíly mezi reálným stavem a průzkumy ppr factum byly velké, ale nedosahovaly až 14 %, o kterých mluvil Lubomír Zaorálek. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi realitou a průzkumy ppm factum byly skutečně velké.
Evropská centrální banka nalila do bank před nějakými měsíci bilion euro.
Evropská centrální banka (dále "ECB") na svých internetových stránkách (a.j.) zobrazuje v přehledném schématu zásadní momenty finanční krize. 22. prosince 2011 ECB poskytla tříleté úvěry v hodnotě 489 miliard euro 523 bankám, 1. dubna 2012 potom v druhé vlně 530 miliard euro 800 bankám. Tyto informace uvádí také server iDnes.
ECB tedy bankám v zimě poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro. Pro informaci pouze doplňujeme, že dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená tato suma 25 bilionů 715 miliard korun.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako pravdivý.
Slovensko má dneska 3% ekonomický růst a my mínus 0,7 %.
Výrok Lubomíra Zaorálka je vzhledem k čerstvým údajů českého a slovenského statistického úřadu pravdivý.
Nejaktuálnější data statistických úřadů obou zemí ukazují pokles HDP v České republice v 1. kvartálu roku 2012 o 0,7% a růst na Slovensku ve výši 3%.
Pro doplnění uvádíme data Eurostatu o růstu HDP za rok 2011 a také předpoklad růstu pro rok letošní. Česká republika v roce 2011 měla tempo růstu ve výši 1,7% a letos by měla zpomalit na úroveň 0%. Slovensko rostlo v minulém roce tempem 3,3% a predikce pro rok 2012 dosahuje výše 1,8%. Lubomír Zaorálek tedy uvádí správné údaje, v nejpoužívanějším ukazateli ekonomického růstu - růstu HDP (na rozdíl od meziročního porovnání 1. kvartálu), jsou už čísla méně odlišná. To však uvádíme pouze pro doplnění, výrok hodnotíme jako pravdivý.
Poslední kvartál tohoto roku byl jeden z nejhorších v Evropě vůbec v České republice.
Dle krátkého sdělení (.pdf, a.j.) Eurostatu z 15. května 2012 se Česká republika v prvním kvartálu roku 2012 z hlediska meziročního srovnání HDP umístila mezi 27 státy EU na sedmém místě od konce. Hrubý domácí produkt v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání u nás klesl o 1%. Zpráva Eurostatu pracuje v případě prvního kvartálu roku 2012 pouze s odhady. Český statistický úřad uvádí pokles HDP v tomto srovnání o 0,7%.
Nejvyšší růst HDP (nad 3%) v meziročním srovnání vykazovaly v prvním čvtrletí roku 2012 pobaltské státy a Slovensko, pokles HDP pak vykazovalo Řecko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Holandsko, Česká republika, Portugalsko a Španělsko.
Pokud měříme ekonomické výsledky za pomoci indikátoru HDP a jeho vývoje, Česká republika vykazovala skutečně jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Výrok Lubomíra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Regionální operační programy představují 17 % těch celkových evropských peněz, které se čerpají.
Výrok potvrzují informace MMR.
Nejaktuálnější měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů (.pdf, str. 17) uvádí celkovou alokaci podpory na všechny OP ve výši 798,7 mld. Kč.
Z toho je pak na 7 regionálních operačních programů (ROP) alokováno celkově 143 mld. Kč, což představuje 17,9% všech prostředků (dopočítáno, údaje zaokrouhleny). Výrok Lubomíra Zaorálka je tedy pravdivý (odchylka od jím udávané hodnoty může být způsobena hodnotou kurzu koruny vůči euru).
